* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

44. Čas vydat se na cestu, Cíl: ostrov Sakurako

30. listopadu 2013 v 18:08 | Linda |  Coexistence : Andělův démon
Tak dlouho jsem neslyšel jej hlas.
"Pomoz mi."
"Ikaku!" Zhroutila se na zem. Znovu jsem strnul. Její vlasy pocuchané. Uniforma špinavá a nikde jsem neviděl Rikua nebo Cartera.
"Tsukuyo, co je s ní?"
"Vyčerpanost. Nespavost. Potřebuje vyléčit a teplé místo, kde si odpočnout."
"Sirotčinec."
"Ale jak ji odnesu? No, pokusím se o to." Zkusil jsem ji vzít na záda a zatáhnout. Šlo to, ale kvůli mojí výšce, bych ji táhnul po zemi.
"Já to udělám."
"Ale.." Můj přítel se proměnil do lidské podoby a to mě ohromilo. Vzal do náruče Ikaku a promluvil:
"Pojďme."
"Jo." V sirotčinci jsem naštěstí nevzbudil žádný velký rozruch. Kannei mi pomohl Ikaku umýt a setřířt pot. Rozčesal jsem ji vlasy kartáčem a čekal, až otevře oči.
"Zaskočilo mě to," začal Kannei.
"Mě taky," přidal se Gou.
"Tak náhle se zjevila. Co se přihodilo?"
"Ty dva tady nevidím." Seděl jsem a tvářil se zamyšleně. Cítl jsem na sobě jejich pohledy a nesnyžil se na ně podívat. Pomalu jsem se zvedl.
"Tsukuyo."
"Jdu jenom na vzduch. Hned se vrátím." Optarně jsem přivřel dveře, abych jí neprobudil. Když jsem se dost vzdálil, opřel jsem se hlavou o sklo nejbližšího okna. "Je zpátky."
"Jsi rád, ne?"
"To jsi ty, Shano."
"No?"
"Je to to, o čem jsi mluvila?"
"Ano."
"Jak jsi to věděla?"
"Už jsem ti říkala, že jako Gouův nepřítel, toho vím hodně. Mám spoustu schopností.ů
"Kde je tedy Rikuo s Carterem?"
"Jsou uvězněni."
"Kým?"
"To nevím."
"Ikaku byla napokrai zhroucení. Nespala a taky toho moc nesnědla."
"Tak si zjisti, co se stalo."
"Už se probudí. Ale jedno můžu udělat už teď."
"A co?"
"Obnovit svojí podmínku."
"Podmínku?"
"Dokud na ní platí, že je to dovolené udělat."
"Jak to mám chápat?"
"Budeš muset pochopit zjistit, jestli se něco děje. Když tak mi nedovol, abych pochopil úplně něco jiného."
"Jak chceš."
"Co podnikneš?"
"Nejrůznější opatření."
"Měl by ses pomalu vrátit. Za chvíli tě začnou hledat."
"To mi nemusíš říkat dvakrát. Už jdu. Tak zatím."
"Zatím." Vrátil jsem se podle jejích instrukcí. Uslyšel jsem známý hlas.
"Tsukuyo." Zastavil jsem se ve dvěří.
"Ikaku." Její hlas mi tolik chyběl. U srdce jsem cítil podivný ocit. Hřejivý. Něco mi říkalo, že nic takového jsem ještě nezažil.
"Rádat ě znovu vidím."
"Já taky."
"Určiět jsi překvapený."
"Trochu." Bral jsem její přítomnost na vědomí. Stejně tak jají slzy. Stékaly jí po tváři, i když si toho nevšímala. Gou lehce ndhodil téma.
"Co tě sem přivádí?"
"Potřebuju pomoct."
"S čím?"
"Rikuo a Carter..oni.."
"Co je s nimi?"
"Jsou zajati." Zpozorněl jsem.
"Jak?"
"Stalo se to před několika dny. Objevili jsme truhlu. Malou a Crystal s Flame nám ji vzali. Nevím, jak to dokázali, ale když sme sledovali jejich stopy, stal se neco podivného. Jakási síla odnesla Cartera s Rikuem a oddělila nás od sebe."
"Teda."
"Naštěstí jsem se sem dostala ještě celá."
"A kde je drží?"
"Ostrov Sakurako."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama