* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Únor 2012


Nanami Haruka-Maigo no Kokoro

20. února 2012 v 22:33 | rorayne16 |  Melodie


Uta no Prince-sama Maji Love 1000% op

20. února 2012 v 22:31 | ZandraOkumura |  Melodie


•「AMV」• Moments - Nanami x Ittoki

20. února 2012 v 22:21 | sungirlstudious |  Melodie

Svobodné rozhodnutí,krok vpřed...Dějství 5.

20. února 2012 v 21:51 | Linda |  Princezna Meče
Angie otevřela oči. Slunce jí probudilo,sedla si a prohábla si rukou vlasy. Vstala a připravila se do školy. Když šla na snídani,pozdravila:
"Dobré ráno." Nikdo ani necekl. Jakmile dojedla,odešla od stolu a v patách s Akim se vypravila do školy. Aki nečekaně promluvil:
"Promiň."
"Za co se omlouváš?"
"Za to,že ti naši neřekli pravdu. Nerad to přiznávám,ale pan Yomi má pravdu. Nikdo z nás nemá černé vlasy,takže je možné,že nejsem tvůj bratr."
"Vždycky budeš můj bratr."
"Děkuju." Dívka na něj hodila ten nejoslnivější úsměv. Za chvíli byli oba ve škole. Později zazvonilo a sourozenci si sedli do lavic. Na začátek do třídy vkročil profesor s novým studentem.
"Černé vlasy? Má je stejné jako já." pomyslela si Angie. Potom promluvil profesor:
"Třído,chci vám představit nového studenta. Od dnešního dne tu bude studovat. Buďte na něj hodní." Nový student se představil:
"Mé jméno je Nakahara Aoi. Rád vás poznávám." Všechny dívky z něj byly plně pryč.
"Sedni si vedle Angie." Dívka se postavila a představila se.
"Mé jméno je Misato Angie. Ráda tě poznávám."
"I já tebe. Ale tohle není naše první setkání."
"Jak to myslíš?"
"Už jsme se potkali,slečno Angie." Naše hrdinka zůstala ohromeně stát. Trvalo pár vteřin,než se posadila. Aki si všiml jejího chování,ale neřekl nic. Po hodině si šla hrdinka stoupnout k oknu.
"Angie?
"Ano,Aki?"
"Znáš toho Nakahara?"
ůNevím. Nevzpomínám si,že bych ho už potkala."
"Ale vypadá to,že on tě zná."
"Pravda." Po vyučování se sourozenci vydali domů.
"Angie,jsem stále rodina?"
"Samozřejmě,Aki." Naše hrdinka spatřila Nakahara.
"Aoi?" Oba dva se k němu blížili.
"Aoi,na koho čekáš?"
"Na vás,slečno Angie."
"Říkaj mi prostě Angie"
"Pokud si to přejete. Sněl bych vás doprovodit domů?"
"Děkuju mnohokrát." Mezi našimi přáteli bylo zvláštní napětí. Sourozenci šli vedle sebe a Aoi za nimi.
"Angie,proč jsi toho podivného chlápka vzala s sebou?"
"Není hezké o někom takhle mluvit."
"Jenže on je divnej."
"To si myslíš ty. Určitě máš takové mínění o panu Yomim." Aoi to uslyšel.
"Myslíte pana Yomiho Nakarahu?"
"Ano. Jak víš,o kom mluvíme?"
"Pan Yomi Nakahara je můj otec." Sourozenci byli překvapení. Jelikož si nebyli vůbec podobní.
"Směla bych tvého otce zítra navštívit?"
"Zajisté." Když dorazili domů,poděkovala Angie:
"Děkuju mnohokrát za doprovod."
"To byla maličkost."
"Tak my zatím půjdeme. Uvidíme se zítra." Než Angie stačila odejít,poklonil se jí a políbil její ruku. Aki málem zbledl nenávistí. Aoi odešel a sourozenci zůstali sami.
NAKAHARA AOI, 15 LET

24. Nejkrásnější vzpomínka

20. února 2012 v 21:27 | Linda |  Dívka bez úsměvu: 2.série
Naši přátelé chtěli,co nejrychleji najít východ. Sídlo se měnilo podivným způsobem. Běželi a běželi. Kyoko poklidně oddychovala a z jejích rtů se ozvalo:
"Nivio."
"Kde to jsem?" říkala si,když otevřela oči ve tmě. Uslyšela hlas,který volal její jméno.
"Kdo jsi?" Rázem se odněkud objevilo světlo,proto si musela dát před obličej ruku,aby neoslepila. Za chvíli se ocitla na sluncem zalité louce s jezerem obklopené lesem. Zdálky uviděla anděla.
"Není to Nivia?" Na nic nečekala a rozběhla se. Míjela květiny a stromy. Udýchaně se zastavila.
"Konečně ho znovu uvidím." Nivia se otočil a zavolal:
"Kyoko!"
"Tak si mě pamatuje. Díky bohu." Chtěla k němu jít blíž,ale malá holčička jí předběhla.
"Navio,podívej!"
"Na co?"
"Našla jsem písničku,kterou jsem složila."
"Opravdu? To je úžasné."
"Zahraješ ji,až Kairi přijde?"
"Samozřejmě." Kyoko za chvíli viděla,jak k dívce přiběhl chlapec s jinou dívkou.
"Kyoko,dobré odpoledne."
"Dobré odpoledne."
"Říkala jsi,že budeme dělat něco zábavného."
"Ano. Zazpíváme si tuhle písničku?"
"Jenže já nerad zpívám."
"Ale hraješ na flétnu,tak bys mohl hrát s Niviou." Fuuyumi promluvila:
"To zní jako dobrý nápad a my budeme zpívat,že?"
"Ano." Celá čtveřice se dala do toho. Naše hrdinka nemohla odtrhnout oči od veselé usmívající dívky.
"To jsem byla já před 8 lety. Tu písničku jsem složila pro maminku." Zaposlouchala se a ta dojemná píseň přivolala slzy. Mezitím její přátelé dorazili do kolosea.
"To je koloseum?" zeptal se Zen.
"Vypadá to tak." dodal Ren.
Nevím proč,ale nelíbí se mi to tu." znervozněla Masumi. Netrvalo dlouho a objevil se Zephel.
!No skvělé. Teď tu vidím i tebe." povzdechl si Kairi.
"Čekal jsem na vás. Nečekal bych,že sem dorazíte,tak brzy."
"Takže ten pohyb sídla je tvoje práce."
"Bingo."
"Zase jsi nás přišel zabít?"
"Samozřejmě,ale trochu jiným způsobem." Kairi položil Kyoko na zem.
"Neboj se. Zvládnu to. Ty si zatím odpočni." řekl při pohledu na ní.
"Jak nás tady chceš zabít?"
"S pomocí síly Legendárního anděla." Zephel nashromáždil sílu do tvaru koule zlatavě modré barvy.
"Ty jsi jí ukradl sílu?"
"Jen trochu."
"Donutím tě tu sílu vrátit."
"To se jště uvidí." Zephel si povolal služebníky temnoty a za chvíli se strhl boj. Kdo vyhraje?
*To je Zephel.

Kyohei x Sunako {MV}

20. února 2012 v 21:16 | youtube |  Melodie