* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Únor 2012

4. Problémy ve vlaku! Zlo útočí!

26. února 2012 v 14:23 | Linda |  Dívka bez úsměvu: 3.série
Kyoko se vracela celá zmatená. Plná otázek,kterým nerozumněla.
"Kdo byl ten chlapec?" říkala si. "Proč utíkal? Co provedl?"
"Kyoko,už jsi zpátky?" zeptal se Zen.
"Ano a nesu nikumany,jak jste si přáli." Ostatní se pustili do jídla a naše hrdinka se posadila.
"Mám o něj strach." Kairi si všiml změny její nálady. Zanedlouho se stalo něco nečekaného. Zvenku byl slyšet
výbuch.
"Slyšeli jste to?" ptali se ostatní lidé z vlaku. Naši přátelé věděli,co za tím může být. Za pár minut se ozvalo z rozhlasu:
"Dámy a pánové,žádám vás,abyste zůstali v klidu. Vypadá to,že se něco porouchalo,proto by bylo nejlepší,kdybyste zde vystoupili. Děkujeme za pochopení." Celý dav lidí spadl na stranu. Z neznámého důvodu začal vlak jet neuvěřitelnou rychlostí.
"Myslím,že za tímhle je zase zlo." podotkl Ren.
"Pozor!" zavolal Kinose,který viděl,jak na Kyoko míří obrovská koule. Rozběhl se a ochránil jí.
"Jsi v pořádku?"
"Ano,děkuju."
"Myslím,že bychom to měli prozkoumat. Zene,Rene,půjdete se mnou?"
"Jenže kam?" zeptali se bratři.
"Myslím,že bychom se měli jít podívat ven. Ta koule,kterou hpdili po Kyoko nebyl obyčejná."
"To je fakt." Naše hrdinka s Kairim odříkali zaklínadlo:
"Ve jménu Boha využívám tvou sílu. Na důkaz naší smlouvy jsem ochotná/ý položit svůj život. Otvírám smlouvu!" Andělé byli připraveni vyrazit. Bratranec a sestřenice zůstali sami. Kyoko si vzpomněla na chlapce.
"Ten chlapec. Může tu ještě být." řekla nahlas." Pak se ho vydala hledat.
"Jaký chlapec?" ptal se Kairi a následoval jí. Jenže jí nedostihl,protože se rozběhla,co jí nohy stačila. Nevěděla,co je to za pocit,ale cítila,že ho nemůže nechat samotného. Mezitím byl chlapec v pasti.
"Kruci. Dostal jsem se do slepé uličky."
"Tak teď už nikam neutečeš,kluku."
"To si jenom myslíš." Vlak sebou zase škubl a shodil na muže obrovskou horu kufrů. Vyběhl ven a na nic nečekal. Prosekával se davem,ale v patách mu byl pořád onen pronásledovatel. Když už si myslel,že to bude jeho konec,dostal se do neznámé místnosti,která se zavřela. V místnosti byla tma. Nic neviděl.
"Jsi v pořádku?" zeptal se něčí hlas. Když se otočil,spatřil Kyoko.
"Nezranil ses?"
"Kdo jsi?"
"Jsem Kyoko." Zen s Renem a Kinosem vyletěli z vlaku a spatřili svoje nepřátelé. Proti nim stál jediný muž.
Měl krátké roztřepené fialové vlasy,které mu zakrývaly levé oko. Na pravém uchu měl kříž stejně jako na krku a celý byl ve fialovém oblečení. Vypadal jako věštec.
"Kdo jsi?" zeptal se Kinose.
"Ptáš se na mé jméno, andělský posle?"
"Ty víš,kdo jsem?"
"Samozřejmě. V temnotě se dozvíš úplně všechno."
"Přesto jsi mi neodpověděl na otázku. Kdo jsi?"
"Já jsem Kurosu,ale ostatní mi také říkali Temný Věštec."
"Tak už asi vím,s kým mám tu čest." Zatím Kyoko se opět setkala s tím chlapcem.
"Jsem Kyoko a ty?"
"Já jsem Aozora You."
"Takže You? To je pěkné jméno. Proč jsi před tím mužem utíkal?"
"Já jsem neutíkal."
"Neutíkal? Rozhodně to tak nevypadalo. Co se stalo?"
"Nejsem v situaci,abych ti to říkal."
"Jak chceš,ale odsud se nedostaneme."
"Jak to?"
"Dveře se zasekly,takže budeme muset čekat,než nás někdo najde."
"To ne."
"Takže máme spoustu času. Můžeš mi to zatím povědět." You cítil,že nemá na vybranou. Pořádně se nadechl a spustil:
"Neměl jsem dost peněz. Rodina,ve které žiju,není dost bohatá,a tak jsem myslel,že když si vezmu nějáké peníze,tak na tom bude moje rodina lépe."
"A řekl jsi to někomu?"
"Ne. Bál jsem se."
"Proč?"
"Já..no."
"Jsi adoptovaný,že?" You se zarazil.
"Jak to víš? Nikomu jsem to neřekl."
"Když jsi utíkal před tím mužem,ucítila jsem kolem tebe něco zvláštního."
"Zvláštního?"
"Ano. Ucítila jsem krásnou a zároveň neuvěřitelně zářivou auru. Asi proto,že jsi anděl,že?" Chlapec nevěděl,co má říct.
"Ta holka.." Vlak se znovu otřásl. Bylo vidět,že vlak může každou chvíli vykolejit. Kinose dal bratrům pokyn.
"Rene! Zene,pokuste se zastavit vlak."
"Jasňačka." odpověděl pohotově Ren.Oba dva se pustili do práce.
"Vypadá to,že to zbvá pouze na mě,abych tě porazil,Věštče." Kurosu se usmál.
"Slyšel jsem,že používáš oheň."
"A teď ti s tím ohněm zatopím." protivníci se dali do boje. Kairi ve vlaku zatím bezmocně hledal Kyoko.
"Jak jsi to uhodla?" zeptal se You.
"Anděl je vždycky něčím zvláštní. Ztratil jsi se ze světa andělů,že? Nechceš se tam vrátit?"
"Chtěl bych,ale je to nemožné."
"Tak ty jsi to už vzdal."
"Já jsem to nevzdal."
"Tak to dokaž."
"Fajn. Dostanu nás odsud." Ihned se pustil do práce. Naše hrdinka ho mohla pouze pozorovat. Kurosu měl téhle šarvátky dost. Jeho zaměstnavatel si ho volal zpátky. Vytvořil obrovskou kouli,kterou hodil přímo na Kinoseho.
"Velice mě těšilo. Až se potkáme příště,zabiju tě." Potom zmizel. Kinose dělal,co mohl,aby tu kouli udržel ve vzduchu. Nemohl dopustit,aby ta koule spadla na vlak. Bohužel dlouho to dlouho neudržel a ta koule se řítila na vlak,který stále ještě jel neuvěřitelnou rychlostí. Div ještě nevykolejil. You spadl na zem a Kyoko ho chytila.
"Jsi v pořádku?"
"Ano." Ozvaly se otřesy.
"Neboj se. Nic se ti nestane. Ochráním tě." řekla. You ucítil,že se třese.
"Třese se a přesto mě chce ochránit. Au. Bolí mě ruka." Uviděl,že její ruka se dotkla té jeho a na místě se objevila zlatá záře. Jeho zranění se léčilo. Byl svědkem toho,co nikdo ještě neviděl. Celé její tělo bylo obklopené září,které se rozprostírala a vyzařovala i skrz vlaku. Ten pocit,který cítil,byl jako když by mu dodávala sílu. Po chvíli její záře ustoupila,vlak zastavil a Kairi je našel:
"Kyoko,díky bohu. Tak tady jsi."
"Kairi,tak přece jsi nás našel."
"Nedělej mi takové starosti. Podej mi ruku." You zůstal zaraženě stát,dokud mu Kyoko nepodala svou ruku. Je to začátek nového přátelství?

NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA NESE NÁZEV: "DŮM AOZORA YOUA!"


Zero no Tsukaima F

25. února 2012 v 23:57 | akihabara |  Z
Již čtvrté pokračování Zero no Tsukaima, kdy se Nulová Louisa, pomocník Saito a jejich přátelé z magické akademie vydávají na žádost princezny Henrriety do Romalie. V Romalii je Louisa uvedena k biskupovi, kde ji a Tyffanii biskup požádá, aby se staly kněžkami po dobu oslav jmenování jeho Svátosti. Avšak Louisa je unesena záhadnou skupinou na rozkaz Galijského krále. Saito se s přáteli vydává Louisu hledat a nastává závažná situace. Jaké má úmysly s uživatelkou Nicoty?


Aozora You-první z andělů

25. února 2012 v 22:50 | Linda |  Dívka bez úsměvu: 3.série

věk: 13
povaha: mrzutý, uzavřený, prudký
rodina: matka, sestra
minulost: nedávno se ztratil ze světa andělů. Jeho rodina jím opovrhovala.
ovládá: hypnoza,

3. Kupředu! Andělé čekají!

25. února 2012 v 22:28 | Linda |  Dívka bez úsměvu: 3.série
Nastal další den. Naše hrdinka se právě balila. Její zrak padl na letenku a jízdenku. Vzpomněla si na rozhovor,který vedla s otcem.
"Tati,chtěla bych ti něco říct."
"A co?"
"Mohla bych někam jet?"
"A kam?"
"Do Hokkaida."
"Proč zrovna tam?"
"Můj jeden přítel mě požádal o laskavost. Ztratil se mu přítel a já mu chci pomoct s hledáním."
"A kdy se tak vrátíš?"
"Až ho najdu."
"Jak dlouho to bude trvat?"
"Nevím."
"Chápu."
"Každopádně,otče. Neboj se o mně. Umím se o sebe postarat."
"Tomu věřím."
"Tak já půjdu. Ostatní na mě čekají."
"Kyoko,počkej."
"Hm?" Její otec jí objal.
"Věřím ti,proto se mi brzy vrať."
"Spolehni se." Její otec už mohl pouze sledovat,jak odchází.
"Otče." pomyslela si naše hrdinka. Její myšlenky byly přerušeny Zenem.
"Kyoko,musíme vyrazit."
"Už jdu." Sbalila si poslední věci a seběhla dolů po schodech. Ostatní byli už připraveni. Všichni vkročili do světa. Právě teď jeli vlakem.
"Kam teď míříme?" zeptal se Kairi.
"Do Hokkaida. Budeme muset začít tam." odpověděla Kyoko.
"Potom je na řadě myslím,že Sapporo." přidal se Zen.
"Nemůžete mu něco říct?" reptal Ren.
"O čem to mluvíš?"
"O něm." Pak ukázal na Kinoseho,který se choval docela jako malé dítě. Klekl si na sedačku a byl udivený z toho,že ten vlak jede.
"Kinose?"
"Ano,Kyoko?"
"Mohl by ses prosím posadit?"
"Proč?"
"Budíš pozornost." Kinose si rázem všiml,že všichni ve vlaku se na něj dívali. Po chvíli se posadil.
"Omlouvám se."
"To nic. Chápu tvůj údiv. Jedeš poprvé vlakem."
"To ano." Renovi zakručelo v žaludku.
"Myslím,že půjdu koupit něco k jídlu."
"Taky mám hlad." přidal se Kairi.
"Co mám jít tedy koupit? Nikumany?"
"To zní dobře."
"Souhlasíte?" Andělé nevěděli,co to je,proto souhlasili.
"Dobrá. Hned budu zpátky." Kyoko se vydala hledat restauraci. Měla být v posledním vágonu. Šla pomalými kroky.
"To je zvláštní." říkala si. Všude bylo takové ticho,ale když dorazila do restaurace,uviděla spoustu lidí. Najednou uslyšela křik:
"Zastav se,kluku!" Nikoho neviděla,ale za chvíli se z rohu vynořil chlapec. Byl obyčejně oblečený. Měl třičtvrťáky a modrodílé pruhované tričko. Měl hroznové vlasy a zlaté oči. Byla celkem překvapená,protože byl něčím zvláštní. Proběhl těsně kolem ní pronásledovaný starším mužem.
"Kdo to byl?" ptala se sama sebe.

NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA NESE NÁZEV: " PROBLÉMY VE VLAKU. ZLO ÚTOČÍ!"


Pravda princezny...Dějství 7.

