LEM VÁS VÍTÁ DO SVĚTA ANIME, MANGY A DRAMAT! Smějící se

Překladatelé:

*Linda1997 - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

*Erika:3 - překladatel, korektor - NEAKTIVNÍ

*Dee-Dee254 - překladatel - NEAKTIVNÍ

*Maja2003 - překladatel, encoder - PŘIPRAVUJE PROJEKT



Červenec 2011

Omluva

30. července 2011 v 16:31 | Linda |  Novinky
Mili ctenari,moc se omlouvam,ze jsem dlouho nenapsala,ale ted jsem na dovolene v Nemecku a taky se omlouvam,ze pisu bez hacku. Je tady nemecka klavesnice. Linda

Ichiru vs Senri! Nepřibližovat se k Izayoi! 5.kapitola

15. července 2011 v 22:25 | Linda |  Izayoi Sawaku
Další den ve škole šla naše trojice přátel opět do školy. Senri si za okamžik všiml Izayoi,Itachiho a Ichira. Ihned se k nim vydal:
"Izayoi,dobré ráno." zvolal Senri.
"Dobré ráno,Senri." pozdravila ho Izayoi.
"Promluvme si."
"Ale.." Izayoi si nebyla jistá,jestli by si s ním byla jistá promluvit,ale Ichiru včas zakročil.
"Nemá si s tebou o čem promluvit,Senri Amamiyo."
"Jak to můžeš vědět?"
"Sama mi to řekla a já bych byl rád,kdybys přestal obtěžovat mojí přítelkyní."
"Přítelkyni?" Senri se podíval na Izayoi zmateným pohledem. Její rty se trochu pootevřely.
"Ichiru je můj kluk." Senri vykulil oči,ale nahlas neřekl nic. Ichiru jeho přemýšlení vyrušil.
"Itachi,prosím běžte s Izayoi napřed."
"Dobře,bráško. Hlavně nás dožeň." mumlal Itachi.
"Neboj se. Doženu vás." Itachi s Izayoi odešli a nechali Ichira se Senrim osamotě. Podzimní listí zašustělo větrem a kolem nich se pozvedla podivná atmosféra.
"Je mi jedno,jestli jsi její přítel,ale já s ní potřebuji mluvit." podotkl Senri.
"Ale ona s tebou nechce mluvit." odvětil Ichiru.
"Proč mluvíš za ní? Víš,vůbec,kdo já jsem?"
"Její přítel z dětství. Mýlím se snad?"
"To není všechno. Jsem jako její starší bratr."
"Já vím." povzdychl si Ichiru. "Ale měl bys pochopit,že do některých věcí ti nic není."
"Co tím myslíš?"
"Ty víš o čem mluvím."
"Nevím."
"Víš,jenom si to nechceš přiznat." Senri zaťal zuby,ale pak je vyrušilo zvonění,takže spěchali do třídy.
"Už půjdu." Oba dva se dali jiným směrem a už se ani neotočili. Po hodině se Izayoi Ichira na něco zeptala.
"Ichiru,opravdu to bylo nutné."
"Co jako?"
"Říct mu takové věci na rovinu? Neměla bych s ním promluvit já?"
"Ne,radši ne."
"Proč? Čím víc věcí o tobě bude vědět,tím víc budeš v nebezpečí. Nevím,o co mu jde,ale bylo by lepší,kdybychom se drželi zpátky. Nedovolím mu,aby ti ublížil."
"Ichiru." Když vyšli ti dva,spatřili opět Senriho. Jejich pohledy se setkaly,ale Izayoi si nebyla jistá,jestli s ním má mluvit. Jenže Ichiru jí odvedl pryč. Večer když se stmívalo a Izayoi byla připravená jít spát,zaslechla nějáký zvuk:
"Co to bylo?" Pak otevřela dveře terasy a vyšla ven. Jenomže nikoho neviděla. Už si myslela,že se jí to zdálo.
"Že by se mi to zdálo?" Bohužel když odcházela,spatřila postavu.
"Kdo jsi?" zeptala se. Postava přistoupila blíž a ona poznala Senriho.
"Izayoi,omlouvám se,že přicházím,tak pozdě,ale potřebuji si s tebou promluvit."
"Senri,nemusíš se omlouvat." usmála se Izayoi.
"Přišel bych dřív,ale Ichiru by mě dovnitř nepustil."
"Co jsi tedy potřeboval?"
"Je mi moc líto,že jsme se pohádali. Neviděli jsme se deset let a já se tě ptám na nesmysly,proto tě žádám o tvé odpuštění." Izayoi se zarazila.
"Nebyly to nesmysly."
"Cože?"
"Překvapilo mě,že víš o síle,které vládnu,ale nechtěla jsem ti nic říkat,protože bych se bála,že se ti něco stane."
"Co tím myslíš."
"Mojí sílu chce každý upír a už se mě tři roky snaží zbavit nebo se mě zmocnit. Proto bych si opravdu nepřála zatahovat do toho další lidi." řekla smutným tonem. Senri k ní přistoupil blíž a pohladil jí po tváři.
"Senri?" podivila se.
"Vůbec jsi se nezměnila. Stejně starostlivá jako před 10 lety. Nemusíš se o mě bát. Tvé tajemství neprozradím a slibuji,že tě ochráním."
"Ale.."
"Nic neříkej a dobrou noc." řekl Senri,uspal jí a odložil do postele. Pak zmizel jakoby se tam vůbec neobjevil.
Konec 5.kapitoly

Národ Ohně a pomsta rodiny Hio 20.kapitola

15. července 2011 v 11:37 | Linda |  Zkáza světa Jinenji
Naši přátelé spěchali do vesnice národa ohně. Bohužel nepřítel tam byl jako první a začal národu Ohně vyhrožovat.
"Národe Ohně,zaplatíte za všechno,co jste udělali." křičel dědeček .
"Takže jsi přežil,Hachiri." řekl starý mudrc Kakabonji.
"Kakabonji,teď tvá vesnice padne. Za to,co jste provedli."
"Nic jsme neprovedli."
"Pletete se. Upálili jste.." Hachiri svou větu nedořekl,protože se tam objevili přátelé.
"Dědečku." volala Haineko. Co se to děje?"
"Haineko a vidím,že jste přivedli paní Yukari."
"Zdravím vás,stařešino." pronesla paní Yukari.
"Nepřítel se už ukázal." Všichni vzhlédli k obloze.
"Ten bastard." mumlal si Nagisa pro sebe.Půjdu si s ním zabojovat."
"Tahle vesnice shoří na popel." řekl Hachiri.
"Zadrž,Nagiso." zašeptala Shizuka."Zastavím ho." Shizuka popošla blíž a vzhlédla k obloze.
"To stačí,dědečku. Nevybíjej si zlost na vesnici."
"Ale,princezna Hio Shizuka. Myslíš si,že mě zastavíš?"
"Ano,zastavím tě,ale dědečku,proč chováš k národu ohně,takovou nenávist?"
"Už jsem to říkal. Tvůj bratr byl upálen kvůli téhle vesnici."
"Jaký byl jeho důvod?"
"Nebyl žádný důvod. Upálili ho nevinně,"
"Opravdu?"
"Nevěříš mi?"
"Moc ne."
ůTak se dívej,jak tu vesnici zničím."
"Už jsem říkala,že to nedovolím."
"Jak mě tedy zastavíš?"
"Budu s tebou bojovat."
"Dobře,příjímám tvou výzvu." Konečně padla výzva a začíná souboj mezi příbuznými. Jak tenhle souboj dopadne?
Konec 20.kapitoly

Úspěšné pátrání! Slzy radosti! 19.kapitola

15. července 2011 v 10:49 | Linda |  Zkáza světa Jinenji
Naši přátelé se rozhodli prohledat každé místo pečlivě,i kdyby ho měli převrátit vzhůru nohama.
"Jaké je první místo,paní Yukari?" zeptal se Nagisa.
"První místo je Šedá čtvrť." odvětila Yukari.
"Dobře,jdeme tam."
"Ale,co když tam nebudě,Nagiso?" zeptala se Haineko.
"Tak prohledáme každý kout,dokud princeznu nenajdeme. Bohužel v Šedé čtvrti Shizuka nebyla,tak museli jít dál. Prohledali Kamenný most, dům pana kapitána Mazarina a další místa,ale Shizuka nebyla k nalezení.
"Je to určitě správná stopa?" strachovala se Haineko.
"Určitě je." odvětil Nagisa.
"Haineko má pravdu. Co když to bylo špatná stopa?" řekla Yukari.
"Na tom nezáleží,paní Yukari. Slibuji,že princeznu najdeme. Nakonec zbývalo už poslední místo a to bylo staré skladiště. Když tam vešli nebylo tam nic neobvyklého.
"Tady taky není? Už nevím,kde by mohla Shizuka být." povzdechla si Haineko.
"Pojďme,Nagiso,Haineko." pobídla je Yukari,ale Nagisa nechtěl odejít.
"Počkejte,možná tu Shizuka je."
"Co to povídáš?"
"Možná se to nezdá,ale já vím,že tady princezna je."
"To se ti jenom zdá."
"Nezdá. Copak to necítíte?" Yukari se zamyslela a vycítila přítomnost emocí. Cítila smutek. Strach,ale i naději.
"Nagiso,máš pravdu. Určitě je tu princezna." usmála se Yukari.
"Kde?ů zeptal se Nagisa.
"Za tou stěnou."
"Tohle nechte na mě." řekla Haineko a prorazila stěnu,za kterou byla Shizuka s poraněným ramenem. A pomalu omdlévala. Nagisa k ní rychle šel a vzal jí do náruče.
"Slečno Shizuko,jste v pořádku? Už se nemusite bát. Přišli jsme vás zachránit."
"Nagiso,vy jste přišli." plakala princezna radostí a její slzy spadli na zraněné rameno,které se díky tomu začalo hojit.
"Podívejte,její slzy léčí zranění paní Yukari." vzdychla Haineko a měla pravdu. Shizuka byla za chvíli v pořádku a spatřila svou tetu.
"Tetičko." vzhlédla Shizuka.
"Shizuko,je mi to líto,že za tvoje utpení nesu vinu já." řekla smutně Yukari,ale Shizuka se usmála přívětivým úsměvěm.
"To není pravda,tetičko. Za to může jedině dědeček. Není správné se odsuzovat. Ještě je čas vše napravit."
"Shizuko." Obě dvě se objaly a Shizuka všem vylíčila,co se mezitím semlelo.
"Musíme dědečka zastavit." řekla Yukari.
"Ano a zastavím ho já." dodala Shizuka,která si v duchu přála:
"Musím všechny zachránit,tak,abych nemusela prolít ani kapku lidské krve,natož někoho obětovat. To je slib a já ho splním." Pak už šli rachle za Haineko,aby je dovedla k národu Ohně. Stihnou to včas?
Konec 19.kapitoly

Pátek 15.července

15. července 2011 v 10:06 | Linda |  Deník
..Milý deníčku! Omlouvám se,že píšu,tak pozdě,ale zrovna jsem neměla po ruce počítač. Včera jsme jeli do Karlových Varů navštívit bratrance. Cesta byla dlouhá,ale stejně jsem četla Rozbřesk,Bravo Girl a 2! Hned po příjezdu jsem se setkala s Lídou,Nikolou a Janou. Všichni jsme šli na pouť a skvěle jsme si ji užily. K jídlu jsme měli hranolky,cukrovou vatu a chipsy. Také jsme šli do parku,který spíš vypadal,jak muzeum,než park. Večer jsme jenom,tak blbli a nakonec šli spát. Dobrou noc!

