* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Aurora přání

Zrození princezny Aurory

30. května 2012 v 22:18 | Linda
24.kapitola

Ayako začalo cosi zářit. Zalila jí vlna tepla.
"Co to je?" stažoval si Riju. Když dívka políbila prince, její tělo bylo v záři. Vstala a tentokrát byla připravená bojovat.
"Tohle je tvůj konec."
"Ještě nepadlo poslední slovo."
"Tvé hříchy ti nebudou odpuštěny."
"Já se však nikoho neprosím." Zaútočil.
"Tu máš!" řekl a poslal na ní obrovskou temnou kouli.
"Pozor,Ayako!" zvolal Raquel. Dívka zavřela oči a nechala se unášet vzpomínkami.
"Teď už to všechno dává smysl. Dívku,kterou jsem viděla ve snu,jsem byla já. Neprohraju." Jednu ruku zvedla a nastavila jí před sebe. Koule,která proti ní letěla se setkala s její rukou. Proudila z ní neuvěřitelná síla.
"Nezastaví to. Musím ji pomoct."
"Ne,stůj. Jedině bys překážel."
"Vždyť se jí něco stane."
"Ne,ona ho porazí. Viděla jsem to. Ayako není pouze obyčejná dívka ze sirotčince,ale samotná princezna Aurora."
"Aurora?" Přesně,jak Eri předpokládala,tak kouli zastavila a zničila. Riju se zarazil.
"Teď jsem na řadě já. Kouzlo uklidnění!" Svou silou seslala mocné koulo,které vše očistilo a vrátilo do původního stavu. Podařil ose mu přenést naše přátelé a málem je oslepilo. Princ Asuka se probudil ve svém pokoji v královském paláci. Pomyslel na otce. Rychle vstal a běžel k němu.
"Otče!"
"Asuko,vypadá to,že se bůh smiloval a dovolil mi dál žít."
"Díky bohu."
"Je to díky té výpravě." Pak pomyslel na přátelé. Našel je v jejich domě a Ayako v sirotčinci. Všichni přestoupili před krále.
"Děkuji vám z hloubi srdce. Jsem zdráv a jako poděkování bych vám chtěl věnovat tyhle dary. Raquelovi novou zbraň, Eri novou věšteckou kouli, Tohru hračku a vám slečno Auroro, bych chtěl věnovat něco velkého. Řekněte si o co chcete."
"Mám jenom jedno přání. Daroval byste nějáké peníze sirotčinci?"
"Zajisté! Zůstaňte dnes na večeři. Jste mými hosty." S radostí souhlasili. Princ Asuka si přál ještě hovořit s Ayako osamotě.
"Výsosti, o čem jste se mnou chtěl mluvit?"
"Ze všeho nejdřív ti chci poděkovat a mám na tebe otázku. Jaká budoucnost tě čeká?"
"Budu pomáhat v sirotčinci."
"Myslel jsem si,že to řekneš,ale přemýšlela jsi už o něčem jiném?"
"O čem?" Princ před ní poklekl a vytáhl krabičku. Uvnitř byl prsten.
"Nechtěla by ses stát mou královnou?"
"Asuko."
"Nenutím tě. Jenom bych chtěl,abys byla po mém boku až do konce."
"Bude mi potěšením." Nastavila ruku,na které se pak vyjímal prstýnek. Brzy na to se konala svatba a pak se jim narodil chlapeček,kterému dali jméno Minato.


Konec příběhu



Yo Yo! Souboj s Rijuem!

29. května 2012 v 16:09 | Linda
23.kapitola


Asuka dorazil právě včas.
"Výsosti!" zvolala Ayako. Riju se otočil.
"Nech ji být,Riju." řekl.
"Ty mi nemáš,co rozkazovat,Asuko."
"Konečně jsi ukázal svou tvář. Je načase,abych zhatil tvé plány."
"To se nestane."
"Cože?"
"Nedokážeš mě totiž porazit."
"Jak to myslíš?" Najednou přede všemi se Rijuova paže změnila cosi jako v led. Nikomu se to nelíbilo.
"Ty jsi monstrum."
"Správně. Celé roky,kdy jsem vytvářel ty experimenty,které vás napadaly, jsem také vyzkoušel na sobě. Není to skvělé?"
"Ty jsi zvrácený."
"Možná,ale za to budu moct žít dlouho. Možná navěky. "
"To je jedno. Porazím tě."
"Jen do toho!" Oba dva se dali do boje. Nepřítel je nemohl nechat samozřejmě volné. Luskl prstem a kolem nich se to hemžilo dalšími příšerami.
"Přátelé, uvítejte naše hosty a ukažte jim to tady." Jedna z nich zaútočila na Eri,který vykřikla:
"Nechte mě napokoji!" Raquel ji uchránil.
"Není ti nic,Eri?"
"Děkuju ti,Raqueli."
"Poděkuj mi,až se z toho dostaneme." Princ z toho neměl radost.
"Jak ses to opovážil?!"
"Jednoduše. Nedokážeš je ochránit. Ani ji." Podíval se směrem k Ayako. Boje neustávaly. Všichni byli vyčerpaní. Kluci používají svou sílu a dívky po nich házely věci,které našly. Pak se stalo něco,co nečekali. Riju bodl Asuku do břicha. Ten padl na zem a za chvíli kolem něj byla kaluž krve.
"Asuko!" zavolali Raquel s Eri.
"Výsosti!" přidala se Ayako a pospíchala k němu. Nevšimla si svých slz. Dostala se k němu právě včas.
"Výsosti,neumírejte."
"Ayako,není ti nic?"
"Jak se můžete ptát na takovou hloupost ve své situaci?"
"Jsem rád,že ti nic není."
"Nemluvte." Nepřítel řekl ironicky.
"Tak,kdo vyhrál?"
"Ještě nemůžu zemřít. Musím najít Auroru. Můj otec nesmí zemřít." Ayako byla naštvaná.
"Podívej,co jsi udělal!"
"Nerozčiluj se. Dopřeju ti to potěšení a zabiju tě s ním!!!!" Zaútočil.
"Pozor!!" zavolali její přátelé. Dívka neuhnula. Vzala princovu ruku a v duchu si říkala:
"Musím je všechny zachránit. Jestli mě slyšíte, princezno Auroro, dejte mi sílu s Rijuem bojovat. Nezáleží na tom,co se stane se mnou. Jen prosím,zachraňte je." Pak se stalo něco neuvěřitelného. Neznámé světlo začalo zářit a házet své paprsky na všechny strany. Nepřítel si musel zakrýt rukou obličej. Co se to děje?




X-Chiméra

28. května 2012 v 22:21 | Linda
22.kapitola


Ayako se musela bránit. Eri s Tohru běželi varovat Asuku s Raquelem.
"Proč jsi vytvářel tyhel experimenty?"
"Už jsem říkal,že je to mlj koníček."
"Tohel může dělat pouze blázen."
"Ani ne. Víš,co byl můj cíl?"
"Ne."
"Tenhle svět je nudný. Lidé se narodí, zestárnou a zemřou. Proto bych chtěl vytvořit novou rasu,která by žila navěky. Dokážeš to pochopit?"
"Nic horšího jsem v životě neslyšela. Tak teď jsem to řekla znova."
"Na tom nesejde. Brzy bude na světě spoustu chimér,které ovládnou tento svět."
"Stále o tom sníš? To,co jsi řekl, je nenormální." Ti po sobě začali znovu házet věci. Eri dorazila k Asukovi a Raquelovi.
"Problémy!" volala.
"Co se děje?"
"Riju se zbláznil a teď bojuje proti Ayako."
"Ayako?" Princ rychle vyskočil na nohy a naznačil Eri,aby ho zavedla na místo.
"Riju, buď zase takový,jaký jsi byl."
"Cože?"
"Buď to zase ty."
"Pozdě." Naštěstí tam vtrhli její přátelé právě včas,aby mu ve zničení Ayako zabránili. Co udělají?

Vír nečekaných zvratů

27. května 2012 v 13:13 | Linda
21.kapitola

Ayako s Tohru šly čím dál hlouběji dolů. Tohru se k ní tiskla.
"Co se děje?"
"Sestřičko Ayako, já se bojím."
"Nemusíš se bát. Jsem tady. Buď bez obav."
"Dobře." Brzy narazily na podivnou laboratoř. Byly docela zaujaté.
"Netušila jsem,že tu je laboratoř."
"Sestřičko Ayako,támhel!"
"Co?"
"Je tam spoutu vody."
"Kde?" Uviděla to. Obrovskou kádinku plnou vody. Vlezl by se do ní i člověk.
"To je divné. K čemu to slouží?" Na stole ležela kniha s nápisem CHIMÉRA.
"Chiméra? Co to probůh je?" Uvnitř uviděla různé příšery všeho druhu. Otáčela a pomalu začala chápat,co se děje. Všimla si i tabule,na které byl napsán vzorec. Sevřela Tohru ruku.
"Co se děje,setřičko Ayako?"
"Tohle není normální." Uslšela kroky. Otočila se a dvacet metrů před ní stál Riju.
"Riiju."
"Tak tady jste. Co tu děláte? Příšery jsou tu." Vydal se za nimi.
"Nechoď k nám!"
"Co to říkáš? Musíme jít!"
"Já s tebou nikam nejdu."
"Ayako." Eri,která na místo taky dorazila,se schovala.
"Nemůžeš tu zůstat."
"Lháři!"
"Hm? Co lháři?"
"Přesnět ak. Ty příšery jsi vytvořil ty sám. Proč?"
"O čem to mluvíš?"
"Já ti věřila. Celé ty roky jsi tu vytvářel experimenty a ty experimenty teď ubližují mým přátelům."
"Nemluv nesmysly."
"Drž se ode mě dál."
"Každý musí mít nějákého koníčka." Blížil se k nim. Ayako zašeptala Tohru.
"Utíkej k Eri a řekni to Raquelovi a Asukovi."
"Ale co ty?"
"Budu v pořádku. Postarám se o něj."
"Dobře."
"Půjdeš se mnou,Ayako."
"Nikdy,Riju." Vzala do ruky knihu a hodila ji přímo proti němu.
"Běž,Tohru." Vzala další a házela je po něm. Riju se sotva bránil. Holčička utekla ke své sestřičce a dívka si musela nyní s Rijuem poradit sama. Co udělá?

Úzkost a odhalení

26. května 2012 v 21:14 | Linda

20.kapitola


Naši přátelé byli v pasti. Démoni je obklopovali a oni nemohli nikam utéci.
"Co budeme dělat?" zeptala se Eri.
"Bojovat. Co jiného." odpověděl Raquel,který už tasil svou zbraň. Princ se přidal.
"Když už jsme u toho,tak mi alespoň nezničte dům." stěžoval si Riju.
"Mohl bys alespoň na chvíli myslet na něco jiného?" ozval se Asuka.
"Jo,třeba na boj." přidal se Raquel. Všichni bojovali bok po boku,ale Eri dostala najednou vizi.
"Co to bylo?" říkala si. Viděla Rijua,jak se temně usmívá a jak plánuje cosi nekalého. Naproti něj stála Ayako a plakala. Její slzy šly vidět i ve tmě. Podívala se na něj ve skutečnosti. Nevypadal tak.
"Mohl bych to nechat na vás?"
"Někam jdeš?"
"Potřebuju zjistit,jestli je Ayako v pořádku."
"Dobře. Hlavně si dávej bacha." odvětili oba. Pak odběhl.
"Já taky půjdu." přidala se Eri a taky se dala do běhu. Mezitím Ayako s Tohru si hráli v dětském pokoji.
"Sestřičko Ayako, znáš se s Rijuem dlouho?"
"Ano. Několikrát jsem ho potkala. Někdy se stalo,že mi zachránil i život."
"Takže je něco jako tvůj princ?"
"To ne."
"Tak jak?"
"Znám ho,ale i on není nevinný."
"Jak to myslíš?"
"Nevím. Mám pocit,že se uvnitř něj něco změnilo. Na povrchu to nejde vidět,ale trochu mě z něj mrazí."
"Sestřičko." Tohru cítila,že se klepe.
"Promiň. Nechceš zavést na jiné místo."
"Hm." Obě vrátily knížku na místo a vzápětí se něco stalo. Police s knihami odhalila tajné schodiště.
"Co to má znamenat?" Nečekaly a sešly po něm. Chtěly zjistit,co je tam ukrytého. Riju stále běžel a brzy byl v dětském pokoji,ale nemohl je nikde najít. Knihovna byla totiž dávno na místě,takže se vydal opět pryč,ale na něco šlápl. Byla to taška,která patřila Tohru. Už věděl,že jsou tam a odhalil schodiště. Vydá se za nimi?


To je past!

25. května 2012 v 21:45 | Linda

19.kapitola


Riju je provázel svým domem. Viděli obrovkou knihovnu,která byla trochu zaprášená společně se studovnou. Také koupelnu, pokoj pro hosty a nakonec i sklep. Na tom domě bylo něco zvláštního. Alespoň tak se ten dům jevil našim přátelům.
"To jsi tady bydlel se svou matkou?" zeptal se Raquel.
"Ano."
"Jako celý život."
"Jistě. Neměli jsme peníze na nový,proto jsme tu zůstali. Ale mně to nevadí. Dům je pořád domov."
"To je pravda. Když už jsme u toho,nemáš tu nějáké obrazy?"
"Mám. Chcete se podívat."
"Malá prohlídka neuškodí." Brzy je zavedl ještě do malé komory. Tam uviděli všechny jeho obrazy. Eri zaujal obraz zvaný NOČNÍ VÝHLED.
"To je velmi propracované dílo,Riju."
"To jsem kreslil,když byla letní noc a na obloze zářily hvězdy. Ten výhled se mi zalíbil,a tak jsem ho nakreslil. I když to není zrovna mistrovské dílo."
"To není pravda. Mně se to líbí."
"Vážím si tvé pochvaly." Tohru stála u obrazu se sladkostmi.
"Bonbony!" zvolala. Usmál se.
"Ty ráda mlsáš,že?"
"Ano,moc."
"Taky mám rád sladké. Vždycky to tak bylo."
"Hm." Nakonec princ stál u hodně pozoruhodného obrazu. Byla na něm vykreslena žena s hnědými vlasy, usměvem a růžovými šaty. V rukou držela květiny.
"Vidím,že tě zaujelo zrovny toto dílo."
"Nevím proč,ale kdo je to?"
"Také si někdy říkám,kdo to je."
"Ty jsi to nakreslil a a ni nevíš koho?"
"Přesně tak. Pamatuju si,že když jsem to kreslil, nebyl jsem sám sebou. Byl jsem smutný a usnul jsem. Ve snu se mi zjevila dívka a podala mi pomocnou ruku. Pak jsem se vzbudil a nakresliĺ jí."
"Pojmenoval si ten obraz něják?"
"Ano. Princezna Aurora." Princ se zarazil. Už se vraceli zpátky, když v tom se stalo něco,co nečekali. Objevily se příšery. Jenže proč přišly?



Srdce z dětských let

24. května 2012 v 8:56 | Linda
18.kapitola



Riju je zavedl k sobě domů. Jeho dům byl prostý a od ostatních se zvlášť nelišil.
"Tohle je tvůj dům?" zeptala se Eri.
"Jo." Rozhlédla se kolem. Stěny měly okrovou barvu, na zdech visely staré obraze a nábytek nebyl zrovny nejnovější. V takovém domě on žil. Raquel si všiml jednoho zajímavého obrazu. Byla na něm vyobrazena jedna žena. Měla dlouhé rudé vlasy s kudrnami, krásný a milý úsměv, na sobě šaty ušité ze sametu růžové barvy a její oči byly živé jako rozkvetlá louka.
"Kdo je to?"
"To je moje matka, Sylvia. Když byla mladá vdala se za malíře. Ten si jí vzal a nakreslil jí portrét. Žili spou štastně a matka mu zplodila dítě. Bohužel malíř brza zemřel na nemoc a ona zůstala sama."
"To je smutné."
"Ani ne. Já to dávno překonal. A teď nedáte si čaj?"
"Když už jsme u toho,co jsi udělal s tím ukradeným pečivem?" zeptal se Asuka,
"Že se ptáš. Dal jsem ho dětem ze sousedství. Jejich bybička je nemocná a oni nemají žádné jídlo."
"Tak proto si jej ukradl?"
"Ano,ale neboj se. Nechal jsem jim tam peníze. Jenom jim bude trvat,než je objeví."
"Chápu." Tohru pošeptala něco Ayako.
"Teď? Dobře. Pojď." Vzala jí za ruku a někam spolu odešly.
"Mimochodem,kde jou dívky?" Eri odpověděla.
"Právě jsem je viděla někam jít." Brzy je našli v dětském pokojíčku.
"Koníček! Medvídek!" volala radostně holčička.
"Už je to dlouho,co jsem tu byla. Je tu tolik hraček,se kterými sis hrál." řekla dívka.
"To je pravda. Teď jestli nic nenamítáte, provedu vás po domě." Všichni souhlasili.

Riju, věřit mu nebo nevěřit?

23. května 2012 v 9:28 | Linda
17.kapitola


Raquel stále honil toho zloděje. Zloděj vběhl do slepé uličky. Zastavil se.
"Teď už nemáš,kam utéct! Vrať to,co sis vzal." Zloděj se na něj zle zamračil.
"Bude to?"
"To tedy nebude!" Chlapec udělal něco,co nečekal. Vyskočil na a odrazil se od zdi. Tím Raquela přeskočil.
"Tak zatím!"
"Hej,počkej!" Honili se pořád dokola,ale nakonec byl zloděj obklíčen.
"Teď už nemáš,kam utéct." promluvil Asuka.
"Přesně. Krást se nemá." přidala se Eri,ale Ayako přemýšlela.
"Počkat." Všichni se na ni podívali.
"Nejmenuješ se náhodou Riju?"
"Odkud znáš moje jméno?"
"Tak jsem se nespletla." Tohru se usmála:
"Sestřička Ayako s ním zná?"
"Ayako,kdo je to?" zeptal se Asuka.
"To je Riju, je to velice nadaný malíř,i když lidem své výtvory neukazuje." Chlapec se usmál.
"Je to už doba,co jsme se neviděli." Chlapec si sundal čepici. Pod nimi se skrývali černé vlasy.
"Zase jsi si hrál na zloděje?"
"Je to zábava."
"Vážně bys toho měl nechat."
"Nemůžu. V tomhle městě je nuda. Myslím,že bych tvým přátelům měl všechno vysvětlit. Pojďte za mnou." Vedl je k jeho domu. Co se všechno dozví?






Pocit pronásledování

22. května 2012 v 15:11 | Linda
16.kapitola


Brzy dorazili do města. Ayako se s nimi podělila o informyce,které jí princezna Aurora zanechala. Město Hiroshima bylo ohromné. Plé lidí, lesů a květin. Právě teď se pětice rozhlížely z kočárů po městě.
"Schyluje se k bouři? To ti řekla?" zeptal se Asuka.
"Ano,výsosti."
"Co to znamená?"
"Nemám ponětí,co by tím mohla myslet."
"Myslím,že tím chtěla naznačit,že se blíží něco zlého." přidala se Eri a dívala se po zboží na trhu.
Tohru běhala všude kolem a rozhlížela se. Jenom Raquel byl obezřetný.
"Raqueli,co se děje?"
"Tohle město se mi nelíbí,Ayako."
"Opravdu? Co je na něm zvláštního?"
"Nevím. Něják mě z toho mrazí v zádech."
"Já bych to tak nenazývala."
"A jak bys to tedy nazvala?"
"Fantazie."
"Já nežertuji."
"Když myslíš." Zastavil se a začal se rozhlížet.
"Co se děje?"
"Mám pocit,že nás někdo sleduje."
"Kdo?" Uslyšeli hlas.
"Chyťte toho zloděje!!!" Než se naši přátelé nadáli,co se děje,zloděj do dívky vrazil a běžel dál. Raquel se samozřejmě vydal za ním. Co byl zač?

Opakované varování

21. května 2012 v 21:53 | Linda

15.kapitola



Ayako přemýšlela nad tím,co říkala královna Labutího jezírka. Eri vzala skleněnou kouli a nevrátila jí. Jenže po splnění zkoušky si mohla kouli nechat. Cesta byla dlouhá a náročná. Počasí bylo sice krásné,ale jí se začaly klížit víčka. Nakonec usnula.
"Ayako!"
"Kdo mě to volá?"
"Ayako!"
"Kdo jsi?"
"Tady." Kolem ní se rozprostřela zářící postava. Nad ní stála dívka.
"Jste to vy,princezno Auroro?"
"Ano."
"Potřebujete ode mě něco?"
"Schyluje se k bouři."
"Jak to myslíte?"
"Tuhle zem postihne zkáza."
"Zkáza? Dá se jí něják zabránit?"
"Ano,ale nedá se zastavit."
"Co musím udělat?"
"Jeď do západního města s názvem Hiroshima."
"Hiroshima? Co tam?"
"Setkáš se tam s osobou,kterou budeš nejspíš znát."
"Budu znát?"
"Ano."
"Kdo je to?"
"To poznáš,ale musím tě varovat."
"Před čím?"
"Nesmíš té osobě důvěřovat."
"Proč?"
"Je nebezpečná a kvůli ní se můžete dostat do problému."
"Co když se ocitneme v pasti?"
"Budete muset bojovat,ale tady ti dám dárek."
"Co to je?"
"Prsten z krystalu. Nos jej a budeš v bezpečí."
"Dobře."
"Je načase se probudit. Přeji hodně štěstí." Dvíka už věděla,co podniknou dál.

Možná to nebude tak snadné.

20. května 2012 v 11:18 | Linda
14.kapitola

Dívka stála před nimi. Asuka se musel zeptat:
"Kdo jsi? Jsi princezna Aurora?"
"Aurora? Taková hloupost. Jsem mocnější,než ona. Já jsem královna Labutího Jezírka."
"Královna?"
"Přesně tak. Přišla jsem si vzít to,co mi právem patří."
"A co to je?"
"Ta skleněná koule s tou holkou." Myslela tím Eri.
"Proč chceš mou sestru?" vykřikl Raquel.
"Proč ti to neřekne sama?"
"Co?"
"Že tu skleněnou kouli našla tady. Ona neumí věšstit budoucnost. Nemá žádné schopnosti." Eri posmutněla.
"Ale to přece nic neznamená!" volala Tohru. "Sestřička je skvělá věštkyně."
"To se ještě uvidí. Jestli mi nevěříte, podívejte se do jezírka. Vše je tam napsáno." Naši hrdinové neměli moc na výběr. Jakmile se dotkli jezera, uviděli v něm vše. Byl krásný sluneční den. Eri se zrovna toulala kolem. Objevila skleněnou kouli. Zalíbila se jí. Tak si jí vzala sebou. Vůbec si nevšimla labutí,které pluly kolem. Pochopili.
"Eri,je to pravda?" zeptala se Ayako.
"Ano. Nevěděla jsem přesně,co to je. Když jsem s tím začala věštit budoucnost, šlo mi to. Chtěla jsem se tím začít divit."
"To chápu,ale proč jsi ji nevrátila?"
"Zamilovala jsem si věštění. Každý člověk má určitě nějákou věc,které by se nerad vzdal."
"To je asi pravda." Princ promluvil ke královně.
"Vím,že jste rozzlobená,ale žádám vás,abyste jí tu koulli darovala."
"Po zneužívání mých schopností, chcete,abych jí tu kouli nechala? Víte,jaká je to opovážlivost?"
"Vím. Slibuji,že ji jednou vrátíme."
"Tak uděláme nejdřív malou zkoušku."
"Zkoušku?"
"Ano. Pokud dokáže s pomocí koule předvídat,co udělám,tak vám jí nechám jako důkaz,že Eri umí věštit,ale pokud ne, vrátí kouli."
"Souhlasím." odpověděla Eri. Nkaonec to skončila tak,že se jí to povedlo a kouli si mohla ponechat,ale co jim královna ještě neřekla?

Nový nepřítel

19. května 2012 v 21:09 | Linda

13.kapitola


Ještě nad ní stále přemýšlela,ale drahokam se rozzářil. Tohru, Raquel a Eri se probudili. Byli celí rozespalí.
"Co se zase děje?" zeptal se Raquel.
"Nevíme,ale drahokam začal zářit." Kočár se zastavil. Eri,která se ještě probouzela, popadla svou věšteckou kouli. Zděsila se.
"Něco se stane." řekla.
"O co jde?" přidal se Asuka.
"Je tu nepřítel v lidské podobě. Zahalen labutěmi a očekává náš příchod."
"Říkáš,že to není člověk?"
"Něco takového." Ayako si na to vzpomněla.
"Já ho viděla."
"Kde?"
"Před chvíli se tu usadily labutě a mezi nimi byla neznámá osoba."
"Je tu možnost,že to byl nepřítel." Tohru se protáhla. Na chvíli nastal klid. Labutě roztáhly křídla a odletěly.
"Támhle!" Odhalily onu osobu. Před nimi stála dívka. Vypadala obyčejně. Nemysleli si,že by mohla být nebezpečná. Její slova,ale vše potvrdila.
"Našla jsem vás."



Labutí jezírko

19. května 2012 v 21:06 | Linda

12.kapitola


Před sebou uviděli obrovské lesklé jezero. Vypadalo tajemně.
"Nádhera."
"Nevypadá to špatně."
"Výsosti,nejsou tohle labutě?
"Máš pravdu." Na jezírku byly labutě. Měly sněhobílé peří,dlouhé krky a dokonale plavaly nad vodou.
"Nikdy jsem jich neviděla tolik."
"Většinou se vyskytují v obrovských hejnech a málokdy tu přistávají. Asi jsme měli štěstí." Ayako něco postřehla. Na jezírku uviděla nějakou siluetu postavy. Uznala,že to mohla být dívka.
"Co se děje?"
"Někoho jsme viděla."
"Koho?"
"Myslím,že to byla ta dívka."
"Jaká?"
"Teď jsem právě viděla, nějakou dívku chodit po jezeře."
"Chodit? Vždyť to žádný člověk nedokázal."
"Jenže mohlo by to být pravda?"
"To ti nemůžu dát vědět." Myslela si,že by to mohla být vládkyně těch labutí. Taky měla pocit,že už blouzní. Kdo to byl?


Krutá realita

18. května 2012 v 22:30 | Linda
11.kapitola


Po té,co opustili Les Moudrosti, svíral Asuka stále drahokam od královny Jynx. Za celou noc oka nezamhouřil. Ayako se ho snažila přesvědčit.
"Výsosti,měl byste si na chvíli zdřímnout."
"Nejsem unavený."
"Celou noc jste pozoroval ten drahokam. Co ja na něm zajímavého?"
"Ten drahokam není obyčejný. Je určitě jedním z lesního bohatství."
"Lesní bohatství? O čem to mluvíte?"
"Původně takovýhle drahokam nenajdeš nikde jinde,než v Lese Moudrosti." Jeho krásná barva házela na všechny strany jemné odlesky.
"Opravdu stále chcete hledat princeznu Auroru?" Prince tahle otázka zaskočila.
"Proč se na tohle ptáš?"
"Jenomže berete ohledy na ostatní? Co když se jim do cesty nechtělo?"
"Myslíš,že to udělali proti svojí vůli?"
"Možná." Princ se zachmuřl.
"Nemyslím tím nic zlého,výsosti. Přemýšlel jste už nad tím? Všichni riskujeme. Nevíme,co nás čeká za nebezpečí. Nechci,aby se jim nebo vám něco stalo. Není to správné?"
"Je tedy špatné,když chci zachránit svého otce!!" Dívka ucítila lehké napětí mezi nimi.
"To ne,ale.."
"Mému otci nezbývá moc času. Musím ji najít a zachránit ho."
"Copak jste se úplně zbláznil? Celou noc pozorujete tan drahokam a oka jste ani nezamhouřil. To chcete celý den vydržet být vzhůru?"
"Když budu muset."
Ayako to nemohlo překvapit. Princ z toho začal být pomátlý. Brzy v dálce uviděli něco, co nečekali. Co to je?

Jistota Jynx

17. května 2012 v 22:40 | Linda
10.kapitola


Příšery neboli temní služebníci se blížili k našim přátelům.
"Nemyslím si,že si přišli popovídat." promluvil Raquel.
"Zajímalo by mě,kde se tu vzali." podotkla Eri. Tohru se k ní tiskla.
"Co budeme dělat,výsosti?" zeptala se Ayako.
"Budeme muset bojovat. Vy se držte vzadu." Dívky poslechly a chlapci vytasili meče.
"Vyslyš moje přání,bože Hromu." řekl Asuka. Naopak Raquel řekl:
"Zaútoč, vodní draku!" Na nic nečekali a zaútočili. Nepřátelé padali k zemi,ale brzy přicházelo vyčerpání. Nikdo si nevšiml,že odněkud vynořil další nepřítel. Chtěl zaútočit na Eri.
"Sestřičko,pozor!" zavolala Tohru. Její sestra se otočila a uviděla jej.
"Bože! Co mám dělat?"
"Zemři!" Zavřela oči. Ayako byla poblíž,takže jí mohla odstrčit. Minul je.
"Vrací se!"
"Odlákám ho." řekla naše hrdinka a rozběhla se. Vypadalo to,že to špatně skončí,ale na scéně se naštěstí objevil princ a porazil ho.
"Ayako,jsi v pořádku?"
"Jistě,výsosti. Je to zvláštní."
"Co tím myslíš?"
"Víte, oslovil jste mě Ayako místo "slečno Ayako" a taky jste mi teď tykal."
"Omlouvám se. Zapomněl jsem."
"To je v pořádku. Můžete mě oslovovat tak i dál." Vyrušil je Raquel.
"Dobrá práce, Asuko."
"Ty taky."
"Tak se dál pustíme do hledání."
"Děkuju." ozvalo se.
"Za co děkuješ,Asuko?"
"To jsem nebyl já."
"Tak kdo to byl?" Před nimi se zjevila překrásná dívka. Měla dlouhé zlatovlasé vlasy, šty pokryté lesním bohatstvím, šparky a korunu.
"Děkuju vám za záchranu Lesa Moudrosti."
"Kdo jste? Nejste princezna Aurora?"
"Zdravím tě,mladý princi. Mé jméno je Jynx a jsem královnou tohoto lesa."
"Je mi ctí vás poznat. Víte,já.."
"Vím. Přišel jsi najít princeznu Auroru,ale hledáš na špatném místě."
"Jak to myslíte?"
"Auroru zde nenajdeš,ale za to,že jsi mi pomohl, tě odměním." Darovala mu drahokam.
"Vezmi si ho."
"Děkuji."
"Pomůže ti při cestách a bude tě chránit."
"Ještě jednou děkuju."
"Neděkuj." Královna zmizela a naši přátelé opustili les.


I když to není to místo..

15. května 2012 v 21:28 | Linda
9.kapitola


Les Moudrosti byl nedaleko. Byl poněkud zvláštní. Nezdál se být místem, které hledali. Názor,ale změnili rychle.
"Krása." řekla Ayako.
"Pane jo. Kdo by tohle čekal." podotkl Raquel. Chvíli šli mlčky. Tohru musela neustále poletovat.
"Motýlek! Brouček!" volala při tom. Její sestra jí musela neustále napomínat.
"Tohru,neběhej. Ještě se ztratíš." Jediný,kdo mlčel, byl Asuka. Neustále dával pozor. Jeho oči sledovaly vše. Bloudili lesem a sledovali okolí. Bylo úplně normální den. Nedělo se nic neobvyklého.
"Někde tady by mělo být jezero."¨
"Opravdu,výsosti?"
"Ano. Došlo mi,že ta lesklá věc bude asi hladina jezera. Nemusím mít pravdu,ale přesto bych to rád zkusil."
"Když jinak nedáte."
"Musíme to tady prohledat." Všichni se do toho pustili. Raquel hledal a za chvíli si zavolal prince.
"Asuko, něco jsem našel."
"Co to je?"
"Zajíce."
"Přestaň vtipkovat."
"Jak si přejete." Eri stála nehybně u jednoho stromu.
"Asuko."
"Co se děje,Eri?"
"Ten strom je trochu zvláštní."
"Jak zvláštní?"
"Nevím. Působí na mě takovým dojmem." Ozval se výkřik.
"Tohru! Kde jsi?" Dívenka se už neozvala,ale ostatní ji už viděli. Něco se stalo. Zlo se dalo do pohybu a právě se naši přátelé ocitli v pasti. Jaké nebezpečí je bude zúžovat?


Houpačka rovnováhy

14. května 2012 v 21:57 | Linda

8.kapitola



Princi Asukovi byla nachystaná zavazadla. Kočár dorazil a koně zařehtali.
"Takže teď se s nimi rozloučíme?" zeptala se Ayako smutně.
"To nevím. Rozhodnutí je pouze na nich."
"Chápu." Za pár minut už hleděla do jejich tváří.
"Co tu všichni děláte?" Odpověděla jí Eri.
"Jedeme s vámi."
"Jenže bude to v pořádku?"
"Jsitě. Je to naše rozhodnutí." Asuka se přidal:
"Jste si jistí?"
"To si piš. Můžeme se vám hodit." řekl pohotově Raquel.
"Tak naskočte. Vyrážíme!" To bylo radosti. Za pár minut byli všichni tam tam.
"Kde je náš první cíl?" zavolala Tohru.
"Zkusíme najít to místo. Má někdo z vás nějáký návrh?"
"Bohužel ne." řekla Eri Asukovi.
"Má někdo z vás mapu?"
"Já.." Raquel vytáhl nažloutlý papír srulovaný do ruličky.
"Na co ho budeš potřebovat?"
"Chci najít místa,která by pasovala k té věštbě."
"To dává smysl." O něco později probíhala dlouhá diskuze. Tohle a tamto. Nakonec se všichni shodli na jednom místě. A to byl Les Moudrosti. Najdou tam Auroru?


Girlanda cesty

13. května 2012 v 12:00 | Linda
7.kapitola



Na snídani se vedla opět debata o princezně Auroře.
"Asuko,víš vůbe,kde bys jí měl hledat?" ptal se ho Raquel.
"Ani ne."
"To chceš jít až na konec světa?"
"Co jiného mám dělat?"
"Nevím. Eri,neporadila bys mu místo,kde by ji mohl najít?" Jeho starší sestra se napila čaje a povzdechla si.
"Já vám nevím. To,že lidem věštím budoucnost, neznamená,že vím všechno."
"Na tomhle světě musí být místo,kde začít?"
"Co kdybych mu znovu předpověděla budoucnost? Pomohlo by to?"
"Určitě. Souhlasíš,Asuko?" Princ přikývl. Ayako celou snídani nepromluvila. Byla trochu bledá. Tohru se jí zeptala:
"Sestřičko Ayako,není ti nic?"
"Co? Ne,proč se ptáš?"
"Vypadáš,tak něják smutně."
"Opravdu? Asi jsem jenom unavená. Půjdu se trochu opláchnout." Odběhla si umýt obličej. Když byla sama,přemýšlela:
"Mám mu o tom říct? Že jsem se s princeznou setkala?" Nabrala si do ruky vodu a postříkala se jí. Ozval se hlas:
"Bojíš se?" Vytrhlo jí to ze snění. Otočila se.
"Je tady někdo?" Rozhlížela se. Byla si jistá,že slyšela hlas,anebo už měla slyšiny? Mezitím se Eri dala opět do věštění.
"Připraven?"Jejich zrak padl pouze na skleněnou kouli.
"Najdi místo,které se třpytivě odráží. Kde vane vítr a listí tančí."
"Co se tím myslí?"
"Na tomhle místě budeš muset projít zkouškou. Pak se už uvidí,co dál."
"Chápu."
"Dej si,ale pozor. Nenech se ošálit. Tvé srdce by mělo vše rozpoznat."
"Rozumím." Tohru řekla:
"Sestřičko,byla jsi skvělá!"
"Když myslíš. Kde je Ayako?"
"Venku. Chtěla si opláchnout obličej."
"Tak bychom pro ni měli zajít." odpověděl Raquel. Princ se vydal ven. Našel tam Ayako.
"Slečno Ayako."
"Výsosti."
"Stalo se něco?"
"Ani ne."
"Můžeme jít? Osttaní čekají."
"Potkala jsem princeznu Auroru ve snu."
"Opravdu?"
"Ano. Řekla,že počká,až jí najdeme."
"Na jakém místě?"
"To nevím."
"Kažodpádně bychom ji neměli nechat čekat."
"Víte,na jakém místě ji najít?"
"Už mám něco vytypovaného. Jdeme."
"Hm." Oba dva se připravili na cestu.

Fíha! Zase ten sen!

12. května 2012 v 21:59 | Linda
6.kapitola


Po dobrém jídle ulehli. Po dlouhém dni byli unaveni. Ayako se zdál sen. Stála na kopci a pozorovala okolí. V dílce byl vidět zámek a vítr příjemně vál.
"Jsem tu zase?"
"Ayako!" Otočila se. Kráčela k ní dívka v přepychových šatech. Šla pomalým a ladným krokem,až se nakonec zastavila.
"To vy jste mě volala?"
"Čekala jsem na tebe."
"Pročpak?"
"Před sebou máš velký úkol."
"Musím pomoct princi vás najít."
"Správně." Podívala se na princeznu. Její tvář byla zakrytý jako obvykle. Neviděli jste,jakou byrvu měli její oči,ani jak vypadala její tvář.
"Směla bych se vás na něco zeptat?"
"Jistě."
"Kde to jsme?"
"Nacházíme se v Kraji snů. V tomto světě je možné úplně všechno."
"Takže můžeme mít věci,které ve skutečném světě nedostaneme?"
"Tak to funguje."
"Neuvěřitelné."
"Ayako,nechtěla bys vidět své rodiče?" Naše hrdinka nevěděla,co na to má říct. Dlouho rozmýšlela,ale odpověděla.
"Radši ne."
"Proč?"
"Jsou v pořádku a čekají,až nastane čas,kdy k nim budu moct přijít."
"Ještě nikdy jsi je,ale nepoznala."
"Já vím,ale teď by to nebylo správné. Nechci vidět jejich tváře pouze ve snu. Chci se jich dotknout a říct jim tati,mami."
"Rozumím."
"Princezno Auroro?"
"Ano?"
"Počkejte tu na nás. Přijdeme si pro vás."
"Jistě." Ayako se chystala odejít.
"Ještě jedna věc."
"Jaká?"
"Jsem mnohem blíž,než si myslíš."
"Co tím myslíte?" Odpovědi se už nedočkala. V tu chvíli se probudila. Dozví se odpověď?


Eri předpovídá princi budoucnost

11. května 2012 v 21:42 | Linda
5.kapitola



Eri byla Raquelova starší sestra,která dokázala lidem předpovídat budoucnost. Čtveřice se k ní vypravila. Brzy ji našli na malém tržišti.
"Eri!"
"Ah,Raqueli,Tohru a dokonce Asuka."
"Mohl bych tě o něco požádat?"
"O co?"
"Sestřičko!" zavolala Tohru a běžela k ní. Ta si jí vzala do náruče. Později ji vysvětlili podrobnosti.
"Chápu. Chcete,abych Asukovi předpověděla budoucnost."
"Prosím."
"To nebude problém. Zkusím to." Asuka se posadil a Eri si sedla naproti němu. Mezi nimi byla pouze skleněná koule. Ostatní stáli bokem.
"Co vidíš?"
"Hodně. Tvým cílem je najít princeznu Auroru,že?"
"Ano."
"Tvůj otec umírá a ty ho chceš zachránit." Přikývl.
"Cestu,kterou sis vybral,nebude jednoduchá. Čeká tě mnoho překážek. Budeš čelit hrůze ze smrti,těžkým rozhodnutím,ale dokonce nejlepšímu příteli."
"Mohla bys mi říct komu?"
"To nevím,ale na cestě se setkáš s osobami, u kterých si bdueš myslet,že mají nco společného s princeznou Aurorou. Ztratíš někoho blízkého."
"Vyrovnám se s tím?"
"V to doufám. Ani budoucnost neví všechno. Musím tě varovat. Snaž se nepropadnout temnotě,protože ztartit sám sebe je horší,něž ztratit přítele." Princ nad tím uvažoval. Věštění bylo u konce.
"Děkuju ti."
"To byla maličkoct." Konečně si všimla zamklé dívky.
"Tebe tu vidím poprvé."
"Jsem Ayako. Ráda vás poznávám."
"Já jsem Eri a byla bych ráda,kdybys mi tykala. Připadám si stará."
"Bude mi potěšením."
"Ještě jste nic nezakousli,že?" Ozvalo se zakručení.
"Půjdeme nejdřív všechno zbaštit. Jste pro?" Přikývli. Kampak půjdou?

Duralové jsou nepřátelé

10. května 2012 v 22:46 | Linda

4.kapitola

Před Ayako
se objevil mladý muž v jejím věku s hnědými vlasy a v podivném oblečení. Otočil se k malé holčičce.
"Bráško!" Rozběhla se k němu.
"Tohru,co jsem ti říkal?"
"Že nemám utíkat. Mohlo se ti něco stát."
"Ale nestalo. Díky sestřičce." Ukázala prstem na Ayako.
"Ty jsi..?"
"Ayako. Vy jste..?"
"Mé jméno je Raquel. Jsem starší bratr Tohru."
"Chápu."
"Děkuju za mou sestru."
"To nic nebylo. To já bych měl děkovat." Prošla kolem něj a chystala se odejít.
"Kam máš namířeno?"
"Musím někoho najít."
"Koho?" Za chvíli se ozval hlas.
"Ayako,jste v pořádku?"
"Výsosti,není vám nic?"
"Samozřejmě,že ne. Kam ses poděla?"
"Musela jsem pomoct Tohru." Princ se podíval za ní.
"Raqueli! Tohru!"
"Asuko!" Oba dva řekli:
"Co tu děláš?"
"Hledal jsem tě."
"Co se stalo?"
"To je dlouhý příběh."
"Jsou tady."
"Kdo?"
"Duralové." Dívka chtěla vědět,kdo jsou,proto se vydali do hospůdky. Tam mohla pokračovat jejich konverzace.
"Zase jsi hledal Tohru?"
"No jo."
"Říkal jsi něco o duralech,že?"
"Přesně. Vypadá to,že napadli Ayako. Nevím,proč,ale zase nám jsou už po krku."
"To není dobré."
ůKdou jsou duralové?" zeptala se Ayako.
"Jistě. Ty jsi o nich ještě neslyšela. Duralové jsou stíny těch,kteří zaprodali svou duši temnotě. Útočí na lidi,aby si vzali jejich těla a mohli se mstít."
"To je strašné."
"To ano,ale nejhorší nás teprve čeká."

Cink,cink a cink

10. května 2012 v 22:35 | Linda
3.kapitola


Dvojice dorazila do města. Bylo hlučné a plné lidí. Jejich kočár zastavil. Asuka vystoupil jako první a za ním hned Ayako.
"Kočí,počkejte zde."
"Jak si přejete,pane." Dívka se cestou ptala.
"Výsosti,kym to jdeme?"
"Musím ve městě nasbírat nějáké informace. Rád bych se ještě setkal se starým přítelem."
"Dobře." Když procházeli kolem lidí,uslyšela dětský pláč. Otočila se a sptřila malou holčičku. Měla modré šaty a hnědé vlásky.
"Je všechno v pořádku?" zeptala se jí a holčička zvedla hlavu.
"Ztratila ses mamince?"
"Ne, nemůžu najít bratra."
"Pomůžu ti. Mohli bychom ji vzít s sebou?" zasekla se. Asuka tu už nebyl. Byla pouze s tou holčičkou. Co teď bude dělat? Mezitím prince dorazil do hospůdky. Vešel dovnitř. Ayako vzala holčičku za ruku a zeptala se,kde se její bratr ztratil.
"Támhle."
"Zkusíme se tam podívat. Jak se jmenuješ?"
"Tohru."
"To je hezké jméno. Dáme se do toho." Asuka přistoupil k pánovi u pultu,který ho poznal.
"Jestli to není Asuka. Dlouho jsme se neviděli. Máte se dobře?"
"Děkuju za optání,Shanon."
"Čím jsme si vysloužili vaši návštěvu?"
"Hledám Raquela."
"Obávám se,že tu není."
"Jakto?"
"Šel hledat Tohru."
"Neříkejte,že..?"
"Ano,bohužel." Princ na nic nečekal a rozběhl se. Musel za Ayako. Mohla být v nebezpečí.
"Tohru,opravdu byl tady? Neztratila ses náhodou ty?" Dívka přikývla. "Teď se už vrátit nemůžeme." Něco je sledovalo. Temný stín. Holčička ztuhla.
"Co se stalo?"
"Tam za tebou." Ayako se otočila. Uviděla temný stín nahánějící strach. Zaútočil. Zavřela oči,ale neznámá silueta postavy stín zničila. Kdo to byl?

Bouře se rozeznívá

8. května 2012 v 11:51 | Linda
2.kapitola


Následující den se Ayako musela rozloučit s dětmi a vydat se na cestu s princem.
"Sestřičko Ayako, uvidíme se ještě?"
"Určitě, Meilin."
"Sestřičko,vem si tohle."
"Ta papírová růže je překrásná,Sawatari."
"Nezapomeneš na nás,že?"
"Jistě,že ne,ale teď budu muset jít." Potom k ní ještě promluvila ředitelka.
"Opatruj se,Ayako a vrať se nám v pořádku."
"Zajisté. Nashledanou." Cestou jim z kočáru ještě mávala. Pak se usadila a dívala se na okolí. Po chvíli se zeptala:
"Vaše výsosti,kam máme teď namířeno?"
"Nejdřív pojedeme na zámek."
"Proč?"
"Je důležité ještě mluvit s králem,než odjedu."
"Chápu. Počkám tady na vás."
"To nebude třeba. Rád bych,abyste šla se mnou."
"Nic proti tomu nemám." Kočár brzy zastavil před obrovským zámkem.
"To je krása." Princ vystoupil jako první. A nastavil k ní ruku.
"Ehm? Co to..?"
"Pozor,ať nespadnete."
"Děkuju." Chytla se jeho ruky a sestoupila za ním.
"Následujte mě,Ayako."
"Ano." Král je už očekával. Vešli do jeho pokoje. Princ přistoupil k posteli a promluvil:
"Jak se cítíš,otče?"
"Asuko, jsem rád,že jsi tady."
"Nemluv. Akorát se ti přitíží."
"To ještě zvládnu." Za chvíli si všiml Ayako.
"A kdo je ta dívka,která přišla s tebou?"
"Mé jméno je Ayako,vaše veličenstvo."
"Rád tě poznávám."
"Já vás též. Je to vážné?"
"Ne,až tak moc."
"Ale vždyť umíráte."
"Jsem už starý. Brzy po mně převezme trůn můj syn." Asuka odpověděl:
"Jenže,jak ho mám převzít,když tu nebudeš?"
"Už je ti 17 let,synu. Brzy z tebe bude dospělý muž. Budeš se muset rozhodovat sám a uvažovat na svými rozhodnutími. Jestli byla správná či špatná a poučit se ze svých chyb."
"Otče."
"Už moc času mi nezbývá a rád bych ještě viděl,jak se staneš králem."
"Neboj se, najdu princeznu Auroru."
"Spoléhám na tebe." Nakonec se otočil k Ayako.
"Slečno Ayako?"
"Ano?"
"Prosím,postarejte se o Asuku."
"Bude mi potěšením." Po té oba odešli a připravili se na cestu.
"A kam míříme teď?"
"Do města Kakuze. Tam začneme."
"Dobře." Dobrodružství našich přátel začíná a nabývá na intezitě. Jak bude pokračovat?



Ayako má přání

7. května 2012 v 22:38 | Linda

1.kapitola

"Moje jméno je Ayako. Je mi 16 let a mým domovem je sirotčinec. Své rodiče jsem nikdy nepoznala." vyprávěla dívka. Položila koště a vydala se dovnitř. Cestou se s někým setkala:
"Ayako,děti na tebe už čekají."
"Já vím." Osoba,která před ní stála,byla paní Usagi. Byla učitelka dětí,která uměla hrát na klavír. Dívka vešla do místnosti.
"Jsem tady,děti."
"Podívejte! To je sestřička Ayako." Všichni se k ní rozběhli.
"Vyrobil jsem jestřába."
"Jsi šikovný,Tai."
"Nakreslila jsem králíka."
"Ten je krásný,Lizzie." Usmála se. "Jelikož jsem nejstarší,mám hodně zodpovědností. Brzy odtud budu moct odejít. Celý život jsem snila, že zažiju skvělé dobrodružství. Kdoví,jestli se mi to splní.ů Mezitím dostala Ayako úkol donést paní ředitelce kávu.
"Je to velká pocta, výsosti."
"Děkuju za vaše milá slova."
"Potřebujete zde něco?"
"Ano. Přišel jsem si pro jednu dívku." Ayako zaklepala na dveře.
"Nesu vám vaši kávu." Kráčela pomalu a uviděla mladého kluka.
"Ayako,pojď za mnou."
"Ano."
"Zrovna jsem o tobě mluvila."
"O mně? Proč?"
"Tady náš host si tě přál vidět." Dívka se na něj podívala. Před ní seděl kluk s písčitými blond vlasy a fialovýma očima.
"Paní ředitelko,kdo je to?"
"Nejdřív se posaď. Náš host ti vše vysvětlí." Po chvíli promluvil:
"Rád vás poznávám,slečno Ayako."
"Já vás též."
"Dovolte,abych se vám představil. Moje jméno je Asuka Ootori a jsem korunním princem této země."
"A proč vaše výsost ráčila cestu sem?"
"Přišel jsem,abych vás požádal o laskavost."
"O jakou?"
"Potřeboval bych najít princeznu Auroru přání."
"Jak můžete vědět,že existuje?"
"Nevím,ale potřebuji ji najít.Chci,aby mi splnila jedno přání,"
"Jaké?"
"Můj otec je nemocný a umírá. Nemůžu ho nechat zemřít."
"Jenže to stále nevysvětluje,proč já."
"Slyšel jsem,že jste Auroru viděla ve snu." Dívka si povzdechla. Věděla,jak se princ musí cítit.
"Tak dobrá. Pomůžu vám,ale až to skončí, zaplatíte sirotčinci."
"Souhlasím."
"Kdy odjíždíme?"
"Zítra ráno." Je možné,že se její přání začíná plnit?

Obsah příběhu

21. dubna 2012 v 23:11 | Linda
Datum první kapitoly: 7.května 2012

Každý z nás má v životě nějáké přání,které si chceme za každou cenu splnit. A o tomhle je tento příběh. Chudá dívka ze sirotčince Ayako má jedno velké přání. Celý život chtěla prožít nějáké velké dobrodružství. Jednou do sirotčince přijede mladý princ Asuka Ootori,který chce Ayako požádat o pomoc. Jeho otec umírá a aby ho dokázal zachránit, musí najít princeznu Auroru,která plní přání. Po té,co dívka souhlasí, se oba vydávají na cestu. Jak jejich cesta dopadne?
 
 

Reklama