* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Leden 2014

Kniha: Hraničářův učeň 2 - Hořící most

23. ledna 2014 v 19:16 | knihy.abz.cz |  Knihy,mangy
Hraničářův učeň 2 - Hořící most

Araluenské království se chystá na válku proti Morgarathovi a Will s Horácem doprovázejí Gilana s poselstvím do Celtiky. Celtické vesnice a doly jsou však opuštěné. Tři poslové zjistí, proč tomu tak je, až když objeví hladovou a vyčerpanou dívku. Ta jim prozradí, že Morgarath poštval své odporné stvůry, aby Celtiky zotročily. Zatímco Gilan rychle ujíždí zpátky do Araluenu, aby podal zprávu králi, Will s Horácem odhalí pravou příčinu Morgarathova jednání. Chystá se překvapivý útok ze tří stran a Araluenskému království hrozí krutá porážka - pokud naši dva přátelé nepodniknou něco, aby jí zabránili!

Děkuju, Míše

22. ledna 2014 v 19:25 | Linda

Velice moc děkuju designérce!

Dnes propukla dost velká hádka mezi mnou a mou nejlepší kamarádkou ( a designérkou) ohledně blogu. Když jsem zasedla za počítač, uviděla jsem, že design změnila a jsem ji velice vděčná.

Předevšim se jí za všechno omlouvám. Mrzí mě to a slibuju, že se to příště už nestane.


Mili čtenáři mangy!

21. ledna 2014 v 18:14 | Linda

Moc se všem omlouvám!

Jak asi vidíte, tak jsem za poslední dny nevydala žádnou novou kapitolu mangy. Důvodem je, že se musím učit, protože píšeme neustále testy a nemůžu pořád vysedávat u počítače. Takže bych chtěla říct, že nové kapitoly mangy vyjdou přibližně tento čtvrtek nebo pátek. Spíše ten pátek. (Nevím, co sive čtvrtek učitelé ještě vymyslí. Asi se jim zdá, že 2 testy a 2 zkoušení za den jsou málo). Děkuju za pochopení.

51.Gou, Kannei, Ikaku a píseční červi

20. ledna 2014 v 20:17 | Linda |  Coexistence: Andělův démon pokračování


Gou myslel, že se už zblázní. Slunce neříjemně pálilo a po celé poušti vládlo sucho. Nepřetržitě. Poslední dny nezapršelo. Kannei a Ikaku se tvářili poněkud nesví.
"Co je to s vámi dvěma?" Ikaku se probrala jako první.
"Cítím divn vibrace."
"Jaké?"
"Pod našimi nohama je tolik různých sil. Jako by nás chtěla vtáhnout."
"Hm."
"Co?"
"Tsukuyo je dole, ale co.."
"Gou?" Kannei zařval:
"Vypadněte odtamtud!!" Bohužel pozdě. Písek pod jejich nohama je všechny odhodil a začal se točit do víru. Ve víru se cosi vynořlo. Obrovská hlava bez očí. Pouze s obrovskou tlamou, ze které kapaly sliny, svakaly ostnaté zuby a vycházel zápach. Za hlavou se vynořilo tělo mechově zelené barvy a k tomu ještě dolní končetiny.
"Co to je?"
"Píseční červi!" Gou o nich už jednou slyšel, ale nikdy je neviděl. Byli ohavní už na první pohled. Kannei vytáhl malou dýku, kterou měl schovanou a vrhl se na jednoho z nich. Jakmiel do něj dýku zapíchl, vytryskla z něj píchnoucí tekutina. Nejspíše kyselina. Za pár minut jí vsákl písek. Na řadě byla Ikaku a zuřila.


Flame ndela pokoj. Tsukuya se už zranil. Spálil si prsty. Nedával najevo, že ho to bolí. Jen já jsem to cítila.
"Vzdej to a já ušetřím tvůj život."
"To nudělám."
"Budeš ykat.ů Netušila jsem, že je tak tvrdohlavý. Namikawa Tsukuyo je tajemný kluk. Někdy si říkám, pro jsem ho vlastně posedla. Na první pohled nic moc, ale jinak vlmi tvrdohlavý.
"Shano.." oslovil mě.
"Co potřebuješ?"
"Je tady šance, jak ji porazit?"
"Eh?"
"Dokážu ji zlikvidovat?"
"Nejsme si jistá. Je silná."
"Tak to je v háji. Careter a Rikuo jsou uvěznni a já trčím tady." Jeho netrpělivost mi dělala starosti. Napadla mě jen jediná možnost. Použití mojí síly.
"Tsukuyo." zašeptala jsem.
"Co?"
"Půjč mi svoje tělo."
"Cože."
"Pokud mě necháš to udělat, okážu použít svoji síl a zlikvidovat ji."
"Ale.."
"Neboj se. Nezabiju ji." Váhal.
"Je to.."
"Hlavně neříkej, že máš chuť se vzdát. Já tedy ne. Rozhodni se.ů
"Teď?"
"Dám ti pár minut. Nevím, jak ty, ale já se nechci škvařit."
"Dobře." Tápala jsem,co dál Měla jsem však tu smůlu, že Flame zaútočila. Poslala tu nevětší ohnivou kouli, kterou jsem za celou dobu viděla. Zakřičela jsem z plných plic.
"Pozor!"
"Co?" Prásk. Buch. Její samotná koule způsobila explozi.
"Tsukuyo, dobrý?" zeptám se ho provinile a..kruci. Po jeho člee steče pramínek krve a zjistím, že není při vědomí. Mí zavřené oči a zpomaleně dýchá.
"Už se nezvedneš." Panebože. Tohle mi vážně scházelo. Ale te´d se už nemusím ptát na názor. Promiň. "Dodělám tě. Sbohem." Jako blázen tentokrát poslala ohnivé dýky. Tsukuyo se zvedl a vyhl se jim.
"Co jsi říkala?" dodal.
"Ty.."
"Nemíním tady umřít."
"Jak ses pohnul?"
"Normálně. Už mě ty tvoje úlohy unavují." Flame se zamračila. Kdyby věděla, že za tím stojím já. Když se m podaří ji znehybnit, ůjdu tam, kde jsou Rikuo a Carter.
"Tak přece v tobě něco je."
"Možná.."
"Ale zemřeš."
"To simyslíš." Povzdechla jsme si. Ukážu ji, že se mnou si nikdo zahrávat nebude.


Rikuo vše sledoval. Carter se potýkal s Crystalem. Ti dva se tvářili smrtleně vážně. Teprve teď mu tělo říkalo, že kolem něj se nachází víc lidí. Cítil sílu a nebezpečí. Před chvílí se mu podařilo napojit i na paní Yuru. Nějak ji uchlácholil. Což evidentně omohlo. Vyskytl se však jeden problém. Připadal si zbytečný. Nikdo ho neobtěžoval a neměl s kým bojovat. Rozhodl se, že na okamžik Cartera opustí a půjde se rychle porozhlédnout.
"Levitace," zvolal a zmizel. Miloval se vznášet. Udělalo se mu špatně jenom jednou. Rozhlížel se. Okolí působilo poněkud sešle. Strop držely sloupy vyroben z kamene a připomínaly ty, jež se stavěly v domě bohytých lidí. Zem pod jeho nohama vypadala podezřele. Jako kdybyste na ni šlápli a rázem se propadli. Zrychlil a zanedlouho to uviděl. Dvě pohybující postavy. Jedna velká a druhá malá. "Co to je?" Nenápadně se přiblížil. Zaostřil a poznal je.
"To je Flame..a ten druhý Tsukuyo?" Udivený z toho, jestli ho zrak nešálí, se schoval a pozoroval souboj opovzdálí.
"Jaktože jsi zesílil?"
"Uznáváš už tedy mou sílu?"
"Moc si o sobě nemysli."
"Flame, cíš co si o tobě myslím?"
"Ne."
"Někdy mi připadá, že jsi pitomá a nevíš, co děláš. A jindy zase, že si děláš legraci."
"A?"
"Takže to s tebou ksoncuju."
"Hm."
"Teď se rozhodne. Paprsek!"
"Oheň!" Dvě různé síly se střetly a exploze je zahalila do bílé záře. Jediný, kdo zůstal stát, byl Tsukuyo. Flame ležela poraženě na zemi.
"Je konec."
"Vyhrál jsi."
"Proč jsi nebojovala naplno?"
"Bůhví, ale jsi silný."
"Flame," Dívka omdlela. "já nejsem Tsukuyo," dodal a za pár minut se skácel na zem.


50. Shanina síla a Flamin oheń

20. ledna 2014 v 19:23 | Linda |  Coexistence: Andělův démon pokračování

Flame. Nikdy jsem ji neměla ráda. Jak bych to řekla. Vztahy a souboje mezi starými přáteli. Ikaku a Flame. Crystal a Carter. Válčili mezi sebou a nemělo to konce.
"Tsukuyo, měl bys utéct."
"Nemyslím, že by mě nechala."
"Umíš vůbec bojovat?"
"Ne.ů
"Jak ji tedy chceš porazit?"
"Nevím." Ten kluk je beznadějný, ale má docela dobrou schopnost. Léčit pomocí očí. I když ho Flame nemíní zabít, poněvadž to vidím na jejích očích, musím jednat.
"Slyšíš?" Odpověď jsem nedostala. Tsukuyo se dostal pryč z vody. Hezky to čachtalo.
"Doufám, že mě pobavíš," dodal Flame kysela a ve svých rukách vytvořila ohnivé něco. Žádné ohnivé koule. Žádné plameny, ale dýky.
"Dýky?" zopakoval, jako bychom mysleleli na to samé.
"Nenadlouho." Poté dodržela svá slova. Dýky s malým ostřím a malou rukojetí vzplály ohňem. Nepříjemný žár, který z něj vycházel, působil dost na oči. Tušila jsem, co se chystá udělat. Rozběhla se, vyskočila a nad naší hlavou hodila dýky.
"Vyhni se tomu!" vykřikla jsem. Poslechl mě a vyhnul se. Jenže jsně jsem věděla, že dlouho nám štěstí přát nebude.


"Caretre!"
"No? Co chceš, Rikuo?"
"Máš v úmyslu s ním.."
"Samozřejmě. Mám s ním nevyřízené účty." Myslel to vážně. Oprášil si červenou košili a vykročil vpřed.
"Je skutečně.."
"Nezabiju ho, ale umlátím k smrti."
"Jaký je v tom rozdíl?"Tentokrát se ani jeden z nich nedržel zátky. Vyadalo to, že se oby brzy ksutečně zabijí.
"Crystale.."
"Cartere!"Jeden z nich popadl toho druhho a pořádnou ranu ho praštil o zem. Démoni na jejich úrovni vyzařovali ři každém kroku svojí aurou. Carter rudou a Crystal bílou. Létaly všude koule, krystaly, smrště a mnohem víc. Buch, bác a šum. Pod jejich nohama se i samotná zem otřásala.
"Rikuo! Pozor!" Rikuo nedávl ozor a smíšený útok ho zasáhl.



Paní Yura sepajala ruce. Tak dlouho Tsukuya neviděla. Jjeí obavy se čím dál víc naplňovaly. Netrvalo dlouho a usnula. Ve snu se procházela po dlouhém dřevěném prkně. Obklopovala ji pouze mlha.
"Tohle místo.." Před ní se objevil muž. Byl to Rikuo. Překvapeně promluvil:
"Paní Yuro?"
"Odkud mě znáš?"
"No.." Jak ji pozoroval, změnil téma. "Proč pláčete?"
"Jeden chlaec, který žil v sirotčinci, zmizel. Snažím se ho najít, ale nevím, kde začít."
"Jak se jmnuje?"
"Namikawa Tsukuyo."
"Aha." Yuura si všimla, že se jeho výraz změnil.
"Ty něco víš.."
"Cože?"
"Řekni, kde je. Co jsi s ním udělal?!"
"Uklidněte se. Nevím, kde je. Tsukuyo je můj přítel a v tuhle dobu se mě pokouší zachránit."
"Zachránit?"
"Možná tomu nerozumíte, ale on se vrátí. Nic se mu nestane."
"Jak to můžeš vědět? Je mu jen 13. Nemůžeš ho nechat, aby tě zachraňoval. Rozhodl se tak sám."
Říkal jsi, že nešel sám. On je ještě dítě. Pokud se mu něco stane, tak nechtěj vědět, co se ti stane, tak nechtěj vědět, co se ti stane. Myslím, že to stejné si bude myslet i ředitelka."
"Chcete mi vyhrožovat?"
"To nemám v úmyslu. Jenže Tsukuyo je pro mě všechn. Takže pokud.."
"Je mi drahý stejně jako vám!!" vykřikl Rikuo nečekaně. Paní Yura seo dmlčela. "Je drahý i více lidem. Hodmě mu dlužíme. Chceme, aby se měl dobře a aby byl v bezpečí."
"Proč on? Proč to není někdo jiný?"
"Tsukuyo je výjimečný. Vy ho považujete za dítě, ale on se chová dospěle. Jednou ze sirotčince odejde."
"Jké je tvé jméno?"
"Rikuo."
"Řekni mi, co všechno víš."
"To nemůžu udělat."
"Jakto?"
"Jste obyčejný smrtelník. Nejste s námi spolčená. Ohrozit váš život není v naší moci."
"Ohrozit? Na tom nesejde."
"Na nic se nevyptávejte, paní Yuro. Čím míň toho budete vědět, tím lépe."
"Je odsud daleko?"
"Dalo by se to tak říct."
"Slib mi, že se vrátí a že nebude zraněný."
"Dobře." Mlha, kterou aní Yuru obklopovala, začala mizet.
"Co to.."
"Probouzíte se."
"Eh?"
"Tohle je naše sbohem."
"Počkej!"
"Nashledanou." Rikuo se vypařil a paní ura sáhla do prázdna. Otevřela oči a rozhlédla se.
"Sen.." Povzdechla si. Avšak teď už věděla, že se náš hrdina vrátí. Určitě.


Líbání zakázáno 3

20. ledna 2014 v 16:52 | zonerpress.cz |  Knihy,mangy
Kniha bude k dispozici začátkem února 2014.
Romantická manga o problémech v životě středoškolačky a o tom, co všechno může způsobit zakázaný polibek.
Hlavní hrdinka, patnáctiletá Mako se přestěhovala s rodinou do Tokia a nastoupila do nové školy. Místo aby si užívala života teenagerky v Tokiu, musí kvůli vlastní nešikovnosti posluhovat a uklízet v Klubu kavalírů - jediné třídě chlapců na jinak dívčí škole. A jako by to pro její trápení nebylo dost, Mako se zamiluje do nejhezčího a nejpopulárnějšího z nich, i když ví, že v Klubu kavalírů se něco takového nepřipouští, dokonce i líbání je zakázáno. Když už má Mako pocit, že se to nedá dál vydržet, stane se cestou z klubu něco nečekaného...
Závěrečný díl romantické mangy o "sladkém" středoškolském životě s několika bonusy a poznámkami autorky i o tom, jak se jí na této manze pracovalo.


Fukashigi Philia 1.1

19. ledna 2014 v 14:24 | mangahere.com, překlad do cz Linda

Konečně je zde 1.část 1.kap!


Magi - The kingdom of magic Opening 2

19. ledna 2014 v 12:22 | Seňor Señor Stracciattela |  Melodie

Albox 1.2

19. ledna 2014 v 12:12 | mangahere.com, překlad Linda