* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Hyper Duo: 6.Kaitou Amera

30. listopadu 2012 v 20:11 | Linda |  Hyper Duo
.Hlas za námi se ozval. Nevěděla jsem,kdo by to mohl být. Pohlédla jsem nahoru. Nad námi se tyčila postava. Překvapení v našich očích se nedalo popsat. Tezuka jen nehnutě strnul. Zaklapla jsem krabičku a sevřela v ruce.
"Kdo jsi?" vyslovila jsem nahlas bez sebemenšího strachu.
"No,né! Já myslel, že mě znají všichni v tomhle státě."
"To je asi pravda, Kaitou Amero." Usmál se.
"Tak přece víš,kdo jsem."
"Světoznámý zloděj pokladů. Nemýlím se?"
"Jistě." Ten zloděj byl přibližně v našem věku. Řekla bych,že mu je asi šestnáct. Na sobě měl černé kalhoty, na nohou černé vysoké boty se zipem na kraji a na rukou rukavice. Jednobarevné a jistě pohodlné. Košile,jež ho odívala se podobala úplně obyčejné košili. Až na to,že tahle neměla knoflíky,ale zip. Přes jeho rameny mu vyčníval plášť z havraních pírek.,které létaly,když se pohnul. Vlasy barvy pouště měl špičaté, krátce zastříhané a na obličeji masku zakrývající mu oči. Jemně se třpytila. Na hrudi mu visela brož. Obyčejná levně koupená.
"Přišel sis pro brož?" ozval se za mnou Tezuka.
"Bude lepší,když mi ji dáte."
"Ani náhodou. Ta brož ti nepatří."
"Mně patří všechno,co tu je. Kdo mě zastaví? Ty?"
"Ta brož je mojí matky."
"Tím lépe. Seberu vám boháčům všechno dědictví a všechno zlato."
"Ty jeden..!" Vzal do ruky meč a ujal se akce. Připravil se toho zloděje dostat. Jak odvážné.
"Tak pojd." Vyskočil ze ním a začal tím mečem máchat. Kaitou Amera lehce uhýbal. On nemohl být obyčejný zloděj. Právě naopak. Výjimečný. Uhýbal rychle a skákal sem a tam s gracii a ladností. Tezuka ho nemohl porazit.
"Sakuno!" zavolal na mě.
"Co?"
"Zmiz odsud!"
"Ale co bude s tebou?"
"Já ho zaměstnám."
"Cože?"
"Bež!"Co bych měla dělat?"
"Fajn." Vykročila jsem a utíkala pryč. Prostě jsem ho tam nechala. Nejenom, že jsem utíkala. Nedívala jsem se za sebe a dokonce mi přišlo jedno, jestli se mi něco stane. Brož v mé ruce se musela zachránit a hlavně se nedostat do rukou Kaita. Rychle jsem se svezla výtahem dolů. Tezuka osaměl společně s ním.

...Podíval jsem se na svého nepřítele.
"Zvládneš to bez ní?"
"Nejsem slabý,abych se musel nechat chránit ženou."
"Ale stále se něčeho bojíš a držíš se za ní,že?"
"Nepřeháněj." Přemýšlel jsem. Můj mozek pracoval na plné obrátky. Bohužel moje síla není nekonečná. Podniknout něco se stalo mým záměrem. Dál jsem tedy máchal mečem a on mi stále unikal. Nevím, jestli prokouknul můj plán. Brzy ho to přestalo bavit,jak jsem všimnul.
"Tak to ukončím." Hodil po mně dýky a já se je snažil odrážet mečem. Jedna z nich mě zasáhla do ramena.
"Zatraceně!" Upustil jsem meč a vytáhl si dýku. Mé zranění začalo krvácet.
"Teď by ses neměl hýbat."
"Buď zticha."
"Jenom myslím na tvé dobro." Těžce se mi dýchalo. Zavřel jsem oči a pomalu se mi motala hlava. Měl jsem pocit,že v té dýce se skrýval jed. Uslyšel jsem své srdce,jak buší. Nemohl jsem to vzdát.
"Tak potřebuješ pomoct,že?"
"Tentokrát mě nech si odpočnout a bojuj."
"Fajn. Půjdu na scénu." Zvedl jsem se a stoupl si rovně, Amera se na ně posměšně podíval. Přišla má chvíle se ukázat. Porazím ho?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama