* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Naruto povídky

Naruto začátek 1.kapitola

11. prosince 2011 v 9:54 | Linda
Naruto Uzumaki je mladý ninja z Konohy. Je to šestnáctiletý genin,který se snaží stát za každou cenu Hokagem. Nikdy se nevzdává a je věrný své cestě ninji. Většinou jako první začne na nepřítele křičet a každou misi považuje pod svou úroveň. Přesto je u něj obdivuhodné,že se vždycky směje,i když na to není vhodná chvíle. Teď je ve vesnici a užívá si lenošení. Jeho přáteli jaou Sakura,Sai,Rock Lee,Neji,Ten Ten,Shikamaru,Ino,Choji,Temari,Kankurou a dokonce i Gaara. Sledujte je ho dobrodružství až do konce.

Rozloučení! Sbohem...Sayeko 24.kapitola

1. července 2011 v 13:29 | Linda
Sayeko dorazila nenápadně do Konohy. Vzala Naruta do jeho domu a podívala se smutně na fotografii,kde byl Sasuke ještě členem týmu sedm.
"Naruto, musel jsi prožívat peklo,když tě Sasuke opustil,že? Celé ty roky zachraňuji tolik životů,ale nikdy jsem si k někomu nevytvořila,tak silné pouto jako ty. Doufám,že brzy se ti splní to,co si přeješ nejvíc." řekla Sayeko a zmizela. Musela donést něco Sakuře. Pak ji potkala cestou.
"Sayeko,jsii v pořádku? Kde jsi byla a proč jsi uspala Saie?"ptala se jí hlasitě.
"Omlouvám se,slečno Sakuro,ale přinesla jsem vám ty květy,které jste chtěla."řekla Sayeko a dala je Sakuře.
"Když už o tom,tak mluvíme,neviděla jsi Naruta? Nemůžu ho celý den sehnat."
"No,neviděla jsem ho."odvby ho nenechala po tom boji spát.ětila Sayeko,která si myslela,že to tak bude lepší,protože se domívala,ža kdyby to zjistila,tak by ho nenechala po tom boji spát. Nakonec se rozhodla,že podá zprávy paní Hokage,o tom,že potkala Madaru a,že taky uprchl se Sasukem Uchihou,který tam byl jako doprovod. O Narutovi se raději nezmínila,protože věděla,že to je její chyba. Našla si pěkné místo na stromě a začala psát dopis na rozloučenou,který by zanechala Narutovi. Podala zprávy o Sasukem,tak už byla její práce u konce. Rozloučila se se svými přáteli.
"Dávej na sebe pozor,Sayeko." řekla Sakura,která ji měla vyprovodit.
"Dám a ty se také opatruj. Určitě se ještě setkáme."
"To máš pravdu."
"Slečno Sakuro?"
"Ano?"
"Mohla byste za mě něco vyřídit Narutovi?"
"Jistě." Sayeko Sakuře předala napsaný dopis a opustila vesnici. Večer,kdy bylo kolem šesté hodiny,se Naruto probudil.
"Bože,co se stalo?"mumlal si Naruto pro sebe než spatřil Sakuru.
"Sakuro?"
"Tak konečně jsi se probudil."
"Ale já jsem bojoval a pak.."
"Vím o všem. I o tom,že jsi porazil Sasukeho,ale nezabil jsi ho."
"Jakto?"
"Sayeko mi všechno řekla,protože chtěla,aby to někdo věděl." řekla Sakura a vzpomněla si na to,co jí Sayeko řekla.
"Slečno Sakuro?"
"Ano?"
"Chtěla bych vám říct něco ohledně Sasukeho a Naruta." Po chvíli jí Sayeko všechno řekla.
"Chceš říct,že Naruto ho porazil?"
"Ano,ale také se při otm změnil v Kjubiho. Když bych ho nezastavila,zabil by Sasukeho. Naneštěstí měl lehké popáleniny,které jsem vyléčila. Měl by se kolem večera probrat."
"Sayeko,děkuji ti za všechno."
"To já bych měla děkovat vám. Naruto má neuvěřitelnou sílu,měnit lidi a zavést je na správnou cestu."
"To máš pravdu."
Zpátky v realitě:
"Příště se,Naruto,nevydávej za Sayeko nebo a kýmkoliv,tak bezhlavě." stěžovala si Sakura.
"Promiň."
"Ale jsem ráda,že jsi v pořádku."
"Sakuro."
"Na,tohle je pro tebe. Je to dopis od Sayeko,která opustila naši vesnici."
"Opustila,ale proč?"
"Její práce skončila. Našla Sasukeho a podala zprávy,takže musela odejít."
"Hm."
"Ale,i když odcházela,tak se usmívala a řekla,že ti mám něco dát a taky říct."
"Co mi máš říct?"
"To ti řeknu,až si přečteš ten dopis. Pak by to bylo zbytečné." Naruto otevřel dopis a začal číst.
..."Milý Naruto,asi se ptáš,proč ti píšu tenhle dopis,ale je to z jednoho důvodu. Moc by mě mrzelo,kdybych se s tebou nerozloučila. Ano,opouštím vesnici,protože moje práce je u konce,ale neboj se. Určitě se znovu setkáme. Chci ti říct,že věřím ve tvé sny a ve tvou pevnou vůli. Jsi odhodlaný a máš výdrž jako Yondaime. Doufám,že se staneš Hokagem a uslyším o tobě spoustu zajímavých a nových věcí. Nikdy jsem ti neřekla,co je mým snem. Mým snem bylo zachraňovat nevinné životy,ale nyní je mým snem vidět novou Konohu,kterou jistě brzy vytvoříš. Já vím,že to dokážeš. Čeká na tebe ještě spoustu překážek,ale já věřím,že je překonáš. Budu ti držet palce. Sayeko...Naruto se usmál a Sakura mu vzápětí řekla:
"To,co ti chtěla říct je,že v tebe věří jako všichni ostatní." Naši přátelé věděli,že se s ní ještě setkají a budou očekávat její příchod.
Konec poslední kapitoly.

Kjubi nebo Naruto? Který z nich to je? 23.kapitola

1. července 2011 v 12:47 | Linda
Sayeko a Madara rychle běželi ven,aby zjistili,co se děje. Viděli,že Sasuke prohrává,i když ovládá Amaterasu,Mangekyou Sharingan a Susanno. Také viděli Naruta,který se pomalu měnil v Kjubiho.
"Tohle je Naruto?"přemýšlel v duchu Sasuke. Opodál stáli Sayeko a Madara,kteří se nepřestali divit.
"Tak tohle je Kjubi. Krása."řekl Madara.
"Proboha,tohle je Naruto? Sakra,měl by se naučit ovládat tu přeměnu. No jo,tehdy s ním byl kapitánYamato,který jeho sílu potlačil." přemýšlela Sayeko a měla,co dělat,aby se těm útokům vyhnula. Společně s Madarou musela sledovat souboj dvou starých přátel.
"Jak tohle může být Naruto? Vždyť je to hrdina Konohy. Jeho chakra byla vždycky zářivá a teplá,ale teď byla temná stejně jako Sasukeho chakra. Jeho tvář vždy zdobil úsměv,ale teď z něho jde strach. Proč se o něho tolik bojím? Je tohle snad starost o přítele? Co mám dělat?" přemýšlela Sayeko,která se nemohla rozhodnout. Sasuke také stále a urputně bojoval,ale věděl,že prohraje. Nakonec Kjubi se snažil Sasukeho zabít. Sayeko se na to nemohla dál dívata vykřikla. Pak se k němu rozběhla a chytila ho za ruku. Ještě,že měla vodní štít,jinak by se popálila.
"Naruto,přestaň!!!!!!" V jejích očích se zaleskla slza.
"Naruto to stačí. Nechceš přece zabít svého přítele,kterého jsi hledal a strachoval se o něj. Už jsi Sasukeho porazil a to stačí,proto už otevři oči a nezabíjej ho,Naruto. Nedovolím ti,aby se z tebe stalo to stejné monstrum,které máš v sobě, Naruto!" Naruto se díky léčivým schopnostem Sayeko a jejím laskavým slovům probudil.
"Tak to byla Kjubiho síla! Opravdu působivé!"řekl Madara,který podpíral zraněného Sasukeho.
"Nechceš,abych mu pomohla,Madaro?"
"To není třeba."
"Jak myslíš,ale dnes to bylo tak tak."
"Asi bych ti měl poděkovat,že jsi zakročila."
"Je to moje práce."
"Dobře,tak já se prozatím stáhnu." Madara zmizel i se Sasukem a už se neobjevil. Sayeko se s Narutem na zádech vydala do Konohy a natrhala Sakuře ty květy,které potřebovala. Věděla,že brzy se rozpoutá nevýslovná pohroma.
Konec 23.kapitoly

Naruto vs Sasuke! Kdo vyhraje? 22.kapitola

30. června 2011 v 10:43 | Linda
Sayeko ještě trčela v jeskyni s Madarou a mezitím venku se odehrával střet Sasukeho s Narutem.
"Sasuko,proč nezapomeneš na tu pomstu?"
"Jak jsem už předtím řekl. Vraťte mi bratra,matku,otce a já nadobro zmizím. Pokud mi nevyhovíte,tak zničím vesnici."
"Pak tě zastavím a zpřelámu ti všechny kosti. Pak tě odvedu do vesnice!"
"To si jenom myslíš!" Pak se strhl boj mezi těmito dvěma ninji. Boj byl těžký,protože jejich síly byly vyrovnané. Mezitím Sayeko a Madara mezi sebou stále diskutovali.
"Proč v toho liščího kluka tolik věříš?" zeptal se Madara.
"Protože on je naděje vesnice."odvětila Sayeko.
"To myslíš vážně? Je to jen další bijuu."
"On není jen bijuu ani jinchuuriki. On je Uzumaki Naruto."
" To už jsem někde slyšel,ale stejně není schopný porazit Sasukeho. Vždyť ho ani nedokázal přivést zpět."
"On ho porazí a přivede ho zpátky do vesnice. On nehledá mír v síle,ale v lásce."
"Toho jsem si všiml. Je úplně stejný jako první Hokage."
"To je pravda a jednou bude hokagem."
"Nebude Hokagem,protože za tu dobu zemře."
"Nezemře,on si splní svůj sen a nevzdá se,dokud se to nestane. Už je to teď hrdina vesnice a lid mu důvěřuje. Dokáže to a nikdo ho nezastaví."
"Sasuke ho zastaví."
"Madaro,vedeš Sasukeho špatnou cestou. Proč ho vedeš po cestě pomsty?"
"Pomsta je jediná věc,pro kterou žije a já ho nevedu. Dělá to ze své vlastní vůle."
"Můj klan byl také vyvražděn a také nemyslím na pomstu,i když jsi zabil mého otce."
"Jak je to možné?"
"Celý svůj život zachraňuji nespočet životů."
"A to tě to baví?"
"Ne je to můj osud a Narutovým osudem je stát se Hokagem. Jednou na něm bude závislá spousta lidí."
"To se nestane."
"To říká ty,Madaro,ale stejně tvůj osud bude brzy zpečetěn a prohraješ."
"Neprohraju."
"A co když ano. Co uděláš?"
"Najdu si nový cíl,ale nikdy se nestalo,že by moje plány nevyšly."
"Brzy se přesvědčíš o opaku." Oba dva už domluvili,ale za chvíli pocítíli obrovský narůst čakry. Mohla by to být Narutova čakra?
Konec 22.kapitoly.

