LEM VÁS VÍTÁ DO SVĚTA ANIME, MANGY A DRAMAT! Smějící se

Překladatelé:

*Linda1997 - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

*Erika:3 - překladatel, korektor - NEAKTIVNÍ

*Dee-Dee254 - překladatel - NEAKTIVNÍ

*Maja2003 - překladatel, encoder - PŘIPRAVUJE PROJEKT



Prosinec 2012

Veselý Silvestr a Štastný nový rok všem!

31. prosince 2012 v 19:29 | obrázek z wikipedie
google-site-verification: google15899d5339f65dd1.html


24. Sbohem, Kyoko

31. prosince 2012 v 19:14 | Linda |  Divka bez usmevu: 9.serie
Andělský posel vtrhl dovnitř.
"Královno."
"Kisuke, co se děje?"
"Špatné zprávy."
"Jaké?"
"Salamandr zaútočil."
"Salamandr?"
"Ano. Nyní bojuje proti Kairimu a Kujouvi."
"Rozumím. Kaho?" Dívka odvětila:
"Půjdu s tebou." Společně se rychle vydali do andělského světa. Nepřítel útočil a náramně se bavil.
"Tak copak? Už nemůžete?"
"Ještě jsme neskončili." zakašlal nesmrtelný anděl. Ikuto využil chvíli nepozornosti a zaútočil. Přitom zvolal:
"Ultra kop!" Svým kopem způsobil zemětřesení. Salamandr se usmál.
"Takže je vás víc? Aspoň bude legrace." Netrvalo dlouho a objevili se další. Kyohei. You. Zen. Ren. "Panečku, to mě budete bavit? Jak chcete." Naše hrdinka se nemohla zbavit toho nepříjemného pocitu.
"Kisuke!"
"Ano?"
"Co se chystá Zephel podniknout?"
"Má v plánu vyčerpat nepřítele."
"Vyčerpat?"
"Ano."
"Tak tím si nejsem jistá."
"Jak to myslíš?" Padlá vše vysvětlila:
"On vyčerpat nejde."
"Cože?"
"Musí se na něj útočit a trefit ho, jinak má takovou moc, že levou zadní klidně čtyři osoby."
"To nemůže být pravda."
"Bohužel. Zastavíme ho, i když nevím jak." Zen s Renem se na Salamandra dívali znechuceně.
"Salamandře."
"Zdravím, Rene."
"Dovolil sis ukázat se?"
"Schovávání je nuda a mám s tebou nevyřízené účty."
"Mlč. Světelné koule!" Renův útok se ho ani nedotkl. Všechny svoje protivníky Salamandr srazil k zemi. Zdálo se až k neuvěření, kolik v sobě má síly. Později se objevili padlí a dokonce král Zephel.
"Konečně mám to potěšení setkat se s králem."
"Za všechny své skutky budeš pykat."
"To se uvidí."
"Na něj!" Boj se znovu rozpumpoval a těžko se dal zastavit. Salamandr si vytvořil i společníky, kteří by ho bránili. Všechno tak pokračovalo. Kairi byl rozzuřený, že se objevil a použil svůj ohnivý útok. Jenomže naši andělé neměli šanci vyhrát, dokud se na scéně neobjevila dívka.
"Čekal jsem na tebe, Kyoko."
"Ano." Královna kráčela rázným krokem.
"Už jsem si říkal, kdy se konečně ukážeš."
"Nedovolím ti, abys ubližoval mým přátelům."
"Už se stalo."
"Nečekaně."
"Souboj mezi mnou a tebou. Dobrá." Luskl prsty a ohraničila je černá stěna. "Dejme se do toho." V jejich rukou se objevily meče a oba vyrazili kupředu. Naše hrdinka po dlouhé době použila sílu hvězdy, která se jí objevila na čele. Kyoko a Salamandr na sebe útočili jako blázni.
"Tu máš! Požírající temnota!"
"Kouzlo vize budoucnosti!" Po půl hodině měl nepřítel navrh a sílil. Dívka už ztěžka oddechovala. Ať se vyhýbala, útočila a bránila, nic z toho nepomáhalo. Zanedlouho ležela na zemi.
"Copak? Už končíš?" Vzal ji za krk a zvedl do výšky. "Nemůžu uvěřit, že někdo jako ty má v sobě takovou sílu." Legendární anděl musel něco udělat. Neměl skoro už žádnou sílu, ale vzpomněl si na slova Kaho.
"Ty to zvládneš. Jsi silnější, než si myslíš."
"Ano." Nepřítel se zatím smál.
"Neprohraješ. Nikdy."
"Správně." Tentokrát se nepřítel už zaposlouchal.
"Říkala jsi něco?"
"Že neprohraju." Odhodila ho svou aurou a donutila ho jí pustit.
"Co to?" Už stála pevně na obou nohou.
"Nemůžu prohrát."
"Cože?"
"Zaplatíš za to, co jsi provedl Hiyoko a především Raimei."
"Ten svět se stejně už rozpadal."
"Je načase, abych ukázala svou pravou sílu." Vzala do ruky dva stříbrné prstýnky a nasadila si je na prsty. Soustředila se a zašeptala:
"Dejte mi sílu." Vítr se zvedl a začala jí obklopovat síla.
"Co je to za pocit?" vyřkl Kairi daleko od nich. Naše hrdinka se brzy rozzářila zlatou energií. Vypadala jako by byla vytvořena ze zlata. Stejně tak její meč v ruce. S odhodláním zaútočila a nepřítel se bránil. Rány a kopy létaly sem a tam. Nakonec Kyoko zvolala:
"Meč osudu!" A svého nepřítele probodla. Vytáhla z něj svůj meč a uslyšela jeho výkřik. Zeptal se ještě:
"Co to máš za sílu?"
"Zlatý Legendární anděl. Moje konečná forma."
"Konečná.." Bylo po všem. Vrátila se do svého původního stavu a učinila své konečné rozhodnutí. Následující den řekla:
"Odstupuji a vzdávám se své pozice královny."
"Proč, Kyoko?"
"Vím, do jakého nebezpečí jsem vás tolikrát dostala a už nechci riskovat. Chci znovu okusit normální život."
"Rozumím."
"A vzdávám se své moci." V její ruce se objevila malá zlatá koule, kterou předala Fuuyumi. Král už nic nenamítal. Kujou už znal její odpověď. Vzala za ruku Kairiho s Hakuorem a společně opustili andělský svět.
"Už je neuvidíme, že?" podotkl Hakuoro.
"Ne. Od té chvíle je ze mě zase obyčejný člověk." usmála se Kyoko.
"Nebude ti to chybět?"
"Už jsem si nebezpečí užila až až." Kairi se přidal:
"Takže to spolu budeme žít pouze my tři?"
"Vypadá to tak."
"Kyoko, já.."
"Vím, Kairi. Cítím to stejně."
"Takže se nezlobíš?"
"Vím všechno. Od této chvíle už naše štěstí nic neohrozí." Jakmile to dořekla a podívala se na noční oblohu, uviděla nebe plné zářivých hvězd.

KONEC PŘÍBĚHU


Hyouka Opening FHD

31. prosince 2012 v 18:37 | video od SenchaSato |  Písničky na poslouchání

Hyouka

31. prosince 2012 v 18:37 | akihabara |  H
Rok: 22.4.2012 - 16.9.2012
Počet epizod: 22
Žánr: Detektivní

Děj: Oreki Hotaro se přidá do klubu literatury poté, co mu to doporučí jeho starší sestra. A tak přijde do styku s Čitandou Eru, Fukubem Satošim a Ibarou Majakou. Ti všichni se brzy ponoří do tajemného případu, který se udál před 33 lety. V jejich čmuchání jim pomáhá práce zakladatelů jejich klubu, sbírka s názvem "Hjóka".



Winx Club- Stella na modní přehlídce

31. prosince 2012 v 17:27 | arara.cz |  Knihy,mangy
V Magické dimenzi se koná soutěžní módní přehlídka. Víla Stella se přihlásí, protože miluje krásné oblečení a ráda nakupuje. Kamarádky jí s předvedením modelů rády pomůžou. Stellin přítel Brandon se však schází s neznámou dívkou. Znamená to, že už nemá Stellu rád? Co bude pro Stellu důležitější - módní přehlídka nebo láska?

datum vydání: 9.1.2013


23. Salamandr útočí

31. prosince 2012 v 17:22 | Linda |  Divka bez usmevu: 9.serie
Skřípavý a pronikavý smích nechtěl přestat.
"Kdo tam je?" promluvil Kairi.
"Dlouho jsme se neviděli."
"Salamandr."
"Stále si pamatuješ moje jméno?"
"Proč jsi sem přišel?"
"To je jasné. Pomstít se."
"Kruci. Kujou, podáš mi pomocnou ruku?" obrátil se na svého přítele, který přikývl.
"Tak vy se mnou budete bojovat?"
"Nenecháme tě projít."
"Tak pojďte." Boj začal. Ikuto nařídil Iriemu, aby šel podat zprávu. On musel zůstat a pomoct těm dvoum. I když Irie šel zbytečně. Jelikož naši přátelé už vycítili cizí přítomnost. Nivia se zeptal:
"Veličenstvo, co máme dělat?"
"Musíme se připravit na bitvu."
"A co Kyoko?"
"Pošleme Kisukeho."
"Ale teleportací by to šlo rychleji."
"On jde po ní. Musíme ho, co nejdřív vyčerpat."
"Jak si přejete." Mezitím v lidském světě dívky přemýšlely nad strategií, jak Salamandra porazit.
"Jak ho tentokrát porazíme?"
"Je určitě silnější."
"Spojením se zlem mu dalo čím dál větší moc."
"Kdysi jsme ho proměnili v mloka."
"To nám asi už neprojde."
"Nechat ho zmizet z povrchu zemského."
"Kyoko, jak je možné, že ty vždycky porazíš nepřítele?"
"Nevím. Ochránit mé přátelé je moje povinnost."
"Závidím ti."
"Proč?"
"Stojíš si na svém názoru a máš nás všechny ráda. Vidíš světlou stránku temnoty."
"A to je chyba."
"Cože?"
"Je to slabina."
"Asi by se to tak dalo říct."
"Kaho?"
"Co?"
"Měla bych zůstat královnou?"
"Proč se na to ptáš?"
"Na to, aby andělský svět prospěroval, mě nepotřebuje."
"O čem to mluvíš?"
"Mohla bych znovu žít normální život?"
"To si opravdu přeješ?"
"Nevím. Jen jsem unavená." Rázem dovnitř vtrhl Kisuke. Jak moc špatná je situace?

PŘÍŠTĚ: Sbohem, Kyoko



Úmluva démonů: 12.část

31. prosince 2012 v 0:02 | Linda |  Umluva demonu
"Andoh, jsi v pohodě?"
"No teda."
"Promiň."
"Tak překvapenej útok jsem ještě nezažil."
"Bolí tě něco?"
"Ne. Jen nemůžu otevřít oči." Dorazili do domu jejich matky. Yuri na ně už čekala.
"Mami.."
"Rumi, Andoh.."
"Mám hlad."
"Jen si dej." Usadila svého bratra do křesla. "Co se stalo?"
"Nic moc, mami. Jen jsme trénovali."
"Aha."
"Andoh je v pořádku."
"Ještě, že tak."
"Hm."
"Přichystala jsem polévku a spoustu dalších dobrot."
"Dobře." Zanedlouho oba sourozenci jedli s matkou a užívali si, ale naše hrdinka si začala dělat starosti.
"Rumi?"
"Ano?"
"Je něco špatně?"
"Ne. Jen si dělám starosti o otce."
"Memphis.."
"Je tam chudák sám. Musím se, co nejdřív vrátit."
"Opravdu?"
"Zvládla jsem už použít Duchovní vlnu."
"I vytvořit kouli."
"Jistě. Copak bys ho nechtělA vidět?"
"Chtěla." Démonní žena zauvažovala a nakonec svolila. Rozhodli se, že další den se vrátí do lidského světa, Následujícího rána se zvesela všichni tři vrátili.
"Tati!"
"Rumi..."
"Stýskalo se mi."
"Mně taky."
"Hádej, koho vedu."
"Hm?" Za sebou její otec uviděl Andoa a svou milovanou ženu.
"Yuri."
"Memphisi."
"Jak?"
"Rumi mě pobízela, abych tě šla navštívit."
"Ale co, když zjistí, že jsi tady?"
"To se nestane."
"Jakto?"
"Takto." Rumin otec se už na nic nevyptával a všechny je pobídl dovnitř. Jeho poslední slova byla:
"Vítejte doma!"


Konec příběhu


Úmluva démonů: 11.část

30. prosince 2012 v 23:51 | Linda |  Umluva demonu
Andoh se díval na meč. Vypadal opravdu divně. Měl sice rukojeť a ostří, ale na konci meče byla květina.
"Co je to?"
"Květina."
"Co tam dělá?"
"Nevím."
"Rumi, řekl bych, že je to vážně meč, ale.."
"..je divný, že?"
"Tak trochu."
"Nevím, co se stalo."
"Nesoustředila ses."
"Soustředila."
"Tak na cos myslela, když jsi to prováděla?"
"Na vzhled koule."
"To stále nevysvětluje ten vzhled."
"Tak je to meč nebo ne?"
"Je."
"Super."
"Když se ti povedlo, co si zabojovat?"
"Teď?"
"Nebudu tě šetřit jako minule."
"Fajn." Démon si také vytvořil meč a oba se dali do boje. Uhýbali, skákali a mizeli před očima soupeře. Jejich meče se při dotyku rozzářily nebo zaskřípaly. Každý z nich se snažil zasáhnout toho druhého. Zanedlouho stěží dýchali a všimli si, že svým bojem přilákali spoustu démonů.
"Co teď budeme dělat?" přemýšlela Rumi v duchu.
"Zvládneme to." odpověděl Andoh.
"Neříkej, že.."
"Dokážu mluvit telepaticky."
"A jaktože já taky?"
"Asi proto, že máš nějákou sílu."
"Jenže, co s těmi démony?"
"Nevšímej si jich."
"Ale.."
"Neublíží nám."
"Jak si tím můžeš být jistý?"
"Normálně."
"Každopádně mi dost vadí jejich pokřiky."
"To mě taky."
"Ukončíme to?" Nemluvili spolu a bojovali ještě víc, než dříve. Jejich souboj se zastavil, jak jejich meče byly u jejich krku. Usmáli se a vyskočili z místa na okřídlená zvířata. Netrvalo dlouho a vzlétli. Spolu se pak pustili do boje i ve vzduchu.
"Připrav se."
"Jsi si jistá, že to použiješ?"
"Naprosto."
"Tak do toho." Rumi se soustředila a vykřikla: "Duchovní vlna!" Čistý proud energie našeho Andoha zasáhl a naše hrdinka vyhrála.