LEM VÁS VÍTÁ DO SVĚTA ANIME, MANGY A DRAMAT! Smějící se

Překladatelé:

*Linda1997 - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

*Erika:3 - překladatel, korektor - NEAKTIVNÍ

*Dee-Dee254 - překladatel - NEAKTIVNÍ

*Maja2003 - překladatel, encoder - PŘIPRAVUJE PROJEKT



Květen 2011

Konečné rozhodnutí! Kdo vyhraje,Sayeko nebo Hoshiyomi? 10.kapitola

31. května 2011 v 10:02 | Linda |  Naruto povídky
Sayeko a Ranmaru byli připraveni čelit svému následujícímu nepříteli. Zdál se velmi silný a sama Sayeko nevěděla,co všechno umí,i když s ním bojovala už dvakrát. Což bylo neuvěřitelné. Sayeko Ranmaru položila a řekla mu:
"Ranmaru,schovej se a když by se něco stalo,utíkej zpět tím směrem za mnou a dostaneš se do kari restaurace." Ranmaru kývl a utíkal se schovat.
"Nemůžu uvěřit,že stále bráníš obyčejné lidi a podřadné ninjy,kteří se s tebou nemůžou rovnat."
"No,je to moje práce."
"Práce,jo? Spíš je to prokletí."
"Když si to myslíš."
"Tak konec tlachání,zabiju tě." řekl Hoshiyomi a zaútočil. "TECHNIKA OHNIVÉ KOULE!" Sayeko také použila techniku a tím byla technika vodního draka. Oba dva popadli kunaie a bojovali na život a na smrt. Hoshiyomi byl,ale netrpělivý a protože nerad nechával lidi čekat,tak vytasil svojí techniku.
"Technika smrtící iluze!" Najednou se Sayeko ocitla ve své minulosti a nakonec se dozvěděla,že jejího otce zabil sám Hoshiyomi.
"Nebyl tohle tvůj otec? Co mi na to odpovíš,Sayeko?"
"To ty jsi zabil mého otce?"
"Samozřejmě,protože jsem ho nepotřeboval. Byl to můj přítel,ale on mě zradil a překazil mi moje plány,proto jsem se ho radši zbavil než by ty plány,vyzradil celému světu."
"Plány?"
"Můj plán byl najít nejsilnějšího ninju a tím byl právě on a samotný Hokage. Dokázal sice ochránit Hokageho,ale sebe ne. Později,když Hokage zemřel,nebyl už nikdo silnější než já,ale dozvěděl jsem se,že dcera mého přítele má v sobě keekei-genkai. Hodně let jsem tě sledoval,abych zjistil,jestli je to pravda a později se ukázalo,že to byla pravda. Byla jsi známa jako profesionální léčitelka a taky známa jako ninja, která ovládá všechny techniky na světě,a tak jsem se rozhodl,že se tě zbavím,jednou provždy."
"Tak,proto mě,tak nenávidíš?"
"Správně,ale teď je konec." řekl Hoshiyomi a rozhodl se Sayeko odstranit navždy,ale ta se jeho iluzi snažila potlačit,ale její síla byla tou technikou potlačena.
"Já tady nezemřu,ale ty!!" Nakonec se jí povedlo tu iluzi rozbít a chytit ho do své vlastní techniky. A tím byla škrtící technika,protože to byla jediná technika,která fungovala. Porazila svého nepřítele.
"Hoshiyomi,proč jsi,tak toužil být nejsilnější?"
"Pak bych byl vládcem světa a možná i samotný Hokage." To byla jeho poslední slova. Sayeko popošla k Ranmarovi,nastavila svou ruku a řekla:
"Pojď,Ranmaru. Už je po všem." Oba dva se vrátili do kari restaurace,kde je všichni očekávali.
"Výborně,Sayeko."chválil jí Rock Lee.
"Bylo to úžasné."řekla Sakura.
"Ten chlápek nevěděl proti komu bojuje."usmál se Naruto.
"Děkuji vám za záchranu."řekl Ranmaru a Karashi se všech zeptal:
"Nechcete jít na kari?" A všichni nadšeně souhlasili,protože měli hlad,ale Sayeko věděla,že mají před sebou ještě dlouhou cestu,ale právě v tu chvíli se jí udělalo mdlo a už neslyšela hlasy přátel,které jí volaly. Co se stane dál?
Konec 11.kapitoly

Ranmaru a Sayeko chyceni v genjutsu! 9.kapitola

30. května 2011 v 17:53 | Linda |  Naruto povídky
Sayeko se dostala k restauraci s kari,ale nejdřív to musela vzít přes louku,kde rostly tisíce květin. Vůně květin se nesla všemi směry.
"Paní,není to krása?"zeptal se Ranmaru.
"Ano,to je,ale musíme pokračovat dál."řekla Sayeko.
"Ranmaru.."
"Ano?"
"Můžu se tě na něco zeptat?" Ranmaru přikývl.
"Proč jsi mě šel zachránit?"
"Nelíbilo se mi,že ten pán na vás zaútočil a vy jste se nebránila."
"To,co jsi viděl byl můj klon,který za mě bojoval. Já jsem byla celou dobu schovaná."
"To jsem nevěděl."
"Mohl jsi zemřít,víš? Když bych nezasáhla,,tak pro příště,nedělej unáhlené závěry. Je to jasné?"
"Ano."usmál se Ranmaru,ale hned zesmutněl.
"Co pak se stalo,Ranmaru?"
"Jen jsem si vzpomněl na svého přítele,který mě vždycky takhle nesl na svých zádech. Měli jsme jeden druhého,ale nakonec zemřel."
"To je mi líto."
"To nic,protože jsem potkal nové přátelé a on zemřel šťastný."
"Tak to je přece v pořádku."
"Asi ano." Sayeko s Ranmarem byli už blízko restaurace s kari. Za chvíli uviděli Naruta s ostatními,ale něco nebylo v pořádku,protože Sayeko dobře věděla,že cesta do kari restaurace neemůže být tak blízko. Ještě neušli kilometr,aby se tam dostali. Pak jí to došlo. Byli chyceni v genjutsu. Jenomže bylo pozdě. Co se jim stane? Obloha se začala zatahovat a vypadalo to,že za chvíli začne pršet.
"Ranmaru,musíme odtud zmizet. Pořádně se drž!"
"Dobře." Sayeko běhala,jak nejrychleji mohla,ale nešlo to zrušit,i když řekla:"Kai"(uvolnit) Byla to složitá situace,ale naše hrdinka už slyšela zdálky nepřítelův hlas.
"Ale,ale. Nemůžete se z toho genjutsu dostat?"
"Hm. To si jen myslíš."
"Říkáš to jen,proto,že jsi v pasti." Sayeko věděla,že má pravdu.
"Ksakru,jak se z toho dostanu." Jenomže v tu chvíli dostala nápad.
"Ranmaru,dokážeš si něco představit?"
"Ano."
"Tak si představ,že tohle je iluze."
"Proč?"
"Jinak se nedostaneme k restauraci kari." Ranmaru zavřel oči společně se Sayeko,která pronela uvolnit a byli pryč z iluze.
"Výborně,Ranmaru.Jsi náš hrdina."
"Já a hrdina."
"Ano,byli jsme chyceni v genjutsu. V iluzi a ty jsi nás z toho dostal." usmála se Sayeko,ale pak jí smích přešel,protože nepřítel stál před ní.
"Přece v tý svý hlavě něco máte,ale teď už konec legrace. Dostanu vás."
"To se teprve uvidí." řekla Sayeko a teď teprve začíná rozhodující souboj.
Konec 9.kapitoly

Pořádné problémy! Sayeko je zase terčem! 8.kapitola

29. května 2011 v 13:58 | Linda |  Naruto povídky
Sayeko pořád nevěděla,kdo je neznámým hostem,ale musela všechny ochránit,protože to byla jediná věc,kterou dělala celý život. Když se před ní objevil nepřítel,poznala,že s ním už bojovala a nejméně dvakrát.
"Ale,ale. Jestlipak tohle není Mitarai Sayeko." zasmál se nepřítel.
"Hoshiyomi Takada. Můj nepřítel,který se nemíní vzdát." odvětila Sayeko. "Co děláš v Konoze?"
"To je mi,ale přivítání. Tak nejdřív se postarám o tebe a pak o ty ostatní."
"To jedině přes mou mrtvolu."
"No,dobře. Tak uvidíme,kdo je silnější." Pak začal nelítostný boj. Tehdy naši hrdinové Neji,Hinata a Naruto viděli dva silné ninjy. Prvním ninjou byla Sayeko a tím druhým byl Hoshiyomi. Zrovna teď Rock Lee,Naruto a Sakura musí ochránit Idateho a Jirocha.
"Nikdy ti neodpustím,Sayeko. Za to,že jsi mě zesměšnila."
"Bože,Hoshiyomi. Za prvé jsi mě napadl jako první,takže já za to v podstatě nemůžu Můžeš si za to sám,tak mě neházej s tebou do jednoho pytle!" Sayeko shromaždila chakru do pravé ruky a nachystala se.
"CHIDORI!" Pak Chidori zasáhla nepřítele. Jenomže se později ukázalo,že to byla technika výměny těl,ale i Sayeko byla připravená,protože použila klon a celou dobu se schovávala.Bohužel Ranmaru viděl,že byla Sayeko zraněna a neuvědomoval si,že to byl pouze klon a vyběhl ven. V tom nepřítel na něj zaútočil.
"Teď! Technika ohnivých květů!"
"Pozor!"křičela Sayeko a Ranmaru zachránila. Potom se s ním ukryla a mířila neuvěřitelnou rychlostní ještě dál od restaurace,takže byla za chvíli kilometr od ní. Našla malou chatku ,která byla zakrytá stromy,tak si pospíšila a odnesla ho tam. Pak čekala,dokud se neprobudí. Když otevřel oči,nevěděl,kde je.
"Jsi v pořádku,chlapče?" zeptala se naše hrdinka.
"Vy jste mě zachránila?"zeptal se Ranmaru.
"Ano. Moc se omlouvám,že jsem tě zmátla svým stínovým klonem. Nemyslela jsem si,že mi někdo přijde na pomoc ze strachu."
"A jak se paní jmenujete?"
"Jsem Mitarai Sayeko a moc mě těší. A jak se jmenuješ ty chlapče?"
"Já jsem Ranmaru."
"Dobře,Ranmaru. Tak si zatím odpočni a já vymyslím,co budeme dělat dál." V tu chvíli zakručelo Ranmarovi v břiše,takže se trochu zastyděl.
"Máš hlad?"zeptala se Sayeko a vytáhla ze své tašky buchtu. ůNa,tady máš. Když bys měl ještě hlad,tak řekni."
"Děkuju." poděkoval Ranmaru a ukousl si. "Je výborná."
"To jsem ráda,že ti chutná. Můžeš se zvednout?" Ranmaru se zvedl,ale Sayeko věděla,že by bylo nebezpečné ho nechat chodit na svých nohou,protože Ranmaru nebyl ninja.
"Ranmatu,nebude ti vadit,když tě vezmu na záda?"
"A proč mě chcete vzít na záda?"
"Bude to bezpečnější,takže se drž a nic neříkej." Sayeko ho vzala na záda a opustila rychle chatku. Jenomže se musela vyhnout pastem,které její nepřítel přichystal. Za chvíli tam skákala ve vzduchu a brzy dorazila na odlehlou louku,kde na ní už Hoshiyomi čekal.
"Hoshiyomi,proč tohle děláš?"
"Proč? Protože za to můžeš ty,že zabili mého otce. To ty jsi ho zabila,že jo?"
"Já jsem tvého otce nezabila."
"Buď zticha." křičel Hoshiyomi a útočil na ní.
"Ksakru,pokud tu se mnou Ranmaru zůstane,ocitne se v nebezpečí. Musím se ho zbavit a zmizet." pomyslela si naše hrdinka v duchu a potichu zašeptala"TECHNIKA DŘEVĚNÉ ČTYŘSLOUPOVÉ KLECE" Ze země vystoupili dlouhé kořeny a jejího nepřítele chytili.
"To by mělo zatím stačit a teď rychle pryč."řekla Sayeko a,co nejrychleji zmizela.
Konec 8.kapitoly

Zápisek z deníku Annabell(smyšlený příběh)

27. května 2011 v 19:38 | Linda
Milý deníčku!
Jmenuji se Annabell a je mi 15 let. Zrovna dnes je 27.května a právě dnes se koná výročí mé zesnulé sestry Vasilisy,kterou jsem velice milovala a uctívala. Když před pěti lety přišla o život,kvůli autonehodě,myslela jsem,že to nepřežiju. Ona byla vždycky moje milovaná sestřička,kterou jsem zbožňovala a obdivovala. Každý den jsme trávili spolu,ale najednou BUM a já tu stojím na hřbitově a neustále truchlím. Přesto po 5 letech, se stále nedokážu vzpamatovat z toho dne.proto vždy doufám,že se moje sestřička dostala do tzv. nebíčka,kde potkala pámbíčka(pána boha). Její dušička byla vždycky čistá a bíla jako napadlý sníh. Nikdy nic zlého neprovedla a pro každého měla vždy vlídné slovo. Nejenom pro mě,ale i pro všechny ostatní. Moje rodina mi neustále připomínala tuhle událost a snažila se mě přimět,abych zapomněla a potlačila své emoce. Jenomže já to nikdy nedokázala,protože chci být se svou sestrou. To,že jsem ještě neskočila z mostu a nezabila se,je skutečně zázrak. Nikdy na svou sestru nezapomenu a budu dělat všechno,proto,abych splnila její sny a jednoho dne se dostala tam,kam šla i má sestra. A když bych jednoho dne,zemřela jako ona,chtěla bych své rodině říct,že ji mám ráda a nikdy na ní nezapomenu. S láskou Annabell

Mise s Rock Leem,Narutem a Sakurou 7.kapitola

27. května 2011 v 15:04 | Linda |  Naruto povídky
Naruto trénoval Rasengan,Sakura svoje lékařské schopnosti a Rock Lee taijutsu s mistrem Gaiem. A víte,co dělala Sayeko? Ta neměla vůbec nic na práci,ale stejně jako naši přátelé trénovala taijutsu(házení kunaiú ze vzduchu),genjutsu(iluze) a ninjutsu(léčení). Najednou uviděla paní Hokage,která jí volala společně s Narutem,Sakurou a Rock Leem. Jako vždycky musel mít Naruto plnou pusu keců.
"Uklidni se,Naruto."napomínala ho Tsunade.
"Paní Tsunade,proč jste nás zavolala?"zeptala se Sakura.
"Zavolala jsem vás,protože vám chci udělit misi typu B."
"Misi typu B? Super!"křičel Rock Lee.
"To budeme někoho chránit?"podotkla Sayeko.
"Správně. Budete chránit jednoho mého známého. Říká vám něco jméno Vasabi?"
"Není tam stařík Jirocho z rodiny Vasabi?" zeptala se Sakura.
"Správně,Sakuro."
"Takže je tam i Idate?" zeptal se nadšeně Naruto.
"Ano,ten je tam taky. Takže je musíte jedině doprovodit do Čajové země." řekla Tsunade nakonec a poslala naše hrdiny zase zpět do jejich domů. Za hodinu se měli sejít u brány,aby mohli Jirocha a Idateho vyprovodit. Když dorazili na místo,zdálky už je viděli.
"Tady,Naruto." volal Idate a vedle něho stál pan Jirocho.
"Idate,už je to dlouho."řekl Naruto.
"Ahoj,Idate."řekla Sakura.
"Ahoj Sakuro," usmíl se Idate. Jenom Rock Lee a Sayeko nevěděli,kdo to je.
"Naruto,kdo to je?" zeptal se Rock Lee a ukázal na Idateho.
"To je Idate Morino,mladší bratr Ibikiho Morina a ten vedle něho je stařík Jirocho."
"Dlouho jsme se neviděli,Naruto." podotkl Jirocho.
"Správně,staříku."
"Tak můžeme už jít?" zeptala se Sakura.
"Počkejte,kdo je ta dívka vzadu?" zeptal se ještě Idate,který se díval na Sayeko,která pozorovala ptáčky na obloze.
"To je Mitarai Sayeko,lékařská ninja stejně jako Sakura." vysvětloval Rock Lee.
"Sayeko,pojď k nám." vyzýval jí Naruto. Sayeko se k nim otočila. Měla krásné dlouhé vlasy,které jí vlály a na sobě ninja oblečení s krémově bílou šálou,rukávy a nohavicemi. Měla korálkové oči a šedou brašnu se znakem Konohy.
"Těší mě,pane Idate a pane Jirocho."
"Ne,ne.Potěšení je na mé straně,slečno Sayeko." usmál se Idate.
"Podívejte! Idate se červená."chichotala se Sakura.
"Jo jo! Náš Idate poprvé mluví s holkou,když je teď vyspělejší."dobíral si ho Naruto.
"Buď zticha,Naruto. Ty máš,co říkat,když se necháváš mlátit od Sakury."odvětil Idate.
"To je,ale síla lásky."usmál se Rock Lee a ukázal palec. Nakonec naši hrdinové vyrazili. Cestou to vypadalo v pořádku,ale Sayeko věděla,že je někdo sleduje. Právě teď se blížili k místu,kde byla restaurace s kari.(Pamatujete si na ní? Žije v ní Karashi,jeho babička a Ranmaru.)
"Nezajdeme na kari?"zeptal se Rock Lee. Naruto se při těch slovech vyděsil.
"To zní dobře. Mám už hlad."řekla Sakura.
"Sa..Sakuro,ty nevíš o čem mluvíš." stěžoval si Naruto. Když dorazili,Karashi je už vítal.
"Rock Lee,Naruto. Dlouho jsme se neviděli!"
"Karashi,jak se vede?"zeptal se Rock Lee. Za chvíli se objevil Ranmaru.
"Naruto,pamatuješ si mě?"zeptal se Ranmaru.
"Jistěže ano." Najednou na Sayeko byly namířeny kunaie a nejenom na ní,ale i na Idateho a Jirocha. Naštěstí je včas odrazila.
"Vylez! Ať jsi,kdo jsi."zvolala.
"Co se děje,Sayeko?"zeptala se Sakura.
"Možná jste si toho nevšimli,ale celou cestu jsme sledováni. Ninjové musí umět skrýt svůj pach a tihle to umí skvěle. Ti ninjové jdou pravděpodobně po mě."
"Jak to víš?"zeptal se Idate.
"Pane Idate,na tomhle světě mám spoustu nepřátel,proto běžte dovnitř. Nebojte se,ochráním vás za cenu svého vlastního života. Zjistím,kdo je náš nezvaný host."
"Dobře,my máme za úkol ochránit Jirocha s Idatem a ostatními,že?" zeptala se Sakura a Sayeko přikývla. Pak se Sayeko vadala východním směrem,aby odlákala nepřítele.
Konec 7.kapitoly

Kdo vlastně jsem? Jsem člověk,když nic necítím?

26. května 2011 v 18:45 | Linda
.Možná,že je to divná otázka,ale kdo vlastně jsem? Odkud jsem přišel? A co jsem hlavně zač? Co jsou to emoce? Co jsou to pocity? A co je to láska? Když byste se mě zeptali,tak vám řeknu,že nevím. Ptáte se proč? Protože nic necítím. Necítím smutek,bolest ani utrpení. Nevím,co je to svět,ale hlavně nevím,co je to lidskost. Jen vím,že každý den sedím na úplném stejném místě. A tím je malá černá místnost,kde jsou čtyři úzké zdi,postel,skříň a malé okénko,kterým sem dopadá malé mihotavé světlo. Nemám to světlo rád,protože mě zaplavuje podivný pocit nebo,jak tomu ti lidé říkají. Nikdy jsem nepochopil,proč mě to do toho světa,tak táhne. Nechápal jsem tu věc v mém srdci,ale věděl jsem,že jakmile se kouknu z okýnka ven,tak se navždy ztratím ve světle toho světa. Pod oknem byla vždy malá papírová věc,které lidé říkají kniha a právě v té knize jsem se dozvěděl,že té věci v mém srdci,se říká lidská touha. Touha,jenom ta moje touha mě přivedla na pokraj zoufalství,ale také přivedla do mé duše špetku naděje. Jediné,co mě drží při životě je touha a naděje. Vždy jsem snil,že mě z tohoto místa vytáhne něčí ruka,která dá mému životu smysl a umožní mi splnit si svou touhu. Jenomže,já vím,že tohle je můj svět a takhle to vždy zůstane. Čtyři úzké zdi,tvrdá postel,ošoupaná skříň,potrhaná kniha a to malé prokleté okno,které je furt na svém místě. Přesto doufám,že se moje touha vyplní a spatřím okolní svět. Měl bych přestat doufat,jinak budu tím,kým si nepřeji být a to hlupákem. Přesto,stále nechápu,co to je...

Ninjové z písečné,Pouštní Gaara a osamělé pocity 6.kapitola

26. května 2011 v 15:00 | Linda |  Naruto povídky
Dnes byl významný den,protože Listovou měl přijet navštívit Kazekage(Pouštní Gaara)s Temari a Kankurem.
"Gaaro,kámo. Jak se vede?"zeptal se Naruto nezdvořile.
"Naruto,rád tě vidím a vede se mi dobře." odpověděl Gaara.
"Naruto,teď musíme za paní Hokage,takže se uvidíme později." Pak ninjové z písečné zmizeli. Paní Hokage jim vyjádřila poděkování za to,že přišli a ráda by je požádala o to,aby pomohli Sayeko s trénováním studentů. Shizune je zavedla na cvičiště. Sayeko tam zrovna trénovala se studenty a najednou Marii spadl kunai,který Gaara zvedl a chtěl jí ho podat,ale ona se schovala za Sayeko.
"No tak,co je to s váma? Měli byste poděkovat. Víte,co,běžte trénovat a já přivítám hosty."povzdechla si Sayeko.
"Omlouvám se za nezdvořilé chování."
"Nic se nestalo."řekl Gaara.
"Těší mě,jmenuji se Mitarai Sayeko."
"Já jsem Temari."usmála se dívka se čtyřmí culíky a obrovským vějířem.
"Já jsem Kankurou a tohle je Gaara."přidal se loutkař.
"Těší mě." řekl Gaara chladně a předal Sayeko kunai.
"Ten chlapec má,tak smutné oči." pomyslela si naše hrdinka a ukázala jim,jak studenty trénuje. Když Sayeko zůstala na cvičišti sama,uvažovala o Gaarovi.
"Ten chlapec Gaara,tedy Kazekage má,tak smutné oči. Připadá mi trochu osamělý,ale myslím,že to tak není a já se pletu." Sayeko o Gaarovi dlouho neuvažovala,ale nedokázala ho pustit z hlavy. Právě teď seděla na houpačce,rozhoupala se a nechala se unášet větrem. Její krásné dlouhé vlasy připomínající oceán,vlály ve větru a její hlas zněl jako cinkání zvonků.
"Kaze ka komori-ka o utau(vítr zpívá ukolébavku)
To watashi wa kitteiru(a já tu poslouchám)
Watashi ga yatte iru kawakaranai(sama nevím,co tu dělám)
Tada sabishii.(jen cítím samotu)
Kodoku o kanjiru hito wai,(Ten,kdo se cítí osamělý,)
Warashi wa,nikai shite inai(tomu nerozumím,)
Sorewa,kono yona niyu(nechápu,proč je takový)
Kare wayujin o motte imasu(když má přátelé)"
Nevěděla,že někdo poslouchá,ale Gaara stál pár metrů od ní. Když přestala zpívat,stál metr od ní.
"Gaaro,tedy pane Kazekage. Nevěděla jsem,že tu někdo je. Potřeboval jste něco? Obtěžovali vás studenti."
"Ne,chci se omluvit za to,že jsem byl nevrlý."
"Pane Kazekage,ale nemyslím,že jste přišel kvůli tomu."
!Máš pravdu,ale je to divný pocit,když mluvím s někým cizím. S lidmi to moc neumím."
"Opravdu? To je zajímavé. Proč jste sem vlastně šel?"
"Přišel jsem,protože jsem chtěl být chvíli o samotě,ale pak jsem tě uviděl a uslyšel." Syeko se nad tím zamyslela a řekla:
"Omlouvám se,že jsem tak nezdvořilá,ale pane Kazekage,zdá se mi,že jste osamělý."
"Nejsem osamělý. Byl jsem osamělý,dokud jsem nepotkal jeho."
"Jeho? Mysllíte Naruta?"
"Ano,myslím. On je stejně jako já,Jinchuuriki(démon s ocasem). I když žil Naruto sám,dokázal se stát stejným ninjou a našel si dobré přátelé,proto chci být jako on. Už vím,co to znamená radost,smutek a utrpení." vyprávěl Gaara. Do vyprávění se tak zabral,že zapomněl na Sayeko.
"Promiň,že jsem toho tolik namluvil."
"Um,nemusíte se omlouvat,pane Kazekage. Díky vám, jsem si také vzpomněla,že jsem byla sama a to odmalička."
"Opravdu?" Sayeko přikývla a povyprávěla Gaarovi celý svůj příběh,. Když mu to řekla,ulevilo se jí.
"Někdy se cítím osamělá. Mám pocit,jako bych neexistovala,protože jsem pro nikoho nic neznamenala."
"To není pravda. Ty nejsi sama. Máš přece přátelé."
"Cože?"
"Takový jsem byl kdysi. Mohla bys prosím ještě zazpívat?" Sayeko znovu přikývla a zazpívala tu samou písničku. Další den Gaara s Temarim a Kankurem odešli. Ještě před rozloučením se za ním dívala a vzponínala:
"Ty nikdy nejsi sama."
"Děkuji,pane Kazekage. Pochopila jsem,že člověk se cítí osaměle,i když má rodinu a přátelé. Doufám,že se jednoho dne,znovu setkáme."
Konec 6.kapitoly.

Hořící akademie a Sayeko zachránkyní 5.kapitola

25. května 2011 v 15:07 | Linda |  Naruto povídky
Právě teď bylo poledne a naše hrdinka právě teď ještě učila děti na akademii. Po dlouhé výuce si oodychla a rozloučila se.
"Nashledanou,mistře Iruko."
"Nashledanou,Sayeko. Mockrát děkuji za pomoc."děkoval mistr Iruka.
"Nemáte zač a nashledanou."
"Počkej,Sayeko. Můžu tě o něco požádat?"
"Ano?"
"Mohla by ses tu ještě stavit? Tak kolem jedné?"
"Proč?"
"Studenti mají ještě odpolední výuku kunaiú já bych potřeboval pomoc."
"Dobře,přijdu."řekla Sayeko a odešla. Zašla do nejbližšího hotelu na nocleh. Mezitím si Tsunade zavolala Iruku.
"Iruko,tak jak je na tom ta ninja? Dělá problémy?"zeptala se Tsunade.
"Paní Hokage,ta Sayeko je talentovaná dívka. Slyšel jsem od Naruta a ostatních,že jim velice pomohla."
"Výborně. Zatím to jde dobře,ale nemáme moc času. Musíme Sasukeho najít za každou cenu." Iruka přikývl a odešel.Sayeko přišla na výuku přesně. Jako první začala vysvětlovat:
"Chakra je základní energie pro používání ninjovských technik. Fyzická síla se získává pohybem a duševní síla tvrdým tréninkem."
"Paní učitelko,jak se získává genjutsu?" zeptal se malý Souta.
"Genjutsu se nemůže získat. Je to jedna část chakry."
"Jak to myslíte?"
Určitě víš,co je to genjutsu,ninjutsu a taijutsu."
"Ano,vím."
"Tak genjutsu je vlastně iluze. Taijutsu je boj zpříma a ninjutsu je používání techniky." Později vyučování skončilo,ale naše hrdinka zůstala ještě na cvičišti. Vyskočila do vzduchu,obrátila se vzhůru nohama,překřížila ruce s kunai a postupně je házela na terče. Nevšimla si,že ji viděl Naruto. Když dopadla na nohy a prohlídla si terče,zjistila,že se trefila do všech a v tu chvíli uslyšela Narutův hlas:
"Sayeko,ahoooj!"
"Naruto,proč jsi sem přišel?"
"Byl jsem zrovna na cestě do Ichiraku Rámen,ale viděl jsem tě tu. Hele,nechceš jít se mnou?"
"To nejde. Nemůžeš za mě zase platit rámen."
"To nevadí,ale chtěl bych za to jednu věc."
"Jakou?"
"Naučíš mě tu techniku? Prosím,no tak."
"O tohle nejde,ale ta technika je těžká."
"Já to zvládnu,protože se jednou stanu Hokagem." Sayeko se usmála.
"Dobře,souhlasím." Pak spolu odešli na rámen. Jenomže netrvalo dlouho a Sayeko měla zlé tušení. V tu chvíli viděla,jak hoří směrem z akademie.
"Co je to? Kouř?" zeptal se Naruto.
"To není kouř. Akademie byla napadena." Viděli,jak mistr Iruka zachraňuje studenty.
"Mistře Iruko,jste v pořádku?"zeptal se Naruto.
"Naruto,Sayeko."
"Mistře Iruko,kde jsou studenti?"
"Všichni už jsou venku." Sayeko se porozhlédla,ale najednou řekla:
"Chybí tu Maria. Asi bude ještě uvnitř."
"Jenomže ten oheň musíme nejdřív uhasit."
"To není potřeba. Půjdu tam." Pak se naše hrdinka rozběhla k hořící akademii a skočila otevřeným oknem dovnitř.
"Mario,kde jsi?"
"Tady,pomozte mi prosím." volala Maria,která se držela podpěry a sama byla ve velké díře.
"Mario,podej mi rychle ruku."
"Já to nedokážu."
"Rychle než se podlaha rozpadne."
"Já nemůžu." Jenomže v tu chvíli se podlaha rozpadla a Maria začala padat.
"Áááááá." Sayeko neváhala a chytla její ruku.
"Neboj se,hned tě vytáhnu." řekla Sayeko a vytáhla Mariu. Pak rychle běžely ven.
"Mario,díky bohu." volala její maminka.
"Výborně,Sayeko."zvolal mistr Iruka.
"To bylo hustý!" křičel Naruto.
"Ještě není konec,proto se držte zpátky. Technika vodního draka." Díky téhle technice uhasila požár.
"Mistře Iruko,proč začala akademie hořet?"
"No,asi kvůli tomu,že jsem zapomněl konvici kávy na plotně."
"To je špatné. Nechci vědět,co tomu řekne paní Tsunade." Asi už tušíte,co mu na to paní Hokage řekla:
"IRUKO,VY JSTE ÚPLNĚ NESCHOPNÝ,PROTO CELOU AKADEMII OPRAVÍTE A TO SÁM!!!!"
"Ano,paní Hokage."povzdychl si Iruka.
Konec 5.kapitoly

Návrat do Listové! Úspěšná mise! 4.kapitola

23. května 2011 v 17:50 | Linda |  Naruto povídky
ni jouninů i samotného Hokage.Naši přátele se vrátili do Konohy. Izumo a Koketsu byli překvapeni mladou ninjou v jejich vesnici,která vcházela s Nejim,Hinatou a Narutem. Všichni mířili rovnou k páté Hokage. Shizune už nadšením skákala.
"Paní Tsunade,jsou zpátky i s tou ninjou."
"Vstupte!"zakřičela Tsunade při klepání. Do místnosti vešel Naruto,Neji,Hinata a Sayeko. Tsunade byla překvapena tou mladou ninjou,ale nedala na sobě nic znát.
"Hlásím,že jsme splnili misi a přivedli toho niju."řekl Neji.
"Výborně. Můžete si odpočnout. Dobrá práce. a pokud jde o tebe,jak se jmenuješ?" Sayeko promluvila:
"Jmenuji se Sayeko Mitarai."
"Dobře,jestli by ti to nevadilo,ráda bych se na něco zeptala. Odkud pocházíš?"
"Pocházím z Vodní vesnice,paní Tsunade."
"Slyšela jsem,že jsi mocný ninja,který ovládá všechny techniky na světě a že je na úrovni jouninů i samotného Hokage. Je to pravda?"
"Je,i když by to mohly být pouze fámy."
"Dobře,budeš žít v pokoji pro hosty."
"To je v pořádku. Můžu si pořídit nocleh v hotelu,ale přesto děkuju." Pak všichni čtyři odešli.
"Sayeko,nechceš vidět můj dům?" zeptal se Naruto."Ráda,děkuji." odpověděla Sayeko,ale když viděla Narutův dům,nemohla uvěřit,že v tom chlívku,Naruto žije. Řekla mu,že tam má strašný nepořádek a pomohla mu uklidit. Jeho dům nikdy nevypadal lépe.
"Páni! Neuvěřitelné!"
"Když budete uklízet častěji,tak to tu bude vypadat lépe." Pak šli oba do Ichiraku Rámen.
"Dva rámeny,staříku."
"Naruto,jsi to ty? A kdo je ta dívka vedle tebe?"
"To je Sayeko. Moje kamarádka."
"Aha,těší mě. Dáš si rámen?"
"Ano,velice děkuju." usmála se Sayeko.Rámen byl velice dobrý a nestačilo se divit,že Narutovi chutnal.
"Ten rámen je výborný,pane Naruto."
"Že jo? Jím ho každý den."
"To myslíte vážně?" divila se Sayeko a v duchu přemýšlela:"Takže pan Naruto jí tuhle dobrotu každý den. No,ale je to velice dobré."
"Sayeko,děje se něco?"
"To nic. Nic se neděje."
"Sayeko,nechceš se setkat s mými dalšími kamarády?"podotkl Naruto a Sayeko přikývla. Cestou jí Naruto ukazoval všechno,co je ve vesnici. Sayeko ho sotva vnímala,ale v tu chvíli si všimla Hinaty,kterástála u nějákého domu. Běžela k ní a pak se jí zeptala:
"Slečno Hinato,co tu děláte,tak sama?"
"Slečno Sayeko,já jen.." Hinata nedořekla svou větu,ale stále se dívala dovnitř. Když se tam Sayeko podívala,spatřila Nejiho s nějákým pánem. Byl to Hinatin otec. Ti dva spolu trénovali Byakugan a Hinata jim přinesla něco k jídlu. Sayeko jí povzbudila,aby šla dovnitř.Hinata vešla dovnitř a Neji s jejím otcem přestali trénovat.
"Otče,přinesla jsem čaj a rýžové koule." usmála se Hinata.
"Děkujeme. Pojď,Neji. Dáme si přestávku."
"Ano,strýčku." Po jídle se pan Hyuuga zeptal:
"A kdo je ta dívka,co přišla s tebou?"
"To je Sayeko Mitarai. Je to ninja,která dokáže ovládat všechny techniky a která by nám pomohla najít Sasukeho."
"Oh opravdu?" pomyslel si pan Hyuuga a přemýšlel:"Už jsem slyšel o klanu Mitarai a vím,že je to velmi vzácný klan,který byl uznávanější ve své dovednosti s technikami než všechny klany dohromady."
"Otče,není něco v pořádku?"
"To nic." řekl její otec a schválně se řízl do prstu.
"Auu."zasténal.
"Otče,ty krvácíš."
"To nic není." Sayeko k nim přistoupila.
"Podívám se na to,jestli dovolíte,pane Hyuugo." Vzala opatrně jeho ruku a dokytem zranění vyléčila.
"Musíte dávat pozor. Všechna zranění se nedají,tak lehce vyléčit."usmála se naše hrdinka a rozloučila se s ostatními a s Narutem se vydala dál po městě. Cestou se setkali s Inou,Rock Leem, Kibou,Shinem,Temari,Ten Ten,Shikamarem a dalšími. Všem pomohla s jejich problémy a druhý den měla dokonce vyučovat malé budougeniny.
"Milí žáci,tohle je Sayeko Mitarai. Vaše nová učitelka,která vás dneska bude vyučovat." řekl mistr Iruka.
"Těší mě,jmenuji se Sayeko."řekla učitelka. Děti si novou paní učitelku oblíbili. Malá Maki spadla a odřela si koleno.
"Jsi v pořádku,Maki?"
"Spadla jsem a odřela si koleno. Bolí to. Búú."
"Neboj se. Už tě dlouho bolet nebude."řekla Sayeko a vyléčila jí zranění."A teď už neplakej,ano?" Maki se usmála a objala svou paní učitelku. Všechny děti také chtěly obejmout paní učitelku. Mistr Iruka věděl,že ona jednou bude pro vesnici nepostradatelná.
Konec 4.kapitoly

