* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Prosinec 2012

Úmluva démonů: 4.část

23. prosince 2012 v 11:59 | Linda |  Umluva demonu
Mezitím na jiném místě se Andoh vrátil domů. Stanul brzy před svou matkou
"Matko.."
"Andoh.."
"Jsem zpátky."
"Jak se ti vedlo v lidském světě?"
"Dobře. Setkal jsem se s Rumi."
"Rumi?"
"Tvojí dcerou."
"Ach tak. Má se dobře?"
"Probudila v sobě svou sílu. Odrazila můj útok Duchovní vlnou."
"Duchovní vlnou?"
"Ano. Není pochyb, že vládne stejnou silou jako démoni."
"I když se kvůli tomu může dostat do nebezpečí." Tvář demonní ženy se stáhla úzkostí. Měla obavy. Její dcera byla stále člověk, ale pokud se její síla naplno uvolní, zůstane stále člověkem?
"Matko.."
"Andoh, co si myslíš o své sestře?"
"No, celý život věděla, že není člověk."
"Věděla to?"
"Ano. Řekla, že její matka je démon."
"Chápu. Síla, kteoru vlastní je silná, ale ona je člověk. Nechci, aby ji začali napadat ostatní démoni. Ocitne se v nebezpečí."
"Mohl bych mít jednu otázku?"
"Jakou?"
"Proč jsi se zamilovala do člověka?"
"Láska je složitá věc a tehdy jsem byla mladá a vím, že mě stále obviňuješ kvůli tomu, co se stalo otci, že?"
"Ne, to bych si nedovolil."
"Rozumím ti. Ale řeknu ti jednu věc, Andoh, nikdy jsem tvého otce nepřestala milovat."
"Matko.."
"Ochraň, Rumi. Může být naší poslední nadějí."
"Ano." Naše hrdinka seděla u večeře a ptala se otce.
"Tati?"
"Hm?"
"Co je to ta Duchovní vlna?"
"Duchovní vlna je čistá energie, která se nejdřív plně hromadí v těle a jakmile dosáhne svého limitu, vypustíš ji ven. Je silná a dost účinná."
"Ale proč ji umím použít já?"
"Yuri uměla použít obrovské množstí útoků, ale ty vaše jsou prostě vaše. Nejsou její. Máte to nejspíš po ní."
"Takže Andoh může použít i víc útoků?"
"On se narodil jako čistokrevný démon, takže ano."
"A já?"
"I ty, Rumi. Jenomže pokud budeš tuhle moc používat, budeš míň a míň člověkem. Nechci, aby ses změnila a chamtila po moci."
"Tati.."
"Celý život jsem tě trénoval. Jak tvoji mysl, tak tvoje tělo. Proto toho hodně vydržíš."
"Já vím, ale mluvit se zvířaty není špatná věc, ne?"
"To ne. Každopádně tě mohou brzy napadnout démoni a ty se jim neubráníš. Pokud se ti něco stane, bude to moje chyba. Jenom moje. Kdybych tě do toho všecho nezatáhl, mohla bys žít normální život."
"Neobviňuj se. Jen si mám prostě dát bacha."
"Rumi.."
"Zvládnu to. Začnu pořádně trénovat."
"A já se toho tedy ujmu."
"Let's go!" Společně šli spát a hned druhý den se dali do toho.
"Rumi, první je baseball. Budu ti házet míčky a ty je budeš odpalovat."
"Co?"
"Tady, máš pálku."
"Tak tedy fajn.." Dívka se připravila a její otec začal. Házel jí míčky a ona se je snažila odpalovat. Povedlo se jí to až na několikátý pokus. Později nastalo něco jako hůze po chůdách, skok přes tyč, běh, boj s panákem, uhýbání před útoky, skoky do výšky atd. Odpoledne byla už tak vyčerpaná, že sotva vstala.
"Rumi, odpočívej."
"Ještě toho máme, ale spoustu před sebou, že?"
"Správně, ale nejdůležitější je odpočinek." Ani jeden z nich si nevšiml, že je sleduje Andoh. Každý krok, který udělali.
"Proč se ta holka, tak snaží?" Rumi kopla do bojové panáka. "Nikdy svou matku neviděla a přesto trénuje. Já to nechápu. Ještě ke všemu jí její otec nic neřekl. Jak můžou spolu vůbec spolupracovat? To si tolik věří?" Netrvalo dlouho a vítr se zvedl. Mračna zčernala. Něco se blížilo.
"Co se to děje?"
"Rumi, musíme pryč."
"Přichází nebezpečí?"
"Nejspíš." Co podniknou?



Anime Hyakujitsu no Bara

22. prosince 2012 v 23:14 | Linda |  HODNOCENÍ KRÁTKÝCH ANIME
Počet dílů: 1

Děj: Hlavním hrdinou je Taki Reizen, což je velitel vojáků.

Hodnocení: Ujde to, ale vidět bych to už nechtěla.





15. Nenadálý konec?

22. prosince 2012 v 21:02 | Linda |  Divka bez usmevu: 9.serie
Raimei vyslovila zaklínadlo Pečeť se objevila opět nad její hlavou a povolala naše přátelé zpátky. Mlha pomalu ustupovala a naši přátelé měli chvíli problém poznat, kde se zase nachází. Jakmile znovu uviděli Raimei, tvářili se dost nezaujatě. Kairi v sobě zadržoval vztek.
"Tak jak se vám tam líbilo?" zeptala se čarodějka.
"Ušlo to." odvětil Zen.
"Jenom příště, aby ti nindžové byli trochu míň nároční." přidal se s úsměvem Ren. Čarodějka odvrátila svou pozornost na ostatní.
"To ty jsi nám odebrala naši sílu?"
"To jsem nebyla já, Kairi."
"Tak kdo?"
"Když jsem vás poslala skrz tu pečeť, dostali jste do nitra Hiyoko."
"Nitra?"
"Na chvíli. V tom případě jste se ocitli v situaci, kdy jste se stali obyčejnými lidmi."
"Víš, jak je to nebezpečné?"
"Vím."
"Určitě jsi na nás poslala i toho Choukyseie."
"Máš pravdu."
"COŽE???!!!"
"Choukysei vás měl prozkoušet a zjistit, jestli jste i bez síly vůbec užiteční."
"Spíš to vypadalo, že nás chce zabít."
"Na tom přece nesejde." Kairi se chystal znovu něco říct, ale Hakuoro ho uklidnil:
"Kairi, nech toho. To přece není zapotřebí." I naše hrdinku čarodějku chvíli pozorovala a stále měla spoustu otázek, na které se potřebovala zeptat.
"Raimei?"
"Kyoko."
"K čemu to všechno? Nezdálo se mi to jako trénink."
"Ono by se tomu ani trénink nemělo říkat. Lepší termín je rozcvička."
"Copak máme ještě něco přichystaného?"
"Ne. Musíte se vrátit do svého světa. Nechci, abyste dál pokračovali."
"Jaký to má smysl?"
"Král andělů Zephel před chvíli poslal zprávu, že chce vidět výsledky tréninku a ještě se může brzy objevit Salamandr. Hlásil, že nedaleko se našly nějaké škody."
"Chápu."
"A nevedli jste si špatně. Nikdo z vás. Jen mi občas připadá, že na něco čekáte. Sami jste pomalí a postrádáte jakoukoliv motivaci. Nemám právo vám to mít za zlé, ale pokud se nedáte do kupy a nebudete ty boje brát vážně, prohrajete. Znovu."
"My to bereme vážně."
"Ne. Kyoko, ty jsi nechala toho nepřítele uprchnout, i kdyžs ho měla zjistit. To, že se objevila Salamandr, je především tvoje chyba."
"No.." Bratranec Kyoko odsekl:
"Není to její vina."
"Její naivita a laskavá povaha jsou její slabina. Všichni jste se spokojili s tím, že jí budete chránit, ale ty, Kairi, máš myslet na sebe a zkoušet zdokonalovat své schopnosti. Hakuoro tu není od toho, aby tě neustále držel na nohou a podporoval. Zen a Ren pomáhají králi, ale připadá mi, že jsou jak nějací poskoci."
"Jsou to přátelé."
"A je to tu zas. Nikdy nic nechápete. Jsem na světě dýl, než vy, takže toho vím mnohem víc. Přátelé jsou sice ti, kteří vám podají pomocnou ruku, ale nesmíte zapomenout, že vás taky zradí, využijí a opustí vás. Vaší povinností je především spoléhat na sebe, než na ostatní. To si zapamatujte. Nejte jediní, kteří riskují svoje vlastní životy."
Kyoko opět položila další otázku:
"Raimei, ty jsi něco takového zažila?"
"Dalo by se to tak říct."
"Nepůjdeš s námi z toho místa?"
"Moje místo je tady. Jsi královna a přítelkyně. Tvým úkolem je ochránit lidi, co jsou ti nejdražší a stejně tak svou zemi."
"Já vím."
"Zeptám se tě. Co musí mít žena, aby se stala královnou?"
"Nic. Všechno musí obětovat pro ostatní."
"Přesně tak. Měla jsi matku s otcem a nejbližší přátelé. Přišla jsi o ně, ale nevzdala jsi se života a pokračovala dál. Našla jsi si nové přátelé a rodinu. Už se nemůžeš vrátit zpátky."
"Nemůžu se vrátit zpátky?"
"Ano. Všechny vás teď pošlu, abyste splnili to, co máte a přemýšlejte nad mými slovy."
"Dobrá. Děkujeme, Raimei." Čarodějka vyslovila další zaklínadlo a všechny je teleportovala. Jakmile zmizeli z dohledu, ozval se hlas Choukyseie.
"Byl dobrý nápad je nechat jít?"
"Ano. Udělala jsem jistá opatření."
"Myslíš to, že jsi je nenechala letět, ale poslala jsi je rovnou?"
"Už jsem říkala, že nepotřebuju, aby to tu ještě víc zdevastovali. Hiyoko si o nich udělala obrázek."
"A co nyní podnikneme?"
"Počkáme, co se stane a pak zakročíme. Nejsme od toho, abychom se řídili přihloupými rozkazy."
"Ty nesnášíš někoho poslouchat,že?"
"Přesně tak."
"Fajn. Dáme se do toho." Naši přátelé se brzy opět ocitli v andělském světě a čekala je řada objetí a milých přivítání.

PŘÍŠTĚ: Zbytečné šarvátky


Úmluva démonů: 3.část

22. prosince 2012 v 10:24 | Linda |  Umluva demonu
Po včerejším incidentu namohla Rumi usnout. V hlavě se jí stále přehrávalo, co se stalo.
"Mé jméno je Andoh. A jsem tvůj bratr." Objala si kolena. "Chtěl jsem vědět, jestli je v tobě síla naší mámy." Vstala a rozhrnula závěsy. Začal nový den. Slunce už bylo vysoko na obloze.
"Dobré ráno." pozdravila. Vešla do kuchyně a sedla si na židli.
"Dobré ráno, Rumi. Vyspala ses dobře?"
"Jakž takž."
"Bolí tě ještě ten flek na obličeji?"
"Už moc ne. Je to jenom škrábnutí."
"Chápu."
"Poslyš,tati.."
"Hm?"
"Mám nějákého bratra?" Memphis se zarazil.
"Proč se na to ptáš?"
"Jistá osoba mi řekla, že je můj bratr."
"Jistá osoba?"
"Ano. Černovlasý muž. Silný a narodil se jako démon."
"Snad to není Andoh.."
"Znáš ho?" Rumi vyskočila ze židle a upřela na otce oči.
"No, trochu."
"Proč jsi mi nic neřekl?"
"Jako bych mohl. Už stačilo, že tvá matka je démon. Nechci, aby tě nazývali démonním dítětem."
"Jenže já jim jsem."
"Toho jsem si plně vědom." Její otec se zvedl od stolu a přistoupil k ní. Objal ji a říkal:
"Chci tě ochránit, Rumi. Proto jsem říkal, abys své síly nezneužívala."
"Tati..."
"Prosím, snaž se nedostat do problémů." Po zbytek rána posnídali tiše a jakmile byla Rumi s jídlem hotová. Odešla ven. Potřebovala se nutně vrátit k tomu místu. Při běhu slyšela pouze svůj dech a kroky. Zanedlouho k němu dorazila. Jezero stále zářilo čistě. Zadumala se, tak, že neslyšela Yukia.
"Rumi.."
"Yukio?"
"Stále přemýšlíš o včerejšku?"
"Řekl, že je můj bratr a já v ten moment neměla důvod pochybovat, ale to,co mezi námi proběhlo, se nedá zapomenout."
"Použil vodu, že?"
"A já ho zastavila svou silou. Duchovní vlnou." Pohlédla na svou ruku. Dítě zplozené démonem. Takhle by ji všichni nazývali, kdyby o ní věděli. Takhle se nechtěla vidět. To ji připomnělo, že za celá svůj dosavadní život neviděla ani jednou tvář té ženy, která ji dala život. Svou matku.
"Má matka, jo?"
"Chtěla bys ji vidět?" Známý hlas se ozval znovu.
"Andoh?" Spletla se a uviděla za sebou otce.
"Rumi.."
"Tati, co ty tady?"
"Většinou jsem si říkal, proč sem neustále chodíš. Tady na tomhle místě jsme se potkali s tvou matkou."
"Tady?"
"Vždycky ses mě ptala, kde jsme se poznali, že? Tohle jezero...Před 15 lety jsem se tudy procházel a uviděl neznámou osubu na jezeře. Krásnou dívku. Měla překrásné růžové vlasy a blankytně modré oči. Poprvé se na mě dívala udiveně. Až do teď na to vzpomínám." Jeho vzpomínky se draly na povrch.
"Kdo jsi?"
"Já? Mé jméno je Memphis Yukimura."
"Memphis? Já jsem Yuri. Těší mě."
"Co děláš na tom jezeře?"
"Hledám cestu domů."
"Ve vodě?"
"Ano. Nejsem odtud."
"Tak ti tedy pomůžu." Rumi se zeptala:
"Řekla ti, že není člověk?"
"Jistěže. Zamilovala jsme se do sebe a krátce potom jsi se narodila. Tak moc jsem ji miloval a slíbil jsem jí, že se o tebe postarám."
"Moje máma žije?"
"Žije. V jejím světě."
"Aha."
"Vydat se tam by byla sebevražda. Je to svět démonů a lidé se tam moc neukazují. Kvůli vlastnímu bezpečí."
"Tati, chtěl by ses tam vydat?"
"Ano. Aspoň jednou vidět ještě její tvář, ale nevím, jaký dopad by to mělo na Andoha."
"Stalo se něco?"
"Yuri měla za manžela i démona a Andoh je jeho potomek. Kdoví, co se stalo jeho otci. Nechci na to ani pomyslet."
"Tak se na to Andoha zeptám."
"Jak myslíš." Dcera a otec věděli, že je jednou osud dostihl a nyní přišel čas, aby se s ním vypořádali. Zvládnou to?


Anime Ro Kyuu Bu

21. prosince 2012 v 22:34 | Linda |  HODNOCENÍ DÍVČÍCH ANIME
Rok: 2011

Počet epizod: 12

Děj: Hlavním hrdinou je Hasegawa Subaru, který hraje basket už 6 let. Díky svým zkušenostem se stane trénérem basketbalového týmu. Dívčího basketbalového týmu. Je v něm roztomilá Tomoka Misato, aktivní Maho Misawa, vysoká Airi Kashii, rozvážná Saki Nagatsuka a veselá Hinata Hakamada. Podaří se mu je vytrénovat?

Hodnocení: Je to vážně hezké anime. Podobá se Clannadu. Postavy mají velké a zářivé oči. Mají hezký hlásek. Například Tomoka mi připomíná Nagisu. Je stydlivá, mluví potichu a dává do všeho 100 %. I když to ve mě vyvolává vzpomínku, kdy jsem se zúčastnila v soutěži v hodu na koš a podařilo se mi dát 4 za sebou. Lucky!

nacitani

Anime Araiso (Shiritsu Araiso Koutougakkou Seitokai... )

21. prosince 2012 v 20:11 | akihabara |  HODNOCENÍ KRÁTKÝCH ANIME
Počet epizod: 2
Rok: 2002

Děj: Hlavními postavami jsou dva středoškoláci, Tokitou Minoru a Kubota Makoto, členové výkonného výboru školní rady. Ti mají za úkol dohlížet na dodržování školního řádu, strat se o hladký průběh školních aktivit, vypořádat se s potížisty a v neposlední řadě i nadpřirozenými jevy, které se mohou objevit i ve škole.

Hodnocení: Docela zajímavé a překvapivé útoky mě opravdu udivují.

nacitani

Anime Bronze: Zetsuai Since 1989

21. prosince 2012 v 20:04 | recenze |  HODNOCENÍ KRÁTKÝCH ANIME
Počet dílů: 1

Děj: Hlavními hrdiny jsou opět Nanjo Koji a Takuto(Izumi Shibuya).

Hodnocení: Ušlo to.


Anime Zetsuai 1989

21. prosince 2012 v 19:46 | recenze |  HODNOCENÍ KRÁTKÝCH ANIME
Počet epizod: 1

Děj: Příbeh se točí kolem zpěváka jménem Nanjo Koji a Takutovi, který vyrostl v sirotčinci. Jeho matka zabila jeho otce. Má mladší sestru Seriku a brášku, ale nemá žádné přátelé. Od rána do večera buď pracuje, nebo se učí a nebo hraje za fotbalový tým. A právě tento kluk zaujme našeho Kojiho.

Hodnocení: Je to trochu shonen ai anime. Oba dva jsou vskutku hezcí, ale jejich charakter je úplně rozdílný. Až překvapivý. Lituju Takutu. Vždycky sám. Není na nikom závislý. Snaží se přežít. Uý odmalička mu všichni říkají, že je synem vražedkyně. Je to smutná minulost.


