* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Leden 2016

Coda 07 CZ

16. ledna 2016 v 19:02 | Linda

Ke stažení: ZDE



Coda 06 CZ

16. ledna 2016 v 19:01 | Linda

Haruichi a jeho balet se k nám vrací! Jaké problémy nastanou, když se Yuri k ničemu nemá a náš hrdina to bude muset vzít do vlastních rukou?

Ke stažení: Zde


5.Neutuchající výčitky

15. ledna 2016 v 22:14 | Linda
Tenhle pocit jsem už někde zažil. Pocit nostalgie. I když jsem moc dobře nevěděl, co se děje, byl jsem si jistý, že jsem zase v bryndě. Snažil jsem se pohnout rukama, ale akorát mě zabolela zápěstí. Neznámě silné okovy mi zabraňovala pohybu. Nevydávaly žádný zvuk, ale příšerně škrtily. Soustředil jsem se na okolí. však jsem nic neviděl. Páska přes oči mi to nijak neusnadňovalo. Na řadu přišly moje nohy. Zaškubal jsem s nimi. Ani nohy mi nenechaly volné. Tentokrát je držel provaz. Co ještě horšího mě mohlo potkat? Snaha vnímat okolí nepomáhala. Nic jsem neslyšel. Zvuky se neozýval. Všechno mi přišlo naprosto zbytečné. Nedokázal jsem se vprostit.
"Kde to proboha jsem?" Zanedlouho se dostavil zvuk něčích kroků. Přibližoval se víc a víc. Napadlo mě, že bude lepší předtírat, že jsem stále v bezvědomí.
"Dlouho jsme se neviděli," podotkla přicházející osoba. Podle hlasu jsem poznal, že se jedná o mladého muže. Jen o něco staršího, než jsem já. Zěnl poněkud zkroušeně. "Vůbec jsi se nezměnil. Právě teď plním slib, co jsem ti dal. Ještě chvíli...a staneme se jedním. Do té doby počkej." Jakmile to dořekl, tak odešel. Dveře se za ním přibouchly a já si mohl oddechnout. Začínalo se mi zdá, že se tu špatně dýchá.


Když jsem opět probral, něco se změnilo. Začal jsem vnímat všechno jasněji. Moje páska mi před očima zmzela já poprvé uviděl svt takový, jaký je. Barv kolem mě působily jasněji a intenzivněji. Okolí jsem nepoznával. Všechny ta krása brala dech. Škoda, e pouta mi neuvolnily. Tenhle stísněný pocit mi začínal vadit.
"Tak ses probudil." Zvedl jsem hlavu. Konečně jsem tu danou osobu viděl jasně. Koukal na mě pár rudých očích, které mě nechtěly pustit. Tmavé a neúprosné. Vlasy naopak barvy zeleně. Uklidňovaly a představovaly svěžest lesa poblíž sirotčince, ve kterém jsem vyrůstal. Oblečení? Upřímně vypadal, jak princ z pohádky.Zdobená košile v odstínu modré, šortky, bílé punčocháče, boty a tmavý plášť.
"Co jsi zač?" dvětil jsem.
"Mé jméno je Mikhael."
"Mikhael?"
"A býval jsem tvůj nejlepší přítel."
"Přítel?" I když to říkal, nemohl jsem si vybavit žádnou vzpomínku...co se jeho týkalo.



Už dost. Přál jsem si ze všeh nejvíc. I když jsem to na sobě nedal nát, sakramentsky to bolelo. Mikahelova ruka se mi zabodávala do břicha. Prohlédla celou mou osobu.
"Proč mi nedáš svou duši?"
"Cože,"
"Musí zářit krásou.Koneckonců jsi Nephilim." Potomek anděla a člověka.
"Proč jí tak moc chceš?"
"Copak jsem to neřekl? Staneme se jedním. Nechci jen tvou duši, ale i tvou moc. Tvé vzomínky, pocity...Vše."
"Myslíš si, že ti nco z toho dám?"
"Co sám dokážeš?" zeptal se Mihael arogantně.
"Já.." Nedokázal jsem dokončit větu. Po patnácti minutách toho nechal. Těžcej mse oddechoval.
"Pro dnešek si vezmmu tvou tvrdohlavost."
"Ty.."
"Moc sen nemáhej. Od dnešního dne budu chodit každý den si povídat. Máš se, co těšit. Proklel jsem ho v duchu a zabodl se do něj pohledem. Jakmile se zabouchly těžk dveře, hlasitě jsem vykřikl.
Míkhael se procházel po kamenné podlaze a přemýšlel nad svými slovy. Rázem se rozčílil a svou pravačkou rozbil nejbližší kamenný sloup.
"Nechtěl by ses ukldinit?" Za ním stála ona daná žena, která Tsukuya unesla.
"T jsi ty, Lecty?"
"Jasně jsem ti vysvětlila, abys mě neoslovvoval jménem," pokárala ho příkře.
"Jen klídek."
"Co jsi mu prováděl?"
"Zkus hádat." Barva jejího obličeje se změnila na rudou.
"Zkoušel jsi někdy nahlížet do duše?" Nenuceně přikývl. "Zbláznil ses? Mohlo ho to zabít!"
"Já vím."
!"Potřebujeme ho."
"Jenom jeho tělo!" Mihael Lecty na chvíli umlčel. "Na co jsou nám jeho vzpomínky a emoce? Překážejí!"
"Nezapomeň, že jsi mi to slíbil!"
"Co?"
"Že s ním můžu odejít! Tsukuyo ti nepatří! Netušíš, jak dlouho jsem ho hledala. Je můj!"
"To nikdo neřekl. Až skočím, můžeš si vzít, co z něj zbyde."
"K čertu s tebou!"
"Bacha na pusu. To já ti dal sílu. A můžu ti ji zase vzít. Mé ostavení daleko převyšuje to tvoje. Rozumíš, Lecty"
"Ano, archanděli Mihaeli."
"Nuže, dobrá. Naše dohoda skončila tady. Přeji hezký den." Žena klesla na kolena a zaťala ruce v pěsti. Takové ponížení dlouho nezažila.


Kuchibiru ni Suketa Orange 2 CZ

15. ledna 2016 v 20:35 | Linda

Ke stažení: ZDE



Kuchibiru ni Suketa orange obsah

15. ledna 2016 v 20:35 | Linda

Rok: 2010

Počet kapitol: 6

Děj: Chizuru - nevýrazná dívka. Kanae - oblíbená a nvě výměnná studentka. Změní se něco, když se ty dvě spřátelí?

nacitani


Kuchibiru ni Suketa Orange 1 CZ

15. ledna 2016 v 20:35 | Linda

Nový projekt odstartoval! ZDE


nacitani

Kuchibiru ni Suketa orange kapitoly

15. ledna 2016 v 20:35 | Linda

1. kapitola

2.kapitola

3.kapitola

4.kapitola

5.kapitola

6.kapitola


nacitani

Barajou no Kiss 03 CZ

12. ledna 2016 v 22:10 | Linda

zde


【MAD】I Wanna Love Forever

12. ledna 2016 v 21:59 | Baka Yama

Watashi no Ookami - kun 09 CZ

9. ledna 2016 v 20:13 | Linda1997

Další kapitola s Komugi a naší čtveřicí. Jak se naše hrdinka rozhodne?

ZDE