Důvody a nenapravitelné jevy! 21.kapitola

26. června 2011 v 13:26 | Linda
Madara Sayeko zastavil a ona nechápala proč. V ten moment se jí zeptal:
"Proč ho chceš zachránit?"
"Jak to myslíš?"
"Proč chceš zachránit toho kluka? Co pro tebe znamená?"
"Je to můj dobrý přítel."
"Přítel?"
"Ano,přítel. Naruto je tvrdohlavý,bezhlavý a hloupý,i když ho považovali za zrůdu, získal si nakonec jejich uznání. Má neuvěřitelnou výdrž a odhodlání."
"Tohle si o něm myslíš?"
"To je pouze můj osobní názor. Nic víc."
"Tak takhle a co si tedy myslíš o Sasukem?"
"Uchiha Sasuke byl vždycky hvězda,ale jeho touha po pomstě ho dělala čím dál horšího. Stalo se z něj,to co vidíme teď a to po Itachiho smrti. Snaží se pomstít svého bratra a celý klan. I když by měl myslet spíš na ochranu vesnice."
"Jeho klyn byl vyvražděn. Na to si zapomněla?"
"Nezapomněla,protože můj klan Mitarai byl také vyvražděn a nebrečím kvůli tomu. Neprahnu po pomstě jako on."
"Jak je to možné?"
"Už od svého narození zachraňuji nespočet životů a kvůli tomu mám spoustu nepřátelů,ale přesto na pomstu nemyslím. Vůbec mi nevadí,jestli přijdu o život. Mým údělem je ochraňovat životy. To je všechno."
"Je to docela hloupost. Ninja,který zachraňuje životy druhých a neprahne po pomstě. Jenže Sasuke má teď Itachiho oči a sním i spoustu očních technik,které po něm zdědil,takže je skoro neporazitelný."
"Pleteš se."
"Co tím chceš říct?"
"Každá technika má nějakou slabinu. To by jsi už mohl vědět,Madaro."
"To máš pravdu."
"Ale.."
"Ale co?"
"Já věřím,že ho Naruto porazí."
"Ten Kjubi ho neporazí."
"Ten Kjubi je budoucí Hokage Konohy a udělá,proto všechno."
"Tak uvidíme,jak to dopadne."
"No jo. Konec 21.kapitoly

Odhalená pravda a sběratel očí! 20.kapitola

22. června 2011 v 17:39 | Linda
Sayeko doběhla až nakonec jeskyně,která stála za Sasukem. Netrvalo dlouho a objevila něco strašlivého. Objevila kamenné lehítko a všude sklenice s lidskýma očima. Ve všech očích byli Sharingany.
"Proboha,to je nechutný. Tolik Sharinganů. Kdo to mohl udělat. Asi vím kdo."
"Vidím,že jsi objevila mojí sbírku očí. Nemám pravdu,Sayeko?"
"Uchiho Madaro,mám na tebe otázku."
"A jakou pak?"
"Proč sbíráš Sharingany,když sám vlastníš Mangekyou Sharingan. To ti ten tvůj nestačí?"
"To je zajímavá otázka,ale nad tím jsem dlouho moc nepřemýšlel. Jen provádím transplantaci očí těch,kteří vlastnÍ Mangekyou Sharingany a používají mocné oční techniky."
"Třeba Amaterasu."
"Správně a tím příkladem jsem třeba já."
"Ano,slyšela jsem o tom. Tvůj vlastní bratr ti daroval oči a ty jsi získal světlo."
"Přesně tak,ale nejsem jediný,kdo potřebuje světlo."
"Uchiha Sasuke."
"Správně,Uchiha Sasuke. Oslepl,a tak jsem musel..."
"Musel co? Neříkej mi,že jsi mu transplanroval oči."
"Transplantoval jsem mu oči od jedné jeho milované osoby."
"To osobou myslíš Uchihu Itachiho?"
"Přesně."
"Ale stále nechápu,proč sbíráš tyhle oči. Vřdyť nemáš pro ně využití. Jsi stajný jako Danzou."
"Říkáš Danzou? Ten už neexistuje."
"Takže toho jsi oddělal?"
"Ne já,ale Sasuke."
"Takže to znamená,že Sasuke má Itachiho oči,tak to je špatný."Na to už Madara jenom kývl.
"Sakra."přemýšlala Sayeko."Naruto to neví a pokud s ním bude bojovat,tak zemře. Itachiho oči jsou 2 krát lepší než Sasukeho. To nedopadne dobře. Musím ho zastavit." Když se chystala zmizet,zatarasil jí cestu Madara.
"Sayeko,zvažovala jsi o mém návrhu?"
"Madaro,uhni mi. Mám nějákou důležitější práci."
"Tak to ani náhodou. Víš toho o mě moc. Nemůžu tě nechat jít." Sayeko a Madara se střetnuli. Co naše hrdinka udělá?"
Konec 20.kapitoly

Souboj s Uchihou Sasukem a pronásledovatel Naruto! 19.kapitola

19. června 2011 v 11:02 | Linda
Sayeko byla téměř na místě,ale koho tam Sayeko nečekala,byl Uchiha Sasuke.
"Sakra,tak ten Madara měl pravdu,že sem přijde nějáký ninja z Konohy.Budu tě muset zabít."
"Ty máš,co říkat nukenine z Listové. Nebo mám spíš říct,Uchiho Sasuke,poslední z klanu Uchiha."
"Takže ty mě znáš."
"Samozřejmě. Tvým živlem je blesk a oheň. Používáš chidori a ohnivé koule. Také máš jednu ze tří slavných očních technik a tím je Sharingan. Máš přesněji Mangekyou Sharingan a Amaterasu."
"Ty jsi nějak informovaná,ale neznáš všechny moje techniky,tak zemři!" řekl Sasuke a zaútočil.
"Ty si mayslíš,že mě porazíš?"zeptala se Sayeko.
"Porazím tě,alespoň bude o jednoho ninju méně. A pak se zbavím Konohy."
"Bože,ty máš tolik temnoty v srdci."
"Přesně. Já pomstím bratra a obnovím svůj klan."
"Tohle říkáš asi pořád." Sasuke a Sayeko si byli rovni,ale Sasuke měl Sharingan,takže dokázal předvídat každý útok. To byl obrovský problém. Jenomže Sayeko se s tím musela něják vypořádat. Mezitím jí sledoval Naruto,který nemohl sedět a čekat. Sayeko ho už jednou zachránila a on jí to musel oplatit. Za pár minut dorazil k nim.
"Sayeko!"vykřikl Naruto.
"Naruto!"odvětila Sayeko.
"Zase ty Naruto. Furt se do všeho pleteš."
"Sasuke,co tu děláš?"
"Nevidíš? Bojuju."
"Naruto,ty jsi mě sledoval? Proč?" řekla Sayeko.
"Nemohl jsme jenom sedět na zadku,proto jsem tě musel sledovat."
"Naruto,vrať se!"
"Nikdy! Přivedu Sasukeho zpět a nikdy se nevzdám! Neuteču,protože to je moje cesta ninji."
"Naruto."
"Takže běž za Madarou. Jáse o Sasukeho postarám."
"Dobře,děkuji ti." Pak se Sayeko vydala hledat Madaru a Naruto se měl postarat o Sasukeho.
"Takže Sasuke teď je řada na tobě."
"Zase ty tvoje bláboly."
"Teď se rozhodne,kdo vyhraje."
"To máš pravdu. Ať rozhodne naše síla." Oba dva byli připraveni spolu bojovat.
Konec 19.kapitoly

Nečekaný souboj,jak se z něho dostat? 18.kapitola

18. června 2011 v 14:29 | Linda
Sayeko běžela a nezastavovala se. Jenže,čím dál se vzdalovala od vesnici,tím víc na ní mohlo zaútočit ninjů. O něco později našla Saie Sakura a probudila ho.
"Saii,proč tu jen tak pospáváš?"zeptala se Sakura.
"Sakuro,co tu děláš?"
"No,hledala jsem tě a chtěla jsem se tě zeptat,jestli jsi neviděl Sayeko. Slíbila mi,že mi donese nějáké bylinky,ale asi jsi jí neviděl."
"Právě,že jsem jí viděl,ale je to už dlouho."
"Kde jsi ji viděl?"
"Nevím přesně,ale říkala,že musí do hor, kvůli těm bylinkám. Nevím,jestli to byla pravda,ale.."
"Ale co?"
"Ale říkala,že i když by to byla lež,tak pravda bolí."
"Že pravda bolí? Asi vím,co tím myslí. Stejně jako ona,i já jsem Narutovi nedokázala říct,že Sasukeho se chtějí zbavit."
"O tomhle mi také povídala,ale zdálo se mi,že se snaží něco utajit. Myslím,že to,co říkala nebude pravda."
"Takže lhala,ale proč? Jaký by k tomu měla důvod?"
"Sakuro,co budeme dělat?"
"Nemůžeme dělat nic,protože Sayeko není z naší vesnici,ale je naše přítelkyně. Myslím,že vím,co máme dělat. Pojďme,Saii. Musíme to oznámit."
"Dobře." Oba pak běželi do vesnice. Mezitím se Sayeko dostala do nečekaného souboje.
"Kdo ksakru jste?"
"Jsme nukeninové z Dešťné a máme za úkol tě porazit."
"Jakoby jste to svedli." řekla Sayeko."Nesmím je podcenit nebo skončím." Tak začal souboj. Ninjove z Dešťné byli velice silní,proto bylo těžké se s nimi vypořádat. Jenže Sayeko to zvládla na jedničku. Zatím se v Konoze naši přátelé dohadují.
"Cože? Sayeko opustila vesnici?"vykřikl Kiba.
"Co budeme dělat?"zeptal se Rock Lee.
"Budeme muset vyčkávat."řekla Sakura.
"Sakuto,to nemůžeš myslet vážně."stěžovala si Ino.
"Ina má pravdu. Nebudeme tu jen sedět." řekl Shino.
"Budeme jí muset důvěřovat."řekla Sakura a doufala,že je Sayeko v pořádku.
Konec 18.kapitoly

Pravda bolí víc než cokoliv jiného,co tedy Sayeko udělá? 17.kapitola

16. června 2011 v 13:48 | Linda
Sayeko měla po včerejší noci špatný pocit. Nevěděla,co má udělat.
"Mám říct Narutovi a ostatním,co se minulou noc stalo? Vždyť je to jenom moje záležitost,ale ten Uchiha Madara je nebezpečný pro kohokoliv. Musím začít jednat nebo to špatně dopadne." Sayeko věděla,že musí zjistit,co má Madara v plánu. Z jejího snění jí vytrhl Naruto.
"Sayeko,dáš si rámen?" Sayeko přikývla.
"Rámen je prostě nejlepší,proto ho jím každý den. Je to dobrota." smál se Naruto.
"měl bys jíst zeleninu. Je zdravá. Nebudeš silnější,když ji nebudeš jíst."
"Tohle mi mistr Kakashi také říkal,ale já ho neposlouchal."
"Jde to vidět.
""Co jsi říkala?"
"Ale nic."řekla Sayeko a pak dodala: "Víš,ty co já si půjdu koupit nějákou zeleninu,tak zatím a děkuju." Samozřejmě,že Sayeko zaplatila. Teď už,ale pospíchala. Rozhodla se zjistit,proč její otec zemřel. Svého otce znala 9 měsíců a také znala pouze jeho hlas. Nedokázala si představit kvůli čemu zemřel a rychle,ale potichu se vytratila z vesnice. Vzala si na sebe modrý plášť,zakryla si obličej a zmizela. Měla spoustu zvířecích přátel,ale pak za sebou uslyšela něčí hlas. Byl to Sai.
"Sayeko,co tu děláš?"
"Potřebovala jsem se vytratit z vesnice."
"Proč? Stalo se něco?"
"Ne,nic,ale co tu děláš ty?"
"Kreslím."
"Ty jsi nakreslil tuhle louku? Je to krásné a vypadá to,tak skutečně."
"Kreslím tady rád,protože je tu klid a není tu hluk. "
"Fajn,tak já už půjdu."
"Kam?"
"Musím natrhat slečně Sakuře bylinky. Jenže ty rostou až za těmihle horami."
"Je to pravda nebo lež?"
"Je to pravda."
"Opravdu?"
"Ano,i když by to byla lež,tak pravda bolí víc než si myslíš. Jako tehdy,když Sakura Narutovi neřekla,že se Hokage chce Sasukeho zbavit."
"To je pravda."
"Naruto se stal hrdinou vesnice a ta mu teď důvěřuje a uznává ho,proto se jednoho dne stane Hokagem."
"To není jisté."
"Ale je. Už teď je velmi důležitým členem vesnice,a proto se Hokagem stane. Já tomu věřím."
"To já taky."
"Už musím jít a Saii,promiň."
"Za co?"
"Za to,co teď udělám." Sai nechápal,o čem to mluví,ale Sayeko ho uspala kvetoucí technikou. Pak šla urychleně heldat Madaru.
Konec 17.kapitoly

Setkání s Uchihou Madarou!!!! Co má za lubem? 16.kapitola

14. června 2011 v 18:33 | Linda
Sayeko běžela hledat nepřítele,ať hledala,jak hledala,nikoho nenašla. Po chvíli,ale uslyšela vanoucí plášť a pak spatřila onu postavu. Neviděla postavě do tváře,protože byla tma,ale po chvíli uviděla obrysy. Krátké vlasy,rudé oko,oranžová maska a černý plášť a červenými mraky. Teď už věděla.o koho se jedná.
"Neměla by ses takhle v noci sama toulat."
"Ty máš,co říkat,Uchiho Madaro!"
"Jsem překvapen,že mě znáš."
"Kdo by tě neznal."
"Máš pravdu,Sayeko."
"Ale jaktože znáš ty mě?"
"Před 16 lety jsem se setkal s tvým otcem."
"To pochybuju."
"Opravdu? Nejmenoval se Mitarai Atsushi?"
"Tak ses ním opravdu setkal a,co má být?"
"Taky jsem toho o tobě slyšel,že jedna kunoichi umí perfektně léčit a zároveň bojovat. Takže jsem si to chtěl ověřit."
"Nemyslím si,ale,že jsi přišel kvůli tomuhle."
"Máš pravdu. Přišel jsem kvůli něčemu jinému."
"A kvůli čemu?"
"Měl bych na tebe nějákou prosbu."
"Prosbu?" Sayeko věděla,že z toho nevězí nic dobrého. Jenomže potřebovala znát jeho plány,a tak na jeho hru přistoupila.
"O jakou prosbu se tedy jedná?"
"Potřeboval bych pomoct s pečetící technikou."
"S pečetící technikou? Má to souvislost s ocasými démony?"
"Možná?"
"Pečetící technika je vážná věc a navíc ty jsi určitě dost silný,na to,abys to zvládl."
"Máš pravdu,jsem silný,ale ne právě teď."
"Nečekala bych,že někdo,kdo žije 400 let,na to nemá dost síly."
"To je jedno."
"Stejně bys měl znát mou odpoveď a tou je ne. Nemám zájem se podílet na tvém ďábelském plánu."
"Kdo řekl,že je ďábelský?"
"Pokud se jedná o tvůj plán,tak je určitě ďábelský."
"Když myslíš,ale to je koneckonců jedno."
"Máš pravdu,protože za chvíli zemřeš!"
"Ne,tak zhurta. Myslíš si,že mě můžeš zabít?"
"To si teda myslí. Ty máš tedy drzost sem přijít a nabízetmi hlouposti."
"Hm,jsi tvdohlavá stejně jako tvůj otec. Bylo dobré,že jsem se ho zbavil."
"Zbavil? Takže ty.."
"Správně,zabil jsem ho." Sayeko už konečně věděla,kdo stojí za smrt jejího otce a byla připravená,toho křiváka zabít.
"Už bych měl jít a jestli chceš,tak ti povím celý příběh,ale musíš za mnou přijít." Pak Madara zmizel a Sayeko zůstala sama. Jenomže všechno,co jí řekl,je pravda nebo lež?
Konec 16.kapitoly

Vzpomínky na minulost! Padající hvězda!Co trápí Sayeko tentokrát? 15.kapitola

11. června 2011 v 15:07 | Linda
Po dobrém barbecue spatřila Sayeko padající hvězdu. Zavřela oči a něco si přála. Co si přála?
"Už je to dlouho,co jsem viděla padat hvězdu."říkala si pro sebe. Pak se posadila na lavičku a vytáhla nějákou starou knížku. Byl to její deník. Poklidně jím začala listovat. Prohlížela si fotografie a myslela na ty všechny,které zachránila a kterým ublížila. Měla tam i nějáké malůvky,které pro ni hodně znamenaly. V tu chvíli uslyšela dva dětské hlasy.
"Moegi,mě nepředběhneš!" křičel Konohamaru.
"Konohamaru,máš pomáhat opravit vesnici."stěžovala si Moegi. Za chvíli ti dva spatřili Sayeko na lavičce. Přiběhli k ní a pozdravili ji.
"Ahoj,Sayeko! Co tu děláš?"řekl Konohamaru.
"Ahoj Konohamaru a Moegi!"usmála se Sayeko.
"Co tu děláš?"zeptala se Moegi.
"Ale jen tu,tak vzpomínám."
"Co je to za knihu?"
"Tahle,Konohamaru? To je můj deník. Je v něm celý můj život. Fotky lidí,kterým jsem pomohla,slova,kterým jsem ublížila,dopisy,které jsem některým lidem napsala a malůvky dětí,kterým jsem se věnovala a pomáhala jim se překonat přes smrt jejich milých."
"Je tam taky něco o tvým kamarádech?"
"Ne,neměla jsem nikdy kamarády,Moegi."
"Mohla bys nám ukázat něco z tvého deníku?"
"No,já nevím. Nikomu to neukazuju a většinou se to dívám,ale jestli chcete,povím vám příběh,kdy jsem se stala ninjou."
"To by bylo super,ale byla pravda,že jsi byla známa jako ninja všech technik?"
"Je to pravda,ale když jste hodně známí,tak máte většinou spoustu nepřátel,kteří se vás pokusí zabít,aby získali obdiv a v ten den to začalo." zavzponínala Sayeko a začala vyprávět.
"Začalo to slunečním odpolednem,kdy jsem se stavila v malé kavárně na oběd. Tehdy mi bylo teprve 10 let,ale už jsem uměla používat techniky na úrovni jouninů. Byla jsem známá jako Hokagové,ale přesto jsem měla tolik nepřátel a musela jsem přežít." Sayeko jim tedy dopověděla svůj příběh a Konohamaru s Moegi šli tento příběh zapsat do novin. Jenomže právě v tu chvíli ucítila Sayeko čakru nepřítele a šla se na to mrknout. Kdo by to mohl být?
Konec 15.kapitoly

Zpět v Konoze a příběh odvážného hrdiny!14.kapitola

9. června 2011 v 20:02 | Linda
Sayeko a ostatní se vrátili zpět do Konohy. Byli velice rádi,že splnili svou misi.Paní Hokage byla také š´tastná,ale ne kvůli misi,ale kvůli jejich návratu. Sayeko a Naruto se procházeli po vesnici. V tu chvíli se Sayeko zeptala:
"Naruto,znal jsi mistra Jiraiyu?" Naruta toto téma zaskočilo,ale nakonec odpověděl:
"Znal jsem ho velice dobře. To on mě naučil Rasengan a vkládal do mě velké naděje."
"To mu věřím,protože ty,Naruto,jsi opravdu úžasný ninja."
"Myslíš to vážně?"
"Samozřejmě,už od mala jsem o tobě,hodně slyšela. Vesničané často říkali"Naruto,ten liščí kluk porazil Zabuzu.porazil Nejiho Hyuugu,probojoval se do Chuuninské zkoužky,bojoval s Orochimarem, přivedl Pátého Hokage,trénoval s Jiraiyou,zachránil Kazekageho a zachránil Listovou. Naruto,měl bys být na sebe hrdý."
"Možná,ale spíš jsem hrdý na tohle."řekl Naruto.
"Na,co jsi hrdý?"zeptala se Sayeko a pak viděla knihu v Narutově ruce. Bylo na ní napsáno..
"Příběh odvážného ninji?"
"Tohle je úplně první kniha,kterou napsal mistr Jiraiya. Velice mi pomohla,když jsem bojoval s Peinem."
"Opravdu? O čem je?"
"Je o jednom ninjovi,který se nevzdává. Jmenuje se.."
"Jmenuje se..?"nedořekla svou větu Sayeko a pozorovala Naruta,jak otočil stránku,kde bylo napsáno jméno hrdiny. A jméno toho hrdiny znělo Naruto.
"Ten ninja se jmenoval Naruto?"
"Jo. Mistra Jiraiyu tohle jméno napadlo,když jedl Rámen. Tuhle knížku dal přečíst svému žákovi,který je v téhle vesnici považován jako hrdina." Pak se Naruto uculil.
"Neříkej,že myslíš.."
"Ano,myslím Čtvrtého Hokage. Mého otce,který se obětoval pro vesnici."
"Co na ní řekl?"
"Řekl,že ten příběh je úžasný a že svému synovi dá jméno Naruto."
"Tak to je skvělé."
"Ale nejen to. Teprve jsem před pár dny zjistil,že Čtvrtý byl můj otec. Bylo to právě v tu dobu,kdy mi narostl osmý ocas a on mě zastavil před strhnutím pečetě. Setkání s ním bylo neuvěřitelné."
"Ty jsi se setkal se svým otcem?"
"Ano,ale netrvalo to moc dlouho. Byl bych rád,kdyby tu byl se mnou a my bychom si mohli vynahradit všechen ten čas." Sayeko věděla,že by Yondaimeho mohla oživit,ale věděla,že by to nebylo správné,proto dodala:
"Čtvrtý Hokage nelitoval svého odchodu a měl bys vědět,že tě vždycky miloval. Každý na tomhle světě jednou zemře. Ať je to zítra nebo za sto let. Nezapomeň,že on do tebe vkládal naděje,stejně jako mistr Jiraiya,jako mistr Kakashi a jako všichni ostatní. Nezapomeň,že ta jsi Uzumaki Naruto,budoucí šestý Hokage Konohy." Naruto se usmál a odvětil:
"Máš pravdu. Něco s tím hrdinou mám společného a to je nikdy se nevzdat. Já věřím,že mistr Jiraiya,je tu se mnou." Naši přátelé se zasmáli a za chvíli uslyšeli hlas svých přátel.
"Hééj!!! Naruto! Sayeko! Pojďte,jdeme na barbecue."volal Rock Lee.
"Naruto,jdeme! Kdo bude poslední,je shnilé vejce.ůzasmála se Sayeko a skočila dolů z rozhledny.
"Počkej! Já tam budu první!"
"Tak za sto let!" Naruto ji pronásledoval a brzy ji dohnal.
"Mistře Jiraiyo,ten kluk je vám opravdu podobný. On se určitě stane Hokagem." V tu chvíli ucítila lehký větřík. Poznala,že to musí být Jiraiya a šťastně šla vstříc společným zítřkům.
Konec 14.kapitoly

