LEM VÁS VÍTÁ DO SVĚTA ANIME, MANGY A DRAMAT! Smějící se

Překladatelé:

*Linda1997 - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

*Erika:3 - překladatel, korektor - NEAKTIVNÍ

*Dee-Dee254 - překladatel - NEAKTIVNÍ

*Maja2003 - překladatel, encoder - PŘIPRAVUJE PROJEKT



Listopad 2013

1.kapitola 1.část

30. listopadu 2013 v 22:50 | zdroj: mangahere.com, překlad do Cz: Linda

Haru CZ

30. listopadu 2013 v 22:39 | Erika :) + mangahere.com

Haru


Název : Haru
Originální název : ハル (綾瀬羽美)
Zdroj : mangahere.com
Žánr : Romance, Shoujo, Tragédie
Rok vydání : 2013
Počet volume : 4
Překlad z : ENG-CZ
Recenze :
Celý příběh se točí kolem robota Q1, kterého jednoho dne upravili na podobu chlapce Hala. Musí si zvyknout na lidský život a přesvěčit dívku Kurumi, že on je pravý Hal. Když pravý Hal ještě žil, byla Kurumi jeho přítelkyně a jednoho dne ji opustil beze slova, což ji ranilo. Jak to s našim robotem skončí ?? Dokáže přesvěčit Kurumi, že on je ten pravý ??

*Natočen i film. Ke stažení zde: Hal (zdroj: ngfailsub.eu)



Adashi Mono cz

30. listopadu 2013 v 22:19 | zdroj: mangahere.com, překlad do Cz: Linda

Název: Adashi mono
Rok: 2013
Počet kapitol: 1 ( rozdělila jsem ji na 2 části)
žánr: supersíla, shounen
autorka: Yamamoto Kumiko

Děj: Kou Haizuka vidí démony už odmalička a jednou se stane, že ho jeden z nich posedne. Nijak mu to nevadí, ale vše se změní, když se ve škole začnou dít podivné incidenty a poté potkává ještě
neznámou dívku, která ho zatáhne do světa démonů chtě nechtě.


44. Čas vydat se na cestu, Cíl: ostrov Sakurako

30. listopadu 2013 v 18:08 | Linda |  Coexistence : Andělův démon
Tak dlouho jsem neslyšel jej hlas.
"Pomoz mi."
"Ikaku!" Zhroutila se na zem. Znovu jsem strnul. Její vlasy pocuchané. Uniforma špinavá a nikde jsem neviděl Rikua nebo Cartera.
"Tsukuyo, co je s ní?"
"Vyčerpanost. Nespavost. Potřebuje vyléčit a teplé místo, kde si odpočnout."
"Sirotčinec."
"Ale jak ji odnesu? No, pokusím se o to." Zkusil jsem ji vzít na záda a zatáhnout. Šlo to, ale kvůli mojí výšce, bych ji táhnul po zemi.
"Já to udělám."
"Ale.." Můj přítel se proměnil do lidské podoby a to mě ohromilo. Vzal do náruče Ikaku a promluvil:
"Pojďme."
"Jo." V sirotčinci jsem naštěstí nevzbudil žádný velký rozruch. Kannei mi pomohl Ikaku umýt a setřířt pot. Rozčesal jsem ji vlasy kartáčem a čekal, až otevře oči.
"Zaskočilo mě to," začal Kannei.
"Mě taky," přidal se Gou.
"Tak náhle se zjevila. Co se přihodilo?"
"Ty dva tady nevidím." Seděl jsem a tvářil se zamyšleně. Cítl jsem na sobě jejich pohledy a nesnyžil se na ně podívat. Pomalu jsem se zvedl.
"Tsukuyo."
"Jdu jenom na vzduch. Hned se vrátím." Optarně jsem přivřel dveře, abych jí neprobudil. Když jsem se dost vzdálil, opřel jsem se hlavou o sklo nejbližšího okna. "Je zpátky."
"Jsi rád, ne?"
"To jsi ty, Shano."
"No?"
"Je to to, o čem jsi mluvila?"
"Ano."
"Jak jsi to věděla?"
"Už jsem ti říkala, že jako Gouův nepřítel, toho vím hodně. Mám spoustu schopností.ů
"Kde je tedy Rikuo s Carterem?"
"Jsou uvězněni."
"Kým?"
"To nevím."
"Ikaku byla napokrai zhroucení. Nespala a taky toho moc nesnědla."
"Tak si zjisti, co se stalo."
"Už se probudí. Ale jedno můžu udělat už teď."
"A co?"
"Obnovit svojí podmínku."
"Podmínku?"
"Dokud na ní platí, že je to dovolené udělat."
"Jak to mám chápat?"
"Budeš muset pochopit zjistit, jestli se něco děje. Když tak mi nedovol, abych pochopil úplně něco jiného."
"Jak chceš."
"Co podnikneš?"
"Nejrůznější opatření."
"Měl by ses pomalu vrátit. Za chvíli tě začnou hledat."
"To mi nemusíš říkat dvakrát. Už jdu. Tak zatím."
"Zatím." Vrátil jsem se podle jejích instrukcí. Uslyšel jsem známý hlas.
"Tsukuyo." Zastavil jsem se ve dvěří.
"Ikaku." Její hlas mi tolik chyběl. U srdce jsem cítil podivný ocit. Hřejivý. Něco mi říkalo, že nic takového jsem ještě nezažil.
"Rádat ě znovu vidím."
"Já taky."
"Určiět jsi překvapený."
"Trochu." Bral jsem její přítomnost na vědomí. Stejně tak jají slzy. Stékaly jí po tváři, i když si toho nevšímala. Gou lehce ndhodil téma.
"Co tě sem přivádí?"
"Potřebuju pomoct."
"S čím?"
"Rikuo a Carter..oni.."
"Co je s nimi?"
"Jsou zajati." Zpozorněl jsem.
"Jak?"
"Stalo se to před několika dny. Objevili jsme truhlu. Malou a Crystal s Flame nám ji vzali. Nevím, jak to dokázali, ale když sme sledovali jejich stopy, stal se neco podivného. Jakási síla odnesla Cartera s Rikuem a oddělila nás od sebe."
"Teda."
"Naštěstí jsem se sem dostala ještě celá."
"A kde je drží?"
"Ostrov Sakurako."

Nakopni to !! - 5. kapitola ( Přepracovaná verze )

30. listopadu 2013 v 18:01 | Erika :)

5. kapitola ( Přepracované vydání )

Jerry : Tohle není jako fér, vy dva si zápas s námi dáte ale ne sami se sebou.
Kim : Je to jenom trénink, není to jedno ?
Jerry : Ne není, nám tak nabijete do nosu..
Jerry se na chvíli vzdálil. Vykročil a chtěl si půjčit útočnou tyč po, ale Eddie si ji chtěl půjčit taky. Tak se o ni začali přetahovat.
Kim : Ježiši, není to jedno, kdo ji bude mít ?
Jerry : Já jsem ji měl první !!
Eddie : Já jsem ji viděl první !!
Najednou obou klukům vyklouzla z ruk a vylétla do vzduchu. Zrovna, když byl Jack otočený, ho trefila zezadu hlavy.
Kim : Jacku !!
E, Je : Jacku !!
Jack slyšel jen své přátelé jak něco mluví, ale nerozuměl jim. Pomalu se mu klížely oči a on je nakonec zavřel.

Později v nemocnici :
Rudy : Takže, co se stalo ??
Eddie : No, odešel si z doja, aby sis to vyřídil s Phillem a my už si neměli co říct.. Takže jsme začali trénovat a..
Kim : Jerry chtěl trénovat s útočnou tyčí po..
Rudy : Aha chápu, Jerry.
Jerry : Co zase já ?! Eddie se o tu po pral taky !!
Eddie : To je jedno, doufejme, že je v pořádku..
Kim : Ať je v pořádku..
Rudy : Nechtěl bych přijít o tak nadaného studenta.
K, E, Je : Rudy !!
Rudy : No ano, je to hloupost, tak promiňte..

Nakopni to !! - 4. kapitola ( Přepracovaná verze )

30. listopadu 2013 v 17:47 | Erika :)

4. kapitola ( Přepracované vydání )

Rudy : Tohle není moc vtipné..
Jack : Ale pro nás jo, Rudy.
Ostatní se pořád smáli, ano, Boby cereálie, na nich si Rudy zasedl.
Rudy : Abyste věděli, jsou zatím jenom jahodové a čokoládové, žádné nové nevyšly..
Pořád se všichni smáli, ale pomalu to končilo.
Kim : A proč jsi vlastně tak veselý ??
Rudy : Děkuji, Kim.
Smích pomalu ustával a konečně začali Rudyho poslouchat.
Eddie : Už nám řekneš, proč takový povyk ??
Rudy : S-Samozřejmě...
Jack : Jsem zvědavý, co to bude tentokrát..
Rudy : Nedávno jsem na internetu objevil Sock boty a hádejte, kdo je má ??
Jerry : Vypadá to, že Phill je má..
Rudy se otočil na Philla a viděl, že je to pravda. Celý naštvaný vyběhl za Phillem a šel si to s ním vyřídit. Ostatní se opět zasmáli.
Eddie : A kde je vlastně Milton ?
Jack : Kdo ví.. Od rána jsem ho neviděl..
Kim : Včera byl na hodině lesního rohu a vdechnul novýnátrubek.. Kvůli tomu nemůže mluvit.
Jerry : Teda, nechtěl bych..
Jack : A kdo jo ? Mít v krku kus dřeva..
Chvíli nastalo ticho, jenom jejich dech šel slyšet.
Kim : Nechtěli bychom trénovat ??
Eddie : To je pravda, jinak jsme sem chodili zbytečně..
Jack : Proč ne ?? Jsem celkem ztuhlej..
Jack se protáhl a připravil se na souboj s Jerrym. Kim se tedy připravovala na zápas s Eddiem.

Nakopni to !! - 3. kapitola ( Přepracovaná verze )

30. listopadu 2013 v 17:28 | Erika :)

3. kapitola ( Přepracované vydání )

Jack : Nech ho být, Eddie. Znáš přece Jerryho.
Kim : Nevím, jak dlouho si byl mimo, ale zřejmě dlouho, protože Eddie tady šílí..
Jerry : Vážně ?? Zrovna v téhle části jsem byl mimo, kruci !!
Eddie : Aspoň, že teď si při vědomí...
Eddie byl asi už hodně podrážděný, protože všechno říkal se sarkazmem.
Jack : Hele, a kde je vlastně Milton a Rudy ??
Kim : Myslím si, že Rudyho jsem právě našla..
Kim ukázala jedním prstem na jedno místo a všichni se do něj podívali. Zrovna si to mířil do doja Bobyho Wasabiho. Rudy otevřel dveře a vykročil pár kroků ke skupině lidí.
Rudy : Nazdar žáci, jak se máte ??
Eddie : Je ti Rudy dobře ?? Jsi nějaký moc veselí..
Jack : Nesnědl jsi něco jako lepidlo ?? Vůbec nepolevuje tvůj úsměv a přitom mluvíš..
Rudy : Je mi naprosto fajn.. Dobře, trochu se mi slepil obličej a co ??
Jerry : A proč tak moc dobré nálady ?
Kim : Vyšli snad nové Boby cereálie ??
Na to se všichni zasmáli, jelikož Rudy měl slepený obličej, nemohl se zamračit, ale všude dobrá nálada, to je také dobré, ne ??

16.kapitola

30. listopadu 2013 v 17:12 | Linda |  Bohyně Kanna: Reinkarnace
Anri nesouhlasně vrtěla hlavou. V tuhle chvíli pomáhala v obchodě se záskusky.
"Dobrý den. Co si dáte?" ptala se a nutila se usmívat. Po skončení směny to vzala oklikou domů. Rázem uviděla něco nečekaného. Naše hrdinka zrovna přeskočila střechu a zmizela z dohledu. Chvíli nic neříkala, ale za okamžik se rozběhla. V hlavě jí znělo:"Niroti! Proboha, co vyvádíš?" Její nohy pracovaly na 100 procent a ke konci cesty se střetla s osobou.
"Takemitsu."
"Ty jsi Anri."
"Co tu děláš?"
"Nic. Mám jen naspěch."
"Za Nitori? Pokud jo, tak chvíli počkej. Itegu..už jde," dodal chlapec a dívka se setkala s Rukovým bratrem.
"Co vy dva tady?" zahulákal. Anri se jim snažila povědět, co viděla, ale naše hrdinka ji předběhla. Znenadání ze střechy skočila dolů a ze země se odrazila zase do vzduchu. Všichni zůstali na místě. Zaskočeni právě tím, co viděli.
"To byla.."
"Nitori. Přišla jsem vám o tomhle říct." Itegu se chytil za hlavu.
"Skáče o střechách často?"
"Vypadá to tak."
"Půjdeme za ní?" Odsouhlasili to. Takemitsu chtěl opravdu zjistit její tajemství.

Mezitím Nitori se zastavila na střeše. Utíkala už dlouho a potřebovala se vydýchat.
"Leze mi to krkem," odsekla.
"Proč?"
"Vždyť tady jenom běhá. Koho to baví?!"
"A tak s ním chceš radši bojovat?"
"Pěstmi bych si to s ním vyřídila raz dva."
"On, ale nepoužívá jenom pěsti. Používá skutečnou sílu."
"Já to vím."
"Musíš svou sílu probudit. Nechceš zemřít, že ne?"
"Z jakého důvodu to vytahuješ?" Najednou ji málem zasáhl blesk. Pohlédla tím směrem.
"Věnuj mi trochu pozornosti."
"Vždyt to teď dělám."
"Chci, aby sis užila poslední momenty svého života."
"A teď mi tyká," přemýšlela v duchu.
"Blesk!" Několik blesků se zjevilo skoro před jejím obličejem. Udělala hvězdu a vyhnula se jim.
"Jaktože nepoužíváš svou sílu?"
"Jakobych to uměla," znovu zapřemýšlela a hlasu radši neodpověděla.


Anri s Shiroem a Tepeiem dorazili na místo bojště. Bohužel nedokázali vidět svého nepřítele.
"Co provádí?"
"Netuším, Anri."
"Neměli bychom ji poručit, aby slezla?" Než stačili zareagovat, naše hrdinka dopadla ze střechy na zem.

Imaginární Svět - 4. kapitola

30. listopadu 2013 v 13:20 | Erika :)

Imaginární Svět - 4.kapitola

Zanedlouho všichni dorazili do hlavní síně. V síni byla pravidelná oblouková okna s hedvábnými záclonami tmavě rudé barvy. Nové dlaždice z drahého minerálu a na nich rozprostřený sametový koberec. Celá síň poloprázdná až na dva obrovské trůny a další čtyři menší. Na trůnu však někdo seděl a nebyl ani sám. On, jedna mladá dáma s jednou dívkou a jedním chlapcem, samozřejmě i poddaní. Zřejmě si Amy a Angeliky všiml, jelikož se na ně otočil.
" Legenda pravila pravdu, jedna andělská duše a druhá energitické tornádo.." řekl muž a usmál se.
" Vaše v-veličenstvo, nemyslím si, že tahle blonďatá dívka je nějaké tornádo.." řekl Sousuke a uklonil se.
" Však já o ni nemluvím, já mluvil o růžovlasé dívce.."
" Proč mluvíte o legendě ??" zeptala se Amy.
" Protože, vy jste ta naše legenda a nová spása..."
" Spása ??"
"A já jsem jako ten energitické tornádo ?!!" zasyčela Angelika s naštvaností.
" Nebo jsem to tornádo snad já, Angeliko ??" zasmála se Amy a pohlédla na Angeliku, která se také zasmála.
" Legenda pravila, že se vy dvě ukážete a pomůžete nám, takže od této chvíle patříte k šlechtickému rodu Otunashi.."
" Máme se stát šlechtičnami ??" zeptala se Amy a podívala se na Angeliku.
" Takže, kdyý se staneme těi šlechtičnami, musíme se naučit jako pravidlům a kouzlům ??" nadzvedla obočí Angelika a byla v nespokojení.
" Samozřejmě, že ano. I když jste naše záchrana, tak to neznamená, že jste nějaká vyjímja.." dokončil a to už poddaní odváděli dvě nové pincezny do jejich pokoje. Angeliku do pokoje se světle růžovou tapetou. Dvoje dveře vedly do jejího pokoje s chlupatým koberečkem. Velká růžová postel s jemnými nebesy. Stůl se zrcadlem, šperky, doplňky a židlí na sezení. Velké množství šatů a kabina na převlečení. Samozřejmě nechyběl ani psací stůl a police na knížky, aby mohla v klidu studovat. A nakonec belkón s hedvábnými závěsy. Amy zavedli do pokoje s bleděmodrými tapetami. Nábytek nebyl však míchán s růžovou barvou, ale se světlými odstíny modré. Měla však něco, co Agelika neměla. Svoji vlastní koupelnu a velké skříně s knížkami na studium. Ano Angelika je velmi líná na učení a už vůbec nemá ráda školu. Však nastane čas a obě princezny budou se muset naučit svým schopnostem.

Konec 4.kapitoly !! (Konec Jak to všechno začalo)