LEM VÁS VÍTÁ DO SVĚTA ANIME, MANGY A DRAMAT! Smějící se

Překladatelé:

*Linda1997 - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

*Erika:3 - překladatel, korektor - NEAKTIVNÍ

*Dee-Dee254 - překladatel - NEAKTIVNÍ

*Maja2003 - překladatel, encoder - PŘIPRAVUJE PROJEKT



Květen 2013

44. Blízkost

31. května 2013 v 22:18 | Linda |  Dívka bez rodiny
Yutaka plakal. Nikdy neplakal, ale bolest nad ztrátou milované osoby ho neuvěřitelně pálila v hrudi.
"Yutaku.."
"Kyoko!" Přispěchal k matce Youko.
"Není ti nic?"
"Zbláznila ses? Když bys mě neochránila, tak bys nezemřela."
"Chtěla jsem tě ochránit."
"Vydrž. Ihned tě odnesu s Kairim a Youko do nemocnice." Kyoko pouze zavrtěla hlavou.
"Ne. Vezmi pouze Youko. Ještě dýchá." Uvolnila Yutakovi prostor, aby ji vzala do náruče.
"Ale co ty?"
"Už dvakrát jsem se vyhnula smrti. Nech mě zemřít." Naposledy jej obdařila svým úsměvem, pohlazením rukou po tváři a poslední větou.
"Buď jejím přítelem. Ochraňuj ji a zapomeň na mě." Tím náhled do vzpomínek skončil a démon se vědomě vrátil do andělského světa.
"Viděl jsi to?"
"Viděl."
"A jak se cítíš?"
"Otřeseně. Zmateně."
"Když už jsme skončili, tak půjdu." Yuushun šel a Kairi s Kyoko jej následovali.
"Kam jdete?" zavolala Miyu se sepjatýma rukama. Kairi jí pohotově odpověděl:
"Ještě máme nějakou práci. Nejme jediné, kteří dostali druhou šanci." Po jejich odchodu nevěděla Youko, co dělat. Koukala do země a mlčela. Oslovil ji Yutaka.
"Youko?"
"Yutaku.."
"Není ti nic?"
"Ne.."
"Zlobíš se?"
"Nevím. Jak mám zareagovat na něco, co si nepamatuju? Musím si to promyslet."
"Rozumím. Já tedy půjdu." Dívka znovu osaměla, ale už nestála na místě. Vydala se k Lukovi.
"Luko.."
"Co?"
"Jdeme najít poslední předmět." Nezbývalo mu nic jiného, než přikývnout. Naši přátelé si už neměli, co říct a Youko opustila andělský svět. Posledním ředmětem byla skleněná koule, která už na ně čekala v lidském světě. A kdo ji nakonec získal? Samozřejmě, že Youko. Satu s Ginou se vrátili domů. Stejně tak Yutaka. Kyoko s Kairim se rozloučili a objali svou milovanou dceru.
"Mami..tati.."
"Youko, my jsme pořád s tebou. Navždy." Naše hrdinka se usmála a právě tímhle její příběh končí.

KONEC PŘÍBĚHU

43. Smrt

31. května 2013 v 22:06 | Linda |  Dívka bez rodiny
Jakmile Kairi domluvil, Yuushun přistoupil k Yutakovi.
"Yutaku.."
"Yuushune, je to pravda?"
"Je to čistočistá pravda. Vymazal jsem ti vzpomínky. Tedy Kyoko."
"Neunesl bych je?"
"Asi ne."
"A můžu je znovu probudit?"
"Z jakého důvodu si je přeješ probudit?"
"Vždy jsem měl pocit, že mi něco schází. Že jsem něco zapomněl."
"Pokud je to tak, nebudu ti bránit. Avšak neručím za tvoji bezpečnost." Yuushun k němu nastavil ruku a Yutaka ji uchopil. Ucítil obrovský příval energie, jež ho zasáhl. Zanedlouho už stál v parku, kde svítilo slunce a voněla ranní rosa.
"Tak klidné místo..."
"Youko, neběhej!" volala mužský hlas.
"Youko?" Jeho směrem se rozběhla malá dívka s blond vlasy a modrýma očima. Bylo jí zhruba 10 let a měla na sobě obvyklé hnědé šaty.
"Kdo jste?" zeptala se ho.
"Já jsme Yutaka," odpověděl démon.
"Já Youko. Těší mě."
"Jsi tu sama?"
"Ne. Mám tu rodiče. Podívej!" ukázala prstem na cestu, kde stál Kairi ve formálním obleku a Kyoko v dlouhých červených šatech po kolena s tunikou a krátkými rukávky. Na nohou boty na podpatku. Pár přistoupil k Yutakovi.
"Mé jméno je Tanjiro Yutaka. Rád vás poznávám."
"Já jsem Kairi a tohle je má žena Kyoko." Yutaka si všiml, že Kairi s Kyoko se vůbec nezměnili. Bylimladí, krásní a chápaví. Od té chvíle s nimi trávil spoustu času. Youko ho provázela městem a Kairi nebo Kyoko mu často vyprávěli, co se kde děje.
"Kyoko?"
"Ano?"
"Věříš na anděly?"
"Samozřejmě."
"Proč?"
"Sama jsem jím byla."
"Byla?"
"Slyšel jsi o Legendárních andělech?"
"Slyšel."
"Dokázala jsme vše napravit a byla jsem ráda."
"A teď už to nedokážeš?"
"Bohužel ne." Za několik dní se stalo něco otřesného. Neznámí démoni napadli rodinu Sanjou. Yutaka se je snažil všechny ochránit, ale skončilo to naopak. Kairi zemřel, když ochraňoval Youko a Kyoko zemřela, když ochraňovala Yutaka.
"Tohle..NÉÉÉÉÉ!!" vykřikl na všechny strany a skácel se k zemi.

42. Nic

31. května 2013 v 21:47 | Linda |  Dívka bez rodiny
"Jak to myslíš?" Kyoko si živě vzpomínala, jak její probuzení začalo.
"Kde to jsem?" zeptala se, když kolem sebe viděla pouze černočernou tmu. Před ním se objevilo malé zlaté světélko.
"Kyoko Hiroko."
"Kdo jsi?"
"Mé jméno je Yuushun."
"Yuushun? To jméno jsme už někde slyšela."
"Jsem vládce Pekla." Okamžitě si vzpomněla.
"Já jsme mrtvá, že?"
"Bohužel."
"Zabil mě jeden z tvých druhů. Yutaka, že?"
"Ano. Přiznávám. Proto jsem taky tady."
"A co ode mě potřebuješ?"
"Chci ti pomoct."
"Pomoct mi? Jak?"
"Říkala jsi, že jsi mrtvá, ale co když bych ti nabídl, že by ses mohla vrátit do života?"
"Vážně?"
"Ano."
"Já ti nevím. Moje náhlé probuzení by mohlo vést k destrukci a porušení rovnováhy."
"A kdo řekl, že by to bylo hned."
"Hm?"
"Máš dceru, že?"
"Youko. To je její jméno. Zažila hrozný šok."
"Viděl jsem. Před svou smrtí jsi ji vymazala vzpomínky."
"Tím šokem. A taky Yutakovi."
"Vysvětli mi, proč i jemu?"
"Mohlo by ho to zničit."
"Rozumím. Když jsem mluvil o tvém oživení, myslel jsem, že bys pro mě zatím pracovala."
"Jak?"
"Ničila bys zlo, které se tady každou noc pohybuje."
"A kdybych se znovu objevila v lidském světě?"
"Za 5 let. Bude to v tu dobu, kdy tvá dcera dospěje a obdrží tvou moc."
"Takže ty víš, že jsem byla Legendární anděl."
"Pořád jim jsi."
"A co moje dcera?"
"Ona nebude Legendární anděl. Sama to víš."
"Vém. I kdyby získala mou moc, nedokáže ji použít, ale mým skutečným cílem je jí ochránit."
"To jsem si mohl myslet. Přijímáš tedy mou nabídku?"
"Ještě jedna věc."
"Jaká?"
"Je to můj manžel Kairi?"
2Je tu."
"V tom případě souhlasím." Kyoko se vrátila do reality a Kairi dokončil její povídání.
"A teď jsme tady. Tahle zkouška je vytvořená Yuushunem. Předměty, které hledáte, opravdu dokážou splnit přání, ale je jich pouze pět."

41. Yuushun

31. května 2013 v 21:32 | Linda |  Dívka bez rodiny
"Yutaka vás zabil?" Youko se na něj podívala. Neuhnul pohledem. Tvářil se jako, že o tom neví.
"Nemusíš mi věřit."
"Ale Yutaka by nikdy nic takového neudělal." Kyoko si povzdechla. Někdy si říkala, jak moc dokáže být její dcera naivní a jak ráda věří svému přesvědčení. Isamu vystoupila a svou přítelkyni objala.
"Isamu?"
"Kyoko, nemůžu uvěřit, že tady stojíš přede mnou."
"Nepřeháněj. Není to zas tak dlouho."
"Je to 5 let."
"Pro tebe. Pro mě ani ne." Yoh hodil řeč naopak s Kairim.
"Ani na chvíli jsme nevěřili, že jste umřeli."
"Tak to děkujeme."
"Ale chci vysvětlení, proč jste se tady objevili."
"Kvůli zkoušce."
"Zkoušce?"
"ledání 6 předmětů." Gina se Satuem to uslyšeli.
"Takže dohlížíte?"
"Dalo by se to tak říct, ale více to vysvětlí on."
"On?" Přede všemi se objevily černé dveře a skrz nimi prošel mladý muž.
"Vládce Pekla, Yuushun."
"Yuushun?"
"Ano." Kyoko s Kairim přikývli na pozdrav, Satu s Ginou ztuhli a Yutaka složil poklonu.
"Ale jestli pak to nejsou mojí svěřenci. Jak se máte, Satu? Gino?"
"Dobře, bratře Yuushune," nervozně odpověděl Satu.
"To rád slyším, ale potom si spolu hezky popovídáme." Yuushun blýskl úsměvem, který neznamenal nic dobrého. Yutaka vykročil k němu.
"Yuushune."
"Rád tě vidím, příteli."
"Proč?"
"Vše vysvětlím hezky popořadě." Vládce Pekla prohodil pár slov s Miyu, Zephelem a Niviou. Pak se již věnoval anému tématu. A Ikuto byl ten, kdo pokládal otázky.
"Naši přátelé Kyoko a Kairi zemřeli kvůli autonehodě, ale nyní tvrdí, že byli zavražděni."
"Je to pravda. To, že se stala autonehoda byla pouhá zástěrka, jak vše zakrýt."
"Zástěrka? Pak tedy Yutaka doopravdy zavinil jejich smrt?"
"Ano."
"Proč se na to nepamatuje?"
"To je moje práce. Na žádost jisté osoby jsem ho zbavil vzpomínek. Vymazal jsem mu je."
"Tos udělal? A kdo je ta jistá osoba?" Jeho pohled spočinul na Kyoko.
"Kyoko." Ikuto se zamračil.
"Jak ona.." Yuushun chtěl odpovědět, ale dívka jej přerušila.
"Musela jsem to udělat, aby Yutaka nezešílel a Youko taky."
"Nezešílel?"
"Poté, co jsme se s Kairim probrali a získali nový život, vše se změnilo. Všechno jsme si čistě pamatovali, ale svět se změnil a my s tím nedokázali nic udělat."

Ittoki Otoya - Brand New Melody

30. května 2013 v 21:23 | Kilari21 |  Melodie


40. Šok

28. května 2013 v 21:44 | Linda |  Dívka bez rodiny
Zephel s Miyu už vyčkávali. I Tacuki s Chiriko. Nivia s Fuuyumi stáli po jejich boku. Stejně tak Zen s Renem, jež drželi stráž s nesmrtelnými. Isamu, Amayaka, Shichiro s Kurokim a Noel, Kyohei s Yohem a Meroko již také čekali. Samozřejmě, že nechyběl ani andělský posel. Kaho s Raynem přivedli Youko s Yutakem a Lukou.
"Mami, proč jsme sem přišli?" zeptal se Luka, když viděl, že jeho matka pláče.
"Přijdou sem důležití lidé."
"Důležití?"
"Ano. Nevím přesně, kdo, ale mám pocit, že je znám." Zanedlouho zmlkli, protože se objevily 2 postavy v černém. S nimi Gina a Satu. Youko překvapeně vyjekla:
"Co ti tu dělají?" Zephel promluvil:
"Jsou tu na moji žádost."
"Na vaši?"
"Ano." Černá přistoupila a uklonila se.
"Velice rádi Vás poznáváme."
"Děkuju za vaši přízeň. Mohli byste odhalit své tváře?" Dvě neznámé postavy na sebe upřely pohled. Archanděl Fuuyumi si vzal slovo.
"Měla jsme vizi, že přijdete a že jste někým, koho znám." Dočkala se negativní odpovědi.
"Litujeme, ale nemůžeme vám vyhovět." Ve vzduchu šla cítit napjatá atmosféra. Ren nečekaně přišel k jedné z osob a řekl:
"Už bys měl nechat těch šaskáren." Zpod kápi vykoukla blond hlava s pronikavýma modrýma očima.
"Rene, je to od tebe podraz."
"Taky tě rád vidím, Kairi." Nivia překvapaně vyslovil:
"Kairi?" Tacuki se přidal:
"To jako vážně?" Zen nezůstal pozadu.
"Jaktože žije?" Miyu s Chiriko obrátily svůj zrak k druhé z osob. Kairi se k ní také obrátil.
"Vypadá to, že je čas."
"Konečně."
"Neměla bys to říkat."
"Teď nás čeká spoustu vysvětlování." Osoba odhodila kápi a usmála se.
"Já jsem Kyoko Hiroko."
"Kyoko?" zvolalo spoustu andělů. Kujou se na ní přímo podíval. Meroko ji chtěla objemout, ale udržela se. Youko se však rozběhla:
"Tati? Mami?" Luko podotkl:
"Tohle jsou její rodiči?" Satu se ozval:
"Děkuju za záchranu."
"Není zač.." Kairi s Kyoko dívce řekli:
"Nyní nejsme tvými rodiči."
"A kdo tedy jste?"
"Byli jsme vybrání jako VYKONAVATELÉ. Vpodtsatě jsme mrtví."
"Vykonavatelé?" Kyoko se otočila směrem k Yutakovi.
"Zemřeli jsme, jak víš díky autonehodě, ale popravdě jsme byli zavražděni tvým přítelem." Co teď?

39. Mrtví

27. května 2013 v 7:21 | Linda |  Dívka bez rodiny
Gina se Satuem se útokům vyhýbali. Naštěstí, že nebyla možnost uklouznutí. Avšak voda je zpomalovala.
"Satu, vymysli něco!"
"Od toho jsi tu ty."
"Jenže já o vodních leopardech nic nevím."
"Bože. To abych ho porazil sám. Běžte, moje příšerky!" Zamával rukou a vyvolal svoje poskoky. Leopard je svou rychlostí předehnal a porazil je mrknutím oka.
"To je všechno? Očekával bych daleko víc."
"Kruci." Gina si na něco vzpomněla a vyslovila zaklínadlo.
"Vodo, elemente z pěti živlů,
dodej mi svou sílu
a naplň moji touhu.
Vodní vězení!" Dívka nechala leoparda chytit do obrovské bubliny, která se těžko ničila.
"Dobrý, Gino!"
"Nevím, na jak dlouho to udrží."
"Do té chvíle ho musíme porazit."
"Hm." Oba dva se připravili a pustili se do leoparda. Ten zůstal na svém vodním vězení a když se Satu chystal dát rozhodující ránu, leopard se osvobodil.
"Cože?"
"Neměl bys mě podceňovat, chlapečku."
"Co teď?"
"Já ti řeknu, co teď. Skončil jsi. Nadobro."
"To si nemysllím."
"Tak uvidíme. Vodní vír!" Vode kolem svojice pomalu měnila v zuřící oceán.
"ÁÁÁÁÁ!!!" křičeli, když je vodní vír odnášel.
"Tak to by bylo." Přesto leoparda překvapil další lidský hlas za jeho zády.
Mýlíš se. Vyhrály tyhle děti."
"Kdo jsi?"
"Mé jméno je npodstatné, ale skončil jsi." Gina se Satuem skončili v něčí náruči.
"Jste v pořádku?"
"Vy jste..?"
"Teď není čas na mluvení," odvětila osoba,která je tehdy zachránila. "Poraz ho!"
"Nemusíš mi to říkat dvakrát!" Jiná osoba bojující proti leopardovi použila telePatii a zvítězila. I když nyní dostaly za úkol obě děti přenést do andělského světa. Z jakého důvodu je osoby zachránily? A kdo vlastně jsou?

38. Těžkosti

27. května 2013 v 7:08 | Linda |  Dívka bez rodiny
"Nepřejeme si vůbec nic," zněla odpověď na těžkou zkoušku. Bylo těžké odolat tomu pokušení. Všichni tři zmizeli a objevili se přímo před očima Kerberose.
"Výborně. Prošli jste."
"Prošli? Jak Kerberosi?"zeptala se Youko.
"Nis jste si nepřáli, ale v hloubi srdce jste si to ksutečně přáli."
"Tahle zkouška.."
"...měla ověřit vaší psychickou sílu, jež je v soubojích myslí velice důležitá."
"Chápu."
"A pokud jde o třetí předmět, tak je váš."
"Opravdu?"
"Jistě."
"To je krása." Kerberos jim poslal náhrdelník s tyrkysem.
"Můj čas nyní vypršel."
"Vyršel?"
"Je čas odejít." Lev pomalu mizel jako ostatní bývalí dva Strážci, než po něm vůbec nic nezbylo.
"Tak jsem to zvládli, " povzdechl si Luka rozpustile.
"Jdeme domů." Mezitím Satu s Ginou se dostali do vodní dimenze. Především skrz vodu.
"Nikdy by mě nenapadlo, že odpovědí je tohle."
"Vodní dimenze?"
"Kdo myslíš, že je tentokrát Strážce?"
"Co třeba Lochneská příšera?"
"Všichni Strážci byli šelmy."
"To je fakt." Oba dva plavali mezi rybami nejrůznějších barev, mořskými řasami, chaluhami, korýši a delfíny. Nidke nic. Zanedlouho se zjevila pronikavá záře, která jsitojistě patřila čtvrému ředmětu. Jednalo se o zlatoz korunku.
"Támhle!"
"Satu, nemyslím si, že to půjde, tak jednoduše."
"Zkusíme to." Když se k dotyčnému předmětu pomalu blížili, něco na ně zaútočilo. Zasáhla je obrovská vlna vody.
"Co to.."
"Gino, to je Strážce." Před nimi se objevil modře zbarvený leopard.
"Narušili jste moje prostředí," promluvil Strážce "a za to zaplatíte."

37. Další

27. května 2013 v 6:50 | Linda |  Dívka bez rodiny
Satu se stále ještě zotavoval s toho předešlého úderu. Gina uvařila teplý ženšenový čaj a nalila jim oboum do zeleného hrnku.
"Takže Youko šla hledat třetí předmět?"
"Ano. Do zemní dimenze."
"Kdy my dostaneme šanci zazářit?"
"Satu, nezdá se ti to divné?"
"Co máš na mysli,"
"Pokaždé, když my nebo Youko nalezneme předmět, druhý už pracuje na dalším. Něco mi na tom nesedí."
"Nejseš jenom paraboidní?"
"To tedy nejsem. Rozhodně se tu něco děje."
"No jo. Myslíš, že tu osobu potkáme?ů
"Možná."
"Ta osoba mi připomíná mou mámu."
"Vždyť ani nevíš, jestli ta osoba byla muž nebo žena."
"I když jsem té osobě neviděl do obličeje, cítil jsem telo na svém čele. Hřejivé a laskavé." Satu se dotkl čela svou pravou rukou a zavřel na chvíli oči.
"Satu.."
"Chtěl bych se stát člověkem."
"To si to tak přeješ?"
"Ano. Je to můj sen."
"Sen.." Dívčinou myslí v ten okamžik projela informace. Říkala: "ČTVRTÝ PŘEDMĚT SENACHÁZÍ TAM, KDE JSTE PROJENÍ S JINÝM SVĚTEM."
"Gino?"
"Propojení s jiným světem?"
"Co to znamená?"
"Co se děje?"
"Jde o čtvrtý předmět. Náhodou ho jjaksi dokážu vnímat."
"Vnímat? Víš, co, řekni mi všechno pěkně od začátku, abych věděl, kde máem hledat."
"Už dost!" křičel Yutaka. Cizí hlas se mu neustále dostával do hlavy. Luka pociťoval nejistotu a Youko nerozhodnost. Podléhali naléhání hlasu a nevěděli si rady, jak vzdorovat. Pak si každý z nich vzpomněl na rozhovor.
"Tohle je týmoová práce."
"Tmová?"
"Ano. Spolu to dokážeme. Uvidíš." Všichni tři sebrali zbytek sil a upřímně s od srdce vybrali svou volbu.