* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

24.kapitola: Modroočko

27. ledna 2013 v 9:00 | Linda |  Dívka bez rodiny
Další den se muselo znovu do školy. Mezitím v andělském světě panovalo obrovské pozdvižení. Zephelovi z toho šla hlava kolem. Jako první se zeptal Fuuyumi.
"Mohla bys mi říct, co se tu děje?"
"Zkoumali jsme ten první předmět."
"A?"
"Vypadá to, že je zhotoven ze stříbra."
"A?"
"Že bude reagovat na druhý předmět. Až ho najdeme."
"A jakou strategii použijeme?"
"Vyšleme nějakého anděla do všech světů s tím předmětem. A jestli bude náramek zářit nebo se podivně chovat, tak v tom máme jasno."
"Já ti nevím. Jestliže pošleme někoho nezodpovědného, tak nám s tím akorát zmizí."
"Porto jsem přemýšlela dopředu."
"A na co jsi přišla?"
"Poletím tam já."
"Důvod?"
"Jsem archanděl a smotnou mě zajímá, jestli je moje teorie správná."
"To dává smysl." Nakonec to král povolil. Věděl, že jí může věřit. Později se zeptal Nivii.
"Jak je na tom, Bewani?"
"Zima je pryč a teď tam vládne léto jako dřív."
"Chápu." Na jiném místě si Hakuoro povzdechl. Přesněji v Anglii. Měl se setkat s Ajuzawou.
"Jsi tu včas."
"Nejsem zvyklý chodit pozdě, Hakuoro."
"Vítej, Ajuzawo."
"Dík." Oba dva si sedli do nejbližšího baru a objednali si bílé víno.
"Tak přejděme rovnou k věci."
"Klid, není kam spěchat."
"Stále nemůžu uvěřit, že žiješ tady."
"Anglie je poklidné městečko, ve kterém můžeš relaxovat."
"Nezdá se mi."
"Tak tedy přejděme k věci."
"Fajn."
"Už jsi o tom slyšel?"
"Co máš přesně na mysli?"
"Říká se, že se tu potulují lovci andělů." Padlý zamrkal.
"To není nic nového. Není to poprvé."
"Viděla je i Kyoko. Jednou."
"Já jsem jich už viděl tolik, že bych se nedivil."
"To není všechno."
"Hm?"
"Prý se chystají zabít každého anděla, kterého vycítí. Dokonce i Zephela."
"Pochybuju, že by si na něj dovolili." Číšnící jim přinesli víno a dvě skleničky. Nalili ho do nich a napili se.
"Někdy si říkám, jaké to bylo, když tu seděl Kairi."
"Náš přítel."
"Jo, slíbil jsem mu, že se postarám o jeho dceru. Vždyť je jí už 15. Má svůj vlastní život."
"Chudák holka. Ti dva si umřou a nechají ji samotnou."
"Oni nejsou mrtví. Jsou pořád s ní. Jak jinak by přežila."
"Možná." Youko pomalu vstala z postele a protáhla se. Když se podívala do zrcadla, zhrozila se.
"Co to.." Její oči zářily modrou barvou. Z jakého důvodu?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama