* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

53.kapitola

27. února 2012 v 21:12 | Linda |  Ochránkyně Lesa-dva klany,jedna dívka
Himeno nemohla odtrhnout oči od znamení na ruce. Vypadalo to jako pár listů s kořínky a květinou uprostřed. Byl to zvláštní pocit. Naše hrdinka cítila jako by v tom tepal život.
"Co se děje?" říkala si. Najednou uslyšela zaklepání.
"Kdo je to?"
"To jsem já,Hayate."
"Aha. Vstup." Rychle si zakryla ruku a otočila se čelem ke dveřím. Hayate vstoupil.
"Děje se něco?" zeptala se Himeno nervozně.
"Chtěl jsem ti jenom říct,že je snídaně."
Chápu. Tak půjdeme." Oba dva mlčky šli do kuchyně. Odpoledne si Hayate šel zdřímnout. Když si s ním chtěla Himeno o něčem promluvit,mumlala si:
"Alespoň se zakryj dekou. Nachladneš." Nedokázala si pomoct,ale musela se na něj podívat. Vypadal klidně a ustaraně. Nevšimla si,že je pozoruje Hebi. Ten se podíval na Hayate. Jelikož se na něj Himeno dívala,opakoval si stejnou otázku:
"Že by ho milovala?" Když,ale uviděl její smutný výraz,změnil názor. Naše hrdinka se zvedla a odešla z pokoje.
"Bože,jsem tak utahaná. A ještě k tomu mám to divné znamení." Zatvářila se vážně.
"Vážně by mě zajímalo,proč zrovna já mám tohle znamení." Rázem si vzpomněla na knihu vázanou v kůži. Zkusila ji otevřít,ale nešlo to.
"Jak jsem si myslela. Není možné,aby se to otevřelo." Položila tu knihu a šla si číst něco jiného. Zanedlouho u toho usnula. Sen,který se jí zdál,byl vyjímečný.
"Kde to jsem? Kde jsou všichni?" Kolem ní byla černočerná tma. Uviděla světlo a jakmile se ho dotkla,ocitla se na rozkvetlé louce. Potkala tam dívku,která vypadala jako ona.
"Kdo jsi?"
"Čekala jsem na tebe,Himeno."
"Na mě?"
"Ano. Spoustu,spoustu let."
"Proč?"
"Protože jsi ještě neměla léčivou moc."
"Co tím myslíš?"
"Brzy porozumíš. Chci ti říct jednu věc."
"Jakou?"
"Straň se temných sil. Nedovol,aby tě ovládly."
"Ale co když budu chtít odpovědi?"
"Vše najdeš v té knize."
"Jenže ta nejde otevřít."
"To si myslíš ty,ale máš přece znamení na své ruce."
"Ty sis toho všimla?"
"To nešlo přehlédnout. To zanmení na ruce tě ochrání."
"Před čím?"
"Před temnotou. Nikdy nedovolí,aby tě někdo zranil."
"Je to pravda?"
"Ano. Je v něm sepsán tvůj osud."
"Co je v něm napsáno?"
"Budeš muset čelit spoustě věcem. Ztrátě někoho blízkého,bolesti zraněného člověka, zrozené nenávisti a hlavně sama sobě. Nehledej na všechno odpověď. Někdy nejsou odpovědi ani možné."
"Jak to myslíš?"
"Můj čas se krátí. Brzy se setkáme znovu. Budu čekat na tvou odpověď."
"Na jakou odpověď?"
"Na tvé rozhodnutí."
"Počkej,co tím myslíš?"
"Na to budeš muset přijít sama."
"Neřekal jsi mi,jak se jemnuješ."
"Jsem Nuriko." Himeno se probudila celá zmatená,ale jaké rozhodnutí bude muset udělat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama