* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Prosinec 2011

12. Kapitola - Vánoce v Konoze

28. prosince 2011 v 11:42 | Erika Do |  Speciální Verze Naruta
" To je západ slunce. Rychle !"
" (zívne si) jsem unavený."
" Tak si pospešpe !" řekla Ina. Však zanedlouho dorazili do vesnice.
" Tsunade - sama ! Mise splněna !" řekne Sakura s úlevou.
" Výborně! Tak rychle jdeme zdobit !" rozkázala Tsunade. Všichni odešli domů kromě Sousukeho a Takeshiho. Oni dva zůstali s Tsunade. Tsunade vše oboum vysvětlila a tak i oni se zůčastnili. Rychle zabalili dárky a pospíšili si k hlavní bráně. Tam čekali mistrové a jiné osoby. Dárky se rozdali velmi snadno. Bylo tam velmi jídla a sladkostí.Takeshi a Sousuke byli aspoň na jeden den čestnými hosty. Vánoce uběhly rychle a byl SILVESTR. Těšte se na další díly OVA.
Konec 12. Kapitoly

26.kapitola

27. prosince 2011 v 20:05 | Linda |  Ochránkyně Lesa-dva klany,jedna dívka
Himeno oměněla. Před ní stál ten nejkrásnější muž,jakého,kdy viděla. Měl blonďaté vlasy,bílý oblek a azurově modré oči.
"Že by to byl jeden z těch tří?" říkala si a neznámý na ní promluvil:
"Vy jistě budete princezna."
"Ano. Ráda vás poznávám. Mé jméno je Hikari."
"Potěšení je na mé straně. Mé jméno je Touma."
"Touma. To je krásné jméno."
"Prosím,tykejme si."
"Dobře." Oba dva se procházeli zahradou a povídali si.
"Hikari,co děláte sama v zahradě?"
"Chtěla jsem jenom přemýšlet a odpočívat."
"Nad čím?"
"Je tu hodně starostí."
"Například?"
"Já jsem princezna,která má chránit svůj lid a řešit politické záležitosti. Ještě k tomu se mám provdat za jednoho ze tří nápadníků."
"Víte,jak se jmenují?"
"Ano." První z nich je hrabě Misaki,druhý je vévoda Usuma a třetí je princ Arzia."
"A kterého z nich byste si chtěla vybrat?"
"Nejde o to,koho bych si měla vybrat,ale o to,co cítím. Neznám je,tak proto je nedokážu milovat."
"A co kdyby jsi je poznala?"
"Možná bych změnila názor,ale podle mě je špatné nutit někoho do sňatku. Člověk by si měl vzít toho,koho miluje. Tak to alespoň cítím já." Touma ji pozoroval a naslouchal jí. Společně si povídali o květinách,lidech a světě. Bylo jasné,že jsou přátelé. Nakonec princeznu zavolala služebná:
"Princezno,je čas večeře."
"Jistě." odvětila Himeno. "Toumo,děkuju ti za pěkný den."
"To já děkuju." usmál se Touma. Pak Himeno odešla a Touma zůstal sám. Zanedlouho byla Himeno ve svém pokoji a přemýšlela o rozhovoru,který vedla se služebnou.
"Smím se tě zeptat,kdo byl ten muž?"
"Myslíte toho v zahradě?"
"Ano."
"To byl hrabě Misaki."
"Věděla jsem to."
"Říkala jste něco?"
"Ne,nic." Himeno si pročesávala své vlasy.
"Takže to byl jeden z nich. Jenže já nejsem Hikari. Hikari,kde teď jsi?" Mezitím byla Hikari ve městě s Takashirem a Hayatem.
"Nevadilo by vám,kdybych se šel podívat na Himeno,jak se jí daří?" zeptá se Hayate.
"Nevadí. Jen běž." odvětil Takashira. "Já zatím pohlídám Hikari."
"Máš to u mě."
"Tak zatím." Hayate pak zmizel.
"Hikari,nechceš zkusit něco obyčejného jako tvůj lid?"
"A co to bude?"
"Například ochutnat nějáké jídlo?"
"Ano." Takashira princezně koupil nikuman.
"Tohle je nikuman a jí se rukama."
"Dobře." Hikari ho ochutnala. "Je výborný."
"To jsem rád." Ještě ten den spolu podnikli spoustu dalších akcí. Jedli karamelová jablka,hráli si se zvířátky,chytali rybky do sítí,sbírali kuličky a smáli se. Dalo by se říct,že mezi nimi vzniklo pouto. Zatím Himeno vycítila,že ji někdo pozoruje.
Otočila se a řekla:
"Vylez ven. Vím,že tam jsi." Na terase se objevil stín muže v plášti.
"Kdo jsi?"
"Jak jsi věděla,že tady jsem?"
"Intuice. Kdo jsi? Proč jsi sem přišel?"
"Přišel jsem si pro tebe,princezno Hikari."
"Proč?"
"Nevíš? Neboj se,brzy se to dozvíš. Teď pojď se mnou."
"Nikam s tebou nepůjdu."
"Tak tě budu muset donutit násilím." Neznámý začal útočit černými koulemi,kterým se Himeno snažila vyhýbat. Himeno nakonec skončila na terase.
"Nemáš kam jít. To je tvůj konec. Vzdej to."
"Nikdy. Nevíš o mě všechno. Já se lehce nevzdám." Himeno nakonec skočila z terasy krásným saltem na strom a utíkala pryč.
"No tedy. Vypadá to,že je dobrá v gymnastice. O to to bude větší legrace." Neznámý se jí rozhodl pronásledovat. Když dorazil na místo o něco později Hayate viděl obrovskou spoušť Himenině pokoji.
"Co se tu stalo?" říkal si,ale pak viděl temné skvrny na zdi. Věděl,že se jedná o temnotu. Rychle pospíchal k Takshirovi a Hikari.
"Hayate? Stalo se něco?" zeptal se Takashira.
"Himeno je v nebezpečí."
"Cože? Jak to?"
"Za tím stojí Darkness."
"Darkness? Musíme si tedy pospíšit."
"Ne. Nejdřív bežte do paláce. Ďejte tam Himenin pokoj do pořádku a Hikari,ty budeš muset zpátky a být zase princeznou. Musíš dělat,že se nic nestalo a zatím já najdu Himeno."
"Dobře." přikývla Hikari. Hayate běžel Himeno na pomoc a Himeno si musí poradit s nepřítelem. Kdo je to? A proč jde po ní?

7.Obětavost a porozumění

27. prosince 2011 v 17:11 | Linda |  Dívka bez úsměvu
"Co to bylo? Zase nepřítel?" zlobila se Kyoko.
"Zrovna teď?"
"Zene,musíme jít."
"Ano."
"Kairi,počkej tu prosím."
"Já půjdu s vámi." odvětil Kairi.
"Ale.."
"Nemůžu tě nechat jít samotnou. Víš,co jsem ti vždycky říkal?"
"Že mě budeš chránit."
"A taky to udělám."
"Dobře,ale drž se zpátky." Všichni tři se dali do běhu.
"Jak je to ještě daleko?"
"Jsme blízko,Kyoko."
"Pospěšmě."
"Jo." Zanedlouho dorazili na pláž a tam spatřili temnou sílu. Za tím vším byl Ren.
"Rene!!! Okamžitě přestaň!!" zvolal Kairi. Kyoko to překvapilo.
"Jak mohl Kairi Rena znát?" říkala si,ale nakonec si vzpomněla na to,co řekla. A to bylo,že Ren mohl mít kontraktora. Zen si všiml,že Kyoko je v šoku.
"Kyoko,musíme Kairimu pomoct."
"Hm." Zen se připravil a Kyoko odříkávala:
"Ve jménu boha já kontraktor využívám tvou síllu. Na důkaz naší smlouvy jsem ochotná položit svůj život. Otvírám smlouvu!" V tu cvhíli se objevily Zenova křídla a jeho tělo se rozzářilo bílým světlem.
"Rene,připrav se. Jdu si pro tebe!!" Souboj začal a Kairi nevěděl,co se stane.
"Rene,co je to s tebpu? Jsi jiný!!"
"Buď zticha,Zene!"
"Nejdřív mi vysvětli,co tě to popadlo."
"Nic ti vysvětlovat nemusím!" Renova děsivá aura byla neuvěřitelně silná a všechno ničila. Nepomohl ani Kairiho hlas.
"Rene,přestaň! Ublížíš jim!" volal Kairi.
"To je mi jedno.ů Ren zaútočil,ale Kyoko zavolala:
"Kairi,pozor!" Kyoko Kairiho zachránila,ale Renův útok jí poranil.
"Kyoko,jsi v pořádku?"
"Je mi fajn."
"Omlouvám se."
"To nic." Zen všechno viděl,sletěl dolů a zavolal:
"Kairi,vezmi jí pryč!"
"Ale co ty?"
"O mě se neboj. Běž!!"
"Rozumím." Kairi vzal Kyoko do náruče a běžel se někam schovat. Zen a Ren spolu bojovali hlava nehlava a Kairi mohl jenom přihlížet.
"Kyoko,bolí to?"
"Jenom trochu."
"Kde tě to bolí?"
"Na boku a rameno."
"Nemůžu ti něják pomoct?"
"Zůstaň se mnou." Kairi posmutněl a po jeho tváři začaly téct slzy.
"Zlobíš se,že jsem ti to neřekl?"
"To,že jsi kontraktor?"
"Ano."
"Trochu mě to překvapilo,ale nemám důvod se zlobit. Je to tvůj život,Kairi a já ti do něj nemám,co mluvit."
"Ale.."
"Žádné ale. Teď je naším úkolem zastavit Rena. Kairi,aktivovala se tvoje smlouva?"
"Ano,ale toho nezastaví. Ani Zen to nedokáže."
"On možná ne,ale Kairi ty možná ano."
"Já? Jak?"
"Copak jsi zapomněl? Ty máš také schopnosti."
"Nemyslíš snad..?"
"Ano."
"Jenže já jsem to dlouho nezkoušel." Kyoko vstala a položila svou ruku na tu jeho.
"Neboj se. Ty to zvládneš. Já jsem tu s tebou." Kairi sebral odvahu a vyšel ven z úkrytu.
"Kairi?" zeptal se Zen překvapeně.
"Zene,nalákej ho ke mně."
"Dobře,ale co chceš dělat?"
"Nechej to na mě." Zen to udělal a Kairi se soustředil. Podíval se na Kyoko a zkoušel vyvolat svou moc. Zkoušel nadzvednout balvany. Když byl Ren dostatečně blízko,vyhodil ho do vzduchu a zvolal:
"Tu máš!!" Pak ho smrští poslal na nepřítele. Rena balvan překvapil,ale nezastavil ho. Prohrál. Kairi spadl na zem vyčerpáním. Zen schoval křídla a Kyoko běžela za Kairim.
"Kairi,jsi v pořádku?"
"Ano."
"To je dobře."
"Co Ren?"
"Je jen v bezvědomí."ozval se Zen.
"Díky bohu."
"Vedl sis skvěle."
"Děkuju,Kyoko."
"Teď odpočívej." Kairi se probral až druhý den v nemocnici.
"Už jsi se probral?L zeptala se Kyoko,která seděla vedle něj.
"Kyoko,kde to jsem?"
"V nemocnici."
"Co tu dělám?"
"Zotavuješ se."
"Aha. Jak je Renovi?"
"Kairi,nic mu není,ale musíš pořád myslet na něj?"
"Je to zvyk."
"Aha,ale Kairi proč jsi uzavřel smlouvu s Renem?"
"Před pár lety jsem poznal muže,který byl démon. Chtěl všechny zničit. Abych ho mohl zastavit,stal jsem se kontraktorem,ale ale kvůli své slabosti jsem ho vystavil nebezpečí. Jedině,jak jsem ho mohl zachránit,bylo zabít tě."
"Proč?"
"Jinak by Rena zabil,ale teď vím,že mě oklamal."
"Nesmíš každému věřit."
ůJá vím."
"Ale zvládl jsi to. Stále máš telepatické schopnosti."
"Asi ano."
"Kairi,nechceš se ke mně přidat? Můžeme bojovat společně."
"Spolu? To jako vážně?"
"Jistě."
"To nemohu. Chtěl jsem tě přece zabít."
"Ne. Snažil jsi se mě chránit. Děkuji ti." Kairi se na ní podíval.
"Kyoko?"
"Ano?"
"Stále se neusmíváš?"
"Ne."
"Slibuji,že ti úsměv jednou vrátím a budu s tebou bojovat." Kyoko se k němu nahnula a objala ho.
"Samozřejmě,ale neměj přede mnou už žádná tajemství."
"To slibuju." Proč se Ren choval divně? Kdo za tím je?

FY OVA 3 - Chijou no Seiza

27. prosince 2011 v 14:51 | youtube |  Melodie

12.Kazamovi přátelé

27. prosince 2011 v 12:00 | Linda |  Sonáta lásky za úsvitu
Nejdříve museli najít Kazamu a profesora Collinse. Ani se nenadáli a už oba stáli u nich.
"Takže jste ho porazili?" vyzvídal Kazama.
"Jenom díky Arashimu a jeho světelnému meči." odpovídala Airi.
"Cože? Světelný meč? On vážně existuje, Slyšel jsem o něm,ale nikdy jsem ho neviděl. To je mi pocta." nepřestával se divit profesor Collins.
"Je to zvláštní meč. Jeho sílu jsem vyvolal nečekaně. Bez něho by bylo po mě." protestoval Arashi a ukázal všem meč.
"Kazamo,máš nějáké přátelé,kterým důvěřuješ? Profesor Collins musel stvořit ještě někoho jiného než tebe,že?" ptala se zvědavě Airi.
"Ano,mám přátelé a rád vám je představím. Pojďte za mnou." povzbuzoval ostatní Kazama. Všichni čtyři došli až ke starému skladišti. Vrata skladiště se otevřely a všichni mohli dovnitř. Potom se vrata znovu zavřela. Světla se rozsvítila a před nimi stálo dalších šest lidí. Ginza(umí léčit zranění), Manamoto(umí vymazávat stíny a přízraky),Kurosaki( dokáže vycítit nepřítele a poznat,kdo to je), Renji( vyvolat štít,který odráží útoky), Daiji(zneviditelnit se) a Megura umí vyčarovat kouřovou clonu.
"Vítáme vás. Rádi vás poznáváme. Nejste Airi Minamoto? Jestli ano,dala byste mi autogram?" ptal se zvědavě Ginza. Byl totiž jejím velkým fandou. Všichni se vzájemně seznámili a rozhodli se,že budou bojovat proti deltě 7 a proti bestiím společně. Potom se Arashi,Airi a profesor vydali k laboratoři,kde potkali temného mistra,ale společně s ostatními. Tohle bude jejich nový domov.

11.Meč světla

27. prosince 2011 v 10:56 | Linda |  Sonáta lásky za úsvitu
Boj začal. Arashi a Airi proti němu útočili svými meči,ale marně. Temný mistr byl mocný a za chvíli od něj byli potlučení,ale nevzdávali se,protože museli lidský svět ochránit. Oba dva byli tak potlučení,že to chtěli vzdát,ale Arashi nakonec chtěl dál bojovat. Airi byla slabá,proto jí bude bránit. Teď začal boj mezi Arashim a Temným mistrem.
"Ubožák! Myslí si,že mě porazí. To tak ve snu!" chlubil se temný mistr v duchu.
"Já to nevzdám! Já totiž vím,že tě porazím. Musím!" pomyslel si v duchu Arashi. Temný mistr ho překvapil a Arashi odhodil meč. Potom na něj poslal obrovský paprsek temnoty.
"Néééé,Arashi!!!" křičela Airi. Jenomže nikdo nečekal,že Arashi svým mečem odrazí a paprsek a pošle ho zpátky na nepřítele.
"Poslouchej mě dobře,temný mistře. Jestli chceš zničit tohle město,tak si posluž,ale na mou rodinu a přátelé sahat nebudeš nebo s tebou bude ámen. Já tě porazím,protože budu všechny chránit ať to stojí,co to stojí." řekl Arashi s velkým odhodláním. Najednou z jeho meče začalo zářít oslňující světlo. Čepal meče začala oslňovat bílým světlem. Stal se mečem světla. Arashi se divil,ale pochopil,co s tím má dělat. Temný mistr se nenechal zastrašit.
"Paprsek světla!" zakřičel Arashi a z jeho meče vystřelil obrovský bílý paprsek. Zasáhl nepřítele a zničil ho.
"Cooože??? On mě porazil?"křičel na poslední chvíli temný mistr. Bitva byla u konce. Airi s Arashim mohli jít klidně domů. Věděli,že tohle není konec.

11.kapitola - Sněhový návrat Takeshiho

27. prosince 2011 v 10:13 | Erika Do |  Speciální Verze Naruta
Najednou začal silný vítr, který přivolal vánici. Vánice byla tak silná, že to všechny odfouklo pryč. Když v tom se někdo zjevil. Nějáký chlapec v černém plášti.
"Ta tvář...Je mi povědomá." zamýšli Sasuke.
"Vážně ?" zeptala se Sakura.
"To..to je ..on ?"
"Kdo je to ?"
"To je můj přítel Takeshi !!" Sousuke rychle běžel za silným vzduchem. Kdo by čekal, že to je T..A..K..E..S..H..I..!
"Takeshi! Příteli můj.." řekl s radostí Sousuke.
"Vidím dobře, Sousuke Tamagichi." řekl překvapeně Takeshi. Oba se takovou radostí objali a přivítali.
"Já tomu nemůžu uvěřit !!!" výská Sousuke.
"Jak tentokrát oslavíme Vánoce ?" ptá se Takeshi.
"Co třeba s novými přáteli, tohle je Sakura, Naruto, Ina a Sasuke. Co ty na to ?"
"Proč no ?"
"A jak vy všichni slavíte Vánoce ?"
"Nejdřív předáme svitky a pak se vrátíme." řekla laskavě Sakura. Zanedlouho dorazili za vojáky a svitky předali. Vojáci to bez otázek podepsali a odešli. Po jejich odchodu začlo znova sněžit. Zapálilo dřevo a opékali buřty. Tak výborně si popovídali až ztratili pojem o čase. Začali,co nejrychleji balit a vyrazili.
" Už se těším na Vánoce. Čím ve vesnici začínáme je úklid v každém domě. Potom zdobíme celou vesnici. Víc o tom nevím." řekla smutně Sakura.
"Myslím, že míváme svíčky." řekla Sakura.
"Už pár let trávím Vánoce sám." posmutněl Sasuke.
"Vánoce budeme slavit jako tým 7 ! Nevím, jestli přijde mistr."
"Ječtě vymyslet dárky."
Užijí si Vánoce ?
Konec 11. kapitoly

10. Kapitola - První sníh vzpomínkou na Takeshiho

27. prosince 2011 v 9:52 | Erika Do |  Speciální Verze Naruta
Najednou na Sousukeho tvář něco káplo. Začalo sněžit. Sníh byl tak jemný a příjemný. Sousuke si znova vzpomněl na Takeshiho. Pamatoval si to všechno do detailů:
" Takeshi, počkej na mě !" volá Sousuke.
" Tak jo, ale neloudej se." řekl mu Takeshi.
" Hele podívej se ono, sněží !"
" Nikdy jsem neviděl sníh v Kamenné vesnici. To je úžasné !!" Oba dva si užívali sněhu. Bobovali, lyžovali, bruslili a koulovali se. Na chvíli si sedli a zapálili oheň. Opékali maršmelou a buřty k snědku.
" Nechceš si zatrénovat ?" zeptal se Takeshi.
" Proč ne ?" řekl s plnou pusou Sousuke. A potom se to stalo, začali trénovat a POOF! Takeshi zmizel, co po něm zbylo byla lahvička s fialovou hmotou.
Sousukemu naskočila husí kůže, když na to celé si vzpomněl. Pokoušel se na tu hrůzu zapomenout. Však, zanedlouho usnul, ale neklidně. Zdál se mu sen, jak Takeshi zmizel. Pořád si to vyčítal. Na konci snu se probral a byl celý spocený. Jeho kamarádi leželi klidně a spali. V mysli nemohl setřást sen, který ho tak děsil. Po 8 hodinách se všichni probrali čilí a zdraví.
" To jsem se prospala. To už je 11: 40 ? To nevadí,máme celkem dost času." překvapila se Sakura.
"Vezmeme svitky a znovu vyrazíme." rozkázala Ina.
"Chi,chi,chi...Sasuke,nech toho !! (směje se) !!"
"Co je tu k smíchu ?"
"(směje se,jak šílená) !"
"(otočí se) Sasuke!!" Sasuke za Ininymi zády ji dělal rohy, proto se Sakura šíleně smála. I Naruto se začal smát.
"Naruto se mi směje, to chápu, ale ty taky Sakuro?" urazila se Ina.
"Promiň, Ino. Co? To zase sněží ? Ááá!!!" řekla vážně Sakura.
To už začíná sněžit ?
Konec 10. kapitoly

