* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Říjen 2013


Crepuscule 1.kapitola CZ překlad hotov!

29. října 2013 v 20:09 | mangahere.com, překlad do cz Linda

Kuroko's Cyclone Pass (AMAZING!)

29. října 2013 v 18:26 | Iggy Junkie

24.kapitola

29. října 2013 v 10:46 | Linda |  Sběratelka duší
Sběratelka duší postupovala dál a pomalu narážela na nejrůznější překážky. Nejdříve se objevovaly plamené útky, poté zemní výhonky chńapající po ní a mnoho dalšího.
"To je šílenost."
"Jste zatím v pořádku?"
"Ano."
"Vedete si dobře."
"Zvládám to," odpověděla a v duchu si řekla: Na, jak dlouho?"


Pan Nach stále s Kuugenem mluvil.
"Kuugene?"
"Ještě něco potřebujete?"
"Nanase, jenom říkala, že jsi sirotek."
"A co s tím?"
"Pamatuješ si svoje ordiše?"
"Ani moc ne. Zemřeli před mým narozením."
"A kdo se o tebe staral?"
"Jeden moc hodný kněz."
"Rozumím."
"Jaktože vás to zajímá?"
"Nemám žádný speciální důvod. Jen já a Nanase jsme měli syna."
"Měli?"
"Bohužel. Než jsme se nadáli, zemřel nám před očima."
"To je mi líto."
"Trochu nám ho prostě připomínáš." Náš hrdina nevěděl, kam s očima. Takovou choulostivou situaci nezažil.


"Kde je ta soška?" uvažovala bohyně. Nikde nic. Už to chtěla vzdát, když si všimla něčeho zvláštního. Zdálky šlo vidět cosi třpytivého. Rychle k tomu přiletěla. "To je.." Spatřila dva obrovské fénixy, kteří k sobě stáli čelem a mezi jejich hlavami viděla sošku opice. Tušila, že je tu správně.
"Našla jste to?"
"To se ví."
"To jsem zvědav."Za okamžik se začalo něco dít. Kolem ní se začala pomalu roztahovat temnota, jež pohlcovala vše v okolí.
"Co to.."
"Slečno Hinozuk?"
"Nemám na výběr." Potřebovala se soustředit. I když už to vypadalo jako konec, stále zvažovala řešení.
"Ukažte mi, co je ve vás ." Právě ve chvíli, kdy už se soška zdála ztracená, bohyně uvolnila svou sílu. Boa, které se rvalo s temnotou. Avšak nevyhrávalo.
"Potřebuju více síly." Nakonec se do toho opřela a povolala zcela novou sílu. Její boa se změnilo z fialové na červenou. Protáhlo se a ještě více zesílilo. Tím se mu podařilo vyhrát a získat sošku.

Prostor zmizel a opičí bůh zatleskal.
"Výborně."
"Pane.."
"Opravdu...jste splnila má očekávání. Získala jste novo usílu. Doufám, že ji použijete ve prospěch bohů."
"Ano."
"Teď už jděte. Čekají na vás."
"Děkuju ještě jednou." Bohyně ho opustila a zjevila se před Kuugenem a Nachim.
"Co tu děláš?"
"Přišel jsem tě vyzvednout."
"Jsem ti vděčná, Nachi." Náš hrdina uznal, že vypadají jako manželé.
"Slečno Hinozuko."
"Kuu.."
"Je čas jít."
"Naše cesta pokračuje, že?" Chlapec pouze přikývl hlavou a všichni tři opustili horu.


Konec příběhu

22. - 23.kapitola

29. října 2013 v 10:04 | Linda |  Sběratelka duší
Pět duší stála bohyni nová síla. Opičí bůh jí stále nechával čekat.
"Kdy dostanu novou sílu?"
"Zanedlouho."
"Dobrá."
"Ještě, než se to stane, složte test?"
"Jaký?"
"Obsahuje použití vaší současné síly a zapojení hlavy."
"Hm."
"Je to pro vaši novou sílu."
"To mě napadlo, ale...tak souhlasím. Je tu stále něco, co si řeji otestovat."
"Fajn." Lekníny s dušemi zmizely a objevily se nové, jež ji obklopily a vytvořily prostor, ve kterém by se mohla pohybovat.
"A co je tedy ým úkolem?"
"Lekníny skrývají jednu sošku opice."
"Sošku?"
"Ano."
"Čas máte, dokud se lekníny všechny neuzavřou a vy se nevrátíte bez sošky. "
"Rozumím."
"Tak tedy začínáme." Dívka použila svoje boa a vznesla se. Prolétavala kolem leknínů a hledala sošku.


Mezitím Kuugen seděl venku a docela se nudil.
"Co ti dva vlastně dělají?"
"Test.."
"Kdo to promluvil?" Před chlapcem se objevil mladý muž.
"Sledoval jsem tě a musím říc,t že si vedeš docela dobře."
"Eh?"
"Mé jméno je Nachi Inukai a jsem manželem bohyně Hinozuky Nanase."
"Rád vás poznávám. Já jsem Kuugen Nanase."
"Slyšel jsem o tobě. Chlapec, kterého posedla."
"Z jakého důvodu jste sem přišel?"
"Přišel jsem si s tebou promluvit."
"O čem?"
"Moje žena tě donutila, abys jí pomohl. Pokud tě to nebaví, stačí říct. Postarám se o to a najdeme s někoho jiného."
"To nebude třeba."
"Pročpak?"
"Vaší ženě pomáhám ze své vlastní vůle."
"Hm? Coak ti nevadí, že riskuješ svůj vlastní život?"
"Ne."
"Obyčejný člověk by byl vystrašený."
"Možná nejsem, protože jsem nic podobného v životě nezažil."
"To jako fakt?"
"Ano."
"Ty jsi mi podivně...zvlášní člověk."
"To slýchávám dost často."
"Nemusíš se o mou ženu bát."
"Já, ale.."
"Teď dělá test. Pokud ho zvládne, získá novou sílu, kterou budete oba potřebovat."
"Chápu."
"Jenže obětovat tolik duší. Zdá se mi to trochu zbytečné."
"Vypadá to, že je budeme muset posbírat znovu."
"Asi ano," odsouhlasil pan Nachi.

20. - 21.kapitola

29. října 2013 v 9:35 | Linda |  Sběratelka duší
"Co si myslíš o bohyni?" Chlapce otázka docela zaskočila.
"O slečně Hinozuce?"
"Ano. Jste spolu už docela dlouho."
"Mylsím si, že slenu Hinozuku resektuju. Dělá dost náročnou práci."
"Ty ji v tom pomáháš."
"Jenomže jjeí síla patří jenom jí. Bez ní bych nic nedokázal."
"To je pravda."
"A kromě toho, aspoň je mů život zábavnější. Nenudím se." Opičí král při poslouchání jeho odpovědí, si dobře uvědomoval, že Kuugen je opravdu ten typ člověka, kterého můžete zkusit na cokoliv nachytat , ale on vám vždy odpoví dobře. Bohyně, která jejich rozhovor poslouchala, zkoušela zjistit rozsah svých sil. Poslala svoje boa a tvarovala ho.
"Nanase.." promluvil opičí bůh.
"Ano?"
"Nechte toho."
"Ano.." Dívka toho nechala. Brzy se zastavila na jednom místě. Jednalo se o místo obětování duší.
"Už jsme tady?"
"Samozřejmě, chlapče." Kuugen se rozhlédl kolem sebe. Kolem něj stále šla vidět skála, ale před ní se rozléhaly schody. Zdály se nekonečné, ale každý z nich tušil, že je stačí přejít a dál se bude dít to, co má.
"Budu tě muset o něco požádat."
"O co?"
"Chci, abys počkal tady."
"Eh?"
"Půjde pouze bohyně."
"Ale proč?"
"Uvnitř to už není svět, který znáš." Náš hrdina naléhal. Ani si nevšiml, že mu začal opičí král tykat.
"Ale co bohyně, Zvládne tam Nanase vejít?"
"Ano."
"Takže.."
"Ona chtěla sílu, takže si ji bude muset zasloužit. Je to jednoduchý princip."
"Když to říkáte."
"Jste připravená?" Sběratelka přikývla a naosledy se obrátila k chlapci.
"Brzy se vrátím."
"To doufám." Dívka a opičí bůh pokračovali v cestě.
"Zdálo se vám rozumné nechat ho tam?"
"Nemám na výběr. Bude to jenom chvíle."
"Fajn."
"Budu se modlit, aby neudělal něco hloupého."
"To je rozumn." Stoupli pomalu na poslední schody a před nimi se objevila jedna místnost. Vkročili dovnitř a kolem nich se objevily lekníny.
"Lekníny?"
"Krásné,že?"
"Jako dekorace?"
"Ne."
"Takže patří k tomu.
"Zastavte se. Zde odevzdáte svoje duše."
"Kolik?"
"Pět."
"Hm."
"Lekníny, otevřete se!" Kolem bohyně se lekníny otevřely, uspořádaly se na správné místo a čekaly, až Nanase předá duše. Jedna,dva, tři, čtyři a pět.
"Zde jsou."
"Výborně." Opičí bůh si jej vzal k sobě a zeptal se jí.
"A nyní chci slyšet vaše přání."
"Přání.."
"Definujte ho."
"Mou zbraní je moje boa. Uchopí neřítele a nepustí ho, dokud ho neočistím."
"Chápu."
"Ale nestačí to. Poslední dobou se objevuje čím dál víc duší a mé síly na to nestačí."
"Rozumím."
"Žádám tedy o množství síly, které mi pomůže s dušemi naložit. Zastavit je a očistit."
"Je to všechno."
"Ano."
"Chcete boa, tedy svou braň, změnit?"
"Ne."
"Provedu ted,y jak si přejete."
"Děkuju mnohokrát." Co opičí bůh udělal?



Levá ruka Boží 3

28. října 2013 v 18:08 Novinky
Poslední díl trilogie vyjde zhruba kolem 14. listopadu.


Tokyo High School - Hlava 15

27. října 2013 v 10:00 | Erika :)

Hlava 15 : Sezóna 1

V této pozici byla naprosto v koncích. Neměla se komu svěřit, teď by se nejradši vrátila do města Nagasaki, ale to nemohla. Její pláč pomalu ustával, když v tom se pomalu rozpršelo. Kapky vody se zvětšovaly a padaly rychleji k zemi až se spustil liják. Lidé okolo Sakury se schovávali pod různá přístřeší a jediná sakura chodila okolo jako strašidlo.
Vlasy splyhly, tvář vlhká a promoklá na kost. Šla a nezastavovala se. Zrmzlá tvář, to bylo pro Sakuru v Nagasaki normální, v zimě je v Nagasaki větší zima než v Tokyu. Dorazila domů, ale její máme zrovna nebyla doma, byla ve své práci úřednice. První, kam Sakura zamířila byla koupelna, ke si vyměnila své promoklé oblečení. Vzala si na sebe volné červené tričko, krátké černé legíny a králíčkové papuče. Na chvíli se na sebe dívala v zrcadle. Zkoumala své vlasy a zkoušela různé účesy, však ani jeden nebyl hezký a těžko šel udělat z krátkých vlasů.

Trochu krátký, ale ten minulý byl o něco delší než měl být... :D