Sayeko a její minulost 3.kapitola

22. května 2011 v 8:29 | Linda |  Naruto povídky
Sayeko se koukala na naše hrdiny s normálním výrazem,ale v srdci nesla bolest. Jenomže věděla,že jim stále nemůže lhát.
"Naruto,Neji,Hinato,chci,aby jste věděli,že je mi to líto. Opravdu mě to mrzí."
"Sayeko,proč jsi nám to neřekla?"zeptal se Naruto.
"Nechtěla jsem jít do Konohy. Vím,že chcete,abych vám našla vašeho přítele,ale to není,tak jednoduché."
"Proč?"
"Když by to bylo,tak lehké,to vysvětlit,tak bych to už udělala,ale já nemohu nikomu důvěřovat."
"Co tím chceš říct? Copak nemáš přátelé?"
"Nemám přátelé,protože všichni jsou mí nepřátelé. Už celý život žiji sama. Vyrostla jsem bez rodičů a bez přátel. Celý život jedině bojuju. Kvůli mým schopnostem se mě jiní ninjové snaží zabít. Možná se vám zdá,že ovládat každou techniku je hračka,ale je to opravdu dřina. Když nemám nic,co bych chránila, je to lepší a bezpečnější."
"To tě nikdo nevychovával?"
"Nevychovával mě nikdo. Zvládla jsem se o sebe postarat sama."
"Tak co se..?"
"Naruto,to stačí."okřikl ho Neji."Už jsme se jí zeptali na spoustu věcí,nepotřebujeme znát podrobnosti."
"Ano,Naruto. Prosím,už se jí na nic nevyptávej."řekla Hinata. Sayeko se zvedla,otevřela dveře a dodala:
"Půjdu vám připravit něco k večeři. Nebojte se,nebude to trvat dlouho." Pak odešla. Hinata A Neji mu to vyčítali.
"Naruto,neměj bys něco takového říkat."řekla Hinata.
"Jenomže ona nás málem připravila o život."dohadoval se Naruto.
"To sice ano,ale uvědomila si svoji chybu a šla nás zachránit. Když by pro nás nepřišla,zemřeli bychom a navíc,ona není zvyklá někomu důvěřovat,když se jí celí život snaží všichni zabíjet. To,že zachránila cizí ninjy,je dost odvážné. A hlavně,když s námi mluvila,cítila se špatně ani nevíte jak. Už tak je to pro ní těžké. Tak to pochop."Ono to doopravdy bylo pro Sayeko těžké,ale to,že jim prozradila něco o minulosti,byl zázrak. Když dovařila polévku s nudlemi,podala je našim přátelům. Pak raději odešla,aby nerušila. Vypravila se k vodopádu,kde často přemýšlela o své rodině,kterou nikdy neměla,protože už odmalička žila sama. Za pár minut za ní přišel Naruto.
"Pane Naruto,co tu děláte?"
"Neji a Hinata mě poslali za tebou,abych konečně pochopil,jak se cítíš."
"To není třeba. To jak se cítím jde poznat už z mého hlasu."
"Fakt?Já nic nepoznal."
"To ptotože jsi hloupý."
"Co říkala jsi něco?"
"Ne nic důležitýho."
"Sayeko,já asi vím,jak se cítíš. Já taky nemám rodinu"
"Jak to víš? Předpokládám,že ti to řekl Neji. Naruto kývl hlavou.
"Dobře,Naruto. Povím ti můj příběh,ale nesmíš ho nikomu říct. Slibuješ."
"Jo."
"Už když jsem byla malá,neznala jsem svého otce ani svou matku. Moje matka zemžela jakmile jsem se narodila a můj otec byl na misi zavražděn,proto mě jiná rodina chtěla adoptovat,ale vesnice to nedovolila. Byla jsem vychována jako ninjovská zbran,která má za úkol chránit vesnici,ale když se ve vesnici zjistilo,že mám kekkei-genkai,tak se mě lidé začali bát,i když jsem byla nejlepší ninja z vesnice,který zvládl každou techniku,tak se mě starší ninjové báli a nedokázali připustit,že jsem lepší než oni. Už několikrát jsem málem kvůli nim zemřela,protože lidé z Vodní vesnice,byli za tohle zabíjeni,proto jsem musela utéct než bude moc pozdě. Celý život jsem se o sebe musela sama starat až nakonec jsem se stala léčitelkou,která pomáhala potřebným. Brzy jsem našla tuhle malou chatku,kde je klid a není tu nikdo,kdo by mě chtěl zabít. Byla jsem ráda,ale zároveň smutná,protože jsem nikdy nepoznala,co je to láska."
"Já jsem také nepoznal,co je to láska,ale nevzdal jsem to a jednou se stanu Hokagem."
"Takže vy věříte ve své sny. Konoha musí mít úžasné ninji."
"Sayeko,ty si to asi neuvědomuješ,ale to,že pomáháš lidem v nesnázích,je věc hodná obdivu,proto"
"Proto se mě chceš zeptat,jestli bych ti pomohla najít tvého přítele. Nemám snad pravdu?"
"Máš úplnou pravdu." Pak Sayeko vstala a řekla:
"Budu o tom přemýšlet." Další den se naši hrdinové rozhodli vrátit do vesnice s neúspěchem.
"V téhle misi jsme neuspěli."povzdychl si Neji.
"Ano,neuspěli."podotkla Hinata.
"Totálně neuspěli."dodal Naruto. Když už chtěli odejít,přišla za nimi Sayeko.
"Bude vám vadit,když se k vám přidám."
"Sayeko,vy půjdete tedy s námi?"
"Ano,přesvědčili jste mě. Měla bych začít nový život." A tak se Sayeko rozhodla podívat do Konohy a naši hrdinové úspěšně splnili svoji misi.
Konec 3.kapitoly