Ichiru a Izayoi! Kouzelná chvíle! 4.kapitola

14. července 2011 v 22:44 | Linda |  Izayoi Sawaku
Izayoi mezitím dorazila domů a byla hluboce zamyšlená. Večer než šla spát,šla za Ichirem,aby se s ním svěřila o svém problému.
"Izayoi,co se děje?"zeptal se Ichiru starostlivě.
" Ichiru,můžu si s tebou o něčem promluvit?" odvětila Izayoi.
" O čem si se mnou chceš promluvit?"
"O Senrim. O svém příteli z dětství."
"Je s ním nějáký problém?"
"Nechápu,jak je to možné,ale.."
"Ale co?"
"On zjistil,že ovládám světlo."
"Cože zjistil? Jak se to dozvěděl?"
"Nevím,ale myslím,že o tom ví i jeho rodina."
"I jeho celá rodina? Izayo,jak se jmenuje celým jménem?"
"Amamiya. Senri Amamiya."
"Říkáš Amamiya? Tak asi ví,.o koho se jedná."
"Jak to myslíš?"
"Rodina Amamiya je rodina vlkodlaků."
"Vlkodlaků?"
"Ano."
"Tak to je ta podivná síla,kterou jsem cítila."
"Také to jde poznat z jeho pachu."
"Nelíbí se mi to."
"Mně také ne,ale nechápu,jak to zjstili."
"Mám se ho na to zeptat?"
"Ne,prosím,drž se od něj dál. Promluvím s ním sám."
"Dobře,ale buď opatrný."
"Budu." řekl něžně Ichiru a políbil jí na rty. Oba dva si ještě spolu povídali a popřáli si dobrou noc.
Konec 4.kapitoly

Všechno je moje vina! 18.kapitola

14. července 2011 v 22:14 | Linda |  Zkáza světa Jinenji
Nagisa,Haineko a Yukari přemýšleli,kde mohla princezna být.
"Vůbec mi nejde do hlavy,proč upálili někoho jiného,než danou osobu." mručela princezna z národa ohně.
"Já vím. Je to celé podivné a nejasné,ale musíme slečnu Shizuku zachránit." řekl Nagisa a Haineko přikývla. Mezitím Shizuka pomalu už přestala plakat. Přemýšlela,proč ji její dědeček unesl. Pak jí došlo,že se bál,že by mohla ohrozit jeho plán. Najednou odněkud k ní přiběhla,malá myška,kterou Shizuka nakrmila chlebem,který našla.
"Myšičko,proč se všechno obrátilo proti mně? Jsem opravdu,tak divná princezna? Jsem opravdu,tak sobecká?" říkala princezna nahlas.
"O čem to mluvíš? Jsi moc hodná princezna,Shizuko." promluvila myška. Princeznu očividně překvapila.
"Myško,ty mluvíš?"
"Samozřejmě. Nechceš mi radši povědět,proč si o sobě myslíš,tak škaredé věci?"
"Dobře." Naše hrdinka začala myšce líčit svůj příběh,ale nejdřív se na něco zeptala.
"Myško,kdo jsi?"
"Já,jsem pouze myška.Proč se ptáš?"
"Bojím se,že pracuješ pro mého dědečka."
"Aha,ale já nepracuju pro tvého dědečka. Jsem jenom domácí kouzelný mazlíček."
Dobře,tak já ti povím svůj příběh." Shizuka začala vyprávět:
"Jsem princezna Hio Shizuka,která chrání posvátný strom Escalus už odjakživa. A jednou budu muset obětovat svůj život,abych zachránila naši zemi Jinenji. Tohle všechno se děje už celé generace. Bohužel všichni z mé rodiny začali umírat,až nezbyl skoro nikdo. Moji rodiči zemřeli při autonehodě,bratr byl upálen(i když nevím proč),babička zemřela na nemoc,dědeček stále žije,strýc z naší rodiny odešel,teta také žije a pak jsem tu už jenom já."
"Měla bys být vděčná,že ještě žiješ." koukala na ní myška smutně.
"Myslím,že máš pravdu,ale přesto jsem strašně sobecká,protože mám ochránit svůj lid a místo toho mu stále ubližuju. Nejen jemu,ale i své rodině a svým přátelům,kteří se ke mně chovají mile. Nezasloužím si být princezna." řekla smutně Shizuka.
"Proč se na to díváš,tak černě? Vždyť tohle je teprve začátek. Ještě nevíš,co tě čeká,tak mysli trochu pozitivně."
"Pozitivně?"
"Jasně. Já jsem myš,které se lidé bojí,protože se bojí toho,čemu nerozumí a spoléhají pouze na to,co vidí. To je lidská přirozenost."
"Takže říkáš,že je lepší čekat,co se stane,než se předem odsoudit?"
"Ano,každý člověk není dokonalý,tak se přestaň pořád obviňovat a snaž se trochu usmát. Setři si slzičky a trochu se usměj. Na to,že jsi princezna,tak máš nízké sebevědomí,což není dobré a pokud se svými přáteli,tak trápíš,zkus jim na chvíli důvěřovat. Určitě tě brzy přijdou zachránit."
"Dobře." usmála se princezna a vyčkávala na své přátelé. Mezitím Nagisa,Haineko a Yukari se snažili nalézt odpověď v knize od dědečka Shizuky. Ať ho pročítali jakkoliv,nedokázali na nic přijít.
"Napadá tě,kde by mohla být?" zeptala se Haineko.
"Bohužel ne." posmutněl Nagisa.
"A co když je na nějákém místě z téhle knihy?" namítla Yukari.
"Jak to myslíte?" zeptal se Nagisa.
"Každé místo z téhle knihy je blízko od našeho domu."
"Můžeme to zkusit." Naši přátelé souhlasili,protože neměli žádnou stopu,takže poslechli Yukari a vyrazili s ní.
Konec 18.kapitoly