25. února 2012 v 21:43 | Linda |  Princezna Meče
Angie šla vstříct panu Yomimu. Na tuhle chvíli čekala už od prvního setkání. Společně s Aoim vešla do jeho domu. Dům byl zařízený o něco v jiném stylu. Dalo by se říct,že v takovém tom staromodním.
"Slečno Angie,dáte si čaj?"
"Ne,děkuji,pane Yomi."
"Co vás ke mně přivádí?"
"Vaše slova. Víte,kdo jsem,že? Tak mi to řekněte." Pan Yomi se zatvářil vážně. Bylo jistí,že je připraven vést vážnou konverzaci. Aoi si všiml jistého napětí a chtěl se vypařit.
"Otče,myslím,že půjdu."
"Aoi,zůstaň. Chci,abys také poslouchal." Potom se opět podíval na Angie.
"Slečno Angie,jste připravena?"
"Ano."
"Přesně před 15 lety byl svět zvaný Edolas."
"Edolas?"
"Ano. Ve světě Edolas vládla královna s králem. Královna se jmenovala Sunako a král Amaha. Královna měla staršího bratra Yasakiho,který jí nemiloval a nenáviděl jí. Jednou se královskému páru narodila holčička. Holčičku pojmenovali Angelique."
"Cože?" Aki,který byl schovaný,to uslyšel. Myslel si,že špatně slyšel.
"Jenže královna věděla,že jí její bratr bude chtít připravit o život. Proto se rozhodla,že jí pošle sem do lidského světa,abys jí ochránila."
"Takže ta princezna jsem já?"
"Přesně tak a já jsem ten,který vás sem před 15 lety přivedl sem. Nyní chci,abyste se se mnou vrátila do Edolasu."
"Proč?"
"Po smrti krále a královny se vlády ujal váš strýc Yasaki,který vládne nespravedlivě. Musíme ho svrhnout. Vy jste naše jediná právoplatná královna."
"Já tedy souhla-"
"Tak počkat!" zavolal něčí hlas. Patřil jejímu bratrovi.
"Aki!"
"Jak myslíte,že má jít svrhnout svého strýce? Jste blázen? Angie je jenom holka."
"Aki! To stačí!" Yomi s ním musel souhlasit.
"Máte pravdu. Angie je jenom obyčejná dívka,ale je princezna a je to její povinnost. Pokud si myslíš,že se mýlím,tak se jí zeptej sám." Naše hrdinka nevěděla,co má říct,ale nakonec se musela přiznat.
"Ona není princezna."
"To stačí,Aki. Já jsem princezna. Pan Yomi nelže. Je to má povinnost." Nikdo už ani necekl. Jak její rozhodnutí přijme Aki?
Misato Aki,16 let

Ty a já jsme přátelé

25. února 2012 v 21:00 | Linda |  Básničky
Chci ti toho tolik říct,
tak prosím pojď blíž.
Neboj se,nechci tě zranit,
ani se tě stranit.
Jsme přece přátelé.

Chyť se mé ruky
a pojď se mnou.
Nenechám tě projít muky,
vždyť jdeme stejnou cestou.
Jsme přece přátelé.

Bojíš se stejně jako já,
naše budoucnost čeká.
Musíme jí jít vstříct
a naději mít.
Na nic nečekej a chop se šance!
Jsme přece přátelé.

Má křídla tě vezmou do oblak,
budeme rychlejší,než drak.
Stejně jako každý jiný ví,
že se nevzdáváš.
Tak honem,nebo nám uteče!
Jsme přece přátelé.

Ptáš se,o čem mluvím?
Každý den o tom sním.
Jsou to přece naše sny,
které se jistě brzy naplní.
Pojď a neváhej!
Jsme přece přátelé.


Andělský posel Kinose

24. února 2012 v 22:27 | google |  Dívka bez úsměvu: 3.série

Kinose Oushirou

věk: 16
povaha: starostlivý,zdráhavý, obětavý
rodina: otec, mladší bratr,matka
minulost: Když byl malý, skamarádil se s jedním andělem,který teď je někde v lidském světě. Do lidského světa přišel,aby ho našel a vrátil se s ním domů. Nejen s ním,ale i s dalšími anděly.
ovládá: oheň

2. Andělský posel

24. února 2012 v 22:18 | Linda |  Dívka bez úsměvu: 3.série
"Doufám,že bude v pořádku." ozvalo se odněkud.
"Slyším něčí hlas."
"Bojím se o něj. Co se mu asi tak mohlo přihodit?"
"Ten hlas je laskavý a hřejivý. Komu může,tak patřit?"
"Nic mu není. Jen spí." přidal se třetí hlas.
"Tenhle hlas patří nějákému chlapci. To je jisté."
"Přesto bych mu měla pomoct." Dívka položila svou ruku na spícího a zahřála ho svou napravovací silou.
"Cítím teplo. Tahle síla neslouží k boji. Slouží k léčení a napravování. Tenhle pocit jsem necítil už dlouho." Spící se pomalu probouzel. Otevřel oči a spatřil vedle sebe Kyoko. Zářila jako anděl. Nebyl schopný jediného slova.
"Už jsi se probudil?" Neznámý stále nereagoval.
"Díky bohu. Už jsem si myslela,že se neprobudíš."
"Kyoko,můžeš mi jít pomoct?" zavolal hlas z kuchyně. Patřil Kairimu.
"Už jdu. Odpočiň si." Naše hrdinka se vypařila a neznámý se rozhlížel kolem,aby zjistil,kde se to nachází.
"Tohle je pokoj Kyoko." vysvětloval Zen,který seděl opodál na židli. Vedle něj už byl samozřejmě i Ren,který si neznámého měřil nepřátelskýma očima. Mezitím dole v kuchyni se připravovalo jídlo.
"Kyoko,probudil se už neznámý?" zeptal se bratranec.
"Ano. Vypadá to,že je mu už lépe."
"Díky bohu. Víš kolik jsem té vody na obklady donesl?"
"Vím a vážím si toho. Měl přece horečku. Kdoví,kde se chudák potácel."
"Každopádně myslíš,že v tom hraje roli zlo?"
"Je to možné,ale musíme ho vyslechnout. Nemyslím si,že zabloudění sem je náhoda."
"Jo." Oba dva se potom vrátili nahoru. Ostatní na ně už čekali.
"Zene,Rene,neudělali jste mu nic zlého,že ne?" kárala je Kyoko.
"Ne. Jenom jsme ho vyslýchali."
"A co jste se dozvěděli,Rene?"
"Nic. On prostě jenom mlčí."
"Třeba je jenom rozrušený." Naše hrdinka se posadila a postavila jídlo na stůl. Vzala misku polévky s lžičkou a podala to neznámému.
"Tady. Určitě máš hlad." Kyoko podala jídlo i ostatním. Po jídle neznámý konečně promluvil:
"Vy jste Kyoko?" Ostatní oněměli překvapením.
"To je." odvětil Zen.
"Chápu."
"Ještě jsi se nám nepředstavil." promluvil Kairi. Neznámý odložil misku a odpověděl:
"Mé jméno je Oushirou Kinose a jsem andělským poslem."
"Posel? Tady?"
"Zene,ty jsi o tom slyšel?" zeptala se ho naše hrdinka.
"Jo. V našem světě všechny zprávy doporučuje právě andělský posel. Ale co dělá tady?"
"Přišel jsem požádat o pomoc." Ostatní z toho neměli dvakrát velkou radost.
"Proč zrovna k nám?" reptal Zenův bratr.
"Nevím na koho jiného se obrátit. Nikoho v tomhle světě neznám. Slyšel jsem,že vy dva jste zůstali ve světě lidí,abyste ničili zlo."
"To jsi slyšel správně."
"Vyslechnete mě tedy?" Kinose začal vyprávět.
"Nedávno se ve světě andělů objevila záhadná temná síla a několik andělů zmizelo sem do lidského světa."
"A kde je problém?"
"Za několik měsíců přijde letní slunovrat. Jestliže se andělé nevrátí do slunovratu,zůstanou tu uvězněni a ztratí svou moc. Navždy."
"To je strašné."
"Já vím. Proto jsem přišel požádat Legendárního anděla Kyoko o pomoc." Naše hrdinka nevěděla,co na to má říct.
"Zní to opravdu strašně,ale jedna věc mi nejde do hlavy."
"Jaká?"
"Proč žádáš mě a nepožádáš někoho ze světa andělů o pomoc. Se mnou to nemá nic společného."
"To je mi jasné."
"Tak proč?"
"Temná síla mi vzala nejlepšího přítele. Pravděpodobně je někde v tomhle světě a já slíbil,že ho najdu. Ať to stojí,co to stojí."
"To už chápu." Nakonec Kyoko svolila:
"Tak dobrá. Vypadá to,že nemám na vybranou. Souhlasím." Co zajímavého odstartuje její rozhodnutí?

NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA NESE NÁZEV : "KUPŘEDU! ANDĚLÉ ČEKAJÍ!"