* Zdraví a vítá vás tým Lem!* Smějící se

*Linda1997* - zakladatel, překladatel - AKTIVNÍ

Erika:3 ,Dee-Dee254 ,Maja2003 - překladatel, encoder - NEAKTIVNÍ

Šaoran a Sakura-Nové dobrodružství

Rozloučení!

3. září 2011 v 18:00 | google
Doufám,že se vám můj příběh líbil. Těšte se na další zajímavé příběhy!... Loučí se s vámi Sakura Kinomoto

Sakura a hledání pokladů!12.kapitola

3. září 2011 v 17:55 | Linda
Sakuru čekala už poslední karta.Jednou si naši přátelé šli zaplavat a našli starou mapu,kterou někdo nechal ve staré láhvi.
"Podívejte! To je mapa pokladů!" zvolala Sakura.
"Zkusíme ten poklad najít?" zeptala se Meilin.
"Není to špatný nápad." usmál se Eriol.
"Může to být nebezpečné!"podotkla Ayame a Tomoyo se přidala:
"Bude lepší to najít. Třeba je to důležité."
"Tak půjdeme a uvidíme." rozhodl nakonec Šaoran. Naši přátelé se vydali podle mapy. Museli jít po provazovám mostu,překonat hory, přeplavat jezero,přejít louku až se nakonec dostali k jeskyni. Bohužel nešťastnou náhodou Ayame a Sakura spadly jámou dolů. Padaly a padaly,až pod sebou ucítili tvrdou zem.
"Jsi v pořádku,Sakuro?"zeptala se Ayame.
"Nic mi není. A co ty?"
"Jsem v pořádku,ale kde to jsme?"
"Já nevím. Jsme v jeskyni."
"Máš mapu?"
"Ano."
"Tak se na ni podívej. A zjisti,jestli u obrázku jeskyně,není něco zvláštního."
"No,je tam nápis:Pozor! Jáma! Je to zvláštní?"
"To se ještě ptáš? Můžu se na tu mapu podívat?"
"Ano." Sakura předala mapu Ayame a ta se na ní pečlivě podívala. Pak promluvila:
"Mohla bych nás vést? Myslím,že vím,jak se odtud dostat?"
"Opravdu?"
"Ano,ale budeš mě muset ve všem poslouchat."
"Dobře."
"Teď si pospěšme!" Obě dvě se vydali dál jeskyní. Mezitím na ně jejich přátelé volali.
"Sakuro!" volali Šaoran a Tomoyo.
"Ayame!"volali Meilin a Eriol.
"Co budeme dělat?" zeptala se Tomoyo.
"Budeme je muset najít." řekl Šaoran.
"Myslíš východ?"dodal Eriol.
"Správně." Všichni se rychle vydali hledat východ. Ayame a Sakura mezitím trčely v jeskyni.
"No tak skoč,Sakuro!"
"Bojím se."
"Tak použij magii."
"Nechci."
"Tak skoč!" Sakura se rozběhla a skočila.Povedlo se jí to. Obě dvě na konci cesty spatřily skleněnou kouli,ve které byla karta a spoustu svíček,které kouli obklopovaly.
"Támhle je ta karta!"zvolala Sakura.
"Jenže,proč je tady?" podivila se Ayame. Za chvíli uslyšely neznámý hlas:
"Kdo jste?"
"Já jsem Ayame a tohle je Sakura."
"Co tu chcete?"
"Chceme tuhle kartu!"
"A myslíte,že ji dostanete?"
"To nevím."
"Nedostanete jí!"
"To se ještě uvidí." přidala se Sakura a začala říkat zaklínadlo.
"Klíč,který najímá sílu hvězd.
Ukaž přede mnou svou pravou podobu.
Já Sakura ti to přikazuji na naši smlouvu.
Uvolnit!" Sakura má v ruce svojí hůlku,ale dokáže získat kartu?
"Jak tu kartu chcete získat?" zeptal se neznámý hlas.
"Takhle!"řekla Sakura a zavolala.
"Vodo!Větře!" Víter a Voda uhasily oheň a teď byla na řadě koule s kartou. Jenže neznámý hlas spustil zemětřesení.
"Sakuro,použij sílu!" volala Ayame a Sakura to udělala. Pak rozbila zdi jeskyně a Ayame vzala kouli s kartou. Obě dvě se dostaly z jeskyně celé. Před ní na ně už čekali přátelé.
"Jste v pořádku?" zeptala se Meilin.
"Myslím,že ano." oddechla si Sakura.
"A máme poslední kartu!"usmála se Ayame a rozbila skleněnou kouli. Karta z ní vyletěla a Ayame jí chytla.
"Tak a máme poslední kartu! Tohle je karta přátelství. Podrobí každého zkoužce,aby zjistil,jestli si zaslouží mít nějákého přítele." Sakura a Ayame karty vypustily. Když se karty spojily,stalo se něco neuvěřitelného. Před nimi se pak objevila nějáká neznámá žena,která vyslovila jméno:
"Ayame!"
"Maminko." zašeptala Ayame a rozběhla se k ní.
"Jsi to doopravdy ty?" Matka a dcera se objaly a Kanna jim vyprávěla příběh,jak byla začarovaná a,že oni jí vysvobodili. Tímhle jejich dobrodružství skončilo a všichni mohli žít šťastně až do smrti.
Konec příběhu!

