* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Květen 2012

Úzkost a odhalení

26. května 2012 v 21:14 | Linda |  Aurora přání

20.kapitola


Naši přátelé byli v pasti. Démoni je obklopovali a oni nemohli nikam utéci.
"Co budeme dělat?" zeptala se Eri.
"Bojovat. Co jiného." odpověděl Raquel,který už tasil svou zbraň. Princ se přidal.
"Když už jsme u toho,tak mi alespoň nezničte dům." stěžoval si Riju.
"Mohl bys alespoň na chvíli myslet na něco jiného?" ozval se Asuka.
"Jo,třeba na boj." přidal se Raquel. Všichni bojovali bok po boku,ale Eri dostala najednou vizi.
"Co to bylo?" říkala si. Viděla Rijua,jak se temně usmívá a jak plánuje cosi nekalého. Naproti něj stála Ayako a plakala. Její slzy šly vidět i ve tmě. Podívala se na něj ve skutečnosti. Nevypadal tak.
"Mohl bych to nechat na vás?"
"Někam jdeš?"
"Potřebuju zjistit,jestli je Ayako v pořádku."
"Dobře. Hlavně si dávej bacha." odvětili oba. Pak odběhl.
"Já taky půjdu." přidala se Eri a taky se dala do běhu. Mezitím Ayako s Tohru si hráli v dětském pokoji.
"Sestřičko Ayako, znáš se s Rijuem dlouho?"
"Ano. Několikrát jsem ho potkala. Někdy se stalo,že mi zachránil i život."
"Takže je něco jako tvůj princ?"
"To ne."
"Tak jak?"
"Znám ho,ale i on není nevinný."
"Jak to myslíš?"
"Nevím. Mám pocit,že se uvnitř něj něco změnilo. Na povrchu to nejde vidět,ale trochu mě z něj mrazí."
"Sestřičko." Tohru cítila,že se klepe.
"Promiň. Nechceš zavést na jiné místo."
"Hm." Obě vrátily knížku na místo a vzápětí se něco stalo. Police s knihami odhalila tajné schodiště.
"Co to má znamenat?" Nečekaly a sešly po něm. Chtěly zjistit,co je tam ukrytého. Riju stále běžel a brzy byl v dětském pokoji,ale nemohl je nikde najít. Knihovna byla totiž dávno na místě,takže se vydal opět pryč,ale na něco šlápl. Byla to taška,která patřila Tohru. Už věděl,že jsou tam a odhalil schodiště. Vydá se za nimi?



8. Přátelské shledání

26. května 2012 v 21:12 | Linda |  Krásná rodinka Nakagawa 2
Michio, Ichiro, Katashi a Nanao dorazili na místo. Bratranec byl překvapen jejich domem.
"Tady ti dva bydlí?" Michio mu na jeho otázku odpověděla:
"Tak něják. Nestůj tam tak." Pobídla ho,aby šel dovnitř. Zavedla ho do svého pokoje a ukázala mu ostatní pokoje. Za chvíli ho zavolal Katashi:
"Hej,Nanao! Pojď sem!"
"Vypadá to,že jsou tady. Běž."
"Dobře." Bratranec sešel dolů po schodech a dívka osaměla. Tedy dokud neuslyšela Ichira,který stál na prahu dveří.
"Michio,máš chvilku?"
"Co se děje?"
"Už přijeli."
"Já vím."
"Nepůjdeš je pozdravit?"
"Za chvilku."
"Myslíš,že o tom najdeme nějaké záznamy?"
"Možná. Vážně by bylo dobré vědět,proč zrovna já jsem Yuichiho majitel."
"Jo,je to trochu divný."
"Všimla jsem si,že jste trochu jiní,než jste bývali."
"V čem jako?"
"Katashi už není tak sebestředný a ty jsi naopak méně hrubý."
"To má být kompliment nebo urážka?"
"Ani jedno. Teď bychom měli jít."
"To ano." Sešli po schodech a dočkali se vřelého objetí. Kolem krku jí padla stará přítelkyně.
"Michio,tak ráda tě vidím!"
"Moemi, dlouho jsme se neviděli."
"Máš se dobře?"
"Tak něják. Co tvé oči?"
"Mnohem lepší. Už nejdou rudé. To jenom díky tobě."
"Jasně. Nemusíš mi to pořád připomínat." I Ichiro a Katashi se setkali s Fujimotem.
"Nezměnili jste se,vy dva."
"A ty snad jo?"
"Jsi pořád drzej.Katashi."
"A ty jsi stále nudnej."
"Když už jsme u toho, dorazili jste rychleji,než jsem čekal."
"To se ví,Ichiro. Nemohli jsme si přece nechat ujít tohle setkání." Masato už stál u své sestry a přidal se do konverzace.
"Taky tě rád vidím, Michio."
"I já tebe."
"Slyšel jsem,že tu máte problém."
"Když mi to připomínáš,tak vám chci někoho představit. Nanao, pojď sem. Představ se." Na svělo přišel hnědovlasý kluk,který měl klidnou tvář a vyrovnanou povahu,ale jeho odmítavé chování se nezměnilo.
"To je můj bratranec Nanao Todoki."
"Rádi tě poznáváme." řekli,ale ten pouze řekl.
"Hm," pak si odfrkl. Atmosféra byla znovu napjatá.
"Omlouvám se za něj."
"Katashi,říkal jsi,že máš nějáký problém." promluvil Fujimoto.
"Jo. Jde o to,že ho má spíš Michio."
"Co se stalo?" přidal se Masato.
"Jde o tuto knihu." dodal Ichiro.
"Co je na ní divného?" ptala se Moemi.
"Hned uvidíte. Vše vám vysvětlíme."
"Yuichi, chtěla bych,abys stál vedle mě. Potřebuji tvé služby." V tu chvíli před nimi stál kluk s kočičíma ušíma. Co bude dál?


17. Smůla a ztracená důvěra

26. května 2012 v 21:10 | Linda |  Dívka bez úsměvu: 5.série
Naši přátelé měli otce Kyoko zpátky,ale dívka byla pryč. Kairi seděl u svého strýčka celou hodinu. Brzy se probudil.
"Strýčku,není ti nic?"
"Jsi to ty,Kairi?"
"Ano."
"Je mi fajn. Kde je Kyoko?" Chlapec si povzdechl.
"Promiň. Nedokázali jsme ji zachránit."
"Chápu."
"Nebolí tě nic?"
"Ne. Směl bych se tě na něco zeptat?"
"Na co?"
"Pamatuješ si na osobu jménem Haruo?"
"Haruo? Myslím,že jsem to jméno už slyšel,ale nic mi to neříká."
"Aha."
"Proč? Je to důležité?"
"Možná."
"Jak možná?"
"Ale nic. Mohl bys mi povyprávět,co se za ten rok a půl událo?"
"Nevím,jestli bych měl."
"Pokud jí chceš zachránit, musíš mi vše říct." Kairi přikývl a začal úplně vyprávět od začátku.


Naše hrdinka zatím otevřela oči a viděla,že leží na posteli.
"Kde to jsem?" Potom si vzpomněla. Uslyšela hlas Harua.
"Jsi vzhůru?"
"Ty jsi ten Yuhin služebník."
"Správně."
"Kde je můj otec? Je v pořádku?"
"Měl by být. Nezapomněla jsi na to,že jsi obětovala svou svobodu za tu jeho."
"Jak bych mohla. Budete mě tady asi držet jako rukojmí a čekat,dokud se mi nepodaří utéct."
"To si nemyslím. Mýlíš se."
"Já vím. Nemůžete být tak naivní."
"Kyoko,pamatuješ si na mě?"
"Měla bych?"
"No,možná."
"Bohužel tvá tvář ani tvé jméno mi nic neříká."
"Toho jsem se bál."
"Proč?"
"Nevšímej si toho. Pojď. Yuhi tě očekává." Následovala ho.


Kairi dopověděl příběh a uslyšel povzdechnutí.
"Tak tohle se všechno dělo za mými zády?"
"Omlouvám se."
"To nemusíš. Nic z toho není tvoje chyba. Měl jsem to tušit."
"Jak to myslíte?"
"Miaka byla vždy výjimečná žena. Není divu,že Kyoko je po ní."
"Chcete říct,že jste o tom věděl?"
"Tak trochu. Někdy se mi stalo,že jsem pracoval dlouho do noci a vyšel jsem z pracovny jenom,když jsem se potřeboval napít. Už několikrát jsem viděl,že Kyoko běží ven v noci. Chtěl jsem ji zastavit a říct jí,ať je opatrná. Tolikrát když jsem viděl její smutek,nedokázal jsem jí utěšit nebo podat pomocnou ruku."
"A teď ještě ke všemu ztratila vzpomínky,že?"
"Ano. I když ji je teprve sedmnáct, je to pořád nevinná dívka. O světě venku nemá žádné potuchy. A teď jsem ji opět uvrhl do nebezpečí."
"To není pravda."
"Kairi,jsi moc hodný chlapec,ale měl bys vědět,že moje dcera nese osud mě a Miaky. Musí to být pro ni těžké,proto bych tě chtěl o něco požádat."
"O co?"
"Postarej se o ni."
"O to se nemusíte bát. Přivedu jí zpátky."
"Budu tady na vás čekat a odpočívat." Otec Kyoko zavřel oči a usnul. Boj ještě nekončí.

Anime Spiral

25. května 2012 v 22:59 | Linda |  HODNOCENÍ OBLÍBENÝCH ANIME
Počet dílů: 24

Hodnocení: Skvělé anime plné případů! Úvodní písnička je strašně krásná. U tohoto anime se nudit určitě nebudete. Určitě ho zkuste.





Diabolik 1x05 - Krtek (2/2)

25. května 2012 v 22:50 | FoxKidsPohadky |  Staré jetix seriály