10.Působivá iluze

25. prosince 2011 v 14:17 | Linda |  Sonáta lásky za úsvitu
"Bože,to je nuda. Copak nic neumíte?" vysmíval se jim nepřítel,a proto vyvolal iluzi,ve které každý vidí z čeho má strach. Iluze Airi a Arashiho znehybila na místě a rozdělila je. Oba dva se ocitli na jiném místě. Nejprve otevřel oči Arashi. Dostal se do neznámého světa.
"Ježkovy zraky,kam jsem se to dostal?" bědoval.
"Vítám tě Arashi Muzusu ve svém světě. Doufám,že se ti tu bude líbit." smál se nepřítel.
"Kde je Airi? Je v pořádku?"
"No,je v takovém nebezpečí jako ty. Udělám to ještě zajímavějším. Máte oba dva časový limit. Asi jednu hodinu. Za hodinu musíte najít východ,jinak tu navždy zůstanete a z týhle zpropadený díry se už nedostanete. Hodně štěstí!" Arashimu se vařila krev v žilách. Byl tak rozzuřený,že chtěl na něj zaútočil,ale neměl čas. Musel se dostat pryč. Potom se probudila Airi,která se také ocitla v neznámém světě v neznámé zemi,ale tentokrát byla sama. Nikde nikdo. Oba dva měli stejný úkol,který museli zvládnout. Arashi byl v temném lese,kde žili přízraci. Se svým mečem se musel probojovat,ale bylo to zbytečné,protože přízraci se po útoku mečem jenom rozplynuli a znovu se spojili. Byl to nekonečný souboj,ale jenom do chvíle,než si vzpomněl,čeho se přízraci báli. Báli se světla. Arashi našel slunce,před kterým zvedl meč a o jeho ostří se sluneční paprsky odrážely. Přízraci se stáhli a Arashi běžel pryč. V duchu přemýšlel:
"Uf. Naštěstí,že tam bylo slunce. Musím si pospíšit. Už zbývá pouze 30 minut." Zatím se Airi dostala na louku,kde bylo plno světla,ale útočili na ní neviditelní tvorové,kteří se živili strachem a bolestnými vzpomínkami. Boj s nimi byl velmi obtížný,protože nešel slyšet ani jeden jejich krok.
"Proboha,co teď? Bože,to je námaha.Jak je mám porazit?" přemýšlela Airi. Dostala nápad. Když je neviděla,tak po nich musí hodit něco,aby je viděla. Napadlo jí bláto. Vytvořela velké tvrdé koule,vzala svůj meč a začala po nich střílet. Nepřestávala,dokud se nestáhli. Když se oba dva dostali na místo,byla tam zrcedlová stěna. Popadli meče a stěnu zničili. Najednou stáli prosti sobě a padli si do náruče. Byli rádi,že jsou spolu,ale z toho světa venku nebyli. Až do chvíle,než jim došlo,že je to iluze.
"Přestaň s těmi šaškárnami a odvolej tu iluzi." řekl Arashi. V tu chvíli iluze zmizela,ale nepřítel stál před nimi. Musí ho porazit,ale zvládnou to včas? Nepřítel je zavedl na místo,kde spolu budou bojovat. Byla to stará zřícenina zánku,který tu stál. Stoupli si proti sobě a boj mohl samozřejmě začít.

9.Temný mistr

25. prosince 2011 v 13:55 | Linda |  Sonáta lásky za úsvitu
Kvůli mlze nšlo vidět ani na krok. Všichni věděli,že se blíží nepřítel,který má desetkrát větší sílu,než ti dva hlupáci,se kterými bojovali. Přesto museli uznat,že je jeho síla působivá. Kazama asi věděl o koho jde,ale bál se jeho jméno vyslovit. Jednalo se o temného mistra.
"Ha,ha,ha. Tak vy jste ti,kteří nás mají zahubit? Takoví bezcitní malí červíčci? Jak ponižující." ozýval se neznámý hlas. Hlas utichl,ale před nimi se zjevil nepřítel s dlouhými hnědými vlasy a v bílém obleku.
"Není to temný mistr?" ptala se Airi ustaraně.
"Chytrá holka a taky hezká. Vysvětli mi,co děláš s těmi ubožáky. Víš o tom,že máš nepředstavitelnou sílu?" smál se temný mistr.
"Buď zticha,ty lumpe,který ničí náš krásný svět a město." vztekal se Arashi.
"Arashi,uklidni se.ů utěšoval ho Kazama.
"Ten ubožák má pravdu. Ach jo,proč jste všichni,tak ubozí,ale to brzy změním,protože vás zničím." urážel je nepřítel. Vytvářel si šípy z mlhy a tím na ně útočil.
"Rychle,Kazamo! Moc tě prosím! Odveď pana profesora pryč!" křičela Airi. Kazama s profesorem se podívali na Arashiho,ale ten pouze kývl hlavou. Kazama s profesorem zmizeli a Arashi s Airi tasili meče. Bohužel jim meče nepomohly. Nepřítelova síla byla obrovská,proto byli v koncích.
"Co teď? Je to teď náš konec?" pomyslel si v duchu Arashi. Co se stane dál? Porazí nepřítele?