* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Listopad 2012

8.díl přelozen

12. listopadu 2012 v 8:50 | Linda
Dne:12.11.2012
Název: Tep pravdomluvného anděla
Příště: Pronásledování bez dosaženého cíle


Anime The New prince of tennis

11. listopadu 2012 v 22:22 | Linda |  HODNOCENÍ OBLÍBENÝCH ANIME
Počet dílů: 13

Rok: 4.1.2012-28.3.2012

Děj: Již druhé pokračování Prince of tennis. Ryoma se po dvou letech vrací zpět do Japonska a znovu se setkává se Seigaku. Jenže tentokrát stojí proti vysokoškolákům a nemůžou proti nim bojovat jako tým. Každý hraje sám za sebe a co je horší,tak i přátelé či partneři bojují mezi sebou. Podaří se Ryomovi zesílit?

Hodnocení: Skvělé a velice povzbudivé anime. Doporučuju všem zkouknout.



7.díl přeložen

11. listopadu 2012 v 10:46 | Linda
Dne:11.11.2012
Název: Květiny,Fazzy a malý anděl
Příště: Tep pravdomluvného anděla


3. Kujouva chvíle

11. listopadu 2012 v 9:50 | Linda |  Divka bez usmevu:8.serie
Kujou dopadl na zem,až se černé peří z jeho křídel rozlétlo.
"Už jdi domluvil,chlapečku?"
"Kruci. Jsi silná."
"Máš poslední přání?"
"Ani ne." Rázem ji cosi odhodilo do stromu. Nesmrtelný anděl zašeptal:
"Dračí ocas."
"Cože? Bože,ty ještě máš sílu?" Oklepala se a znovu se podívala na místo,kde ležel. Nad ním se objevili další dva andělé.
"Ikuto! Irie!"
"Další dva? To mi ještě scházelo." Promluvili výhružným hlasem.
"Nevíme,kdo jsi,ale jestli na nás ještě zaútočíš,budeš litovat."
"Myslíte si,že mi můžete vyhrovžovat,vy zrůdy?"
"Ale podívejme se,jak je drzá. Je čas jí to znovu ukázat. Neznámá se útoku vyhnula,ale věděla,že je v nevyhodě. Neochotně vzala nohy na ramena a utekla. Ze dveří už vyletěl Tsuchioura s Ajuzawou.
"Už bylo i hůř."
"Kujou,musíme tě vzít dovnitř. Kdo by si pomyslel,že se tu budou kolem ochomýtat." Vevnitř se již vedla debata a všude vládlo pozdvižení. Padlí už plánovali,co musí podniknout.
"Isamu,nemůžeme zvážit jinou možnost?"
"Ne,Kyoko. Podívej,co udělali."
"Je to riskantní. Vždyť ani nevíme s kým bojujeme."
"S obyčejnou holkou." odsekl nesmrtelný.
"Jsi si jistý?"
"Neviděl jsem ji do tváře,ale poznal jsem to podle hlasu,Kaho."
"No tedy." Kyoko k němu přistoupila.
"Nech mě,ať se na to podívám." Věnovala Kaho jeden její pohled,aby ji jasně dala najevo,že se postará o jeho zranění. Odsouhlasila a nechala je jít. Vešli do jednoho z pokojů.
"Posaď se."
"Hm."
"Asi bych se měla pustit do toho." Dotkla se jeho ruky a pomalu mu dávala svou sílu. Všechny rány rázem zmizely.
"Tos nemusela."
"Proč?"
"Moje rány se přece hojí samy. Jen to trvá nějákou chvíli."
"Já vím,ale je to rychlejší."
"Kyoko, i tvoje síly mají určitou hranici."
"A jednou za to budu muset zaplatit." Odmlčeli se. Jen se na sebe dívali.
"Nechápu,jak se můžeš o každého starat."
"Prostě jsem taková."
"Proto tě všichni mají rádi. Za tvou laskavou a obětavou povahu."
"Kujou."
"Proto jsem se do tebe asi zamiloval." Naklonil se k ní a políbil jí. Jak se naše hrdinka zachová?


PŘÍŠTĚ: Budující se láska?

2. První krok

10. listopadu 2012 v 23:47 | Linda |  Divka bez usmevu:8.serie
Dorazili do lidského světa. Bydlení měli už zařízené. Její hostitelkou byla růžovolasá dívka.
"Kaho!"
"Ahoj,Kyoko."
"Co tu děláš?"
"Jak co. Bydlím tu."
"Jsou tu s tebou i ostatní?"
"Jistě." Za chvíli se objevili.
"Zdravím,Kyoko." ozval se René.
"Daří se ti dobře?ů přidal se Rayne,Tsuchioura a dokonce i Ajuzawa.
"Ráda vás vidím. Se mnou tu jsou andělé z Bewani."
"A co vás přivádí do lidského světa?"
"Jedna zálěžitost. Poslechneš si ji,Kaho?" Hostitelka je zavedla do jídelny a tam je nechala,aby jí vysvětlili důvod jejich příchodu.
"Takže Zen s Renem se nevrátili?"
"Bohužel."
"Souhlasím,ale že se tu poslední dobou objevují zvěsti o vymítačkách."
"Vymítačkách?"
"Jsou to lidé,kteří mají jakési schopnosti a likvidují veškeré zlo v okolí."
"Tím zlem myslíš to,proti kterému bojujeme?"
"Ne,slyšela jsem,že vzali život i andělům."
"Všem?" Kaho přikývla a do jejich konverzace se vmísil Amayaka.
"Kaho."
"Ano?"
"Nemohli bychom v noci na průzkum?"
"Nejsem si jistá. Pokud tu někde číhají a mají oči na stopkách,schyluje se to k problémům."
"Rozumím."
"Každopádně tu nebudeme pouze sedět a pobavíme se." Naši přátelé si vybalili, zahráli si badminton,upekli dortíky,bavili se o tom,co prožili s co může přijít. Nastala noc a Kujou seděl na stromě. Usylšel hluk ve křoví.
"Kdo je tam?" Nic se nestalo."Už asi blouzním."
"Tak přece jsi tady,temný anděli."
"Kdo jsi?"
"Jsem ta,který navrátí spravedlnost a očistí tento svět od zla,ajkým jste vy."
"Cože?"
"Hejá!" Obrovská kosa namočená v neznámé tekutině mu přistála těsně nad hlavou. Zmizel ze stromu a ukázal svá černá křídla.
"Tak se mnou bojuj,pokud to dokážeš."
"S potěšením." Mezitím Irie s Ikutem vedli rozhovor.
"Kde ten Kujou vězí?"
"Bratr říkal,že se jde nadýchat čerstvého vzduchu."
"Ale je to už hodina. Půjdeme se po něm podívat?" Irie přikývl. Procházeli se po chodbě,dokud ho neviděli z okna,jak bojuje s neznámou osobou.
"To je on."
"Ikuto,musíme mu pomoct."
"Jo,vypadá,že je na tom bledě." Sotva dokončili větu, nesmrtelný anděl byl zasáhnut kosou a padal k zemi. Co teď udělají?

PŘÍŠTĚ: Kujouova chvíle

6.díl přeložen

10. listopadu 2012 v 21:19 | Linda
Dne: 10.11.2012
Název: Sbohem,listopadová ukolébavko
Příště: Květiny,Fazzy a malý anděl


Anime Tennis no Ouji-sama( Prince of Tennis)

9. listopadu 2012 v 20:17 | Linda |  HODNOCENÍ OBLÍBENÝCH ANIME
Počet dílů: 178

Rok: 2001-2004

Děj: Hlavním hrdinou je 12-ti letý Ryoma Echizen,kterého přezdívají princ tenisu. Ve svém mladém věku už vyhrál 4 krát po sobě,což je úžasný výkon. Hned zezačátku se setkává s dívkou Sakunou,která mu omylem špatně poradí směr do jeho nové školy. Samozřejmě,že jeho hned vyzve tenisový hráč a Ryoma nad ním vyhraje. Dostává se do školy babičky Sakuno a tam se setkává se Seigaku týmem,co něhož patří kapitán Tezuka Kiminitsu, více prezident Schuichiroh Oishi,Syusuke Fuji, Takashi Kawamura, Eiji Kikumaru, Takeshi Momoshiro, Kaoru Kaidoh a samozřejmě náš Ryoma. Jak se mu povede ve světě tenisu?

Hodnocení: Ryoma je strašně roztomilý a cool. Moc se mi líbí,když říká "Mada mada dane"(ještě ne) a vždycky se u toho usměje,to je známka toho,že má vyhráno. Nejlepší je,ale jeho dokonalý klid. Pokud se na anime budete dívat nebo jste ho viděli,tak se stanete svědky,že ho holky zbožňují(dokonce založily jeho fan klub) a že kluci jsou z něj na mrtvici. Každopádně anime je prostě super!



1.kapitola

9. listopadu 2012 v 16:22 | Linda
Narodila jsem se jako sirotek. Nikdy jsem nepoznala lásku rodičů. Vše,co jsem měla, byl pokoj ve starém majáku a dvě starší sestry,které mě vychovaly. Právě nyní jsem dosáhal 14- ti let. Otevřela jsem okno a nechala čerstvý vzduch vejít dovnitř. Ustlala jsem si, učesala se a vyšla ven. Cordelie už venku věšela prádlo.
"Dobré ráno."
"Ach,Julie. Spalo se ti dobře?"
"Jako vždy." Cordelie byla moje starší sestra. Bylo jí 20 let. Měla krásné dlouhé zlaté lokny,které zářily víc,než samotné slunce. Modré oči barvy nebe, malý zakulacený nos a hřejivý úsměv. Každé ráno si vesele prozpěvovala ve svých hnědých šatech a krajkami. Vlnily se jí ve větru.
"Je už připravená snídaně."
"Děkuji ti." odpověděla jsem a vydala se do kuchyně,kde jsem narazila na druhou sestru,Hermionu.
"Dobré ráno." pozdravila jsem.
"Dobré ráno."
"Jdeš na snídani?"
"Ano."
"Posaď se. Nachystám ti talíř." Naše kuchyň se skládala ze stolu s bílým ubrusem a třemi židlemi. Stěny byly vymalovány bílou barvou, na nich visely dřevěné skříňky s nádobím a v pravém koutě se rýsoval sporák.
"Chceš jít s námi na trh?"
"Můžu?"
"Jistě,Julie." Usmála jsem se. Moje setra Hermiona měla tmavě hnědé vlasy. Její vlasy dosahovaly do stejné velikosti jako Hermioniny. Oči jí též svítily fialovou barvou,měla trochu hranatý obličej a milý úsměv,ale nevyrovnala se kráse naší nejstarší sestry. Chodila sem a tam ve své červěné sukni a bílé halence. A přede mnou přistál talíř s palačinkami.
"Dobrou chuť."
"Nespěchej. Já se zatím připravím." Vychutnávala jsem si snídani a za pár minut jsem skončila. Umyla jsem talíř a zanedlouho jsme všechny tři vyrazily na trh. Všude se prodávaly lákavé věci,které nešly odmítnout. Já,ale nic nepotřebovala. Spíše sestry nakupovaly. Mrkla jsem okem po Hermioně. Ohmatávala jakýsi klobouk. Cordelie se mě zeptala:
"Co si myslíš o téhle knize?"
"Cesty Boží? Co je to za příběh?"
"Nevím,ale je prý hodně romantický."
"K tobě by se hodila."
"Vážně? Tak já si ji koupím." Cordelie ještě sáhla po květinách. Rázem se opodál před námi objevil paprsek světla,který se rozšířil. Objevili se dva muži. Vysocí,krásní a dokonalí. Jeden z nich vypadal staře s malým plnovousem, odívalo ho hedvábné roucho, plášť bílé barvy podobající se oděvu mnicha a holí v ruce. Druhý se vychvaloval svým mládím a laskavým výrazem. Zdobily jej světlé blond vlasy, oblečení měl jasnější. Bílé tričko a černé kalhoty, na jeho hrudi visel zlatý náhrdelník s modrým safírem. Ozval se hlas postaršího muže:
"Vážení lidé,jsem Bůh Hitsuke a tohle je můj syn Brian. Je zde,aby si vybral jednu dívku za ženu." Soustředila jsem se na Brianův hlas.
"Budu rád,pokud mě má vyvolená bude milovat." Zářila z něj vyspělost sama. Jak se dalo čekat,tak Hermiona z něj byla paf, stejně jako Cordelie. To,co se stalo, mi vyrazilo dech. Brian pomalu kráčel k nám. Nejdřív k Hermioně,která se na něj pousmála.
"Jak se jmenuješ?"
"Hermiona."
"Jaké krásné jméno,ale pyšnost z tebe nemůže dělat mou ženu."
"Eh?" Potom od ní odcházel pryč. Květiny,které Cordelie svírala, dopadly přímo k němu. Zvedl jej a podal jí je.
"Tady."
"Děkuji."
"Tvé jméno?"
"Jmenuji se Hermiona."
"A já Brian. Stala by ses mou ženou?"
"Ano." Ruměnce na Cordeliině tváři mě překvapily. Oba dva si padli do očí a v ten moment bylo jasné,že se vezmou a Cordelie se stane Bohyní Slunce. Jsem zvědavá,jak se to mezi nimi vyvine dál.