* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Říjen 2012

Nakopni to ! Opoždění

18. října 2012 v 15:50 | Erika |  Nakopni to !

Omlouvám se !

Proč ?

Důvod je jednoduchý. Zatím nemám čas napsat 1. kapitolu " Nakopni to ! " a tak to přesouváme na příští týden ve čtvrtek se už odpoledne můžete těšit na 1. kapitolu " Nakopni to ! "

Těším se na Vás !


Nakopni to HNED !

4. Telefonát a varování

16. října 2012 v 22:30 | Linda |  Krásná rodinka Nakagawa 3

Po hodině dějin dostala dvojice přestávku.
"Michio?"
"Hm?"
"Můžeš na minutku?"
"Jasně." Vešli do koupelny a zavřeli dveře.
"Co ode mě potřebuješ?"
"Neříkala jsi náhodou,že mu nevěříš?"
"Ale to přece neznamená,že se s ním nemůžu bavit."
"Nevybavuj se s ním!" řekl Nakao stroze.
"A co jako?!"
"Proč jsi na mě mrkla?" Dívka zvážněla. Chvíli mlčela a pak odpověděla:
"Chtěla jsem s tebou mluvit o knize."
"Teď?" Rázem uslyšeli hluk.
""Co to bylo?"
"Šlo to z pokoje." Hrnuli se k němu a popadli kliku. Jakmile jej otevřeli,oslepilo je světlo. Rychle dveře zavřeli a zamkli.
"Co to je za světlo?" Michio viděla,že vychází z její tašky. Vyndala z ní knihu "Služebníci" a dotkla se rýhy. Kniha je nedopatřením přenesla do tajné a dobře známé knihovny.
"Jak jsme se sem dostali,Michio?"
"To ta kniha. Yuichi,vylez." Kočičí chlapec se před ní zjevil.
"Volala jste?"
"Co to mělo znamenat?"
"Varování."
"Před čím?"
"Blíží se nebezpečí."
"Kletba?"
"Ne,příchod osoby."
"Víš, o koho jde?"
"Bohužel ne. Jediné,co vím,je tato hádanka."
"Jaká?" Mávl rukou a přd nimi se objevila hádanka. Zněla:
"POUTA SPOJUJÍ NAŠE SRDCE,
NEZLOMÍ SE UŽ NIKDY VÍCE,
ALE UKONČENÍ DÁVNÉHO PŘÁTELSTVÍ,
TAK ANI JIZVY NEZTRATÍ." Bratranec odvětil:
"Kdo tu hádanku vymyslel?"
"Nikdo. Ta kniha."
"A co teď s ní,Fumio?"
"To vše záleží na mé paní." Oba dva na ní upřeli pohledy. Michio si hádanku zapamatovala a dodala:
"Počkáme,uvidíme,co dál. Zavolám Ichirovi a Katashimu. Můžeš nás vrátit zpět?"
"Samozřejmě." Za chvíli se ocitli zpátky. Spolu se vydali hledat telefon. Vytočila číslo a čekala,než se ozval hlas.
"Kdo to je?"
"To jsem já."
"Jsi to ty,Michio? Koho by napadlo,že budeme chtít volat ve stejnou chvíli." Hlas patřil Katashimu.
"Vede se vám dobře?"
"Jo. Škola je super. Až na jednu holku,co nás furt sleduje."
"Vaše fanynka?"
"Houby! Předsedkyně třídy,Miyazawa Yusaka."
"Dobrý. Počkat! Miyazawa?"
"Co s tím?"
"Náš učitel se tak taky jmenuje. Že by příbuzní?"
"Když jsme u toho. Cos potřebovala?"
"Je tu jedna neokázalá věc."
"Neokázalá?" Vysvětlila mu situaci,ve které se nacházeli a co by potřebovali udělat.
"Rozumím. Zeptám se Ichira. Zatím."
"Fajn. Buďte opatrní." Odsouhlasil a zavěsil.

Dějství 1: Chlapec v plášti

15. října 2012 v 22:07 | Linda |  Grevil
Nedávno jsem se přistěhoval do města zvané Grevil. Už od prvního dne mého příjezdu mě místní varovali,abych si dával pozor na cestu a hlavně,abych se nevydával na nebezpečná místa. Smál jsem,že Grevil je normální město a pověry o tom,že je prokleté, jsem nebral na vědomí. Než jsem potkal jeho. Stalo se to jedné tmavé noci,kdy ohromně pršelo. Déšť bubnoval jako šílený a nechtěl přestat. Ležel jsem v posteli a převaloval se. Nedokázal jsem usnout. Rozhodl jsem se,že se půjdu projít. Vzal jsem klíče,peněženku a vyrazil jsem. Déš´t už ustal a já si to hezky vykračoval. Pár kroků od našeho zchátralého domu leželo kukuřičné pole a v něm se vinula cestička. Vzal jsem to po ní. Po několika metrech jsem ucítil vítr. Byl příjemný,a proto jsem zavřel oči,ale jakmile jsem je otevřel, uviděl jsem siluetu neznámé postavy. Chtěl jsem se dát na útěk,ale něco mi říkalo,abych nechodil. Tak jsem tedy čekal,až ta postava zmizí. Po 5 minutách jsem to vzdal a dal se na odchod. Za mnou se ozval hlas.
"Nadešel čas." Otočil jsem se a nechápal jsem,co tím myslí. Podíval jsem se pořádně a uvědomil si,že se jedná o kluka přibližně v mém věku zahaleném pláštěm.
"Kdo jsi?" zeptal jsem se ho.
"Nadešel čas."
"Hej,slyšíš mě?" Natáhl jsem ruku a chtěl se ho dotknout,ale on to udělal jako první. Jeho ruka mi přistála na čele.
"Přidáš se ke mně?" položil mi jednoduše otázku.
"Proč se ptáš?"
"Musíš umět ochránit to,co je ti drahé. Nesmí ti to vzít."
ůNerozumím."
"Brzy pochopíš a teď.." Kluk nedořekl větu a sesul se na mě.
"Hej,co je to s tebou?" Spal. Porstě usnul usporstřed pole. Teď jsem se musel rozhodnou
t,co s ním. Buď jsem ho tu mohl nechat anebo ho odnést domů. Nechtěl jsem ani jedno z toho,ale nakonec jsem se rozhodl pro druhou variantu. Nesnášel jsem se ve chvíli,kdy ze mě byl dobrák. Ještě štěstí,že všichni chrněli a já mohl v klidu bloudit mezi domy. Nesl jsem ho na zádech. Byl těžší,než se zdál. Když jsem dorazil domů,musel jsem se vydýchat.
"Ty jsi mi podivín." promluvil jsem. Kvůli němu jsem oka nezamhouřil. Víc mě překvapilo,když se probudil.
"Už jsi vzhůru?" Otočil hlavu o 180 ° a zeptal se.
"Kdo seš?"
"Ty si mě nepamatuješ?"
"Počkat! Ty jsi ten ze včerejška."
"Díky bohu! Jsem Zakuro. A ty?"
"Já..?" zadrhl se ten kluk,ale nakonec odvětil,"Nemám jméno." Lepší odpověď jsem nedostal.


3. První den na akademii

15. října 2012 v 21:47 | Linda |  Krásná rodinka Nakagawa 3
Ichiro s Katashim vystoupili z taxíku. Byli na místě.
"Vypadá to,že se tady naše cesty rozdělí."
"To jo,Katashi."
"Po těch 17 letech. Když jsme u toho,jak dlouho tady budeme studovat?"
"Přinejlepším,tak rok či dva."
"Tak dlouho?"
"Sám jsi to chtěl."
"Já vím,ale mám docela špatnej pocit z toho,že jsme nechali Michio samotnou."¨
"Je s ní Nakao."
"No právě. Já mu prostě nevěřím. Je divnej."
"Podle tebe je divný všechno."
"No jo. Tak já makám. Musím tam být včas."
"Zatím." Oba se vydali každý svou cestou. Fotbalová akademie byla ve východním křídle a jazyková v západním. Jejich kroky se od sebe odrážely a za chvíli stáli ve svých třídách.
"Milí studenti," začal profesor hovořit"dovolte,abych vám představil Katashiho Ishikawu. Bude tu od dneška studovat." Ozval se potlesk. Na jazykové akademii to proběhlo stejně. Jakmile zazvonilo,setkali se bratranci na školním pozemku.
"Tak jak dopadla první hodina?"
"Docela v pohodě."
"Nezníš nadšeně."
"Je to nuda. Hraju fotbal a učím se samý zbytečnosti."
"Takhle bys mluvit neměl." Uslyšely něčí kroky. Brzy se přd nimi objevila dívka. Měla zelené oči a dlouhé hnědé vlasy. Vypadala,že je starší,než oni. Ale chodila na stejnou akademii.
"Vy jste ti noví,že?"
"A co jako?" odvětil blonďátý chlapec.
"Těší mě. Jsem Yusaka Miyazawa."
"Rádi tě poznáváme." odvětil Ichiro.
"Dovolte,abych vám vysvětlila,jak to tu chodí. Všichni studenti se pokoušejí o nejlepší prospěch,takže moc nevyskakujte."
"Rozumíme."
"Fajn." Potom se otočila a rychlým krokem kráčela pryč.
"Co je to za zatracenou holku?!"
"Nestěžuj si."
"Kdo to vůbec je,že nás tak poučuje?"
"Je to msítopředsedkyně."
"To je vážně uklid%nující." Brzy se rozezněl zvonek.
"Jdeme! Nebo přijdeme pozdě!"
"Jasně!" Každý z nich si to pak namířil do třídy.
Mezitím Nakao a Michio seděli u stolu. Docela znuděně. Než se objevil jejich domácí učitel.
"Jste připraveni?"
"Ano,pane učiteli."
"Tak tady začneme. Co třeba dějiny?"
"Jak chcete." Pan Miyazawa vykládal páté přes deváté. Zdálo se,až porzoruhodné,kolik toho ve svém věku věděl.
"Co se stalo v období Meiji?"
"Bojovalo se."
"Toho jsme se dozvěděli." dodal Nakao. Učitel se zamračil.
"Nakao,nedráždi ho!" řekla dívka tichým hlasem.
"No jo."
"Ráda bych se vás na něco zeptala."
"Co bys chtěl vědět?"
"Kolik vám je?"
"22."
"Jste tak mladý."
"Netvrdil bych to." Než se ti dva nadáli, už si mezi sebou povídali jako staří přátelé. Bratranec ji pozoroval a všiml si,že na něj mrkla. Jaký je její záměr?



Jméno: Yusaka Miyazawa
Věk: 19

Hanbun No Tsuki Ga Noboru Sora Episode 6

15. října 2012 v 21:37 | PizzaHutGirl4eva |  Melodie

Hanbun No Tsuki Ga Noboru Sora Episode 5

15. října 2012 v 21:37 | PizzaHutGirl4eva |  Melodie

Hanbun No Tsuki Ga Noboru Sora Episode 4

15. října 2012 v 21:36 | PizzaHutGirl4eva |  Melodie

Hanbun No Tsuki Ga Noboru Sora Episode 3

15. října 2012 v 21:35 | PizzaHutGirl4eva |  Melodie

Hanbun No Tsuki Ga Noboru Sora Episode 2

15. října 2012 v 21:35 | PizzaHutGirl4eva |  Melodie

Hanbun No Tsuki Ga Noboru Sora Episode 1

15. října 2012 v 21:33 | PizzaHutGirl4eva |  Melodie