Úmluva démonů: 2.část

21. prosince 2012 v 19:00 | Linda |  Umluva demonu
Rumi se otočila. Hlas, který slyšela, přicházel někde z místa za jejími zády. Kroky nešly vůbec slyšet. Pouze šplouchání vody.
"Konečně jsem tě našel." ozval se znovu hlas.
"Kdo jsi?" vypadlo z jejích úst. Naše hrdinka se nenechala vyvést z míry a zaujala bojový postoj. Před ní kráčel dosti vysoký muž. Vypadal dost silně a šel z něj strach. Měl černé vlasy jako havraní pírka, hnědé oči a svalnatý. Na sobě nosil černé oblečení. Tričko i kalhoty. Podle toho, jak měl oblečení špinavé, tak trénoval.
"Mé jméno je Andoh a hledal jsem tě, Rumi."
"Odkud znáš mé jméno?"
"Znám tě už dlouho. Copak nepozdravíš svého bratra?"
"Bratra? O čem to mluvíš?"
"Tvůj otec ti nic neřekl, že?"
"Co jako? A i kdyby, tak to nepotřebuju slyšet. Stačí mi fakta. Nepotřebuju znát další nezbytnosti."
"Tak přece o tom něco víš." Andoh se rozběhl přímo k ní.
"Rumi, utečme." navrhl Yukio schovávající se za jejími zády.
"Ne." odpověděla mu v duchu.
"Proč ne? Zabije nás."
"Yukio, běž napřed. Já to tady vyřídím. Pokud ho necháme jít dál, mohl by na tom zbytek rodiny být špatně."
"Rozumím."
"Běž se schovat." Jakmile ji poslehl, Andoh vystartoval.
"Tak teď se podíváme, jestli tě ten tvůj táta něco naučil." Ozval se zvuk vody. Před jejím obličejem se objevila pěst. Uhnula. Pak další. Celá série pětí se míjela před jejím obličej. Musela se tomu vyhýbat. Ještě ke všemu se zpod jejích nohou, objevila jeho noha. Vyskočila, aby se vyhnula jeho kopu a vyletěla do vzduchu. On se přidal. Máchali pěstmi a vyměňovali si údery. Rumi nakonec dopadla na pevnou půdu. On ji, ale stihl vrazit jednu rádu do tváře.
"Uff..uff..."
"Už jsi unavená?"
"Proč tohle všechno?"
"Chci vědět, jakou máš sílu." Vítr se stal prudší a atmosféra kolem nich ztuhlA.
"Co se to děje?" Andoha obklopila voda z jezera a tvořila kolem něj neporpustnou bariéru.
"Vodní..," vyčkával "..spoušť!" Všechny dosud obklopená voda se řítila rovnou na ní. Její překvapený výraz neznal hranice. Nedokázala zastavit tu oborvkou přílivou vlnu a tiše se potápěla v ní. Mizela. Přemýšlela a v hlavě se jí honilo spoustu otázek:
"Co bych měla dělat? Je to můj konec? Co je to za hloupost?" Mlhavě se podívala na Andoha. "On je můj bratr? To slyším poprvé, ale myslím, že jsem jeho jméno už zaslechla."
"Rumi! Rumi!"
"Kdo to zase?!"
"Nesmíš umřít! Vydrž!"
"Yukio."
"Jdu ti na pomoc. Vydrž!" Zdálky ho viděla, jak běží k ní ze svého úkrytu a pordítá se skrz vodou.
"Nechoď sem!"
"Nemůžu tě tu nechat umřít. Mysli na svého otce." Když viděla, jak malý koloušek používá všechnu svou sílu, aby ji zachránil a přesto nemyslel na sebe, cítila jakýsi divný pocit. A ve chvíli, kdy ho měla zalít obrovská vlna, se neudržela a vykřikla:
"Néééééé!" Z jejího vnitra vyšla obrovská síla. Zářivě modrá. Připomínající blesk. Zvolala:
"Duchovní vlna!!!" S pomocí ní vrátila všechnu vodu zpět do jezera a zastavila útok. Těžce oddychovala. Oblečení měla celé mokré a koloušek ji seděl věrně po boku.
"Yukio, není ti nic?" zeptala se ho.
"Ne." dodal v duchu. Andoh k ní přistoupil.
"Tak přece to v sobě máš."
"Co mám?"
"Sílu démonů. Použila jsi před chvíli Duchovní vlnu."
"Duchovní vlnu?"
"Je to silná energie unitř v tobě, kterou můžeš použít pouze ty."
"kvůli tomu jsi mě přišel otestovat?"
"Chtěl jsem vědět, jestli v sobě máš sílu naší matky. Máš." Pomalu odcházej. "Brzy se vrátím." Zmizel.
"Rumi.."
"Vrátíme se domů, Yukio. Táta z toho nebude nadšenej. Jsem celá mokrá." Rozběhli se a jakmile přišla domů, hned dostala vynadáno.
"Cos to prováděla?"
"Hrála si s vodou."
"Copak nemůžeš být zodpovědnější? Vždyť teď jsi mokrá."
"Já vím."
"Okamžitě se běž převlíct."
"Rozumím."
"A kde se vzal ten flek na tvém obličeji?" ptal se její otec neodbytně.
"Spadla jsem." Poznal, že něco není správně.
"Opravdu?"
"Ano. Neřeš to."
"No, nevím, co se stalo, ale musíš být opatrná."
"Fajn. Půjdu se převléknout." Odcházela a nechávala za sebou cestu z kapek.

20. díl Mermaid přeložen

21. prosince 2012 v 15:26 | Linda
Dne: 21.12.2012
Název: Zamilovaný dopis od moře
Příště: Malá první láska