Přepadnutí ze zálohy! Zloději! Ajéje!!!! 13.kapitola

3. června 2011 v 15:12 | Linda
Sayko a naši hrdinové byli až k smrti utahaní a nevěděli,kde dnes přenocují. Naštěstí pan Jirocho jim nabídl nocleh a,že zítra můžou vyrazit zpět do vesnice. Dívky a chlapci měli zvlášť oddělené pokoje. Hned první noc slyšela Sayeko podivné zvuky,které se jí nezdály.
"Slečno Sakuro,slyšela jste to?"zeptala se.
"Co bych měla slyšet? Nic jsem neslyšela. To se ti jen zdálo."řekla Sakura a rozespale zívla.
"Asi máte pravdu."řekla Sayeko a šla si znovu lehnout. Jenomže zvuky se stále ozývaly a nechtěly přestat. To Sayeko už nevydržela a šla se podívat odkud ty zvuky jdou. Ať si prohlížela dům jakkoliv,vůbec nic nenašla,ale když se vracela do pokoje,uslyšela něčí hlasy. Vycházely z vedlejšího pokoje. Potichu pootevřela dveře a spatřila dva podivně vypadající muže. Jeden byl hubeňour a druhý byl tlouštík.
"Takže plížení se povedlo úspěšně."řekl ten hubeňour.
"Já mám,ale hlad."řekl naopak tlouštík
"Neboj se,za chvíli dostaneš,to co chceš."
"Cože to dostane?"zeptala se Sayeko.
"To je jasné. Kupu jídla a peněz. Ehm. Áááá! Jak se ses sem dostala?"vyděsil se ten hubeňour.
"Asi dveřmi,ale víc mě trápí,kdo jste vy dva."
"Já jsem Ginza,ten hubený."
"A já zase Donza,ten tlustý."
"Dohromady tvoříme Dongi! Musela jsi o nás slyšet."řekli ti dva společně. Jenomže Sayeko upřímně řekla.
"Bohužel,nikdy jsem o vás neslyšela." Ti dva spadli ponížením.
"Za to budeš pykat!"křičeli,ale Sayeko použila pečetě rukou a řekla "Technika iluze" Místnost začal zaplňovat kouř a pak se z něho vyřítil kanec,který začal ty dva zloděje honit. Chudáci museli zmizet otevřeným oknem,jinak by s nimi to prase zatočilo. Sayeko se za nimi dívala a řekla:
"Tak to by bylo,ale pro případ tu pro ně nachystám malé pasti." Jak řekla,tak udělala. Zloději stále běželi maraton,ale nakonec se jim podařilo to prase setřást.
"To byl ten nejstrasnější zážitek všech dob."stěžoval si hubeňour.
"Bráško,já mám hlad."
"To já taky,tak si pořád neztěžuj. Dostaneme se tam neboj se." Jenomže jakmile se tam dostali,tak je to opět vyhodilo ven. Buď byli vyhození ven,nebo spadli do nějáké pasti s jídlem a nebo se na ně vyřítilo nějáké zvíře. Sayeko je pozorovala a musela se smát. Další den ráno se pan Jirocho dozvěděl,že do jeho domu vnikli zloději.
"Cože? Do mého domu vnikli zloději?"
ů"Ano,pane. Bohužel nevíme,kde jsou."
"To je zvláštní,my jsme nic neslyšeli." řekl Idate.
"Ani my ne."dodala Sakura.
"Vy jste nic neslyšeli a to jste ninjové,"vysmál se jim Naruto.
"Ty máš,co mluvit. Vždyť jsi celou dobu spal." nadávala Sakura.
"Nebylo by lepší je chytit?"zeptal se Rock Lee.
"Jenže,já nevím,kde jsou." bědoval Jirocho.
"Alé já vím,kde jsou."řekla Sayeko.
"Opravdu?"
"Sayeko,víš to jistě?"zeptal se Idate.
"Ano,vím.Sakuro,víš,jak jsem ti řekla,že slyším ty podivné zvuky? Tak to byli oni." Pak je zavedla do zahrady,kde ti dva leželi pod oknem a byli celí pomláceni. Oba dva slíbíli,že to už nikdy neudělají,a tak odešli s trestem,že spraví poničenou zahradu a naši hrdinové mohli jít zpět do své vesnice.
Konec 13.kapitoly

Mise splněna! Idate a Jiroco v Čajové zemi,ale je opravdu konec nebezpečí? 12.kapitola

2. června 2011 v 14:31 | Linda
Naši přátelé bezpečně doprovodili Idateho a Jirocha do Čajové zeesnice.mě.
"Tak naše mise byla splněna. Je čas jít domů."řekla Sakura.
"No,když je ta vaše mise už u konce,nechcete zůstat na oslavu?"zeptal se pan Jirocho.
"Na jakou oslavu?"
"Každý rok se v tento den koná festival,kde lidé soutěží o nejlépe upečenou dobrotu."
"To takový svátek existuje?"
"Existuje,ale slaví ho pouze naše vesnice."
"Tak dobře zůstaneme." Pak se Rock Lee zeptal:
"Nebude vám vadit,když se trochu porozhlédneme.Jééé! Bojové umění. Musím tam. Omluvte mě."Za chvíli jste mohli vidět Rock Leeho,jak zápasí.
"Naruto,nedáme si závod?"zeptal se Idate.
"Jasně,Idate. Ukážu ti,jak moc jsem se zlapšil."
"Moc si nefandi. Já vyhraju!"
"Ne já vyhraju!" Za chvíli ti dva běželi o sto šest.
"Ach bože. Ti dva se chovají jako malí."stěžovala si Sakura.
"No,dlouho se neviděli,proto takhle řádí."
"Pane Jirocho,nevíte,kde je nějáký stánek s bylinkami?"
"No,jeden je támhle,ale proč chceš kupovat bylinky?ů
"Potřebujeme bylinky na cestu. Nebude vám vadit,když je zajdu koupit?"
"Samozřejmě,že ne. Jen běž."
"Děkuji vám." řekla Sakura a běžela,co nejrychleji k stánku. Jeediný,kdo s panem Jirochem zůstal je Sayeko.
"A co vy slečno. Vás tu nic neláká?"
"Já se radši pouze dívám."řekla Sayeko.
"Nechcete se tedy podívat na zdejší památky?"
"Ano,velice ráda." Pak se Sayeko s panem Jirochim vydala na průzkum památek. Hned při ní první zastávky stanuli před krásným domem.
"Co je tohle za památku," zeptala se Sayeko.
"Tohle je dům,který nechala vyrobit nejstarší panív tomhle městě." Ale,i když byla prohlídka zajímavá,Sayeko měla stále pocit,že nejsou v bezpečí. Stane se něco zlého?
Konec 12.kapitoly

Noví přátelé,které jsem ráda poznala 11.kapitola

1. června 2011 v 16:29 | Linda
Sayeko probudily sluneční paprsky,které ozařovaly její obličej.
"Kde to jsem?" pomyslela si a pak si vzpomněla na to,jak omdlela.
"Včera jsem omdlela. Moc by mě zajímalo,kdo mě to sem odnesl. Měla bych už vstát. Není zdvořilé vyspávat v cizí posteli."
Sayeko šla dolů po schodech a uviděla všechny své společníky,kteří seděli u stolu a snídali.
"Dobré ráno!"pozdravila je.
"Dobré ráno."pozdravila jí Sakura
"Je ti už líp?"zeptal se Naruto a Sayeko přikývla. "To je dobře. Pak tedy můžeme vyrazit!" Sayeko se posadila,aby se nasnídala,ale uslyšela hrozný zvuk,který výcházel zrovna z kuchyně.
"Bože,co to bylo za zvuk?" nadával Karashi a šel se podívat do kuchyně a Sayeko ho následovala. V kuchyni našla Ranmarua.
ůRanmaru,co to vyvádíš?"zeptal se Karashi.
"Snažil jsem se odnést hrnec s kari. Povedlo se mi to,ale omylem jsme rozbil talíř."
"Ještě,že se ti nic nestalo.Tak se běž nasnídat a já to zatím uklidím."
"Dobře." usmál se Ranmaru,ale v tu chvíli spatřil Sayeko.
"Slečno Sayeko,vy jste tu také?"
"Ano,slyšela jsem hluk,tak jsem se šla podívat. Jsi v pořádku?" Ranmaru přikývl a chtěl s ní jít ke stolu,ale najednou slyšeli Karashiho jek,který vydal,když se pořezal:
"Au,sakra. Řízl jsem se." Sayeko k němu přistoupila a vzala jeho ruku.
"Neboj se,za chvíli budeš v pořádku." Pak jeho ránu vyléčila a sesbírala střepy,které vyhodila do koše.
"Teď by to už mělo být v pořádku."
"Děkuji."odvětil vděčně Karashi. Všichni tři se vrátili zpět ke stolu. Jedli a smáli se. Sayeko nakonec pomohla Karashiho babičce umýt nádobí.
"Slečno,nemusíte umývat nádobí." řekla babička.
"Ne,musím to udělat. Pohostila jste mě snídaní,tak se vám musím odvděčit."
"Jste hodná. Jde vidět,že jste hodná a velkorysá osoba."
"To neříkejte."
"Ale ne,opravdu jste taková."
"Děkuji mnohokrát."
"Bylo by skvělé,mít takovou pomocnici." řekla nakonec Karashoho babička a usmála se naši hrdinku. Pak pomohla Karashimu a Ranmarovi s karim.
"Ranmaru,musíš tam přidat trochu soli a pepře." nařídil Karashi.
"Dobře."odvětil Ranmaru. Pak Karashi ochutnal kari a nebylo to špatné,ale něco tomu chybělo.
"Něco tomu chybí,ale co?"
"Nechybí tomu trocha koření?"zeptala se Sayeko.
"Koření?"
"Samozřejmě,říká se,že koření tomu dodá nejlepší chuť,kterou může člověk snést. Můžu to vyzkoušet?"
"Můžeš,ale bude to chutnat dobře?"
"Zkusím to a když se to nepovede,uvařím celé kari znova." Potom tam naše hrdinka přidala spoustu množství ingrediencí a nakonec ho dala Karashimu a Ranmarovi ochutnat.
"Tak co na to říkáte?"
"Je to výborné,Sayeko!"radoval se Karashi.
"Musím souhlasit." křičel Ranmaru. Nakonec šla za Sakurou,Rock Leem a Narutem,kteří tam trénovali. Sakura sbírala léčivé bylinky.
"Slečno Sakuro,mohla bych vám pomoci?"
"Děkuji,mohla bys najít tuhla rostlinu?" zeptala se Sakura a ukázala jí roslinu na obrázku. Sayeko ji brzy našla a pak pouze sledovala Narutův trénink s Rock Leem. Po pár minutách šla trénovat techniku házení kunaiú. Technika byla působivá,ale přišel čas se rozloučit. Sayeko byla ráda,že našla nové přátelé,proto jim před odchodem řekla:
"Jednou se znovu setkáme!"
Konec 11.kapitoly

Konečné rozhodnutí! Kdo vyhraje,Sayeko nebo Hoshiyomi? 10.kapitola

31. května 2011 v 10:02 | Linda
Sayeko a Ranmaru byli připraveni čelit svému následujícímu nepříteli. Zdál se velmi silný a sama Sayeko nevěděla,co všechno umí,i když s ním bojovala už dvakrát. Což bylo neuvěřitelné. Sayeko Ranmaru položila a řekla mu:
"Ranmaru,schovej se a když by se něco stalo,utíkej zpět tím směrem za mnou a dostaneš se do kari restaurace." Ranmaru kývl a utíkal se schovat.
"Nemůžu uvěřit,že stále bráníš obyčejné lidi a podřadné ninjy,kteří se s tebou nemůžou rovnat."
"No,je to moje práce."
"Práce,jo? Spíš je to prokletí."
"Když si to myslíš."
"Tak konec tlachání,zabiju tě." řekl Hoshiyomi a zaútočil. "TECHNIKA OHNIVÉ KOULE!" Sayeko také použila techniku a tím byla technika vodního draka. Oba dva popadli kunaie a bojovali na život a na smrt. Hoshiyomi byl,ale netrpělivý a protože nerad nechával lidi čekat,tak vytasil svojí techniku.
"Technika smrtící iluze!" Najednou se Sayeko ocitla ve své minulosti a nakonec se dozvěděla,že jejího otce zabil sám Hoshiyomi.
"Nebyl tohle tvůj otec? Co mi na to odpovíš,Sayeko?"
"To ty jsi zabil mého otce?"
"Samozřejmě,protože jsem ho nepotřeboval. Byl to můj přítel,ale on mě zradil a překazil mi moje plány,proto jsem se ho radši zbavil než by ty plány,vyzradil celému světu."
"Plány?"
"Můj plán byl najít nejsilnějšího ninju a tím byl právě on a samotný Hokage. Dokázal sice ochránit Hokageho,ale sebe ne. Později,když Hokage zemřel,nebyl už nikdo silnější než já,ale dozvěděl jsem se,že dcera mého přítele má v sobě keekei-genkai. Hodně let jsem tě sledoval,abych zjistil,jestli je to pravda a později se ukázalo,že to byla pravda. Byla jsi známa jako profesionální léčitelka a taky známa jako ninja, která ovládá všechny techniky na světě,a tak jsem se rozhodl,že se tě zbavím,jednou provždy."
"Tak,proto mě,tak nenávidíš?"
"Správně,ale teď je konec." řekl Hoshiyomi a rozhodl se Sayeko odstranit navždy,ale ta se jeho iluzi snažila potlačit,ale její síla byla tou technikou potlačena.
"Já tady nezemřu,ale ty!!" Nakonec se jí povedlo tu iluzi rozbít a chytit ho do své vlastní techniky. A tím byla škrtící technika,protože to byla jediná technika,která fungovala. Porazila svého nepřítele.
"Hoshiyomi,proč jsi,tak toužil být nejsilnější?"
"Pak bych byl vládcem světa a možná i samotný Hokage." To byla jeho poslední slova. Sayeko popošla k Ranmarovi,nastavila svou ruku a řekla:
"Pojď,Ranmaru. Už je po všem." Oba dva se vrátili do kari restaurace,kde je všichni očekávali.
"Výborně,Sayeko."chválil jí Rock Lee.
"Bylo to úžasné."řekla Sakura.
"Ten chlápek nevěděl proti komu bojuje."usmál se Naruto.
"Děkuji vám za záchranu."řekl Ranmaru a Karashi se všech zeptal:
"Nechcete jít na kari?" A všichni nadšeně souhlasili,protože měli hlad,ale Sayeko věděla,že mají před sebou ještě dlouhou cestu,ale právě v tu chvíli se jí udělalo mdlo a už neslyšela hlasy přátel,které jí volaly. Co se stane dál?
Konec 11.kapitoly

Ranmaru a Sayeko chyceni v genjutsu! 9.kapitola

30. května 2011 v 17:53 | Linda
Sayeko se dostala k restauraci s kari,ale nejdřív to musela vzít přes louku,kde rostly tisíce květin. Vůně květin se nesla všemi směry.
"Paní,není to krása?"zeptal se Ranmaru.
"Ano,to je,ale musíme pokračovat dál."řekla Sayeko.
"Ranmaru.."
"Ano?"
"Můžu se tě na něco zeptat?" Ranmaru přikývl.
"Proč jsi mě šel zachránit?"
"Nelíbilo se mi,že ten pán na vás zaútočil a vy jste se nebránila."
"To,co jsi viděl byl můj klon,který za mě bojoval. Já jsem byla celou dobu schovaná."
"To jsem nevěděl."
"Mohl jsi zemřít,víš? Když bych nezasáhla,,tak pro příště,nedělej unáhlené závěry. Je to jasné?"
"Ano."usmál se Ranmaru,ale hned zesmutněl.
"Co pak se stalo,Ranmaru?"
"Jen jsem si vzpomněl na svého přítele,který mě vždycky takhle nesl na svých zádech. Měli jsme jeden druhého,ale nakonec zemřel."
"To je mi líto."
"To nic,protože jsem potkal nové přátelé a on zemřel šťastný."
"Tak to je přece v pořádku."
"Asi ano." Sayeko s Ranmarem byli už blízko restaurace s kari. Za chvíli uviděli Naruta s ostatními,ale něco nebylo v pořádku,protože Sayeko dobře věděla,že cesta do kari restaurace neemůže být tak blízko. Ještě neušli kilometr,aby se tam dostali. Pak jí to došlo. Byli chyceni v genjutsu. Jenomže bylo pozdě. Co se jim stane? Obloha se začala zatahovat a vypadalo to,že za chvíli začne pršet.
"Ranmaru,musíme odtud zmizet. Pořádně se drž!"
"Dobře." Sayeko běhala,jak nejrychleji mohla,ale nešlo to zrušit,i když řekla:"Kai"(uvolnit) Byla to složitá situace,ale naše hrdinka už slyšela zdálky nepřítelův hlas.
"Ale,ale. Nemůžete se z toho genjutsu dostat?"
"Hm. To si jen myslíš."
"Říkáš to jen,proto,že jsi v pasti." Sayeko věděla,že má pravdu.
"Ksakru,jak se z toho dostanu." Jenomže v tu chvíli dostala nápad.
"Ranmaru,dokážeš si něco představit?"
"Ano."
"Tak si představ,že tohle je iluze."
"Proč?"
"Jinak se nedostaneme k restauraci kari." Ranmaru zavřel oči společně se Sayeko,která pronela uvolnit a byli pryč z iluze.
"Výborně,Ranmaru.Jsi náš hrdina."
"Já a hrdina."
"Ano,byli jsme chyceni v genjutsu. V iluzi a ty jsi nás z toho dostal." usmála se Sayeko,ale pak jí smích přešel,protože nepřítel stál před ní.
"Přece v tý svý hlavě něco máte,ale teď už konec legrace. Dostanu vás."
"To se teprve uvidí." řekla Sayeko a teď teprve začíná rozhodující souboj.
Konec 9.kapitoly

Pořádné problémy! Sayeko je zase terčem! 8.kapitola

29. května 2011 v 13:58 | Linda
Sayeko pořád nevěděla,kdo je neznámým hostem,ale musela všechny ochránit,protože to byla jediná věc,kterou dělala celý život. Když se před ní objevil nepřítel,poznala,že s ním už bojovala a nejméně dvakrát.
"Ale,ale. Jestlipak tohle není Mitarai Sayeko." zasmál se nepřítel.
"Hoshiyomi Takada. Můj nepřítel,který se nemíní vzdát." odvětila Sayeko. "Co děláš v Konoze?"
"To je mi,ale přivítání. Tak nejdřív se postarám o tebe a pak o ty ostatní."
"To jedině přes mou mrtvolu."
"No,dobře. Tak uvidíme,kdo je silnější." Pak začal nelítostný boj. Tehdy naši hrdinové Neji,Hinata a Naruto viděli dva silné ninjy. Prvním ninjou byla Sayeko a tím druhým byl Hoshiyomi. Zrovna teď Rock Lee,Naruto a Sakura musí ochránit Idateho a Jirocha.
"Nikdy ti neodpustím,Sayeko. Za to,že jsi mě zesměšnila."
"Bože,Hoshiyomi. Za prvé jsi mě napadl jako první,takže já za to v podstatě nemůžu Můžeš si za to sám,tak mě neházej s tebou do jednoho pytle!" Sayeko shromaždila chakru do pravé ruky a nachystala se.
"CHIDORI!" Pak Chidori zasáhla nepřítele. Jenomže se později ukázalo,že to byla technika výměny těl,ale i Sayeko byla připravená,protože použila klon a celou dobu se schovávala.Bohužel Ranmaru viděl,že byla Sayeko zraněna a neuvědomoval si,že to byl pouze klon a vyběhl ven. V tom nepřítel na něj zaútočil.
"Teď! Technika ohnivých květů!"
"Pozor!"křičela Sayeko a Ranmaru zachránila. Potom se s ním ukryla a mířila neuvěřitelnou rychlostní ještě dál od restaurace,takže byla za chvíli kilometr od ní. Našla malou chatku ,která byla zakrytá stromy,tak si pospíšila a odnesla ho tam. Pak čekala,dokud se neprobudí. Když otevřel oči,nevěděl,kde je.
"Jsi v pořádku,chlapče?" zeptala se naše hrdinka.
"Vy jste mě zachránila?"zeptal se Ranmaru.
"Ano. Moc se omlouvám,že jsem tě zmátla svým stínovým klonem. Nemyslela jsem si,že mi někdo přijde na pomoc ze strachu."
"A jak se paní jmenujete?"
"Jsem Mitarai Sayeko a moc mě těší. A jak se jmenuješ ty chlapče?"
"Já jsem Ranmaru."
"Dobře,Ranmaru. Tak si zatím odpočni a já vymyslím,co budeme dělat dál." V tu chvíli zakručelo Ranmarovi v břiše,takže se trochu zastyděl.
"Máš hlad?"zeptala se Sayeko a vytáhla ze své tašky buchtu. ůNa,tady máš. Když bys měl ještě hlad,tak řekni."
"Děkuju." poděkoval Ranmaru a ukousl si. "Je výborná."
"To jsem ráda,že ti chutná. Můžeš se zvednout?" Ranmaru se zvedl,ale Sayeko věděla,že by bylo nebezpečné ho nechat chodit na svých nohou,protože Ranmaru nebyl ninja.
"Ranmatu,nebude ti vadit,když tě vezmu na záda?"
"A proč mě chcete vzít na záda?"
"Bude to bezpečnější,takže se drž a nic neříkej." Sayeko ho vzala na záda a opustila rychle chatku. Jenomže se musela vyhnout pastem,které její nepřítel přichystal. Za chvíli tam skákala ve vzduchu a brzy dorazila na odlehlou louku,kde na ní už Hoshiyomi čekal.
"Hoshiyomi,proč tohle děláš?"
"Proč? Protože za to můžeš ty,že zabili mého otce. To ty jsi ho zabila,že jo?"
"Já jsem tvého otce nezabila."
"Buď zticha." křičel Hoshiyomi a útočil na ní.
"Ksakru,pokud tu se mnou Ranmaru zůstane,ocitne se v nebezpečí. Musím se ho zbavit a zmizet." pomyslela si naše hrdinka v duchu a potichu zašeptala"TECHNIKA DŘEVĚNÉ ČTYŘSLOUPOVÉ KLECE" Ze země vystoupili dlouhé kořeny a jejího nepřítele chytili.
"To by mělo zatím stačit a teď rychle pryč."řekla Sayeko a,co nejrychleji zmizela.
Konec 8.kapitoly

Mise s Rock Leem,Narutem a Sakurou 7.kapitola

27. května 2011 v 15:04 | Linda
Naruto trénoval Rasengan,Sakura svoje lékařské schopnosti a Rock Lee taijutsu s mistrem Gaiem. A víte,co dělala Sayeko? Ta neměla vůbec nic na práci,ale stejně jako naši přátelé trénovala taijutsu(házení kunaiú ze vzduchu),genjutsu(iluze) a ninjutsu(léčení). Najednou uviděla paní Hokage,která jí volala společně s Narutem,Sakurou a Rock Leem. Jako vždycky musel mít Naruto plnou pusu keců.
"Uklidni se,Naruto."napomínala ho Tsunade.
"Paní Tsunade,proč jste nás zavolala?"zeptala se Sakura.
"Zavolala jsem vás,protože vám chci udělit misi typu B."
"Misi typu B? Super!"křičel Rock Lee.
"To budeme někoho chránit?"podotkla Sayeko.
"Správně. Budete chránit jednoho mého známého. Říká vám něco jméno Vasabi?"
"Není tam stařík Jirocho z rodiny Vasabi?" zeptala se Sakura.
"Správně,Sakuro."
"Takže je tam i Idate?" zeptal se nadšeně Naruto.
"Ano,ten je tam taky. Takže je musíte jedině doprovodit do Čajové země." řekla Tsunade nakonec a poslala naše hrdiny zase zpět do jejich domů. Za hodinu se měli sejít u brány,aby mohli Jirocha a Idateho vyprovodit. Když dorazili na místo,zdálky už je viděli.
"Tady,Naruto." volal Idate a vedle něho stál pan Jirocho.
"Idate,už je to dlouho."řekl Naruto.
"Ahoj,Idate."řekla Sakura.
"Ahoj Sakuro," usmíl se Idate. Jenom Rock Lee a Sayeko nevěděli,kdo to je.
"Naruto,kdo to je?" zeptal se Rock Lee a ukázal na Idateho.
"To je Idate Morino,mladší bratr Ibikiho Morina a ten vedle něho je stařík Jirocho."
"Dlouho jsme se neviděli,Naruto." podotkl Jirocho.
"Správně,staříku."
"Tak můžeme už jít?" zeptala se Sakura.
"Počkejte,kdo je ta dívka vzadu?" zeptal se ještě Idate,který se díval na Sayeko,která pozorovala ptáčky na obloze.
"To je Mitarai Sayeko,lékařská ninja stejně jako Sakura." vysvětloval Rock Lee.
"Sayeko,pojď k nám." vyzýval jí Naruto. Sayeko se k nim otočila. Měla krásné dlouhé vlasy,které jí vlály a na sobě ninja oblečení s krémově bílou šálou,rukávy a nohavicemi. Měla korálkové oči a šedou brašnu se znakem Konohy.
"Těší mě,pane Idate a pane Jirocho."
"Ne,ne.Potěšení je na mé straně,slečno Sayeko." usmál se Idate.
"Podívejte! Idate se červená."chichotala se Sakura.
"Jo jo! Náš Idate poprvé mluví s holkou,když je teď vyspělejší."dobíral si ho Naruto.
"Buď zticha,Naruto. Ty máš,co říkat,když se necháváš mlátit od Sakury."odvětil Idate.
"To je,ale síla lásky."usmál se Rock Lee a ukázal palec. Nakonec naši hrdinové vyrazili. Cestou to vypadalo v pořádku,ale Sayeko věděla,že je někdo sleduje. Právě teď se blížili k místu,kde byla restaurace s kari.(Pamatujete si na ní? Žije v ní Karashi,jeho babička a Ranmaru.)
"Nezajdeme na kari?"zeptal se Rock Lee. Naruto se při těch slovech vyděsil.
"To zní dobře. Mám už hlad."řekla Sakura.
"Sa..Sakuro,ty nevíš o čem mluvíš." stěžoval si Naruto. Když dorazili,Karashi je už vítal.
"Rock Lee,Naruto. Dlouho jsme se neviděli!"
"Karashi,jak se vede?"zeptal se Rock Lee. Za chvíli se objevil Ranmaru.
"Naruto,pamatuješ si mě?"zeptal se Ranmaru.
"Jistěže ano." Najednou na Sayeko byly namířeny kunaie a nejenom na ní,ale i na Idateho a Jirocha. Naštěstí je včas odrazila.
"Vylez! Ať jsi,kdo jsi."zvolala.
"Co se děje,Sayeko?"zeptala se Sakura.
"Možná jste si toho nevšimli,ale celou cestu jsme sledováni. Ninjové musí umět skrýt svůj pach a tihle to umí skvěle. Ti ninjové jdou pravděpodobně po mě."
"Jak to víš?"zeptal se Idate.
"Pane Idate,na tomhle světě mám spoustu nepřátel,proto běžte dovnitř. Nebojte se,ochráním vás za cenu svého vlastního života. Zjistím,kdo je náš nezvaný host."
"Dobře,my máme za úkol ochránit Jirocha s Idatem a ostatními,že?" zeptala se Sakura a Sayeko přikývla. Pak se Sayeko vadala východním směrem,aby odlákala nepřítele.
Konec 7.kapitoly

Ninjové z písečné,Pouštní Gaara a osamělé pocity 6.kapitola

26. května 2011 v 15:00 | Linda
Dnes byl významný den,protože Listovou měl přijet navštívit Kazekage(Pouštní Gaara)s Temari a Kankurem.
"Gaaro,kámo. Jak se vede?"zeptal se Naruto nezdvořile.
"Naruto,rád tě vidím a vede se mi dobře." odpověděl Gaara.
"Naruto,teď musíme za paní Hokage,takže se uvidíme později." Pak ninjové z písečné zmizeli. Paní Hokage jim vyjádřila poděkování za to,že přišli a ráda by je požádala o to,aby pomohli Sayeko s trénováním studentů. Shizune je zavedla na cvičiště. Sayeko tam zrovna trénovala se studenty a najednou Marii spadl kunai,který Gaara zvedl a chtěl jí ho podat,ale ona se schovala za Sayeko.
"No tak,co je to s váma? Měli byste poděkovat. Víte,co,běžte trénovat a já přivítám hosty."povzdechla si Sayeko.
"Omlouvám se za nezdvořilé chování."
"Nic se nestalo."řekl Gaara.
"Těší mě,jmenuji se Mitarai Sayeko."
"Já jsem Temari."usmála se dívka se čtyřmí culíky a obrovským vějířem.
"Já jsem Kankurou a tohle je Gaara."přidal se loutkař.
"Těší mě." řekl Gaara chladně a předal Sayeko kunai.
"Ten chlapec má,tak smutné oči." pomyslela si naše hrdinka a ukázala jim,jak studenty trénuje. Když Sayeko zůstala na cvičišti sama,uvažovala o Gaarovi.
"Ten chlapec Gaara,tedy Kazekage má,tak smutné oči. Připadá mi trochu osamělý,ale myslím,že to tak není a já se pletu." Sayeko o Gaarovi dlouho neuvažovala,ale nedokázala ho pustit z hlavy. Právě teď seděla na houpačce,rozhoupala se a nechala se unášet větrem. Její krásné dlouhé vlasy připomínající oceán,vlály ve větru a její hlas zněl jako cinkání zvonků.
"Kaze ka komori-ka o utau(vítr zpívá ukolébavku)
To watashi wa kitteiru(a já tu poslouchám)
Watashi ga yatte iru kawakaranai(sama nevím,co tu dělám)
Tada sabishii.(jen cítím samotu)
Kodoku o kanjiru hito wai,(Ten,kdo se cítí osamělý,)
Warashi wa,nikai shite inai(tomu nerozumím,)
Sorewa,kono yona niyu(nechápu,proč je takový)
Kare wayujin o motte imasu(když má přátelé)"
Nevěděla,že někdo poslouchá,ale Gaara stál pár metrů od ní. Když přestala zpívat,stál metr od ní.
"Gaaro,tedy pane Kazekage. Nevěděla jsem,že tu někdo je. Potřeboval jste něco? Obtěžovali vás studenti."
"Ne,chci se omluvit za to,že jsem byl nevrlý."
"Pane Kazekage,ale nemyslím,že jste přišel kvůli tomu."
!Máš pravdu,ale je to divný pocit,když mluvím s někým cizím. S lidmi to moc neumím."
"Opravdu? To je zajímavé. Proč jste sem vlastně šel?"
"Přišel jsem,protože jsem chtěl být chvíli o samotě,ale pak jsem tě uviděl a uslyšel." Syeko se nad tím zamyslela a řekla:
"Omlouvám se,že jsem tak nezdvořilá,ale pane Kazekage,zdá se mi,že jste osamělý."
"Nejsem osamělý. Byl jsem osamělý,dokud jsem nepotkal jeho."
"Jeho? Mysllíte Naruta?"
"Ano,myslím. On je stejně jako já,Jinchuuriki(démon s ocasem). I když žil Naruto sám,dokázal se stát stejným ninjou a našel si dobré přátelé,proto chci být jako on. Už vím,co to znamená radost,smutek a utrpení." vyprávěl Gaara. Do vyprávění se tak zabral,že zapomněl na Sayeko.
"Promiň,že jsem toho tolik namluvil."
"Um,nemusíte se omlouvat,pane Kazekage. Díky vám, jsem si také vzpomněla,že jsem byla sama a to odmalička."
"Opravdu?" Sayeko přikývla a povyprávěla Gaarovi celý svůj příběh,. Když mu to řekla,ulevilo se jí.
"Někdy se cítím osamělá. Mám pocit,jako bych neexistovala,protože jsem pro nikoho nic neznamenala."
"To není pravda. Ty nejsi sama. Máš přece přátelé."
"Cože?"
"Takový jsem byl kdysi. Mohla bys prosím ještě zazpívat?" Sayeko znovu přikývla a zazpívala tu samou písničku. Další den Gaara s Temarim a Kankurem odešli. Ještě před rozloučením se za ním dívala a vzponínala:
"Ty nikdy nejsi sama."
"Děkuji,pane Kazekage. Pochopila jsem,že člověk se cítí osaměle,i když má rodinu a přátelé. Doufám,že se jednoho dne,znovu setkáme."
Konec 6.kapitoly.

Hořící akademie a Sayeko zachránkyní 5.kapitola

25. května 2011 v 15:07 | Linda
Právě teď bylo poledne a naše hrdinka právě teď ještě učila děti na akademii. Po dlouhé výuce si oodychla a rozloučila se.
"Nashledanou,mistře Iruko."
"Nashledanou,Sayeko. Mockrát děkuji za pomoc."děkoval mistr Iruka.
"Nemáte zač a nashledanou."
"Počkej,Sayeko. Můžu tě o něco požádat?"
"Ano?"
"Mohla by ses tu ještě stavit? Tak kolem jedné?"
"Proč?"
"Studenti mají ještě odpolední výuku kunaiú já bych potřeboval pomoc."
"Dobře,přijdu."řekla Sayeko a odešla. Zašla do nejbližšího hotelu na nocleh. Mezitím si Tsunade zavolala Iruku.
"Iruko,tak jak je na tom ta ninja? Dělá problémy?"zeptala se Tsunade.
"Paní Hokage,ta Sayeko je talentovaná dívka. Slyšel jsem od Naruta a ostatních,že jim velice pomohla."
"Výborně. Zatím to jde dobře,ale nemáme moc času. Musíme Sasukeho najít za každou cenu." Iruka přikývl a odešel.Sayeko přišla na výuku přesně. Jako první začala vysvětlovat:
"Chakra je základní energie pro používání ninjovských technik. Fyzická síla se získává pohybem a duševní síla tvrdým tréninkem."
"Paní učitelko,jak se získává genjutsu?" zeptal se malý Souta.
"Genjutsu se nemůže získat. Je to jedna část chakry."
"Jak to myslíte?"
Určitě víš,co je to genjutsu,ninjutsu a taijutsu."
"Ano,vím."
"Tak genjutsu je vlastně iluze. Taijutsu je boj zpříma a ninjutsu je používání techniky." Později vyučování skončilo,ale naše hrdinka zůstala ještě na cvičišti. Vyskočila do vzduchu,obrátila se vzhůru nohama,překřížila ruce s kunai a postupně je házela na terče. Nevšimla si,že ji viděl Naruto. Když dopadla na nohy a prohlídla si terče,zjistila,že se trefila do všech a v tu chvíli uslyšela Narutův hlas:
"Sayeko,ahoooj!"
"Naruto,proč jsi sem přišel?"
"Byl jsem zrovna na cestě do Ichiraku Rámen,ale viděl jsem tě tu. Hele,nechceš jít se mnou?"
"To nejde. Nemůžeš za mě zase platit rámen."
"To nevadí,ale chtěl bych za to jednu věc."
"Jakou?"
"Naučíš mě tu techniku? Prosím,no tak."
"O tohle nejde,ale ta technika je těžká."
"Já to zvládnu,protože se jednou stanu Hokagem." Sayeko se usmála.
"Dobře,souhlasím." Pak spolu odešli na rámen. Jenomže netrvalo dlouho a Sayeko měla zlé tušení. V tu chvíli viděla,jak hoří směrem z akademie.
"Co je to? Kouř?" zeptal se Naruto.
"To není kouř. Akademie byla napadena." Viděli,jak mistr Iruka zachraňuje studenty.
"Mistře Iruko,jste v pořádku?"zeptal se Naruto.
"Naruto,Sayeko."
"Mistře Iruko,kde jsou studenti?"
"Všichni už jsou venku." Sayeko se porozhlédla,ale najednou řekla:
"Chybí tu Maria. Asi bude ještě uvnitř."
"Jenomže ten oheň musíme nejdřív uhasit."
"To není potřeba. Půjdu tam." Pak se naše hrdinka rozběhla k hořící akademii a skočila otevřeným oknem dovnitř.
"Mario,kde jsi?"
"Tady,pomozte mi prosím." volala Maria,která se držela podpěry a sama byla ve velké díře.
"Mario,podej mi rychle ruku."
"Já to nedokážu."
"Rychle než se podlaha rozpadne."
"Já nemůžu." Jenomže v tu chvíli se podlaha rozpadla a Maria začala padat.
"Áááááá." Sayeko neváhala a chytla její ruku.
"Neboj se,hned tě vytáhnu." řekla Sayeko a vytáhla Mariu. Pak rychle běžely ven.
"Mario,díky bohu." volala její maminka.
"Výborně,Sayeko."zvolal mistr Iruka.
"To bylo hustý!" křičel Naruto.
"Ještě není konec,proto se držte zpátky. Technika vodního draka." Díky téhle technice uhasila požár.
"Mistře Iruko,proč začala akademie hořet?"
"No,asi kvůli tomu,že jsem zapomněl konvici kávy na plotně."
"To je špatné. Nechci vědět,co tomu řekne paní Tsunade." Asi už tušíte,co mu na to paní Hokage řekla:
"IRUKO,VY JSTE ÚPLNĚ NESCHOPNÝ,PROTO CELOU AKADEMII OPRAVÍTE A TO SÁM!!!!"
"Ano,paní Hokage."povzdychl si Iruka.
Konec 5.kapitoly

Návrat do Listové! Úspěšná mise! 4.kapitola

23. května 2011 v 17:50 | Linda
ni jouninů i samotného Hokage.Naši přátele se vrátili do Konohy. Izumo a Koketsu byli překvapeni mladou ninjou v jejich vesnici,která vcházela s Nejim,Hinatou a Narutem. Všichni mířili rovnou k páté Hokage. Shizune už nadšením skákala.
"Paní Tsunade,jsou zpátky i s tou ninjou."
"Vstupte!"zakřičela Tsunade při klepání. Do místnosti vešel Naruto,Neji,Hinata a Sayeko. Tsunade byla překvapena tou mladou ninjou,ale nedala na sobě nic znát.
"Hlásím,že jsme splnili misi a přivedli toho niju."řekl Neji.
"Výborně. Můžete si odpočnout. Dobrá práce. a pokud jde o tebe,jak se jmenuješ?" Sayeko promluvila:
"Jmenuji se Sayeko Mitarai."
"Dobře,jestli by ti to nevadilo,ráda bych se na něco zeptala. Odkud pocházíš?"
"Pocházím z Vodní vesnice,paní Tsunade."
"Slyšela jsem,že jsi mocný ninja,který ovládá všechny techniky na světě a že je na úrovni jouninů i samotného Hokage. Je to pravda?"
"Je,i když by to mohly být pouze fámy."
"Dobře,budeš žít v pokoji pro hosty."
"To je v pořádku. Můžu si pořídit nocleh v hotelu,ale přesto děkuju." Pak všichni čtyři odešli.
"Sayeko,nechceš vidět můj dům?" zeptal se Naruto."Ráda,děkuji." odpověděla Sayeko,ale když viděla Narutův dům,nemohla uvěřit,že v tom chlívku,Naruto žije. Řekla mu,že tam má strašný nepořádek a pomohla mu uklidit. Jeho dům nikdy nevypadal lépe.
"Páni! Neuvěřitelné!"
"Když budete uklízet častěji,tak to tu bude vypadat lépe." Pak šli oba do Ichiraku Rámen.
"Dva rámeny,staříku."
"Naruto,jsi to ty? A kdo je ta dívka vedle tebe?"
"To je Sayeko. Moje kamarádka."
"Aha,těší mě. Dáš si rámen?"
"Ano,velice děkuju." usmála se Sayeko.Rámen byl velice dobrý a nestačilo se divit,že Narutovi chutnal.
"Ten rámen je výborný,pane Naruto."
"Že jo? Jím ho každý den."
"To myslíte vážně?" divila se Sayeko a v duchu přemýšlela:"Takže pan Naruto jí tuhle dobrotu každý den. No,ale je to velice dobré."
"Sayeko,děje se něco?"
"To nic. Nic se neděje."
"Sayeko,nechceš se setkat s mými dalšími kamarády?"podotkl Naruto a Sayeko přikývla. Cestou jí Naruto ukazoval všechno,co je ve vesnici. Sayeko ho sotva vnímala,ale v tu chvíli si všimla Hinaty,kterástála u nějákého domu. Běžela k ní a pak se jí zeptala:
"Slečno Hinato,co tu děláte,tak sama?"
"Slečno Sayeko,já jen.." Hinata nedořekla svou větu,ale stále se dívala dovnitř. Když se tam Sayeko podívala,spatřila Nejiho s nějákým pánem. Byl to Hinatin otec. Ti dva spolu trénovali Byakugan a Hinata jim přinesla něco k jídlu. Sayeko jí povzbudila,aby šla dovnitř.Hinata vešla dovnitř a Neji s jejím otcem přestali trénovat.
"Otče,přinesla jsem čaj a rýžové koule." usmála se Hinata.
"Děkujeme. Pojď,Neji. Dáme si přestávku."
"Ano,strýčku." Po jídle se pan Hyuuga zeptal:
"A kdo je ta dívka,co přišla s tebou?"
"To je Sayeko Mitarai. Je to ninja,která dokáže ovládat všechny techniky a která by nám pomohla najít Sasukeho."
"Oh opravdu?" pomyslel si pan Hyuuga a přemýšlel:"Už jsem slyšel o klanu Mitarai a vím,že je to velmi vzácný klan,který byl uznávanější ve své dovednosti s technikami než všechny klany dohromady."
"Otče,není něco v pořádku?"
"To nic." řekl její otec a schválně se řízl do prstu.
"Auu."zasténal.
"Otče,ty krvácíš."
"To nic není." Sayeko k nim přistoupila.
"Podívám se na to,jestli dovolíte,pane Hyuugo." Vzala opatrně jeho ruku a dokytem zranění vyléčila.
"Musíte dávat pozor. Všechna zranění se nedají,tak lehce vyléčit."usmála se naše hrdinka a rozloučila se s ostatními a s Narutem se vydala dál po městě. Cestou se setkali s Inou,Rock Leem, Kibou,Shinem,Temari,Ten Ten,Shikamarem a dalšími. Všem pomohla s jejich problémy a druhý den měla dokonce vyučovat malé budougeniny.
"Milí žáci,tohle je Sayeko Mitarai. Vaše nová učitelka,která vás dneska bude vyučovat." řekl mistr Iruka.
"Těší mě,jmenuji se Sayeko."řekla učitelka. Děti si novou paní učitelku oblíbili. Malá Maki spadla a odřela si koleno.
"Jsi v pořádku,Maki?"
"Spadla jsem a odřela si koleno. Bolí to. Búú."
"Neboj se. Už tě dlouho bolet nebude."řekla Sayeko a vyléčila jí zranění."A teď už neplakej,ano?" Maki se usmála a objala svou paní učitelku. Všechny děti také chtěly obejmout paní učitelku. Mistr Iruka věděl,že ona jednou bude pro vesnici nepostradatelná.
Konec 4.kapitoly

Sayeko a její minulost 3.kapitola

22. května 2011 v 8:29 | Linda
Sayeko se koukala na naše hrdiny s normálním výrazem,ale v srdci nesla bolest. Jenomže věděla,že jim stále nemůže lhát.
"Naruto,Neji,Hinato,chci,aby jste věděli,že je mi to líto. Opravdu mě to mrzí."
"Sayeko,proč jsi nám to neřekla?"zeptal se Naruto.
"Nechtěla jsem jít do Konohy. Vím,že chcete,abych vám našla vašeho přítele,ale to není,tak jednoduché."
"Proč?"
"Když by to bylo,tak lehké,to vysvětlit,tak bych to už udělala,ale já nemohu nikomu důvěřovat."
"Co tím chceš říct? Copak nemáš přátelé?"
"Nemám přátelé,protože všichni jsou mí nepřátelé. Už celý život žiji sama. Vyrostla jsem bez rodičů a bez přátel. Celý život jedině bojuju. Kvůli mým schopnostem se mě jiní ninjové snaží zabít. Možná se vám zdá,že ovládat každou techniku je hračka,ale je to opravdu dřina. Když nemám nic,co bych chránila, je to lepší a bezpečnější."
"To tě nikdo nevychovával?"
"Nevychovával mě nikdo. Zvládla jsem se o sebe postarat sama."
"Tak co se..?"
"Naruto,to stačí."okřikl ho Neji."Už jsme se jí zeptali na spoustu věcí,nepotřebujeme znát podrobnosti."
"Ano,Naruto. Prosím,už se jí na nic nevyptávej."řekla Hinata. Sayeko se zvedla,otevřela dveře a dodala:
"Půjdu vám připravit něco k večeři. Nebojte se,nebude to trvat dlouho." Pak odešla. Hinata A Neji mu to vyčítali.
"Naruto,neměj bys něco takového říkat."řekla Hinata.
"Jenomže ona nás málem připravila o život."dohadoval se Naruto.
"To sice ano,ale uvědomila si svoji chybu a šla nás zachránit. Když by pro nás nepřišla,zemřeli bychom a navíc,ona není zvyklá někomu důvěřovat,když se jí celí život snaží všichni zabíjet. To,že zachránila cizí ninjy,je dost odvážné. A hlavně,když s námi mluvila,cítila se špatně ani nevíte jak. Už tak je to pro ní těžké. Tak to pochop."Ono to doopravdy bylo pro Sayeko těžké,ale to,že jim prozradila něco o minulosti,byl zázrak. Když dovařila polévku s nudlemi,podala je našim přátelům. Pak raději odešla,aby nerušila. Vypravila se k vodopádu,kde často přemýšlela o své rodině,kterou nikdy neměla,protože už odmalička žila sama. Za pár minut za ní přišel Naruto.
"Pane Naruto,co tu děláte?"
"Neji a Hinata mě poslali za tebou,abych konečně pochopil,jak se cítíš."
"To není třeba. To jak se cítím jde poznat už z mého hlasu."
"Fakt?Já nic nepoznal."
"To ptotože jsi hloupý."
"Co říkala jsi něco?"
"Ne nic důležitýho."
"Sayeko,já asi vím,jak se cítíš. Já taky nemám rodinu"
"Jak to víš? Předpokládám,že ti to řekl Neji. Naruto kývl hlavou.
"Dobře,Naruto. Povím ti můj příběh,ale nesmíš ho nikomu říct. Slibuješ."
"Jo."
"Už když jsem byla malá,neznala jsem svého otce ani svou matku. Moje matka zemžela jakmile jsem se narodila a můj otec byl na misi zavražděn,proto mě jiná rodina chtěla adoptovat,ale vesnice to nedovolila. Byla jsem vychována jako ninjovská zbran,která má za úkol chránit vesnici,ale když se ve vesnici zjistilo,že mám kekkei-genkai,tak se mě lidé začali bát,i když jsem byla nejlepší ninja z vesnice,který zvládl každou techniku,tak se mě starší ninjové báli a nedokázali připustit,že jsem lepší než oni. Už několikrát jsem málem kvůli nim zemřela,protože lidé z Vodní vesnice,byli za tohle zabíjeni,proto jsem musela utéct než bude moc pozdě. Celý život jsem se o sebe musela sama starat až nakonec jsem se stala léčitelkou,která pomáhala potřebným. Brzy jsem našla tuhle malou chatku,kde je klid a není tu nikdo,kdo by mě chtěl zabít. Byla jsem ráda,ale zároveň smutná,protože jsem nikdy nepoznala,co je to láska."
"Já jsem také nepoznal,co je to láska,ale nevzdal jsem to a jednou se stanu Hokagem."
"Takže vy věříte ve své sny. Konoha musí mít úžasné ninji."
"Sayeko,ty si to asi neuvědomuješ,ale to,že pomáháš lidem v nesnázích,je věc hodná obdivu,proto"
"Proto se mě chceš zeptat,jestli bych ti pomohla najít tvého přítele. Nemám snad pravdu?"
"Máš úplnou pravdu." Pak Sayeko vstala a řekla:
"Budu o tom přemýšlet." Další den se naši hrdinové rozhodli vrátit do vesnice s neúspěchem.
"V téhle misi jsme neuspěli."povzdychl si Neji.
"Ano,neuspěli."podotkla Hinata.
"Totálně neuspěli."dodal Naruto. Když už chtěli odejít,přišla za nimi Sayeko.
"Bude vám vadit,když se k vám přidám."
"Sayeko,vy půjdete tedy s námi?"
"Ano,přesvědčili jste mě. Měla bych začít nový život." A tak se Sayeko rozhodla podívat do Konohy a naši hrdinové úspěšně splnili svoji misi.
Konec 3.kapitoly

Naruto,Neji,Hinata a Sayeko!NEODKLADNÁ MISE! 2.kapitola

18. května 2011 v 17:09 | Linda
Naruto se jen,tak poflakoval,a tak šel za Tsunade pro nějakou misi. Když dorazil na místo uslyšel Shizune s Tsunade.
"Paní Tsunade,neříkejte,že tam chcete poslat Naruta. Vždyť je to cizí ninja." stěžovala si Shizune.
"Já vím,ale nemám jinou možnost,proto zavolej Nejiho a Hinatu. A pokud jde o tebe,Naruto,tak okamžitě vylez!" řekla Tsunade.Naruto otevřel dveře a vešel dovnitř.
"Naruto,zajdi pro Nejiho a Hinatu,když nemůžeš dělat nic jiného." Naruto zašel pro Nejiho s Hinatou a hlásil se u paní Hokage. Tsunade řekla:
"Víte,proč jsem vás dnes zavolala?Tentokrát pošlu na misi vás tři,musíte najít ninju z vesnice Vody a dovést ho
bezpečně do Konohy.Jedná se o ninju,který ovládá všechny techniky a který by dokázal najít Sasukeho,proto
hned teď vyražte!" Naši hrdinové už stáli na hranici a vyrazili do vesnice Vody. Cestou se Hinata zdála nejistá,proto řekla:
"Nelíbí se mi to."
"Hej,Neji. Nevidíš něco divnýho?"řekl Naruto.
"Nespěchej,Naruto.Bjakugan!"řekl Neji. "Nevidím nic podezřelého,ale počkej! Bojují tam dva silní ninjové,kteří mají ohromnou chakru,proto dávejte pozor." Jenomže si naši hrdinové nevšimli výbušných lístků,a tak padli do pasti a byli zraněni. Pak upadli do bezvědomí. Když se probudili,nevěděli,kde jsou.
"Co se stalo? A kde to jsem?"zeptal se Naruto.
"Kde to jsem a je Naruto v pořádku?" přemýšlela Hinata.
"Už si vzpomínám,zasáhli nás výbušné lístky a my se pak ocitli tady."přemýšlel Neji. Najednou se otevřeli dveře a do místnosti vstoupila dívka,která měla dlouhé modré vlasy a byla stejně stará jako oni.
"Tak jste se už probrali. To jsem ráda.Naštěstí výbušné lístky vás smrtelně nezranili."
"Kdo jste? To vy jste nás zachránila?"zeptal se Naruto.
"Jmenuji se Mitarai Sayeko a jsem léčitelka."
"Promiňte,ale kde to jsme?"dodala Hinata.
"Jste v mém sídle. Musela jsem vás sem odnést,jinak by se zranění rozšířila."
"Děkujeme za záchranu,ale teď už budeme muset jít."řekl Neji." Musíme splnit misi a najít toho ninju."
"Máš pravdu,Neji."dodal Naruto a vstal. Když se chystali odejít,Sayeko je zastavila:
"Nehledejte ho! Je to zbytečné!"
"Cože?"
"To nic. Měli byste tu ještě zůstat,protože se vám ještě nezahojili rány.Dojdu zatím pro vodu. Určitě máte hlad." Sayeko někam zmizela a za pár minut byla zpátky. Vzala velký hrnec,kde uvařila houbovou polévku. Velice se divila,když naši hrdinové spořádali tři misky. Přeněji spíš Naruto.
" Vy jste z Listové?"zeptala se nečekaně Sayeko.
" Ano. Já jsem Uzumaki Naruto a jednou se stanu Hokagem."řekl Naruto.
"Já jsem Hyuga Neji." odvětil Neji.
"A já jsem Hyuga Hinata."dodala Hinata.
"Vy jste mi teda skupina. Odpočiňte si a já dojdu ještě pro vodu na čaj."řekla Sayeko a vytratila se. Mezitím naši přátelé zatím uvažovali,co podniknou dál.
"Naruto,Hinato,měli bychom už jít. Musíme toho ninju najít. Nezapomeňte,že jedině,tak můžeme najít Sasukeho."
"Dobře,Neji,ale je to určitě dobrý nápad?"dodal Naruto.
"Co tím myslíš?"
"Co když se ten ninja už přestěhoval? Nemusí už být ve vesnici Vody."
"O tom pochybuji,protože informace od paní Hokage jsou přesné." Jenomže v tu chvíli do místnosti vešla Sayeko s čajem.
"Omlouvám se,ale nesu vám čaj. Jestli chcete odejít,tak zatím vyčkejte. Pokud budete svoje tělo namáhat,tak se vaše rány ještě otevřou a budou vás bolet. Mohli byste mi říct,koho vlastně hledáte? Mohla bych vám pomoct." Naši hrdinové se na sebe podívali a Neji začal vykládat:
"Hledáme jednoho niju,který dokáže ovládat všechny možné techniky a který by nám mohl pomoct najít našeho ztraceného přítele. Měl by být ve vesnici Vody a my ho máme za úkol,přivést do Listové."
"Tohle si myslí Neji,ale já si myslím,že ve vesnici Vody už není. Všechno,co říká bábi Tsunade nemusí být ždy pravdivé."
"Naruto,takhle bys o paní Hokage mluvit neměl."řekla tiše Hinata. Sayeko při těch slovech znervozněla. Věděla,že hledají právě ji,ale,co by teď měla dělat? Musí je nějak přesvědčit,aby na to zapomněli. Jenže jak?
"Co byste udělali,kdybyste,toho niju našli a on by s vámi nechtěl jít?"
"Donutili bychom ho silou,jak jinak."křičel Naruto.
"Snažili bychom se ho přesvědčit. Nemůžeme ho nějak napadnout a proti jeho vůli ho odnést do Listové. Našim jediným cílem je najít ho a splnit misi. To je vše."odvětil Neji. Sayeko se ve tváři objevil zkroušený výraz a Neji si toho všiml.
"Vy víte,kdo to je?Jestli ano,tak nám to prosím povězte."
"Nevím,kdo to je,ale mám stejný názor jako vy. Určitě bude ve vesnici Vody,tak si odpočiňte a zítra vyražte."řekla Sayeko a řekla,aby je následovali.
"Tohle je váš pokoj,pane Neji. Tenhle je zase váš,pane Naruto a nakonec tenhle je váš,slečno Hinato."
"Děkujeme,ale,kde budete spát vy?"zeptala se Hinata.
"O mně se nebojte. Tohle jsou pokoje pro hosty a chovejte se jako doma. Když byste něco potřebovali,tak mi řekněte. Dobrou noc!"řekla Sayeko a odešla. Mezitím Sayeko přemýšlela,co bude dělat dál.
"Nemůžu jít do Listové. Mohla bych ji ohrozit,ale když těm ninjům neprozadím.kdo jsem,tak by se nemělo nic stát,ale oni řekli,že mě potřebují,protože chtějí najít svého přítele. Musím o tom popřemýšlet,někde jinde." Když nastala noc,Neji nemohl spát,proto se šel projít. Zanedlouho uslyšel vodopád. I když byli kilometr od vesnice nevěděl,že tady je vodopád. U vodopádu někdo stál. Když se podíval pozorněji,poznal,že to je dívka. Díky chakře stála na vodě a pohybovala se ladně,takže vypadala jako by tančila. Vypadala to jako Hinatina technika.
"Ta dívka předvádí něco podobného jako Hinata."přemýšlel Neji,ale pak uslyšel kroky pár metrů za sebou.
"Sakra,musím se rychle vrátit. Může to být Sayeko."Jenomže bylo pozdě.
"Pane,Neji,co tu děláte v tuhle pozdní hodinu?"zeptala se Sayeko,ale Neji se otočil směrem k vodopádu.
"Aha,chápu.Obdivoval jste vodopád." Pak ti dva už spolu mluvili úplně normálně.
"Slečno Sayeko,žije tu ještě někdo než vy?"
"Co tím myslíte?"
"No,viděl jsem dívku,která používala stejnou techniku jako Hinata."
"Aha,tak v tom případě tu nežije už nikdo jiný,tedy kromě mě."
"Chápu."
"Pane Neji,není ten vodopád nádherný? U tohohle vodopádu zemřela moje maminka asi před 14 lety."
"Ještě jsem se nezeptal. Vy tu žijete sama?"
"Ano. Už od svého narození. Moje matka zemřela,jakmile mě porodila a mého otce zavraždili společně s celou vesnicí."
"To je mi líto."
"To nic. Už dávno jsem si zvykla na tu samotu a klid,ale teď běžte už spát. Dobrou noc."
"Dobrou noc."popřál Neji a šel do svého pokoje. Druhý den se naši hrdinové rozloučili se Sayeko a vydali se do vesnice Vody.
"Sbohem,Naruto,Neji a Hinato.Prosím,odpusťte."pomyslela si Sayeko a její první slza jí stékla po tváři při pohledu na své přátele,které vydala smrti.
Konec druhé kapitoly.
 
 

Reklama