Slib a nejistota 3.kapitola

13. července 2011 v 11:55 | Linda |  Izayoi Sawaku
Za pár minut si Senriho zavolal jeho otec Ichijou.
"Senri?" zeptal se jeho otec.
"Ano?" odvětil Senri.
"Kdo byla ta dívka?"
"Izayoi Sawaku,moje kamarádka z dětství."
"To jsem nemyslel."
"Tak co jsi myslel?"
"Ty sis ničeho nevšiml?"
"Čeho jsem si nevšiml?"
"Ta dívka Izayoi ovládá nejvzácnější element: světlo."
"To není možné."
"Bohužel,já to viděl. Viděli to všichni."
"Úplně?"
"Ano. Kolem ní byla zlatá aura světla a bílou září. Pravděpodobně je čarodějka. Musí být opravdu silná,protože nikdy jsem neviděl nikoho s tak čistou a silnou aurou. Chci tě něčím pověřit."
"A čím?"
"Sleduj ji."
"Cože?"
"Potřebujeme zjistit,jak se chová,co dělá a tak. Zvládneš to?"
"Pokusím se." Ve škole ji Senri pozoroval. Chovala se normálně jako obyčejná normální dívka. Byla chytrá,pilná,sportovně nadaná,oblíbená a především velice krásná. Chodila s přáteli do kavárny,nakupovala s kamarádkami,zvala je na zmrzlinu a trávila čas s rodinou. Jednou šla se Seikou a Shisui do kina. Cestou narazila na Senriho.
"Ahoj,Izayoi." pozdravil ji.
"Ahoj." odvětila mu.
"Kdo je to,Izayoi?" zeptala se Shisui.
"Aha,promińte. Vy ho neznáte. To je Senri Amamiya,můj přítel z dětství. A Senri,tohle je Shisui a Seiko."
"Rád vás poznávám."řekl Senri.
"My tě také rády poznáváme." řekla Seiko a Shisui zároveň.
"Kam to jdete?"
"Jdeme do kina. Nechceš jít taky. Vezmeme ho taky,Izayoi?"
"Dobře." usmála se Izayoi. Všichni čtyři šli do kina na film "PRAVDA." Za chvíli si musela Izayoi odskočit na toaletu. Bohužel Senri šel za ní.
"Izayoi?"
"Senri,potřebuješ něco?"
"Chtěl bych si s tebou promluvit."
"Dobře,ale promluvíme si venku." Izayoi vyšla ven z toalety a spustila:
"Tak,o čem jsi chtěl mluvit?"
"O tobě." řekl Senri nejistě.
"O mně?"
"Ano."
"Proč?"
"Chtěl bych o tobě něco vědět."
"A co? Nemyslím si,že něco nevíš. Vždyť mě znáš celý život."
"Dobře,chci se tě zeptat,jestli ovládáš nějaký element zvaný světlo." Izayoi se zarazila. O tomhle věděla pouze její rodina a přátelé,ale nikdo jiný.
"Proč se na tohle ptáš?"
"Můj otec mi řekl,že vládneš obrovskou silou a požádal mě,abych tě sledoval."
"To je,ale špatná věc. Někoho sledovat."
"Já vím,proto ti to říkám."
"Dobře,zodpovím ti tvou otázku. Ovládám světlo."
"Proč jsi mi to neřekla."
"Neptal ses na to."
"Ale vždyť jsme přátelé."
"Ale také to není tvoje starost."
"Jak to můžeš říct."
"Podívej,Senri. Měl bys pochopit,že čím víc lidí to ví,tím se dostávají do nebezpečí." Pak naše hrdinka odešla a když skončil film,se všemi se rychle rozloučila a běžela domů. Senri také běžel domů a sdělil vše otci. Byl neštastný,že se s Izayoi pohádal,že nechtěl ani večeřet,což dělalo starost jeho matce,která mu večeři donesla.
"Co se děje?"zeptala se.
"Nic."zamračil se Senri.
"Tak proč jsi,tak skleslý?"
"Nejsem skleslý."
"Tak já tedy půjdu a nebudu se tě na nic ptát,ale pamatuj si,že mi můžeš říct všechno,co máš na srdci."
"Počkej,mami."
"Tak na co se chceš zeptat?" Senri jí všechno povyprávěl.
"Řekla mi,že když o její síle ví hodně lidí,tak se tím dostávají do nebezpečí. Proč mi to řekla?"
"Asi tě chtěla ochránit."
"Před čím?"
"Před nebezpečím. Říká to asi proto,že tu sílu má dlouho a kvůli ní bylo ublíženo jejím přátelům."
"Opravdu?"
"Nevím. Tak víš ty co,promluv si s ní."
"Dobře." Senri byl pak už klidnější a mohl jít spát. Rozhodl se,že si o tom s Izayoi zítra promluví.
Konec 3.kapitoly

Senri Amamiya,starý přítel z dětství 2.kapitola

13. července 2011 v 11:04 | Linda |  Izayoi Sawaku
Izayoi byla ještě zmatená,ale Senri se na ní stále usmíval.
"Senri,jaktože jsi tady?" zeptala se ho.
"Přestěhoval jsem se sem nedávno." odpověděl Senri.
"Ale jak může být tenhle prstýnek můj?"
"Jak jsem řekl. Patřil ti."
"Patřil?"
"Co kdybychom šli ke mně domů a já ti vše vysvětlil." Izayoi přikývla a šla se Senrim do toho krásného domu. Otevřel dveře a řekl:
"Dáma první."
"Děkuju." řekla Izayoi mrzutě. Věděla,že se jí snaží vyprovokovat. Po pár krocích si naše hrdinka všimla,že není v domě sama. V obývacím pokoji seděla žena s černými vlasy a typickou zástěrou. Vedle ní seděl postarší muž a vedle něj seděla jedna dívka a osm chlapců. Dvaadvacet párů očí zvedly zrak od mapy a podívaly se na ní.
"Senri,kde jsi byl,tak dlouho?" zeptala se ta žena s černými vlasy a zástěrou. Izayoi usoudila,že je to jeho matka.
"Omlouvám se,mami,ale tohle je Izayoi Sawaku." řekl Senri a představil jí.
"Moc mě těší." usmála se naše hrdinka. Jenže neslyšela odpověď. Všichni se na ní upřeně dívali.
"Děje se něco?" Senriho matku to vytrhlo z přemýšlení.
"Omlouvám se,zamyslela jsem se. Ráda tě vidím,Izayoi."
"Já vás také."
"Tak já ji ukážu zbytek domu."řekl Senri a vzal jí za ruku. Pak jí pokynul,aby šla nahoru. Izayoi byla ráda,že je pryč z toho obýváku. Necítila se ve své kůži. Senri si její reakce všiml.
"Izayoi,děje se něco?"
"Nic." řekla Izayoi.
"Vidím,že se něco děje. To neutajíš."
"Měla jsem divný pocit,protože na mě všichni koukali a já nechápu proč. Udělala jsem něco špatného?"
"Neudělala jsi vůbec nic. Tím se netrap."
"Dobře." Po zbytek dne Senri a Izayoi strávili spolu. Všechna nejistota a neklidnost opadla. Prohlíželi si staré fotografie a Izayoi si začala všechno vybavovat. Když se loučili,Senri jí slíbil,že se uvidí zase ve škole.
Konec 2.kapitoly

Shizuka a její dědeček! Tváří v tvář! 17.kapitola

13. července 2011 v 10:30 | Linda |  Zkáza světa Jinenji
Haineko a Nagisa brzy dorazili k Yukari,která ještě truchlila v pokoji.
"Paní Yukari!!" křičel Nagisa. Yukari vzhlédla.
"Potřebujeme vaší pomoc!" přidala se Haineko. Yukari se tedy uklidnila a vyslechla si je.
"Co se děje?" zeptala se.
"Jde o Shizuku. Někdo jí unesl!" vřískala Haineko.
"Cože?" vykřikla Yukari.
"Uklidněte se,paní Yukari. Tušíme,že za tím stojí váš otec?"řekl Nagisa.
"To je nemožné. Upálili ho."
"Já mám podezření,že ho neupálili."
"Jak to myslíš?"
"Mám pocit,že někdo na sebe vzal jeho podobu a nechal se upálit,jinak,proto nemám vysvětlení."
"Jak si došel k takovému závěru?"
"Díky téhle knize." řekl Nagisa a vytáhl knihu od dědečka Shizuky. Yukari knihu uchopila a poznala,že Nagisa mluví pravdu.
"Mysleli jsme,že byste nám mohla pomoct zjistit,kde de princezna nachází."
"Proč myslíte,že to vím?"
"Nevím,ale doufám v to. Prosím pomozte nám." Haineko a Nagisa se jí poklonili a ona se jim tedy rozhodla pomoct. Mezitím se Shizuka probudila na úplně neznámém místě. Pomalu vstala,ale vmžiku se hcytla za bolavé rameno.
"Nevstávej ještě prosím." řekl něčí hlas a Shizuka se za ním otočila.
"Kde to jsem?" zeptala se.
"Jsi v mém doupěti."
"Doupěti? A kdo jsi ty?"
"Copak nepoznáváš svého dědečka?"
"Dědečka?" Neznámý vyšel na světlo.
"Dědečku,ale neupálili tě?"
"Ne."
"Tak koho to upálili?"
"Tvého bratra."
"Cože? Proč mého bratra?" rozplakala se Shizuka. Nedokázala unést,že její bratr byl upálen. Musela to být mučivá bolest.
"Proč byl upálen můj bratr?"
"Je to kvůli mým cílům."
"Kvůli tvým cílům? Jakým cílům?"
"Mým cílem je zničit národ ohně."
"Zničit národ ohně? Proč?"
"Upálili mého drahého vnuka."
"Ty se chceš pomstít?"
"Ano. Můj vnuk byl upálen,protože si vymysleli samé lži a obvinění."
"Ale vždyť se nám už omluvili a ještě jim někdo zpustošil vesnici."
"Ten,kdo jim zpustošil vesnici jsem byl já."
"Zase ty,dědečku? Nestačilo to už?"
"Nestačilo,Shizuko. Musí za to pořádně zaplatit."
"Prosím,nedělej to!"
"Ticho. Teď si zatím odpočni a pamatuj si,že odtud se nedá utéct." Pak její dědeček zmizel a Shizuka zůstala sama. Dala se do usedavého pláče. Nechtěla,aby její dědeček někomu ublížil a modlila se ze všech sil,aby ho dokázala zastavit.
Konec 17.kapitoly