Sakura a Eriolova ztráta paměti! Kdo za to může?11.kapitola

3. září 2011 v 15:19 | Linda
Konečně přišel víkend a naši přátelé mohli podniknout společný výlet. Bohužel se stalo něco,co nečekali. Eriol znanadání ztratil paměť. Sakura a přátelé se rozhodli,že vezmou Eriola na místa,kde už byl. Nejdříve se představili.
"Já jsem Meilin a tohle můj bratranec Šaoran." řekla Meilin.
"Já jsem Ayame a tohle je Tomoyo." řekla Ayame.
"No a já jsem Sakura a ty Eriol." dodala Sakura.
"Aha a kam to jdeme?" zeptal se Eriol Sakury.
"Do školy. Vidíš to je ona!"
"Je krásná."
"To ano."
"Půjdeme ti ji ukázat." Ukázali mu jeho lavici,šatnu a dokonce i klavír.
"Eriole,umíš dokonce hrát i na klavír."
"Opravdu?"
"Nevěříš mi? Tak něco zkus zahrát."
"Dobře." Eriol se posadil a něco zahrál. Šlo mu to úplně bez problémů. Sám byl velice překvapený.
"No teda,"dodal nakonec.
"Byla to nádhera. Už si na něco vzpomínáš?"
"Bohužel ne."
"To nevadí.Půjdeme dál." Celý den mu ukazovali všechna místa,kde byli. Jako třeba přehlídků plyšáků, kavárnu,knihovnu atd. Eriol si nemohl vůbec vzpomenout. Sakuru už napadlo jediné řešení. A to najít kartu,která za to může.
"Musíme najít tu kartu. Cítím ji."dodala.
"Já také." přidal se Šaoran.
"Pospěšme si." Sakura znovu řekla zaklínadlo.
"Klíč,který najímá sílu hvězd.
Ukaž svou pravou podobu.
Já Sakura ti to přikazuji.
Uvolnit!" Bohužel ať hledali,jak hledali,nemohli ji najít.
"To je beznadějné,když si nic nepamatuji." povzdychl si Eriol. Ayame se na nějsmutně podívala a uchopila jeho jednu ruku.
"Eriole,pamatuješ si,jak jsi vzal mou ruku tou svou. Také jsem byla smutná a skleslá,ale ty jsi mě povzbudil. Takže teď jsem tu já,abych tě povzbudila." Eriol si zázrakem vzpomněl.
"Pamatuji si to!" zvolal. Meilin uviděla kartu.
"Sakuro,nad tebou!" řekla.
"Všechny karty jsou mocné,když se spojí. Dejte mi sílu a už nic vás nerozpojí." Sakura dokázala získat další kartu.
"Bezva. Možná se Eriolovi vrátila paměť." dodala Tomoyo. Šaoran se zeptal:
"Eriole,pamatuješ si,kdo jsem?"
"Ano.Jsi Šaoran Li." Všichni se radovali. Sakura se rozhodla zeptat,co to mají vlastně za kartu.
"Ayame,co to je za kartu?"
"Tohle je karta Vzpomínek."
"Vzpomínek?"
"Ano. Karta Vzpomínak dokáže přivodit ztrátu paměti a vzít danému vzpomínky. Pokud si daná osoba vzpomene,vzpomínky se mu vrátí."
"Aha a co ta minulá karta?"
"S tím prachem?"
"Ano,ta."
"To je karta Kouzelného prachu."
"Jaká je její vlastnost?"
"Karta Kouzelného prachu dokáže všechno roztrhnout,ale i napravit. Náprava vypadá jako déšť prachu."
"To je neuvěřitelné."
"To ano a už nám zůstává poslední karta." Naši přátelé se vrátili domů a těšili se na další den.
Konec 11.kapitoly

Sakura a soutěž v báloně! 10.kapitola

3. září 2011 v 13:10 | Linda
Následující den se pořádala školní soutěž balonů. Všichni se museli zúčastnit a rozdělit do dvojic.
"Sakuro,budeme spolu?" zeptal se Šaoran.
"Dobře." souhlasila Sakura.
"Sakuro,já budu s Meilin. Souhlasíš,Meilin?" zeptala se Tomoyo.
"To zní dobře." usmála se Meilin.
"Tak jsme zůstali asi my dva." řekla Ayame.
"Alespoň je to fér. Nikdo nemusí být s tím,kým nechce." přiznal Eriol.
"To je pravda." Rozhodčí promluvil:
"Takže pravidla jsou jasná. Za prvé:žádné podvádění. Za druhé: první v cíli,vyhrává. Za třetí: pokud nebudete po dvojících,tak nemůžete soutěžit. Všechno je jasné? Pokud ano,tak jakmile písknu,vzlétněte!" Rozhodčí pískl a balony vzlétly. Zatím se nestalo nic neobvyklého,ale později začaly potíže. Bálony se ničily a začaly klesat na zem. Dokonce začal klesat i balon s Meilin a Tomoyo.
"Meilin!"volal Šaoran.
"Tomoyo!" volala Sakura. Ayame to viděla a zavolala na Sakuru.
"Použij kartu Větru."
"Dobře." Sakura vytáhla nahrdelník a začala:
"Klíč,který najímá sílu hvězd.
Ukaž přede mnou svou pravou formu.
Já Sakura ti to přikazuji na naši smlouvu.
Uvolnit!" Pak hodila kartu a řekla:
"Vítr!" Vítr chytil Tomoyo a Meilin. Meilin zůstala se Sakurou a Šaoranem. Naopak Tomoyo se přidala k Ayame a Eriolovi.
"Jsi v pořádku?" zeptal se Eriol.
"Nic mi není." řekla Tomoyo.
"Mockrát děkuji,Sakuro." oddechla si Meilin.
"Není zač,ale ještě odpočívej." odvětila Sakura.
"Myslím,že se to nestalo náhodou." dodal Šaoran.
"Myslíš,že je za tím Duhové karta?"
"Pravděpodobně." Následovaly další balony,které klesaly k zemi. Naši přátelé museli najít tu kartu. Po chvíli jí Tomoyo spatřila.
"Co je tamto?" řekla a ukázala prstem na nějákou elfku,která se třpytila.
"To je přece karta Kouzelného prachu." zvolal Ayame. Sakura to slyšela a chtěla pronést zaklínadlo,jenže karta jí chtěla uletět,proto zvolala:
"Vítr!" Ten elfku uvěznil a Sakura se dala do práce:
"Všechny karty jsou mocné,když se spojí. Dejte mi sílu a už nic vás nerozpojí." S takovou získala novou kartu.
"Jupíí! Mám ji!"
"Výborně,Sakuro!" chválila jí Tomoyo. A víte,kdo skončil jako vítěz? Všech šest přátel. Na jejich vítězství zazářily na obloze světlušky a kouzelný prach. Byla to nejkrásnější soutěž balonů na světě.
Konec 10. kapitoly

Sakura a Šaoranovo zmizení! Jak to Sakura přijme? 9.kapitola

3. září 2011 v 12:28 | Linda
Po dlouhé době se nestalo nic neobvyklého,ale jednou Meilin zjistila,že Šaoran zmizel. Přišla do školy s pláčem a žádala Sakuru o pomoc.
"Co se děje,Meilin. Vypadáš ustaraně." řekla Sakura.
"Sakuro,pomoz mi,prosím."
"Co se děje?"
"Šaoran zmizel!"
"Šaoran zmizel? Jak se to stalo?"
"Nevím přesně,ale jako vždycky jsme se probudili nastejno a šli na snídani. Jenomže dnes jsem šla na snídani a Šaoran na snídani nepřišel,proto jsem se šla podívat,co se mu stalo. Jenže když jsem vešla do jeho pokoje,nebyl tam."
"Opravdu? To je,ale zvláštní. Možná se u někoho zdržel."
"Nezdržel,když jsem s ním včera byla."
"Možná za tím stojí nějáká duhová karta."
"To je možné,ale přesto nevíme,kde ho máme hledat."
"Zkusíme se zeptat Ayame." Obě dvě za ní hned běžely.

Když je Ayame vyslechla,byla docela překvapená a Eriol také.
"Říkáte,že Šaoran zmizel ze svého pokoje,jestli jsem to správně pochopila." zeptala se Ayame znovu,aby si byla jistá,že je to právě to,co slyšela.
"Ano,Meilin to,tak říkala."
"Jenže,pokud zmizel,tak se určitě znovu objeví."
"Ale co,když ne?"
"To je pravda."
"Budeme tedy vyčkávat,jestli se objeví. Potom ho teprve půjdeme hledat." přidal se Eriol.
"Skvělé a já to zase natočím." přidala se Tomoyo.
"Když o tom,tak přemýšlím. Už dlouho jsem neviděl Kerberose a Yueho."
"Ti dva mají prázdniny." dodala Sakura.
"To je tedy divné,ale myslím,že jenom Kerberos má prázdniny."
"To je vlastně pravda." Naši přátelé vyčkávali,jestli se Šaoran neobjeví. Bohužel se neobjevil,proto se rozhodli ho najít. Po škole se rozdělili,aby ho našli a nakonec se měli sejít u Eriola doma. Bohužel nic nenašli. Jenže odpoledne slyšeli,že lidem začali mizet věci ze zlata a podobně.
"Myslíte,že ty krádeže má na svědomí karta?" zeptala se Sakura.
"Bude to tak." dodala Ayame.
"Musíme vymylet,jak tu kartu chytíme." přidal se Eriol.
"A najít Šaorana." promluvila Meilin.
"Nebude to lehké." přiznala Tomoyo. Všichni dlouho přemýšleli a Ayame s něčím přišla.
"Už to mám. Ty zprávy nám samy napověděla."
"Jak,Ayame?" zeptala se Sakura.
"Potřebujeme něco ze zlata,abychom našli danou kartu."
"To je skvělý nápad."
"Tak jdeme na to!!!" Všichni vzali do ruky zlatou věc a běželi do parku. Za chvíli spatřili další stvoření,které držela všechny cennosti.
"A máme tě!" zvolal Eriol.
"Vrať nám Šaorana!"volala Meilin.
"Už neutečeš! Do toho,Sakuro!" dodala Ayame.
"Vrať všechno,co jsi vzala! Karto Zlaté záře! Všechny karty jsou mocné,když se spojí. Dejte mi sílu a už nic vás nerozpojí!!" S tímhle zaklínadlem Sakura získala další kartu a s ním i Šaorana.
"Šaorane,tolik jsme se o tebe báli."
"Děkuji,Sakuro." řekl Šaoran.
"Nemusíš děkovat."
"Podlehl jsem kartě Zlaté záře. Tahle karta vytváří záře,které všechny oslňují."
"Já vím a jsem ráda,že jsme konečně všichni pohromadě." Konečně mají další kartu a Šaorana zase zpátky! Sláva!
Konec 9.kapitoly

Sakura a nová karta! 8.kapitola

3. září 2011 v 10:46 | Linda
Sakura a její přátelé byli ve městě,kde se Meilin ráda procházela,když byla v Japonsku.
"Japonsko je vždycky zajímavé,i když je tu větší zima,než v Hong Kongu."
"To je pravda." odvětila Sakura Meilin. Zanedlouho ucítil Šaoran kartu.
"Sakuro,cítíš to také?" zeptal se jí.
"Ano,cítím. Jde o kartu?"
"Ano."
"V tom případě si musíme pospíšit." Sakura běžela napřed a všichni jí následovali.
"Kam to běžíš,Sakuro?" volala Meilin.
"Cítím kartu."
"Ale vždyť jsou všechny posbírané."
"Ne,vyskytl se tu malý problém."
"Jaký problém."
"Objevují se tu stejné karty." dodal Šaoran.
"Stejné karty?"
"Ano,někdo se snaží mít stejné karty. Celou situaci ti vysvětlíme později." Všichni běželi,jak splašení,až nakonec dorazili k danému místu. Sakura rychle pronesla zaklínadlo.
"Klíč,který najímá sílu hvězd.
Ukaž přede mnou svou pravou formu.
Já Sakura ti to přikazuji na naši smlouvu.
Uvolnit!" Vzápětí držela svou hůlku. Všichni hledali nějákého podobného tvora,ale nic nenašli. Za chvíli se na ně začaly řítit ohnivé koule. Bylo to nebezpečné,protože pak se je svazovaly kořeny stromů,foukal na ně silný vítr a tak. Mezitím Ayame a Eriol vycítili totéž,proto jim běželi na pomoc.
"Co to je?" podivil se Eriol.
"Je to stejné jako se mnou." podotkla Ayame.
"Cože?"
"Ty ohnivé koule. Musíme jim pomoct."
"Jak?"
"Já vím." Ayame mu vysvětlila svůj plán. Potom viděla vílu,která je za to zodpovědná. Pak promluvila:
"Prosím,už jim neubližuj. Chceš mě,tak útoč na mě!" Víla jí vyhověla,takže útočila na ní. Eriol se snažil přátelé osvobodit. Když byla Sakura volná,poděkovala mu.
"Děkuji,Eriole."
"Není zač. Teď si vem tohle." Eriol jí dal úplně čistou kartu,která byla růžová,ohraničená zlatou barvou a uprostřed byla zlatá hvězda s křídly. Nad sebou měla ještě duhu.
"Vypadá jako ty moje karty."
"To ano,ale tahle je speciální,protože tohle je duhová karta. Je to Energie,která vládne všem živlům,proto jí musíš povolat sem."
"Dobrá a na to jsi přišel sám?"
"Ne,jen díky Ayame. Pospěš si." Sakura vstala a víla si toho všimla.
"Je načase tě uvěznit."
"Všechny karty jsou mocné,když se spojí. Dejte mi svou sílu a už nic vás nerozpojí." Díky tomuhle zaklínadlu dokázala povolat vílu do karty,tím získala Sakura novou kartu.
"Ayame,jsi v pořádku?" zeptala se jí.
"Ano,ujde to."
"Mockrát děkuji. Díky tobě máme novou kartu."
"Nemusíš děkovat. Jenže Sakuro ještě jsou další čtyři duhové karty."
"Opravdu?"
"Ano,proto se je snaž pochytat."
"Vynasnažím se." Tím skončil tenhle minořádný den.
Konec 8.kapitoly

Sakura a Meilin! Stane se něco neobvyklého při její návštěvě? 7.kapitola

3. září 2011 v 9:59 | Linda
Když Sakura přišla do školy potkala dokonce i Meilin.
"Meilin! Co tu děláš?" zeptala se Sakura,která zněla nadšeně.
"Přišla jsem tě navštívit." Tomoyo se přidala:
"Jak dlouho tu budeš Meilin?"
"Asi 1 měsíc. Pak se vrátím."
"To je skvělé." Do debaty se pak přidal i Šaoran. Za chvíli si ti čtyři povídali. Vůbec si nevšimli Ayame,která stála u okna a pozorovala okolí. Po vyučování se Ayame vypravila za Eriolem. Zaklepala u něj doma.
"Kdo je?" zeptal se klučičí hlas.
"To jsem já,Ayame. Smím vstoupit?" zeptala se dívka.
"Jistě." Když vkročila dovnitř,spatřila Eriola.
"Ayame,potřebuješ něco?"
"Ano,chtěla bych si ještě promluvit o kartách."
"Proč? Stalo se něco?ů
"Ne,ale potřebuji se ještě na něco zeptat." Oba dva se posadili a Ayame se mu svěřila,co jí trápí.
"Eriole,hodně jsem o všem přemýšlela."
"A k čemu jsi došla?"
"Že možná by za to mohla být moje maminka,ale.."
"Ale?"
"Ale nemyslím,že by mi ublížila schválně,kdyby k tomu měly důvod."
"To ano."
"Anebo to není moje maminka,která to dělá."
"Když bych ti řekl,že to možná dělá ona,věřila bys tomu?"
"Nevěřila."
"Proč?"
"Na to jsem znala svou maminku moc dobře,abych věděla,že to nedělá ona."
"Jenže to nevíme jistě."
"To je pravda. Jenom bych tě chtěla o něco požádat."
"O co?"
"Kdyby jsi ji viděl,tak jí prosím,neubližuj." Eriol to chápal,ale nic neřekl.
"Na tomhle světě mám už jenom svého drahého otce. Nikoho jiného,proto nechci,aby jste jí ublížili,prosím." Ayame při tom plakala. Eriol to věděl,proto vzal její ruku a uchopil jí. Pak promluvil:
"Neboj se. Slibuji,že jí neublížím,pokud to bude ona."
"Děkuji." Ayame byla klidná,když věděla,že jí Eriol nic neudělá. Právě jemu důvěřovala nejvíce. Jenže,co když její mamince ublíží ostatní? Co pak bude dělat?
Konec 7.kapitoly

Sakura a odhalená minulost Ayame! 6.kapitola

2. září 2011 v 21:10 | Linda
Ayame ještě stále spala a neprobouzela se. Sakura si o ní dělala starosti. Jenže po hodině se probudila. Otevřela oči a zeptala se:
"Kde to jsem?"
"Ayame,už jsi vzhůru? Díky bohu,bála jsem se o tebe.Jsme u Eriola doma."
"Sakuro,co se stalo?"
"Ty si z toho nic nepamatuješ?"
"Pamatuji si plameny."
"Byla jsi v nich uvězněná."
"Aha,takže vy jste mě zachránili. Děkuji."
"Není zač." Po chvíli promluvil Eril.
"Ayame,radši nám pověz,jak se to stalo. Myslím,že to nebyla náhoda."
"Dobře. Právě,když jsem byla na cestě domů,jsem našla obyčejnou kartu. Když jsem jí zvedla,tak mě obklopili plameny a nechtěly mě pustit ven. Jenže pak jsem omdlela." vyprávěla Ayame.
"Pak jsme se objevili my a zachránili tě. Asi proto se to přerušilo."
"To vidím."
"Nevíš náhodou,kdo za tím je?"
"Nevím,ale vždyť to mohl někdo nastražit." řekla Ayame zranitelně. Eriol a Sakura se na ní dívali s trochou nedůvěry. Sakura sebrala odvahu a zeptala se jí:
"Ayame,smím se tě na něco zeptat?"
"Ano."
"Neznáš nějákou osobu,která se jmenuje Kanna?" Ayame tahle otázka zarazila. Sklopila zrak,aby jí nešly vidět slzy.
"Kanna je jméno mojí zesnulé mámy. Proč se mě na to ptáš?"
"No,když jsme tě zachránili,tak jsem slyšela hlas,který říká:Kanno,proklínám tě... Jenom nevím,co to znamená."
"Aha." Eriol se zatvářil zmateně,proto promluvil:
"Ayame,nemohla bys nám říct něco o své minulosti?"
"Proč?"
"Potřebujeme znát podrobnosti,protože to,co říkala Sakura o kartách,když tě navštívila,nebyla lež. Všechno je pravda.Dnes se to prokázalo."
"Dobře." Všichni se pohodlně usadili a nechali Ayame vyprávět její příběh.
"Jako malá jsem vyrůstala ve Velké Británii.Prospívala jsem stejně jako ostatní. Měla jsem normální dětství. Jenže jednoho dne se něco stalo a moje máma zemřela."
"Co je to něco?" zeptal se Eriol.
"Já nevím,ale moje máma byla vždycky něčím výjimečná. Dokázala vycítit nebezpečí nebo neznámou sílu. Někdy o ní lidé říkali,že je divná,ale já tomu nevěřila. Moje máma byla úžasná žena. Milovala jsem ji,proto pro mě bylo těžké přijmout,že je pryč."
"Takže si myslíš,že to způsobila ona?"
"Ano,trochu. I když já jsem se o její minulost zajímala,tak nevěřím,že by to udělala." Ayame jim povyprávěla všechno o matce a byla smutná,že svojí maminku už neuviděla.
Konec 6.kapitoly

Sakura a napadení Ayame! Jaktože Sakura slyšela jiné jméno,než Ayame? 5.kapitola

2. září 2011 v 16:31 | Linda
O dva dny později Sakura potkala ve škole Eriola. Byla velmi překvapená.
"Eriole,ty zase chodíš do školy ?" zeptala se Sakura.
"Ano,Sakuro. Chtěl bych zjistit,jak slečna Minamoto vypadá."
"Aha,ale ostatní budou rádi,že tě uvidí."
"To jistě." Jakmile ti dva přišli do třídy,někteří z přátel je obklopili a začali se ho ptát,jak se má a tak různě. Eriol na ně odpovídal,jak byl zvyklý. O chvíli později si všimli Ayame,která seděla už ve své lavici.
"Dobré ráno,Tomoyo! Dobré ráno,Ayame." pozdravila Sakura.
"Dobré ráno,Sakuro. To je tvůj kamarád?" odvětila Ayame.
"Ano,tohle je Eriol Hiiragizawa. Také chodil k nám do třídy."
"Opravdu?" Ayame se postavila a představila se:
"Těší mě. Jmenuji se Minamoto Ayame. Oslovuj mě prosím Ayame."
"Rád tě poznávám. Říkej mi Eriol." odpověděl Eriol. Oba dva se docela spřátelili. Odpoledne,když skončila škola vypravili se přátelé domů.
"Sakuro,kde je vlastně Šaoran a Tomoyo?" zeptala se Ayame.
"Šaoran onemocněl a Tomoyo musela jet zpívat se sborem. Proč se ptáš?"
"Ptám se,protože mě docela překvapuje,že je s tebou nevidím. Jste přece nejlepší přátelé."
"To ano,ale nemusíme přece hcodit kamkoliv na krok."
"Ano,jistě." Po chvíli se Ayame musela s přáteli rozloučit.
"Tak se uvidíme zítra." řekla na rozloučenou Ayame.
"Měj se pěkně." usmála se Sakura.
"Nashledanou,Ayame." odvětil Eriol. Oba dva se dívali,jak odchází a vydali se jiným směrem. Cestou si povídali o kartách.
"Takže jste se nic od ní nedozvěděli?"
"Ne." řekla Sakura smutně.
"Co vám na to řekla?"
"Že je to zajímavý příběh."
"Možná opravdu před námi něco tají."
"Opravdu?"
"Pokud se jí to zdálo zajímavé,tak něco tají."
"Jenže není důvod jí podezírat."
"Pokud něco tají,musí mít důvod."
"To je vlastně pravda,ale.." V tom zaslechly výkřik. Byl to hlas Ayame.
"To byla Ayame!" zvolala Sakura.
"Pojďme." pobídl jí Eriol. Oba dva rychle běželi k místu,odkud slyšeli výkřik. Za chvíli dorazili na místo. Sakura rychle pronela zaklínadlo,aby změnila svůj náhrdelník v hůl:
"Klíč,který najímá sílu hvězd.
Ukaž přede mnou pravou formu.
Já Sakura ti to přikazuji na naši smlouvu.
Uvolnit!" Za chvíli v ruce držela hůl a Eriol také. Nakonec i dorazili k danému místu. Viděli,že Ayame je obklíčena plameny a nemá šanci uniknout. Když to vypadalo,že je boj u konce,zachránili jí Eriol a Sakura. Ayame byla vyčerpaná a v bezvědomí. Na konci uslyšela Sakura něčí jméno,které znělo: "Kanno,proklínám tě.."
Konec 5.kapitoly

Sakura a narozeniny Tomoyo! 4.kapitola

1. září 2011 v 15:04 | Linda
Bylo 3.září. Byla sobota a Sakura se procházela po městě. Její kamarádka Tomoyo slavila narozeniny,proto jí chtěla vybrat dárek. Cestou uviděla Ayame,která právě vcházela do knihkupectví. Rozhodla se jít za ní. Když vešla dovnitř,chvíli jí pozorovala. Stála u řady knih s nápisem: Fantasy a kouzla. Nakonec šla za ní.
"Ahoj,Ayame! To je mi náhoda." řekla.
"Ahoj,Sakuro! Ty jsi tady taky? Promiň,nevšimla jsem si tě."
"Neřekla jsi nám,že máš ráda knížky."
"Neptali jste se."
"Co si prohlížíš za knížky?"
"Ráda si prohlížím knížky plné kouzel."
"Opravdu?"
"Ano."
"Sakuro,můžeš na mně počkat venku? Zaplatím jednu knížku a hned přijdu."
"Hm. Tak dobrá." Sakura vyšla ven z knihkupectví a počkala na Ayame,až zaplatí. Za pár minut Ayame vyšla ven.
Obě dvě si dál povídaly.
"Ayame,ráda čteš knížky?" zeptala se Sakura.
"Ano,je to můj koníček,ale také se ráda starám o květiny a píší příběhy."
"To zní skvěle."
"A co ráda děláš ty,Sakuro?"
"Já ráda dělám gymnastiku a jsem roztleskávačka."
" Sakuro,nezajdeme do kavárny?"
"Ano." Obě kamarádky zašly do nejbližší kavrny. Objednaly si horkou čokoládu a jahodový dortík.
"Sakuro,proč jsi byla v knihkupectví? Něco jsi hledala?"
"Ano. Dnes má Tomoyo narozeniny,proto hledám nějáký vhodný dárek."
"To je tvoje nejlepší kamarádka,že?"
"Ano."
"Tomoyo říkala,že ráda zpívá,že?"
"Ano. Zpívá ve sboru. Má velmi krásný hlas."
"Možná už vím,co jí dát."
"Opravdu?" Ayame se rozhodla,že dají Tomoyo notes na písničky. Sakura si myslela,že je to trochu podivný dárek,ale Ayame jí řekla svůj plán. Večer se pořádala oslava. Sakura přišla v krásném oblečení,aby mohla zpívat a Ayame začala hrát písničku,kterou pro Tomoyo napsala. Píseň byla překrásná a Tomoyo jim děkovala:
"Sakuro! Ayame! Mockrát vám děkuji!" Ayame nevěděla,co to je za pocit,ale hřál jí u srdce. Měla obrovskou radost a také se pro sebe tiše usmála.
Konec 4.kapitoly

Sakura a Ayame! Je Ayame opravdu viník? 3.kapitola

31. srpna 2011 v 11:54 | Linda
Další den se šlo opět do školy. Poslední hodinu se obědvalo venku. Sakura,Šaoran a Tomoyo seděli společně s Yamazakim,Naoko,Chiharu a Rikou. Jenže Ayame seděla sama. Sakura si toho všimla a zeptala se:
"Nezeptáme se Ayame,jestli si k nám nechce přisednout?"
"To je skvělý nápad." souhlasila Tomoyo.
"Čím víc nás bude,tím lépe." usmíval se Yamazaki. Ostatní dívky také souhlasili. Sakura vstala a vykročila k Ayame. Ayame si jí všimla a podívala se na ní.
"Ahoj,já jsem Kinomoto Sakura." řekla.
"Já jsem Minamoto Ayame. Ráda tě poznávám." odpověděla nová studentka,která viděla,že Sakura nechce odejít.
"Potřebovala jsi něco?" zeptala se Ayame.
"Napadlo mě,jestli si k nám nechceš přisednou. Právě obědváme."
"Tak dobře." Obě dvě se vydali ke skupince lidí.
"Tak teď jsem vám přivedla Ayame." řekla hlavní hrdinka.
"Těší mě. Jsem Ayame." Všichni už seděli na dece a povídali si. Všichni se Ayame na něco ptali.
"Kolik ti je?" zeptal se Šaoran.
"Je mi 13."
"Máš nějákého mazlíčka?" zeptala se Rika.
"Mám ptáčka."
"Na jakou jsi chodila školu?" zeptala se Chiharu.
"Na školu malého Mamorua."
"Byla ta škola lepší než tahle?" zeptala se Naoko.
"Není."
"Máš nějáké sourozence?" zeptal se Yamazaki. Ayame tuhle otázku neměla ráda,ale přesto odpověděla.
"Měla jsem bratra,který nedávno zemřel." Všichni ztichli. Bylo jim Ayame líto.
"Nebuďte z toho smutní. Není to vaše chyba."
"Jenže nám je tvého bratra líto."
"To je v pořádku." Všichni šli později domů. Ayame jela domů autem. Odpoledne,když měla všechny úkoly hotové,k ní přišli Šaoran,Sakura a Tomoyo. Ayame byla překvapená.
"Jak jste zjistili,kde bydlím?" zeptala se.
"Sledovali jsme tě." řekl Šaoran.
"Proč?"
"Protože si s tebou potřebujeme promluvit." Ayame je pozvala dál a vyslechla je. Povídali jí něco o kartách.
"Promiňte,ale vypadá to,že mi vyprávíte zajímavý příběh." Ayame je ještě poslouchala,ale naši přátelé měli smůlu. Jenže opravdu jim řekla pravdu nebo lhala? To nikdo neví.
Konec 3.kapitoly

Sakura a tajemné monstrum! 2.kapitola

30. srpna 2011 v 10:29 | Linda
Naši přátelé stále hledali místo,kde by se mohla karta vyskytovat. Za chvíli spatřili obrovskou bílou příšeru,která jim přišla povědomá.
"Ty křídla! Ta barva! Vypadá jako létající karta." zvolala Sakura.
"To je neuvěřitelné." řekla Tomoyo.
"To je nemožné! Nemůžou být dvě stejné karty." zlobil se Kerberos.
"Kdo by za tím mohl být?" ptal se Yue.
"To je složité,ale bude nejlepší,abychom to zastavili,než bude příliš pozdě." řekl Šaoran a měl pravdu. Sakura zůstala stát na zemi a řekla:
"Vítr!" Vítr vylezl z karty a snažil se chytit neznáné monstrum do létající karty,ale nešlo to.
"Co se to děje?" zeptala se Sakura.
"Sakuro,nemůžeš je povolat do stejné karty! To nejde!" varoval jí Kerberos.
"Tak,co mám tedy dělat?"
"Nech to na tom klukovi." Šaoran to slyšel a rozzlobeně řekl:
"Nejsem ten kluk! Mám jméno!" Šaoran tasil svůj meč a řekl:
"Bohe hromu,odpověz na moje volání!" Z jeho meče vytřištily blesky a zasáhly tu příšeru,takže měli naši přátelé na chvíli pokoj.
"Tak hotovo,ale co teď?" zeptala se Tomoyo.
"Bude lepší,když se půjdeme poradit s Eriolem." navrhl Yue. Všichni rychle zamířili k jeho domu,aby mu mohli sdělit,co se stalo. Později už všichni seděli u stolu.
"Sakuro,tak to se stalo?"
"Ano."
"Je to zvláštní,protože se nikdy nestalo,že by byly dvě karty stejné."
"Já vím,ale prostě to nešlo povolat do karty."
"Nestalo se v poslední době něco zvláštního?"
"Přišla k nám nová žákyne do třídy."
"Žákyně?"
"Minamoto Ayame." přidala se profesorka Mizuki.
"Cože?Takže Minamoto Ayame?" Všichni pozorovali Eriola,jak přemýšlí. Nevěděli,co mají říct. Nakonec,ale došel k závěru.
"Myslím,že existuje další sada karet." řekl Eriol.
"Další sada karet?" podivila se Tomoyo.
"Co budeme dělat?" dodala Sakura.
"Možná byste se měli zeptat té Ayame Minamoto. Třeba o nich bude něco vědět."
"Ale co když ne?" podotkl Šaoran.
"Tak máme smůlu." Naši přátelé se s Eriolem rozloučili a rozhodli se,že se druhý den Ayame zeptají.
Konec 2.kapitoly

Sakura a nová spolužačka! Problémy začínají!1.kapitola

27. srpna 2011 v 11:57 | Linda
Sakura musela opět do školy. Bylo 1.září. Musela už v sedm hodin vstávat a v kuchyni na ni čekal bratr se snídani.
"Dobré ráno,příšero!" řekl.
"Nejsem žádná příšera!" řekla Sakura naštvaně. Jenže pak do kuchyně vkročil jejich otec.
"Dobré ráno!" promluvil jejich otec. Pak se podíval na obrázek své zesnulé ženy a také jí pozdravil:
"Dobré ráno,Nadeshiko!"
"Dobré ráno!" odpověděla Sakura.
"Dobré ráno!" řekl Toya. Když sourozenci dojedli,vypravili se do školy. V půli cesty se setkali s Yukitem.
"Dobré ráno,Toyo!" řekl Yukito.
"Dobré ráno,Yuki!" odvětil Toya. Pak pozdravila Sakura:
"Dobré ráno!"
"Dobré ráno,Sakuro!" usmál se Yukita. Když Sakura vešla do třídy,pozdravila svou přítelkyni Tomoyo.
"Dobré ráno,Tomoyo." Ta odpověděla stejně.
"Dobré ráno,Sakuro." O něco později přišli od třídy Šaoran .
"Dobré ráno!" řekly Tomoyo a Sakura zároveň.
"Dobré ráno!" oddychl si Šaoran unaveně. Za pár minut zazvonilo a do třídy vešla paní učitelka Mizuki.
"Dobré ráno,třído!" pozdravila.
"Dobré ráno!" odpověděla celá třída zároveň.
"Dnes k nám zavítala nová studentka. Hezky se s ní přivítejte. Můžeš vstoupit." Otevřely se dveře a do třídy vešla dívka s růžovými vlasy a na sobě měla trochu jinou uniformu.


Paní učitelka Mizuki napsala její jméno na tabuli. Pak jej řekla nahlas:
"Minamoto Ayame. Chovejte se k ní hezky." Ayame se na všechny usmála a řekla:
"Jmenuji se Ayame. Ráda vás poznávám."
"Běž se posadit vedle Šaorana Li." Ayame se posadila do své lavice a už více nepromluvila,dokud jí paní učitelka nevyvolala.
"Teď,slečna Minamoto,prosím." Ayame se nadechla a začala číst.
"Jedinou slzu,kterou dokáže prolít je jedině slza z lásky,kterou ztratila. A láska je právě to nejdůležitější,co má." Sakura a Tomoyo žasly,když zjistily,co Ayame všechno umí. Byla skvělá sportovkyně i studentka. Její znalosti přesahovaly všechny,i když se jim poněkud zdálo,že je uzavřená. Působila spíš tajemně. Za to Šaoranovi se zdála divná. Sakura,Tomoyo a Šaoran spolu šli domů. O pár minut později vzal Šaoran Sakuru za ruku. Zprvu byla překvapená,ale pak se začervenala. Tomoyo to neušlo a řekla:
"Musím natočit náš nový pár. Sakura a Šaoran. Zní to,tak pěkně."
"Tomoyo, to tak vážně není." řekla Sakura,ale pak se zarazila.
"Co se děje?" zeptal se Shaoran.
"Cítím Clowu kartu,ale je to zvláštní,protože mám pocit,že se žádná neztratila."
"Radši to zkontroluj." Sakura vytáhla posbírané karty a zkontrovala je. Jenže všechny byly v pořádku.
"To je divné." povzdychla si Sakura.
"Radši to půjdeme zkontrolovat." nabídl se Šaoran. Sakura souhlasila a vytáhla si svůj náhrdelník. Podržela ho v ruce a řekla zaklínadlo:
"Klíč,který najímá sílu hvězd!
Ukaž přede mnou svou pravou podobu!
Já Sakura,ti to přikazuji v rámci naši smlouvy!
Uvolnit!" Její náhrdelník se proměnil v hůlku. Pak popadla skákací kartu a zvolal:
"Skákaní! Na botech se jí objevila křídla a už mohla skákat. Právě v tu chvíli se také objevil Yue a Kerberos.
"Yue! Kero! Cítili jste to taky?" zeptala se Sakura.
"Cítili,proto jsme tady." odpověděl Kerberos,který na sebe vzal Šaorana s Tomoyo. Pak všichni vyrazili. Po chvíli Yue řekl:
"Jenže mě připadalo,že cítím Clowu kartu,i když jsou karty všechny posbírané."
"To je pravda,ale karty jsem kontrovala. Nechybí ani jedna. Co se to děje?" přemýšlela Sakura. Co nakonec objeví na místě,kde cítí tu záhadnou sílu?
Konec 1.kapitoly

Obsah mého příběhu

26. srpna 2011 v 23:39 | Linda
Sakura a Šaoran spolu znovu chodí do školy.Chovají se k sobě normálně,až na to,že se drží za ruce.Jednoho dne k nim přijde do třídy nová spolužačka.Její jméno zní Ayame Minamoto.Ayame zezačátku působí jako tajemná dívka,ale později se ukáže,že je úplně normální dospívající dívka.Bohužel později se začínají dít podivné věci.Na město útočí neuvěřitelné bytosti,které se podobají těm na kartách.Když se je Sakura znažila povolat do karet,nešloto.Svěří se s tím Eriolovi a paní učitelce Kaho Mizuki.Oba dva přemýšlejí,co se to děje.Až nakonec dojdou k závěru,že možná existuje další sada karet,o kterých neměli vůbec ponětí,proto se zeptají,jestli se v poslední době,nestalo něco neobvyklého.Jedině,co naši přátelé dokážou říct,je že k nim přišla Ayame Minamoto,o které nikdo nic skoro neví,proto jí začne Eriol podezírat,že za tím vším stojí asi ona. Co se stane s Ayame Minamoto? A kdo ve skutečnosti je? Jaká existuje další sada karet? Proč Sakura nedokáže bytosti přemístit do karet? Kdo je za to zodpovědný? Co naši přátelé nakonec udělají,až odhalí pravdu? Sledujte tento příběh až do konce.
 
 

Reklama